O čem vám povím

2. O čem vám povím • Počátky výzkumu • Co je to bioluminiscence • Její podstata • K čemu slouží • Ti co ji používají

3. Počátky výzkumu • Již starořecký myslitel Aristoteles si povšiml, že některé houby, oči ryb a i shnilé maso vyzařuje podivnou zář. (384-322 př.n.l) • Římský přírodovědec Pilinius Starší zkoumal škeble, které vydávali zvláštní světlemodrou září (23-97) • Počátek vědy o bioluminiscenci se považuje rok 1655, kdy o ní v Zurychuvyšla první odborná kniha • V roce 1697 Robert Boyle zjistil, že k bioluminiscenci je potřebný vzduch

4. Co je to Bioluminiscence • Bioluminiscence je schopnost některých živočichů, rostlin a mikroorganismů vydávat viditelné záření chemického původu. • Světlo je vydáváno ve všech barvách • Studiem bioluminiscence se zabývá fotobiologie • Fotobiologie se zabývá studiem interakcí světla s živými organismy

5. V Češtiněje to podstatné jméno přejaté z latiny, rodu ženského, vzoru růže • V Chemiije to výsledek oxidace luciferinu za přítomnosti enzymu luciferázy. • V Biologiije to chemoluminiscence využívaná živými organismy.

6. Podstata Bioluminiscence Luciferáza • Luciferin + O2 => Oxyluciferin+ CO2 + SVĚTLO • Photoprotein + Ca => Coelenteramid + CO2 + SVĚTLO

7. Luciferin • Luciferin je souhrnný název pro látky, které mohou být substrátem enzymu Luciferázy • Jeho název se upřesňuje podle organismu z kterého pochází • Je to látka ne-bílkovinné povahy • Je základní substrát reakce a produkuje světlo • Je v organismech syntetizován, nebo dodáván v potravě

8. Luciferáza • Luciferáza je enzym, který katalizuje oxidační reakci Luciferinu kyslíkem, za spolu účasti ATP • Je to souhrnný název pro enzymy umožňující vznik bioluminiscence • Název luciferázy se upřesňuje stejně jako u luciferinu

9. Photoprotein • Někdy se luciferin a luciferáza navážou a vytvoří photoprotein • Aktivita tohoto photoproteinu je spuštěna po dodání určitého iontu (nejčastěji Ca) • Tento protein se tedy používá ke zjišťování koncentrace Ca

10. K čemu bioluminiscence slouží • Individuální využití • Využití pro jedince stejného druhu • Využití pro jedince jiného druhu A) Individuální využití • Jedinec nevyužívá bioluminiscenci ke komunikaci, ale ke osvětlení sama sebe, pro zlepšení viditelnosti, nebo orientace v prostoru

11. Sd • Využití pro jedince stejného druhu • Jedinec vysílá světlo proto, aby komunikoval s jedinci stejného druhu • Rozpoznání členů stejného druhu • Lákání opačného pohlaví • Oznámení blízkého predátora • Shromažďování jedinců na stejném místě

12. C) Využití pro jedince jiného druhu • K lákání kořisti • Obrana • Intenzivní a náhlá produkce světla v temném okolí • Dlouhodobá a slabá produkce světla pro kamufláž

13. Medúza pohárovka • Vyskytuje se podél tichého oceánu. • Vydává záblesky jasného světla díky rychlému uvolňování vápníku. • Vydává jej jen při tělesném podráždění. • Tělo medúzy je bezbarvé a průhledné.

15. Vampýrovka hlubinná • Vampýrovky patří mezi téměř vymřelé hlavonožce. • Jsou pokládané za žijící fosilie. • Jediný žijící zástupce měří cca 13cm. • Druhý pár chapadel je modifikovaný v tenká vlákna, která se mohou natáhnout na vzdálenost přesahující délku těla .

17. Ďas mořský • Vyskytuje se ve všech mořích a oceánech tropického a mírného podnebného pásma. • Žije ve velkých hloubkách při mořském dně. • Je to dravá ryba. • Zbarvený je většinou do hnědé až zeleno-šedé barvy. • Láká svou kořist díky svému svítícímu výbežku. • Živý se především menšími rybkami

19. Světluška větší • Vyzařované světlo mohou samovolně vypnout a zapnout. • Umí ošklivě kousnout. • Létat umí pouze samci. • Je zřejmí pohlavní dimorfizmus.

20. Samec je dlouhý 10 až 12 mm. Tělo je dosti ploché. Chitinový vnější plášť těla je zbarvený do hněda, pouze na okrajích se nachází žluté zbarvení. Na dlouhých krovkách se nachází několik podlouhlých rýh, které jsou pokryté jemnými chloupky. Hlava není vidět – je schovaná pod tělním pláštěm. Můžeme však spatřit nitkovitá tykadla. Na sedmém kroužku na břiše má sameček světelnou skvrnu.

21. Samičky jsou dlouhé 15 až 20 mm. Nemají žádné krovky, takže vypadají podobně jako larvy. Hlava je též schovaná pod chitinovým tělním pláštěm. Samičky mají podstatně více světelných orgánů než samci. Světelná políčka se nacházejí na šestém a sedmém kroužku trupu, a na osmém jsou ještě dodatečné světelné skvrny.

24. Zdroje • http://bioluminiscence.webz.cz/