130 likes | 213 Views
Podnikatel. Lermanův zákon o podnikání: Kterýkoli podnikatelský problém je možno vyřešit, je-li k dispozici dostatek času a peněz. Lermanův dodatek: Dostatek času a peněz není k dispozici nikdy. Termín podnikatel “ enterpreneur ” původně pochází z francouzštiny.
E N D
Podnikatel Lermanův zákon o podnikání: Kterýkoli podnikatelský problém je možno vyřešit, je-li k dispozici dostatek času a peněz. Lermanův dodatek: Dostatek času a peněz není k dispozici nikdy.
Termín podnikatel “enterpreneur” původně pochází z francouzštiny • Termín podnikatel “enterpreneur” poprvé použit irským ekonomem Richardem Cantillonem (konec 17. stol). • K porozumění a definování tohoto pojmu nejvíce přispěl Joseph Schumpeter, který zdůrazňoval hlavně inovátorskou roli podnikatele, neboť usuzoval, že zkušenosti s rizikem má jak manažer, tak podnikatel. Považoval za určující hlavě to, že podnikatel se chápe výzvy k vyhledávání a aplikací nových myšlenek. Podstatným rysem je identifikování a vyhledávání příležitostí. Podnikatelé jsou inovátoři, kteří buď jsou schopni se pustit do neznáma nebo staré věci dělají novým způsobem. Jejich rys – tvořivost - jim ukazuje nové příležitosti a cesty, které jsou pro ostatní neviditelné.
Podnikatel a riziko Podle Franka H. Knightajde v podnikání především o přijetí rizika.Podnikatel je ochoten vzdát se zaměstnání a finanční bezpečnosti a přijmout riziko ve jménu myšlenky, strávit množství času a stejně tak kapitálu na nejistou budoucnost. Podle Knighta: • Riziko, které je měřitelné statisticky (pravděpodobnost, že si vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčů a 5 bílých míčků). • Nejasnost, kterou jde těžko měřit statisticky (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčků a neznámý počet bílých míčků). • Skutečná nejistota, při které je nemožné odhadnout či statisticky predikovat (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby, ve které je neznámý počet jak červených míčků, tak míčků ostatních barev). Podnikání je často spojováno právě s opravdovou nejistotou, zvláště když přichází podnikatel na trh s něčím, kdy na trhu ještě nic podobného neexistovalo. Nicméně, dokonce jestliže trh už existuje, není žádná záruka toho, že se uplatní obdobný výrobek či služba.
Jistota, riziko, nejistota • O rozhodování za jistoty mluvíme v případě úplné informace, tj. že rozhodovatel ví s jistotou, která situace/stav světa nastane. Může tak rozhodovat o výběru vhodné varianty – zná s jistotou náklady, výnosy každé varianty rozhodnutí. • Rozhodování za rizika – jsou známy všechny možné alternativy, které po rozhodnutí nastanou a současně pravděpodobnost s jakou ta která alternativa nastane. Pravděpodobnost tak představuje statistickou možnost kvantifikace neurčitosti. • Rozhodování za nejistoty – jedinec neví, které alternativy po rozhodnutí nastanou a nedokáže ani určit, s jakou pravděpodobností nastanou.
Podle činnosti podniku • Riziko provozní – havárie strojů, riziko stávek,úrazů apod. • Riziko tržní – riziko odbytu, cen, kurzů • Riziko inovační – zavádění nových výrobků, technologií • Riziko investiční • Riziko finanční – cizí x vlastní kapitál Značný vliv na podnikatelské riziko má i stupeň diverzifikace výroby a prodeje a stupeň zatíženosti podniku fixním majetkem. Větší diverzifikace podnikové činnosti snižuje riziko a naopak vysoký podíl fixního majetku riziko zvyšuje, protože fixní majetek je nepružný při poklesu výroby.
Postoje k riziku: • Averze (nechuť) k riziku – podnikatel se snaží riskantnějším akcím vyhnout a vyhledává akce a projekty spíše bez rizika nebo s malým rizikem. • Sklon k riziku - podnikatel vyhledává riskantnější projekty s větší nadějí na vyšší efekty, ale také s vyšším nebezpečím špatných výsledků • Neutrální postoj – podnikatelova averze a sklon k riziku jsou v rovnováze. Postoj k riziku u podnikatele či managera závisí na: • Osobním založení - ten kdo osobně požaduje naprostou bezrizikovost rozhodnutí, nemůže být úspěšným subjektem podnikání (praxe ukazuje, že převládá spíš nechuť podstupovat riziko). • Kapitálová síla podniku – ekonomicky silné podniky mohou podstupovat vyšší rizika (neúspěch v jednom projektu může být kompenzován úspěchem v jiné oblasti), zatímco slabší podniky si vyšší riziko mohou dovolit méně. • Na druhé straně malé, začínající firmy jsou nuceny jít do značných rizik , aby se uchytily na trhu.
Definice podnikatele upravená: Podnikatel je schopen rozpoznat podnikatelskou příležitost, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k realizaci vlastní vize a k dosažení cílů a je ochoten rozhodovat za stavu rizika a nejistoty.
Peter F. Drucker byl „americkým“ teoretikem a filosofem podnikání a managementu. Platí za zakladatele moderního managementu. Jeho nejznámější výroky: • Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit.V tomto je také možno vidět již prvopočátek ucelených metod, jako např. BalancedScorecard(vazba mezi strategií a operativní činností). • Nejlepší cesta k předpovědi budoucnosti je její tvorba. • Nejvyšší šéf společnosti by neměl mít vyšší mzdu než dvacetinásobek platu svého nejhůře placeného pracovníka. • Základem podnikání je zákazník, díky kterému současně podnikání existuje. • Management je dělat věci správně. Leadership je dělat správné věci. • Základ úspěšného leadershipu tkví v práci s posláním/vizí - v její definici a jasné a pravidelné komunikaci. Lídr stanovuje cíle, volí priority, určuje a udržuje standardy. • Je daleko důležitější dělat správnou věc než dělat věc správně. • Až 66% rozhodnutí o přijetí nových zaměstnanců se do 12 měsíců ukáže jako chybné.
Proces rozhodování k podnikání Procesu zahájení podnikání předchází individuální proces přemýšlení, hledání a rozhodování. Potenciální podnikatel si nutně uvědomuje, že se musí vzdát předchozího způsobu života, dojde ke změně životního stylu a v začátcích bude podnikání vyžadovat absolutní pracovní nasazení. Na jeho rozhodování má současně vliv mnoho exogenních faktorů: • stávající pracovní prostředí, • situace v osobním životě, • rodinní příslušníci, • dosažené vzdělání a odbornost, • vztah k riziku, • věk, • jak hodnotí podnikatelství společnost, (jak hodnotíte podnikatele?) • vnější podmínky pro podnikání, • podpůrný systém podnikání.
Motivace k podnikání může mít široký záběr: • nezávislost v rozhodování, • pocit úspěchu, • šance zbohatnout, • podnikání z donucení (ztráta zaměstnání), • podnikání jako poslání (rodinná tradice), • podnikání na zkoušku.
ČSÚ zpracoval v roce 2007 studii: Charakteristika podnikatele v České republice
Co ještě nebylo řečeno: Zřídka jsou podnikatelé géniové. Zaměstnávají často lidi, kteří jsou sami více kompetentní než on. Na druhé straně podnikatel má široký záběr schopností a ochoty angažovat se do čehokoliv, co může v budoucnu přinést úspěch. Víra v sebe sama. Totální víra ve vlastní podnikatelskou myšlenku je naprosto nezbytná – hlavně v okamžiku, kdy musí přesvědčit skeptiky (partnery, zaměstnance), aby mu „uvěřili a šli za ním“.
Paretovo pravidlo(Pravidlo 80 / 20) Obecně lze Paretovo pravidlo 80/20 vyjádřit následovně: 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která pomáhá zjednodušit a zacílit řízení a rozhodování, například následovně: 80 % příjmů podniku pochází od 20 % zákazníků 20 % výrobků generuje 80 % zisku 20 % možných příčin generuje 80 % problémových situací např. ve výrobě. Využití Paretovapravidla v praxi: Prakticky to znamená, že při řízení, rozhodování či plánování je třeba soustředit se především na oněch kritických 20 %, čímž lze dosáhnout 80 % možného efektu. Řídící práce je tak vykonávána s největším efektem. Paretovo pravidlo lze v praxi využít téměř ve všech oblastech.