Agregátní poptávka a nabídka

1. Agregátní poptávka a nabídka 5

2. O čem to bude? Minule • Peníze Nyní • Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky ) • Rozklad nominálního produktu na reálný produkt a cenovou hladinu

3. Agregátní poptávka • Agregátní poptávka (AD) představuje objemcelkovéhoproduktu, který jsou domácnosti, firmy, vláda a cizinciochotni v daném období nakoupitpři dané cenovéhladině.

4. Agregátní poptávka • Agregátní poptávka: AD = C + I + G + NX • Makroekonomická rovnováha: AD (poptávce) = AS (nabídka)

5. P AD´´ AD AD´ C+I+G+NX Y Agregátní poptávka • Na ose y měříme celkovou cenovou hladinu P a na ose x poptávané množství statků, které můžemepovažovatzarovnovážný reálný produkt Y. • Změna poptávaného množství je představována pohybem po křivce AD. • Změna poptávky je vyjádřena posunem křivky AD.

6. Příčiny nepřímé závislosti mezi vývojem P a Y • Snížením P roste reálná hodnota peněžních zůstatků, kdy se prosazuje: • Keynesův efekt (efekt likvidity), • Piguův efekt (tj. efekt reálných peněžních zůstatků) jako složka tzv. efektu bohatství.

7. Proč je křivka klesající? Tři vysvětlení: • Efekt úrokové míry • Efekt bohatství • Zahraniční efekt

8. Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) • Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) předpokládá jediné spojení mezi peněžní nabídkou a ekonomickou aktivitou, a to přes trh obligací (tzv. keynesiánský transmisní mechanizmus). • AD (poptávka) je zde stimulována nepřímo, a to poklesem úrokové míry. • Pokles i je způsoben zvýšením nominální peněžní zásoby M nebo snížením cenové úrovně P, a tak rostou reálné peněžní zůstatky. • Přebytečné peněžní zůstatky vytvářejí dodatečnou poptávku po ostatních finančních aktivech, tím roste tržní cena těchto aktiv a klesá úroková míra. • Důsledkem poklesu i je růst spotřebních a investičních výdajů (posun AD doprava nahoru).

9. Efekt bohatství • Efekt bohatství předpokládá přímou závislost poptávky po zboží na úrovni reálných peněžních zůstatků. • Nevyžaduje snížení úrokové sazby i. • Předpokladem jeho působení jeflexibilní cenová úroveň, křivka AD je vždy negativně skloněna. • Pokles cenové úrovně P vede ke zvýšení reálné hodnoty peněžních zůstatků, a tím k růstu spotřebních výdajů C (posun po křivce AD dolu). Tato složka efektu bohatství se nazývá Piguův efekt popř. efekt reálných peněžních zůstatků. • Efekt bohatství zahrnuje navíc rovněž vliv změn cen cenných papírů (růst cen obligací zvyšuje AD a posouvá křivku AD vpravo nahoru).

10. Zahraniční efekt(efekt čistého exportu NX) • S poklesem domácí cenové hladiny roste poptávka zahraničních subjektů (X) a klesá poptávka domácích subjektů po relativně dražším dováženém zboží (M).

11. Příčiny změn AD (pozitivní poptávkové šoky, posun křivky AD vpravo) • Zvýšení peněžní zásoby vede k poklesu úrokové míry, a tím k růstu I a C. • Optimistická očekávání firem a domácností • Růst bohatství domácností (např. růst cen akcií) • Pokles míry zdanění (roste C, I) • Zvýšení vládních výdajů (G, TR) • Znehodnocení kurzu domácí měny (roste NX) • Oživení v zahraničí • Růst populace • Očekávání růstu cenové hladiny (inflace)

12. Pozitivní a negativnípoptávkový šok • Výsledkem posunu křivky AD vpravo (pozitivní poptávkový šok) je zvýšení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti. • Současně stoupá i rovnovážná cenová hladina. • Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´. • Při negativním poptávkovém šoku je tomu opačně.

13. Pozitivní poptávkový šok

14. Negativnípoptávkový šok Pokles produktu (důchodu) je doprovázený poklesem průměrné cenové hladiny.

15. Agregátní nabídka • Agregátní nabídka představuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která budou firmy ochotny vyrábět a prodávat v daném období při různých cenových hladinách.

16. Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) • Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) má vertikální tvar a protínáosu x na úrovni potenciálního produktuY*. • Růst nebo pokles AD povede pouze ke změně cenové hladiny, a tím i nominálního produktu. • Dlouhodobě se reálný produkt může zvýšit, jen zvýší-li se potenciální produkt(růstem vstupů a jejich produktivity se LRAS posune doprava).

17. Potenciální produkt • Potenciální produkt je produkt vytvořený při plné zaměstnanosti neboli při dosažení přirozené míry nezaměstnanosti(u*). • Krátkodoběse může nezaměstnanost snížit pod úroveň u*a takérovnovážný produkt Y se může odchylovat od potenciálního produktu. • Dlouhodobě se produkt neustále vrací k úrovni potenciálního produktu Y*.

18. P LRAS1 LRAS2 E2 AD2 AD1 E1 Y Y*2 Y*1 Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS)

19. Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – extrémní verze • S růstem AD (do AD2) vzroste objem nabízené produkce (reálné výdaje a produkt) do Y2, ale cenová hladina zůstane nezměněna. • Důvodem fixní cenové hladiny jsou fixní ceny vstupů v krátkém období(fixnímzdy, dlouhodobé smlouvy o pronájmu půdy, domů, dodávkách materiálu aj.).

20. Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – základní verze • S růstem AD (do AD3) bude klesat mezní produkt práce (zákon klesajících výnosů), porostou jednotkové pracovní náklady, tím i mzdové náklady a ceny ostatních vstupů. • V důsledku toho rostou ceny finálních statků, a tak roste celková cenová hladina P. Křivka SRAS získává pozitivní sklon.

21. P3 E4 P2 E3 AD4 AD3 SRAS E1 E2 P1 AD1 AD2 Y Y1 Y2 Y3 Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SRAS)

22. SRAS = LRAS) P E2 P2 AD2 E1 P1 AD1 Y Y* Klasická (neoklasická)křivka agregátní nabídky • Růst AD povede při dokonale pružných mzdách i cenách dalších výrobních faktorů k růstu P a nominálního produktu. Křivka krátkodobé AS (SRAS) bude vertikální. • Křivka SRAS je současně i křivkou dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS), protože chování cen vstupů i výstupů jestejné i v dlouhém období.

23. Příčiny změn AS (negativní nabídkové šoky, posun křivky AS vlevo nahoru): • Růst nominálních mezd adalšíchnákladů na pracovní sílu Růst míry zdanění osobního důchodu přitom působí jako negativní nabídkový i poptávkový šok. • Růst cen surovin na světových trzích (např. v důsledku ropných šoků, zavedením dovozních cel aj.) • Znehodnocení měnového kurzu (zdražení dovozu) • Růst nepřímých daní (přímo zvyšují ceny statků) nebo daní z důchodů výrobců • Negativní změny v produktivitěvýrobních faktorů (např. zhoršení kvalifikace a technické úrovně,zhoršeníklimatických podmínek aj.) • Snížení množství disponibilních výrobních faktorů(např. likvidacevýrobního zařízení, úbytek obyvatel)

24. Negativní a pozitivní nabídkový šok • Výsledkem posunu pozitivně skloněné křivky SRAS vlevo (negativní nabídkový šok) je snížení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti. • Současně vzrůstá i rovnovážná cenová hladina. • Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´. • Při pozitivním nabídkovém šoku je tomu opačně.

25. P SRAS´ SRAS E´ P´ SRAS´´ E P E´´ P´´ AD Y Y´ Y Y´´ Posun křivky SRAS

26. Negativní nabídkový šok

27. Pozitivní nabídkový šok • Růst produktu při současném poklesu průměrné cenové hladiny

28. Shrnutí 1/3 • Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. • Křivka agregátní poptávky je klesající: čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt. • Klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty: efektem úrokové míry, efektem bohatství a zahraničním efektem. • Agregátní poptávka roste, pokud rostou spotřební výdaje domácností, investice, vládní nákupy a čistý export. Jejich růst však nesmí být způsobem změnou cenové hladiny.

29. Shrnutí 2/3 • Agregátní nabídka vyjadřuje množství reálného produktu, která chtějí firmy vyrobit při různých cenových hladinách. • Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu. • Krátkodobá křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí. S rostoucí cenovou hladinou roste reálný produkt. • Růst cen výrobních vstupů snižuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku nahoru. Pokles cen výrobních vstupů zvyšuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku dolů.

30. Shrnutí 3/3 • Rovnovážný produkt a rovnovážná cenová hladina jsou dosaženy, pokud se agregátní poptávka a agregátní nabídka rovnají. Je nutné ale rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou rovnováhu. • V krátkém období se reálný produkt může vlivem změn agregátní poptávky a agregátní nabídky odchylovat od potenciálního produktu. • Zaměstnanci podléhají peněžní iluzi, jestliže ztotožňují růst nominálních mezd s růstem reálných mezd, aniž si uvědomují změnu cenové hladiny.