Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků

1. Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků Listopad 2011 Tereza Miková

2. Výzkumný projekt • Situace v ČR – probíhající kurzy, málo literatury, minimum výzkumů. • Výzkumný projekt - sledovat rozvoj dětí, se kterými pracujeme Feuersteinovou metodou instrumentálního obohacování. • Hlavní cíl - zmapovat, k jakým změnám u dětí v průběhu práce uvedenou metodou dochází.

3. Výzkum probíhal v období září 2010 až červen 2011. • Zázemí – organizace DYS-centrum Praha. Spolupráce s doktorkou Krejčovou. • Instrument Uspořádání bodů. Série FIE I, základní řada FIE, kombinace obou.

4. Intervence FIE nepřizpůsobována výzkumu, snaha zmapovat reálnou situaci (frekvence setkávání, celková délka práce). • Metodologické ukotvení – akční výzkum, varianta terénního výzkumu (Miovský, 2006). • Autentické prostředí sledovaného jevu, aktivní zapojení výzkumníků do probíhajícího dění; výzkum + intervence.

5. Teoretické ukotvení v teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti a konceptu zkušenosti zprostředkovaného učení. • Cíle metody: dovednost generalizovat a přenášet naučené; vlastní potřeba plánovat, snaha potlačovat impulzivitu a hledání vztahů mezi různě vzdálenými objekty (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010). • Inspirace pracovními listy Mentis (2008) – deficity kognitivních funkcí; přeformulování znaků deficitů v žádoucí projevy, doplnění některých kategorií.

6. Výzkumný soubor • Výzkumný soubor – heterogenní skupina šesti dětí ve věku od 9 do 12 let. Různé důvody, společným znakem zejména zvýšená náročnost týkající se školní přípravy a zvládání samostatné práce. • Období školního věku, vzdělávací zařízení. Čtyři děti navštěvují základní školu, tři za podmínek integrace ve škole v souladu s vyhláškou MŠMT č. 73/2005. Dvě děti chodí do škol speciálních (ZŠ logopedická, ZŠ praktická).

7. Potřeba individuálního přístupu (princip zkušenosti zprostředkovaného učení). Rozdílný průběh a odlišné tempo.

8. Metody získávání dat • Sběr dat po celou dobu intervence. Snaha o komplexní pohled – několik metod i zdrojů sběru dat. • Zdroje dat: záznamové archy, videozáznamy práce s dětmi metodou FIE a polostrukturované rozhovory s rodiči dětí. • Triangulace analyzandů.

9. Interval 6 až 8 týdnů. • Zapojení rodičů – informace o situacích mimo lekce, popis nikoliv posouzení změny. • 109 záznamových archů, 23 videonahrávek a 27 rozhovorů. Současně probíhající intervence čítala na začátku června 109 lekcí.

10. Výzkumné otázky • Jaké změny v projevech kognitivních funkcí nastávají u dětí vedených metodou FIE? • Jak se mění kvalita vyjadřování u dětí vedených metodou FIE? • Jak se proměňuje kvalita samostatné činnosti u dětí vedených metodou FIE? • Jakými změnami prochází dovednost účinně pracovat s informacemi u dětí vedených metodou FIE?

11. Výsledky studie • Rozdělení do oblastí dle výzkumných otázek. • Výsledky pro celý výzkumný soubor, dokreslení na konkrétních příkladech. • Velké množství dat, uvedeme výběr nejzajímavějších.

12. FIE a projevy změn kognitivních funkcí – pozornost, paměť, myšlení • Pozornost • U jednotlivých dětí rozdílné změny. • Prodloužení koncentrace pozornosti, kvalitnější soustředěnost a větší odolnost vůči rušivým podnětům. • Výrazná změna - polovina dětí. Projevy i ve školním prostředí, byla zaznamenána učiteli.

13. Samuel - zlepšení koncentrace při domácí přípravě do školy, snížení potřeby stimulace a kontroly matky, prodloužení intenzivní koncentrace. Přestal domů nosit poznámky, které dříve souvisely s nepozorností, rozptylováním sebe i spolužáků, učiteli chválen. • Jitka – pochvala učitelky v keramice, zabývá se detailem, dokáže ho dokončit, změna také doma.

14. Schopnost intenzivně se soustředit zaznamenána v průběhu intervence u všech dětí. • Náznaky zlepšení jsou patrné z projevů všech dětí. • Rozpor mezi pozorováním a posouzením rodiči.

15. Beze změn v projevech souvisejících s pamětí, u všech dětí pozorována schopnost zapamatovat si nové výrazy a aktivně je používat. • U všech dětí registrována řada postupů myšlení, o jednoznačné změně můžeme v jednom případě hovořit u projevů schopnosti generalizace, u většiny dětí pak v projevech analýzy – postupná změna při popisu obrazců (Samuel, Sandra – detailní analýza; Karel, Jitka, Radek – výrazný posun).

16. FIE a kvalita vyjadřování • forma vyjadřování • slovní zásoba • účinné verbální projevy (tj. schopnost vyprávět příběh, srozumitelnost projevu, zdůvodnění odpovědi)

17. Forma vyjadřování • Rozdílná počáteční úroveň. • Větší plynulost, celé věty, rozvitá souvětí. • Samuel - velké téma, snaha o přenesení do školy; zaznamenáno matkou. • Radek (autistický chlapec s mentální retardací) – změny zachytila logopedka. • Jitka (dysfázie) – omezení zadrhávání, opakování. • Sandra – snížení výskytu překotné řeči.

18. Slovní zásoba • Rozšíření o pojmy užívané během FIE lekcí. • Rodiči většinou nezaznamenáno. • U některých dětí rodiče vnímají snazší vybavování slov (Martin); rozšiřování slovní zásoby (Radek, Jitka).

19. Účinné verbální projevy • Lepší srozumitelnost, schopnost vyprávět příběh (Jitka). • Rodiče také zaznamenávají logičtější strukturu, promyšlenější stavbu výpovědi (Samuel).

20. FIE a kvalita samostatné práce • Impulzivita • Kontrola a odhalení chyby • Přesnost a systematičnost • Plánování a strukturace činnosti

21. Impulzivita • Rozdíl mezi výpovědí rodičů (kritičtější pohled) a našim pozorováním. • FIE lekce – potlačení impulzivity, schopnost odpovídat až po vyslechnutí otázky, promýšlení odpovědí; spojování až po vyzvání lektorem a po rozvaze. • Jitka – potlačení okamžitých impulsů, kladení otázek nesouvisejících s prací.

22. Kontrola a odhalení chyby • Dle rodičů situace neuspokojivá, přizpůsobení, přebírají zodpovědnost. • S různou intenzitou patrné náznaky kontroly i odhalení chyby u všech dětí během lekcí FIE. • Mimo lekce rozdíly, u některých dětí výraznější pokroky, vliv postoje rodičů. • Jitka – kontrola věcí než odejde; Samuel – kontrola písemek, úkolů; Radek – APLA.

23. Přesnost a systematičnost • U většiny dětí lze mluvit o zvětšující se snaze pracovat přesně i systematicky. • Dvě děti – nová zkušenost přesné práce s pravítkem. • Radek (dlouhodobé obtíže s grafomotorikou) – vzkaz od paní učitelky, aby maminka za chlapce nerýsovala domácí úkoly. • Systematizace práce (Karel), omezování postupu metodou pokus – omyl (Jitka, Sandra).

24. Plánování a strukturace činnosti • Výrazná změna ve schopnosti verbalizovat postupy práce. • U některých dětí rodiče zaznamenávají proměnu u samostatného vypracovávání úkolů (Karel) nebo při přípravě do školy (Samuel, Jitka). • Jitka – seznam věcí na školu v přírodě.

25. FIE a kvalita dovednosti účinně pracovat s informacemi • Vyhledávání informací • Přijímání informací • Vztahování informací (souvislosti, kauzalita, anticipace) • Přenášení vztahů • Využívání informací

26. Zájem o informace relativně stabilní po celou dobu intervence, u všech dětí – motivace zprostředkovaným učením. • Proměňuje se dovednost, resp. potřeba dohledávat potřebné informace (souvislost se samostatnějším plněním úkolů – Jitka). • U některých dětí zlepšení schopnosti porozumění textu (Jitka) i ústnímu sdělení (Martin, Radek, Jitka).

27. Proměna schopnosti anticipovat – Jitka. • Nápadité analogie po celý průběh intervence, všechny děti. • Zobecňování se dařilo v omezenější míře, velký posun u Samuela. • Význam práce s nápovědou, přenesení mimo lekce (Jitka), přeformulování (Samuel). • Využívání zkušenosti s předchozím úkolem během lekcí FIE u všech dětí.

28. Závěrečné postřehy • Smysluplnost intervence i v její omezené podobě - dle autorů pětkrát týdně, po dobu dvou až tří let (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010); dle Kozulina není překvapivé, když se nedostaví signifikantní výsledky (Kozulin, 2000). • Kozulin (2000): změny, které během intervence nastávají nebývají ve školách příliš zaznamenány, natož aby za ně byly děti oceňovány.

29. Výskyt rozdílného pohledu rodičů a výzkumníků. • V některých oblastech nesoulad prokazovaných schopností během lekcí a mimo ně již od počátku intervence. Specifikum zkušenosti zprostředkovaného učení? • Kladný vliv rodičů, kteří byli do intervence více zapojeni. • Potřeba dalších studií, možnost ověřování kvantitativní metodologií.