1.04k likes | 1.38k Views
USA. Kanada. Geologické stáří-původ. ROZLIŠUJEME 11 PŘÍRODNÍCH REGIONŮ 1/ Pobřežní nížina 2/ Piedmont 3/ Appalačské pobřeží 4/ Vnitřní vysočiny 5/ Velké prérie 6/ Vnitřní plošiny 7/ Skalnaté hory 8/ Mezohorské pánve a plošiny 9/ Kanadský štít 10/ Arktická nížina
E N D
USA Kanada
Geologické stáří-původ • ROZLIŠUJEME 11 PŘÍRODNÍCH REGIONŮ 1/ Pobřežní nížina 2/ Piedmont 3/ Appalačské pobřeží 4/ Vnitřní vysočiny 5/ Velké prérie 6/ Vnitřní plošiny 7/ Skalnaté hory 8/ Mezohorské pánve a plošiny 9/ Kanadský štít 10/ Arktická nížina 11/ Tichooceánské pobřeží
starší čtvrthohory=pleistocén • Působení pleistocenního ledovce vzniká Hudsonův záliv • Severní Amerika leží na KANADSKÉM ŠTÍTU • Vznik z Lauriasie
Geomorfologické celky ● Pobřežní nížina - podél Atlantického oceánu - část sousedící s AP je neúrodná→neodvodňuje se - část sousedící s Mex.zálivem→odvodňuje se →úrodná:bavník, podzemnici ● Apalačské pohoří - staré, tvořeno prvohorními usazeninami - těžba černého uhlí v minulosti ● Velké prérie=Velké planiny - od Aljašky až po Mexiko - sev.část pokrýval pevninský ledovec →led.reliéf - dnes nejúrodnější zemědělská oblast světa: pšenice,kukuřice,dobytek ( omezení kvůli klimatickým podmínkám)
● Kordillery - Vyvrásněny v třetihorách - Obsahují velké množství pánví a plošin - Vysoké nadmořské výšky, suché klima - Mezi horskými hřebeny pánve a plošiny - Koloradská Pouště – Mohavská, Sonorská a Nevadská - nejvyšší hora Mt. Kinley 6194 m.n.m →Aljaška ● Tichooceánské pobřeží - skládá se z systému hor a údolí Paralelní horská pásma →Pobřežní, Siera Nevada, Kaskádové pohoří ●Arktická nížina, Vnitřní vysočina
Kanada • Laurentinská platforma=vysočina • sever, střed, východ Kanady, část kanadských arktických ostrovů, celé Grónsko • konsolidovaná oblast tvořená z předkambrických hornin, které vystupují na povrch • tyto dvě části jsou odděleny strukturou riftového typu založenou koncem křídy a během • Z období třetihor • dnešní povrch platformy snížen denudací, která trvala přes celá geologická období
Podnebí • Klima ovlivňuje rozsáhlá horská pásma podél západního pobřeží • Vlhké západní pobřeží ochlazuje Labradorský proud • Střetávání arktických a tropických mas způsobuje často tornáda • USA • Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. • Centrální roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. • Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, které pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotu konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
Jižní část USA leží v subtropickém podnebném pásu • Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. • Aljaška leží v subarktickém pásu • Havajské ostrovy v tropickém pásu. • Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. • Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller → vláha se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma.
USA 1000 Vikingové 1492Kryštof Kolumbus Kolonizováno Španělskem a Nizozemskem a Francií Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila niz. A fr. kolonií 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií-základ USA protibritská opozice 4. července1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti Kanada První osídlení kolem roku 1000 Vikingy Konec 15.st. John Cabot První osidlení Francouzi-Quebec a Port Royal 1608 1610 Newfounland Br. V 17.st. Fr. 19.st. Br-Am. Válka- Kanada si udržela nezávislost 1837-povstání Fr., Br. Jej potaličili a vytvořili Sjednocenou kanadskou provincii Historie
Válka za nezávislost 1783-Británie uznala samostatnost Od konce 18. století pak začala územní expanze →přijímány do unie další státy Od Fr. Koupili Louisianu Začátek 19.st. Velké rozšíření 1812-1814-druhá válka o nezávislost 1860-61 Válka S x J 1867- USA kupují Aljašku od Ruska 1867-sjednocení Kanada vstoupila do první světové války automaticky vyhlášením války Velkou Británií Před druhou světovou válkou Kanada podporovala politiku appeasementu vůči Německu 17. dubna1982 k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí V čele stojí britský monarcha
Expanze USA • od 80. let 19.st. pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu • do Karibiku a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, • anexe Havajských ostrovů roku 1898, • Průplavové pásmo v PANAMĚ • Do 1.světové války byla v USA preferována politika izolovanosti • 1.sv.válka na straně Dohody • Po 2.sv. válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně - Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie • 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj.
USA 50+1 států do konce 19. st. V čele prezident Pluralitní federativní prezidentská republika s dvoukomorovým parlamentem Kanada Federace státu od roku 1867 Skládá se z deseti provincií a tří teritorií V čele britská královna Zastoupena generálním guvernérem Pluralitní federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem Administrativní členění, forma vlády
KANADA • Dnes 32,547 mil • 3,26 ob./km2
USA 303 mil 31 ob/km2
Kanada 2000/2050
USA 2000/2050