80 likes | 328 Views
BIOKLIMATICKÉ VÝŚKOVÉ STUPNÉ. - podnebí se mění s vzrůstající: zeměpisnou šířkou (rovník - póly; šířková pásmovitost ) nadmořskou výškou (pokles teploty o 0,65 °C na 100 m n.v.; do 2 500 m n.m. vzrůstají atmosférické srážky; výšková stupňovitost ). Vegetační stupně:
E N D
BIOKLIMATICKÉ VÝŚKOVÉ STUPNÉ - podnebí se mění s vzrůstající: zeměpisnou šířkou (rovník - póly; šířková pásmovitost) nadmořskou výškou (pokles teploty o 0,65 °C na 100 m n.v.; do 2 500 m n.m. vzrůstají atmosférické srážky; výšková stupňovitost)
Vegetační stupně: Střední Evropa - nížinný (do 200 m n.m.)- původní dubové lesy - pahorkatinný(pahorkatin; do 500 m n.m.) - původní dubové, dubovo-habrové lesy → vykáceny →kulturní, zemědělsky využí- vaná krajina; smrkové, borové monokultury - podhorský (vrchovin; do 800 m n.m.) - bukové, jedlobukové lesy (Karpaty), jinak vykáceny → smrkové monokultury - horský (do 1 200 m; Karpaty do 1 500 m; Alpy do 1 800 m n.m.) - původní: níže - jedlobukové, výše - smrkové lesy → horní hranice lesa - subalpinský (do 1 900 m n.m.) - původní kosodřevina → vykáceny →horské pastviny (léto) - alpinský (do 2 200 m n.m.) - původní travnaté a bylinné porosty - subnivální (podsněžný; do 2 500 m n.m.) - skály bez vegetace (Alpy; Karpaty) - nivální (sněžný; nad 2 500 m n.m.) - věčný sníh a led, skalní štíty (Alpy)
Nejvíce jsou vyvinuty vegetační stupně v rovníkových oblastech velehor. Kilimandžáro - savana (do 1 000 m n.m.) - horský tropický deštný les (do 2 500 m n.m.) - vysokohorský mlžný les (do 3 500 m n.m.) - vřesovcové křoviny (do 3 800 m n.m.; = kosodřevina mírného pásu) - alpínský (do 4 500 m n.m.) - subnivální, nivální (nad 4 500 m n.m)
Andy - Tierra caliente (Horká země; do 1 000 m n.m) tropický deštný les - Tierra templada (Mírně teplá země; do 2 000 m n.m.) horský tropický les - Tierra fria (Chladná země; do 3 000 m n.m.) vysokohorský mlžný les - Paramos (pustiny; do 4 000 m n.m.) tvrdolisté traviny, kaktusy - Tierra heleda (mrazová pustina; do 5 000 m n.m.) lišejníky, mechy - Nivální (nad 5 000 m n.m.) věčný sníh, led
Bioklimatické pásy oceánů a moří rozšíření rostlinstva a živočišstva závisí na vlastnostech mořské vody - mění se s: - hloubkou - zeměpisnou šířkou = prostorové rozšíření organismů je nerovnoměrné: - nejvíce = povrchová vrstva (50-150 m; při pobřeží 300-400 m) → světlo → řasy, fotosyntetizující rostliny, živočichové (živí se ji- mi),plankton (část živočišstva, rostlinstva bez výrazného pohybu - potrava vyšších živočichů)
vertikální členění ◦ pobřeží litorál - mořské dmutí do 200 m (světlo; 40-50 m; účinek vln) batyál - do 2 000 m abysál - pod 2 000 m, bez světla neměnná teplota, obrovský tlak, pouze živočichové (lilijice, ježovky, loděnky, bizarní tvary, svítící) ◦ širé moře pelagiál - epipelagiál (do 200 m; světlo) - batypelagiál (do 1 000 m; šero) - abysopelagiál (pod 2 000 m; tma)
horizontální členění tropický pás - vysoká teplota vzduchu, vody po celý rok - modrá barva = málo fytoplanktonu - bohatá na počet druhů (rodů, čeledí) x malý počet jedinců, barevné, fantastické tvary medúzy, měkkýši, létající ryby, žraloci, rejnoci, mořské želvy, hadi, delfíni, korály; řasy, chaluhy (Sargassum) mírné pásy - během roku kolísání teploty vody (svrchní - spodní; hlavně v létě) - méně druhů ve velkém množství jedinců = světováloviště ryb (šelfová moře, styk mořských proudů) sledi, tresky, losos, delfín, kytovci, alky
studené pásy - stálá nízká teplota vody, vzduchu = zima, část léta - led - nízká salinita, hodně O2 a CO2 = velké množství řas a fytoplanktonu (zelené zbarvení) = světová loviště ryb sever: velryba grónská, tuleň, mrož, lední medvěd jih: tučňáci, velryby (jižní, zakrslá) Biosféra a člověk • Zásahy člověka (antropogenní) do přírody odpovídaly jednotli- vým etapám historického vývoje a nabývaly postupně na inten- zitě. • Mýcení a vypalování lesů → pastviny, pole, sídla, komunikace = přeměna původních přírodních ekosystémů na umělé. • Vyhubení mnoha rostlinných a živočišných druhů. • Největší změny nastaly v mírném pásu.