1 / 12

Příslovce (adverbia) a příslovečné spřežky

Příslovce (adverbia) a příslovečné spřežky. Příslovce (adverbia). Vyjadřují bližší okolnosti vlastností či dějů – např. příslovce místa ( tady, venku ), času ( včera, odpoledne ), způsobu ( radostně, plaše ), příčiny ( omylem, schválně ), míry ( moc, trochu)

rozene
Download Presentation

Příslovce (adverbia) a příslovečné spřežky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Příslovce (adverbia) a příslovečné spřežky

  2. Příslovce (adverbia) Vyjadřují bližší okolnosti vlastností či dějů – např. příslovce místa (tady, venku), času (včera, odpoledne), způsobu (radostně, plaše), příčiny (omylem, schválně), míry (moc, trochu) Ve větě vystupují jako samostatný větný člen, nejčastěji ve funkci příslovečného určení (přijdeme zítra), přívlastku neshodného či jmenné části přísudku (dneska bude oblačno) Jedná se o neohebný slovní druh

  3. Příslovečné spřežky Jedná se o 1. typ adverbií Vznikly spojením předložek a jmen/příslovcí Píší se vždy dohromady Je od sebe nutné odlišit předložková spojení, která se píší zvlášť, a příslovečné spřežky, které se píší dohromady (př. na horu – nahoru, v tom – vtom, z části – zčásti)

  4. Deadjektivní adverbia Jedná se o 2. typ adverbií Tato adverbia byla odvozena z adjektiv Př. příjemný – příjemně, milý – mile, ostrý – ostře, …

  5. Zájmenná adverbia Jedná se o 3. typ adverbií Vznikla ze zájmen Př. kde, kam, tudy, někdy, někam, nikdy, nikde…

  6. predikativa Jedná se o 4. typ adverbií Tvoří součást přísudku jmenného se sponou Nejčastěji jsou zakončena –o (např. veselo, smutno, deštivo, oblačno, jasno, teplo, možno…)

  7. Stupňování adverbií Adverbia lze stupňovat Druhý stupeň se tvoří pomocí přípony –eji, -ěji, -e (radostně – radostněji), třetí stupeň se tvoří z 2. stupně připojením předpony nej- (nejradostněji) Někdy dochází k souhláskovým alternacím Některá adverbia se stupňují nepravidelně (dobře – lépe – nejlépe, špatně – hůře – nejhůře)

  8. Cvičení 1: Rozlišit adverbia místa, času, příčiny, míry, způsobu: nahlas, schválně, venku, vpodvečer, nadosmrti, velmi, vesele, pěšky, natruc, často, čisto, zdravě, tam, moravsky, zde, tehdy, rozumně, úmyslně

  9. Cvičení 2: Užít ve větách předložkové pády a příslovečné spřežky: z ticha – zticha do kola – dokola za tím – zatím z části – zčásti do konce – dokonce po tom – potom

  10. Cvičení 3: Vystupňovat adverbia: hodně dlouho řídce mile jemně vysoko špatně dobře nízko

  11. Cvičení 4: Najít ve větách adverbia: Seděla jsem u lůžka mlčky a bylo mi teskno a smutno. Venku bylo bouřlivo; nebe bylo skoro stále v plamenu a hřmění ani nepřestávalo. Vítr šuměl a hučel, časem zaskučel, jako když dítě pláče. Bylo mi úzko, ba jakási hrůza mne obcházela. Pán těžce dýchal, někdy také zaúpěl, až mi to kostmi projelo. Jakub Arbes: Svatý Xaverius

  12. Použitá literatura • MARTINEC, Ivo; TUŠKOVÁ, Jana Marie; ZIMOVÁ, Ludmila. Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009. • KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2002. • BEZPALOVÁ, Vladimíra; MÁLKOVÁ, Jitka; MARTINEC, Ivo; JEŽKOVÁ, Jaroslava; PAŠKOVÁ, Martina; VAŇKOVÁ, Jana; ZIMOVÁ, Ludmila: Mluvnice, komunikace a sloh – cvičebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2011. • HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1996. • ARBES, Jakub: Newtonův mozek a jiná romaneta. Praha: Levné knihy, 2002.

More Related