Čína v transatlantických vztazích

1. Čína v transatlantických vztazích Transatlantické vztahy EU

2. Přehled vzájemných vztahů • V minulosti ovlivnily Čínu dvě země – Velká Británie (19. století) a USA ve 20. století • USA navázaly obchodní vztahy na konci 18. století, od poč. 20. století vliv misionářů (úsilí o zcivilizování Číny) • V 30. letech navázány vztahy s čínským režimem gen. Čankajška (křesťané) • Spojenci v druhé světové válce proti Japonsku • Komunistický převrat v r. 1949 znamená totální obrat

3. Přehled vzájemných vztahů • 1972 – během Nixonovy administrativy zlepšování vztahů • 1979 formalizace vztahů za Carterovy administrativy • Od 70. let v Číně politika reformy a otevření • Proměna národních zájmů – otevřenější zahraniční politika • vzestup nových lídrů – vzdělaných technokratů • Od 90. let nová sousedská politika (snaha překonat mezinárodní izolaci po zásahu na Tiananmen) • po r. 2000 – vzestup role Číny jak regionálně, tak globálně (ekonomická váha) • hlavní obchodní partner Japonska a Koreje • zvýšení čínských investic v celém regionu • odpouštění dluhu mnoha chudým zemím, nabídka výhodných půjček

4. Přehled vzájemných vztahů • USA – Obama – upřednostnění Asie, zároveň posílena spolupráce s Ruskem jako mocností, která vyvažuje Čínu • EU – vztahy s Čínou obvykle bilaterální (Francie, Německo, Velká Británie)

5. Čínská zahraniční politika • Důraz na tradiční národní suverenitu, nezasahování do vnitřních záležitostí jednotlivých států • Čína se dlouhodobě orientovala dovnitř, méně se zapojovala do světového dění • Modifikace této politiky od 90. let: • Zvýšení významu RB OSN v čínské politice • Podpora mezinárodních aktivit v Afghánistánu a ve Východním Timoru • podpora peacekeepingových operací OSN, účast na většině misí OSN (zejména v Africe)

6. Čínská zahraniční politika • Člen WTO • Od poč. 90. let se více účastní boje proti nešíření ZHN a kontroly zbraní (je smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní) • Na regionální úrovni je hlavní změnou zapojení do regionálních organizací • po r. 2000 aktivní spolupráce s ASEAN – dohody v oblasti obchodu a bezpečnosti • úsilí o vytvoření bilaterálních bezpečnostních aliancí (Thajsko, Laos, Kambodža, Jižní Korea, Vietnam, Malajsie a Indie)

7. Hlavní problémy - Tchajwan • Jeden z klíčových problémů vztahů mezi USA a Čínou • Od r. 1949 na Tchaj-wanu nacionalistický režim gen. Čankajška a Kuomitangu(proamerický) • Od r. 1950 během Korejské války americká flotila obsadila tchajwanskou úžinu, aby zabránila konfliktu mezi Čínou a Tchajwanem • V r. 1954 uzavřena aliance mezi Tchajwanema USA, která trvala do r. 1979 • Tchajwanbyl překážkou normalizace vztahů mezi USA a Čínou. • Po uzavření dohody v r. 1979 došlo k přerušení diplomatických vztahů s Tchajwanem, avšak Kongres USA schválil Zákon o vztazích s Tchajwanem, kterým ustavil neformální vztahy s ostrovem a USA se zavázaly kzajištění tchajwanské bezpečnosti • Od konce 80. let se Tchajwandemokratizoval, což posílilo podporu ze strany USA

8. Tchajwan • Čína chápe Tchajwan jako součást svého území – politika nedělitelnosti Číny (jedné Číny) • V r. 2005 přijala tzv. antisecesionistický zákon – pokud by Tchajwan vyhlásil nezávislost, Čína by neváhala použít vojenské prostředky • Čínský útok na Tchajwan by pravděpodobně znamenal konfrontaci s USA • USA proto usiluje o to, aby ani jedna strana neměnila status quo – jak ze strany Číny, tak ze strany Tchajwanu

9. Tchajwan • Pozice Evropské unie je odlišná. • Uznává politiku jedné Číny, žádný členský stát neuznává Tchajwan, na druhé straně se udržují a rozvíjejí obchodní vztahy s Tchajwanem, probíhají i kontakty s diplomaty a vojenskými představiteli. • EU vyzývá k mírovému řešení, ale nechce si znepřátelit Čínu. • Vztahy s Čínou jsou nahlíženy z ekonomické perspektivy, ne politické • USA jsou vnímány jako přirozený arbitr – náklady z podpory Tchajwanu nesou USA

10. Zbrojní embargo • Zbrojní embargo bylo na Čínu uvaleno v důsledku porušování lidských práv (1989-zásah na Tienanmen) • USA a EU zavedly embargo – společná strategie vůči Číně • Pokud by jedna strana zrušila embargo, znevýhodnila by tím toho druhého a posílila by pozici Číny. • Existují rozdíly mezi embargem USA a EU • Americké embargo je právně závazné, zatímco evropské není (v době vyhlášení se jednalo o deklaraci), není ani specifikované, na co vše se vztahuje (to je ponecháno na jednotlivých členských zemích)

11. Zbrojní embargo • V EU byl v r. 1998 přijat Kodex na řízení zbrojních exportů • snaha harmonizovat politiky jednotlivých zemí • politický dokument, který stanovuje kritéria, která musí být vzata do úvahy, aby byla udělena licence na export zbrojního materiálu (např. dodržování lidských práv, regionální bezpečnostní situace) • Není právně závazný • po r. 2000 EU uvažovala o uvolnění zbrojního embarga – tlak zejména Francie • Od konce 90. let Francie a Velká Británie fakticky volně interpretovaly deklaraci a zbrojní embargo ztratilo na své účinnosti.

12. Zbrojní embargo • Argumentace pro uvolnění embarga: • Zlepšila se situace v dodržování lidských práv, i když zůstávají problémy (pracovní tábory, menšiny, Tibet, trest smrti) • Čína je v EU považována za významného partnera, proto by s ním mělo být nakládáno jinak • Význam embarga je především symbolický, ne reálný • Uvolnění embarga by bylo podmíněno závazky Číny v dodržování lidských práv • Různé reakce - některé země na národní úrovni odmítly uvolnění embarga, podobně i Evropský parlament

13. Zbrojní embargo • USA kritika EU • Pokud by EU uvolnila embargo, Čína by mohla získat vyspělý materiál, který používá NATO • Mohlo by dojít ke spolupráci evropského a čínského zbrojního průmyslu a Čína by získala vyspělé technologie, příp. i americké technologie • Tato technologie by se mohla dostat i k třetím stranám (nepovolaným), protože stále není plně zakotvena v režimu proti nešíření ZHN

14. Ekonomická politika • Čína profitovala z globalizace – levná pracovní síla, relativně kvalifikovaná , dopravní a komunikační infrastruktura, dobré prostředí pro podnikání • Zapojení do WTO = přijetí mezinárodních pravidel, zvýšení zahraničních investic • V USA se uplatňuje tzv. strategie zadržování – omezení obchodu, embarga na vývoz některých technologií (seznam tzv. kritických technologií byl vytvořen v 70. a 80. letech) • Diskuze s EU se vedou o to, jaké technologie vyvážet do Číny • USA vyvíjela tlak na EU, aby byla v tomto ohledu restriktivnější

15. Ekonomická politika • USA jsou v obchodním deficitu s Čínou, na druhé straně přebytek v kapitálových investicích • U vztahů mezi USA a Čínou se zdůrazňuje: • Čína je výhodě ve vztahu s USA, protože má rozsáhlé rezervy v dolarech a sponzoruje amerických dluh • USA jsou v obchodním deficitu kvůli podhodnocení juanu (to by ovšem mělo poškozovat i EU, což se tak plně neděje).

16. Ekonomická politika • ES navázalo vztahy v r. 1975 • V r. 1985 uzavřelo dohodu o obchodu a spolupráci • Čína je druhý nejvýznamnější obchodní partner, nejvýznamnější dovozce do EU • konají se roční summity – obchodní otázky, ale i životní prostředí, vzdělání • Od r. 1995 se vede politický dialog, jehož součástí jsou i lidská práva (zájem EU) • EU – cíl demokratizace Číny, vláda zákona, lidská práva, integrace do světové ekonomiky

17. Životní prostředí • Čína je jeden z největších spotřebitelů energie, největší spotřebitel uhlí na světě, druhý největší spotřebitel ropy. • Emise – Čína podepsala Kjótský protokol, ale dlouho o snížení emisí neusilovala • Čína se staví do role mluvčích rozvojových zemích – snižovat by měly bohaté země, chudé mají právo na hospodářský růst • Bezpečnostní rizika • Čína nepokryje domácí poptávku po energetických zdrojích, bude soutěžit o energetické zdroje s ostatními státy a pro zajištění těchto zdrojů bude přehlížet politická a bezpečnostní rizika (Sudán, Írán)