Kyklopské zdivo

1. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petr Bílek.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Kyklopské zdivo Zdí se z kamenů, které se opracují do 5-8 úhelníků podle drátěné šablony. Spáry mají šířku 20-40 mm, v jednom místě se mohou stýkat maximálně 3 spáry, a to pouze v tupých úhlech Lícová plocha kamene může být: lámaná – bez jakékoli povrchové úpravy hrubá – se stopami po opracování do hloubky až 15 mm čistá – se stopami po opracování do hloubky až 5 mm jemná – se stopami po opracování do hloubky max. 1 mm Líc zdiva může být: rovný - lícovaný s plasticky vystupujícími lícními plochami - tzv. bosáky Bosáky mají líc bochníkovitě vypouklý, rovný s odskoky nebo s úkosy. Často mají obvod lícní plochy upravený lemováním tzv. stezkami (stezky umožňovaly přesné zpracování ložných ploch) Malta– MC Použití –dekorativní sokly budov, zpevněni břehů vodních toků, opěrné zdi tunelů, nábřeží.

3. Obrázek č. 1: Kyklopské zdivo - Praha Vyšehradský tunel[1]

4. Kvádrové zdivo Kameny opracované do přesných rozměrů se kladou podle prováděcích kamenitých výkresů. Kameny se spojují. Opracování lícní plochy kamene : hrubé – se stopami po opracování do hloubky až 15 mm čisté – se stopami po opracování do hloubky až 5 mm jemné – se stopami po opracování do hloubky maximálně 1 mm styčné plochy do hloubky min. 50 mm Spáry: u hrubých kvádrů tloušťky 15 - 20 mm), u čistých a jemných kvádrů 10 až 15 mm Malta: MC nebo se kvádry spojují pomocí skob z nerez oceli,(dříve z obyčejné oceli zalité olovem nebo z mědi) Použití: monumentální a významné stavby (např. památníky apod.), obkladové zdivo vstupů, soklů a při rekonstrukcích. Bosáž : je plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů (rustika), fasetovým opracováváním bos nebo vypracováním stěny kvádrů do tvaru jehlanu či valbových střech (bosáž diamantová připomíná diamantové broušení, užívala se v renesanci).

5. Obr. č.: 2 – Výletní zámeček Sokolí hnízdo (archiv autora) 3 – Bosáky s úkosem (archiv autora) 4 – Bosáky s lemováním (archiv autora) 2 4 3

6. Obr. 5: gabion (archiv autora)

7. Gabion - drátokamenná konstrukce V podstatě jde o drátěnou formu, do které se sype kamenivo. Složení: - svařované gabionové sítě a koše vyrobené z pozinkovaného drátu se speciální antikorozní úpravou; - kamenivo větší zrnitosti. Velikost ok : 100x100 mm, 100x50 mm, 50x50 mm. Použití: opěrné zdi, ploty, stabilizace břehů vodních toků, silničních násypů nebo stěn zářezů. Historicky se tímto názvem označovaly koše z proutí naplněné zeminou. Používalo se jako polní opevnění.

8. Obr. Č. 6 – Gabiony ve středověku[2] Obr. Č. 7 – Gabiony – opěrná zeď (archiv autora)

9. Rovnanina nasucho Obrázek č. 8 – Rovnanina nasucho[3] Technologie: z neopracované kameny se kladou na sucho těsně vedle sebe na vazbu; spáry se klínují menšími kameny Použití: plůtky, nízké opěrné zdi v zahradní architektuře, zárubní a opěrné zdi lesních cest, zpevnění koryt potoků a řek.

10. Obrázky [1]http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_tunel,_rekonstrukce_trati_%2802%29.jpg?uselang=cs [2]http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sixteenth_Century_Cannon2.jpg [3]http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ze%C4%8F_z_kamen%C5%AF.jpg Ostatní - archiv autora