Zdravotní způsobilost David Cichý

1. Zdravotní způsobilost David Cichý

2. Obsah • první pomoc • tělesná zdatnost • přetížení • regenerace • výživa

3. První pomoc • jednoduchá a účelná opatření, která mohou být poskytnuta kdykoli a kdekoli a která slouží k bezprostřední pomoci při náhlém postižení zdraví či ohrožení života Nejdůležitější pro poskytování první pomoci je • rychlost • účelnost • rozhodnost

4. „Ani nejrychlejší záchranná služba nemůže dojet včas, selže-li dýchání, nastane-li zástava srdce nebo dojde k masivnímu krvácení. Nejvíce zbytečných tragédií je následkem neposkytnutí okamžité pomoci v prvních minutách po úrazu.“

5. První pomoc • ze zákona jsme povinni zahájit neodkladně oživování. Při neposkytnutí pomoci hrozí trestní postih s odnětím svobody. • podle § 207 Trestního zákona „kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak muže učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 1 rok“. Zdravotníci a řidiči až na 3 roky. • právo ukončit neodkladnou resuscitaci má pouze lékař.

6. Přivolání pomoci • vlastní bezpečnost • postiženého dále neohrozit • nejvyšší priorita = přivolání kvalifikované pomoci- 155, 112(rozšířená neodkladná resuscitace) • srdeční problém (u dospělých) - přivolá se pomoc ihned, před neodkladnou resuscitací • dechová nedostatečnost (úraz, tonutí, otravy, děti)- přivolá se pomoc po 1 minutě neodkladné resuscitace

7. Neodkladná resuscitace = kardiopulmonální resuscitace • soubor výkonů sloužících k neprodlenémuobnovení průtoku okysličené krve mozkem u osoby postižené náhlým selháním jedné či více základních životních funkcí = vědomí, dýchání, oběh

8. Základní neodkladná resuscitace = poskytnutí první pomoci • poskytují ji všichni občané bez jakéhokoliv speciálního vybavení a pomůcek • na místě vzniku náhlé, život ohrožující příhody • A (airway) = dýchací cesty • B (breathing) = dýchání • C (circulation) = krevní oběh

9. Rozšířená neodkladná resuscitace = odborná první pomoc • navazuje na základní neodkladnou resuscitaci • poskytována zdravotnickým pracovníkem na místě náhlé, život ohrožující příhody • jde o použití speciálních postupů, pomůcek, přístrojů a léčiv • D (drugs) = léky, E (ECG),F (fluids) = tekutiny

10. KPR u dospělých

11. REAGUJE ? Hlasité oslovení, výzva či dotek A UVOLNI DÝCHACÍ CESTY Trojitý manévr DÝCHÁNÍ Pohled, poslech, vnímání B ZAHÁJIT UMĚLÉ DÝCHÁNÍ 2 účinné vdechy C HODNOCENÍ STAVU nejvýše 10 vteřin OBĚH FUNGUJE POKRAČOVAT V UPV hodnocení účinnosti oběhu každou minutu ZÁSTAVA OBĚHU ZAHÁJIT KPR 100 kompresí za 1 minutu poměr kompresí a dýchání 15:2

16. Dušení • mírná nebo úplná neprůchodnost - srdeční zástava do 2 - 3 minut - poškození mozku již do 1 minuty • 5 x úder mezi lopatky • 5x stlačení nadbřišku • střídáme obojí do zprůchodnění dýchacích cest • bezvědomí - KPR (neodkladná resuscitace)

18. Bezvědomí, šok, křečové stavy, alergické příhody, akutní otravy • zjištění a zajištění základních životních funkcí • stabilizovaná poloha

19. Poranění oka • vypláchnutí oka (zabránit poškození zdravého oka) • sterilní krytí • urgentní transport • ponechání cizích těles

20. Krvácení • zajištění základních životních funkcí • žilní krvácení • tepenné krvácení • uložení postiženého • stlačení rány rukou • zvednutí končetiny • tlakový bod • tlakový obvaz

21. První pomoc u podvrknutí Podvrknutí kotník • kloub rychle oteče a je zdeformovaný, těžko se s ním hýbá, v případě vymknutí je pohyblivost znemožněna úplně, končetina je bezvládná • ošetření: studené obklady, nohu nadzdvihnout, stáhnout kotník i chodidlo elastickým obinadlem, vyhledat lékaře

22. První pomoc u podvrknutí Jaký je rozdíl mezi podvrtnutím a vymknutím? • obojí se týká pohmoždění kloubů (např. kolene, kotníku, lokte, ramene) • podvrtnutí označuje menší nehodu, při které kloub opustil kloubní jamku, ale vrátil se (nejčastější u kotníku, kolene), jsou nataženy vazy • vymknutí (vykloubení) je mnohem vážnější, protože kloub zůstal mimo kloubní jamku a nezaskočil zpátky

23. Bodnutí hmyzem • rána otéká, pálí, svědí. Bodnutí hmyzem je nebezpečné hlavně u alergiků a malých dětí. • ošetření: ránu chladíme. Alergikům okamžitě podáme protialergický přípravek.

24. Bodnutí hmyzem Klíště • ošetření: místo vydezinfikujeme, poté klíště uchopíme do pinzety a kývavými pohyby odstraníme. Kůži omyjeme teplou vodou a mýdlem a znovu vydezinfikujeme. • co s klíštětem? nikdy klíště nerozmačkáváme, ale spálíme. Kdybychom klíště rozmáčkli tak bychom se mohli drobnými oděrkami na prstech infikovat Lymeskou boreliózou nebo zánětem mozkových blan.

25. Bodnutí hmyzem 1. Na přisáté klíště nakapejte dezinfekci (jodisol, septonex, jodovou tinkturu) a nechte působit 2 minuty. 2. Tupou pinzetou zachyťte klíště a kývejte s ním do stran nebo s ním otáčejte 3. Potřete včas místo na kůži po odstranění klíštěte desinfekcí • důležité je včasné odstranění klíštěte, tj. do několika hodin, snižujete tím riziko přenosu infekce!

26. Tělesná zdatnost • tělesná zdatnost v moderním pojetí je chápána buď jako kategorie odrážející výkon - výkonově orientovaná zdatnost (podmiňující pohybové výkony ve sportovních specializacích), nebo jako zdravotně orientovaná zdatnost, která je definována jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav, a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou - pohybovou nečinností. • pro hodnocení úrovně zdravotně orientované zdatnosti posuzujeme tři základní skupiny faktorů: 1. Strukturální - složení těla, hmotnost, výška 2. Funkční a) kardiorespirační zdatnost (aerobní zdatnost) b) svalová zdatnost c) flexibilita (pohyblivost v kloubně-svalových jednotkách) 3. Držení těla v základních posturálních polohách a kvalitu základních pohybových stereotypů. • tělesná zdatnost je výsledkem dlouhodobého procesu postupné adaptace na zátěž z pohybové činnosti.Toto postupné přizpůsobování organizmu probíhá podle fyziologických zákonitostí.

27. Základní pravidla cvičení v prevenci zdravotních potíží vznikajících z hypokinézy

29. PŘETÍŽENÍ • přetížení, overloading, overstress, „hyperkinéza“ • při sedavém způsobu života dochází ke statickému (izometrickému) přetížení a funkčním poruchám částí pohybového aparátu, který má na starosti udržení polohy těla v gravitačním poli Země (zvýšené napětí zkrácení posturálních svalů, stlačení meziobratlových disků, kloubních ploch nosných kostí atd.). • nadměrné dynamické zatížení představuje zdravotní rizika. • okamžité přetížení vede k jednorázovým úrazům a selháním orgánů. • přetížení opakované a dlouhodobé pak vede plíživým miktrotraumatům a chronickému selhávání orgánů a k přetrénování. • mnohdy bývá těžké najít optimální dávku zatížení. Potřebu rovnováhy mezi nedostatečnou a nadměrnou pohybovou aktivitou znázorňuje schéma:

30. Příčiny únavy - přetrénování • opakované nadměrné tréninkové tělesné zatížení • nedostatek odpočinku, spánku • nedostatek tekutin a dietní chyby • zdravotní problémy (poruchy iontového metabolismu, úrazy, infekce, alergie, jiné nemoci) • psycho-sociální problémy (partnerské, rodinné, školní, pracovní, finanční, sportovní neúspěchy)

31. Příznaky únavy - přetrénování • ztráta motivace - nechuť k tréninku, vyhýbání se tréninku • ranní pocit únavy, bolesti hlavy, špatná sportovní výkonnost, rychlejší únavnost v tréninku • neurovegetativní labilita s pocity nevolnosti, slabosti, malátnosti až závratí, bušení srdce, pocity nepravidelnosti činnosti srdce, nedostatku dechu v klidu, s bolestmi břicha, s průjmy nebo zácpami, s kolísáním krevního tlaku • v diagnostice přetrénování se zvažují biochemické a hematologické metody, ekg a v posledních letech i analýza variability srdeční frekvence (hodnocení stavu autonomních funkcí).

32. Náhlé selhání srdce • příčinami srdeční smrti mohou být různá onemocnění srdce, která oslabují jeho toleranci zátěže. Fyzicky náročný sportovní výkon, vyžadující intenzivní práci srdce (pumpovat větší objemy krve pod vyšším tlakem) pak může vést k poruše řízení aktivity srdečních vláken, snížení síly jejich kontrakcí - k selhání srdce. • známými příčinami jsou: - idiopatická dilatovaná kardiomyopatie (vrozená vada) - stenosa aortální chlopně, prolaps mitrální chlopně - syndrom dlouhého QT úseku, preexcitační syndrom (WPW aj.) - myocarditis (i běžné infekce viry, streptokoky apod.) - dilatační kardiomyopatie (různé etiologie, včetně alkoholové a kokainové) - hypertrofická kardiomyopatie (v souvislosti s hypertenzí a jinými faktory) - ischemická choroba srdce - vrozená vada koronárních tepen - komoce srdce (při nárazu do hrudníku) - poškození energeticko-metabolických vlastností srdce toxickými látkami, dopingem • u zdánlivě zdravého a zdatného jedince bývají podceňovány běžné virózy, chřipky, angíny a nedostatečná rekonvalescence po těchto onemocněních.

33. Regenerace • proces, který má za úkol vyrovnat a obnovit reverzibilní pokles funkčních schopností organizmu a jednotlivých orgánů. Regenerace je také významnou prevencí poškození z přetížení. • byla a je vázána především na výkonnostní sportovce, kteří směřují svůj tréninkový proces k co nejlepšímu umístění. Zde regenerace sil je prostředkem přípravy na sportovní výkon. • ale i sport by měl být prostředkem regenerace sil běžného člověk. Sportovně – rekreační aktivity by měly být navyklou součástí denního režimu, která se podílí na odstranění pracovní a jiné duševní a fyzické únavy.

34. Regenerace • úkolem regenerace sil je odstraňovat příčiny únavy. • doporučuje se: - rozumně regulovat tréninkovou tělesnou zátěž, střídat zátěž s odpočinkem, věnovat dostatek času odpočinkové fázi - nevěnovat se pouze sportu, dostatek času věnovat jiným činnostem - naučit se a používat tělesné a duševní uvolnění (relaxaci) – sugesce, autosugesce, jóga, tai-či apod. - dostatek spánku - dostatek tekutin, rozumně se stravovat podle potřeb organizmu - včas odhalovat a řešit zdravotní problémy (průběžné a pravidelně sledovat zdravotní stav, preventivní prohlídky) - včas odhalovat a řešit psycho-sociální problémy (průběžně sledovat sportovce, komunikovat se sportovcem, zajímat se o jeho společenské potřeby a zájmy) - využívat fyzioterapeutické procedury (masáže, voda …) Únava je normálním projevem organizmu, který se brání poškození v důsledku jeho zatížení. Při tělesné námaze dochází k posunům ve vnitřním prostředí organizmu

35. Výživa • jídlo a pití obsahují zdroje energie (cukry a tuky), stavební látky (bílkoviny), řadu dalších prvků (vitamíny, minerály, stopové prvky) a naprosto nezbytnou vodu. Sportovní pohybová aktivita zvyšuje nároky na příjem všech těchto složek. • potřeba energie - množství energie v potravě by měla odpovídat našim potřebám. • energetická náročnost různých pohybových aktivit může být vyjádřena v násobcích klidové spotřeby energie (metabolic multiple) při vědomí vsedě nebo v energetickém obratu neboli v „metech“ (MET = metabolic energy turnover). 1 MET odpovídá přibližně 75 J.min-1.kg-1 .