Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich využívání v MŠ

1. Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich využívání v MŠ Odborná přednáška CZ.1.07/1.3.02/04.0014 10. 1. 2013

2. K aktuálním problémům předškolní výchovy. Dichtung und Wahrheit prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

3. Struktura Rekapitulace první přednášky z 12. října 2011 Vývoj představ za posledních 100 let Institucionalizace předškolní výchovy jako politický úkol Srovnání se zahraničím Co říkají poslední výzkumné práce? Nutnost revize RVP pro PV v ČR? Perspektivy předškolní výchovy.

4. O ČEM BUDU HOVOŘIT? Vývojové trendy v mateřském školství. Jak se dítě učí to, s čím potom žije? Kontinuita nebo potřeba reforem s cílem zlepšování stavu. Jak chápat inovace a alternativní metody? Smysl mateřských škol nyní a v budoucnu. Co můžeme udělat již nyní?

5. Vývojové trendy v mateřském školství 19. století: opatrovny (bezpečnost, zdraví) mateřské školy (bezpečnost, výchova, činnosti dané pro všechny najednou) jesle(sociální návyky, bezpečnost) První polovina 20. století: - Reformní pokusy (A. Süssová, L. Jarníková) – cílem není obsah, ale osobnost dítěte

6. Trendy do současnosti Trendy ve 2. polovině 20. století Snaha státu po monopolu na výchovu – ideologizace zneužívá pedagogizaci práce, začlenění do vzdělávacího systému, příprava pro ZŠ, Plná zaměstnanost žen – MŠ vítány jako sociální služba Zvýšení teoretické úrovně vzdělávání vychovatelek – učitelek Ve světě boj za pedagogizaci předškolních institucí jako sociální služby

7. Současnost – respekt k individualitě dítěte, RVP Kreativita v rámci RVP a ŠVP Bez spolupráce s rodiči to nejde Další profesionalizace učitelek – Bc., NMgr. Součást školského systému – z výsledků vychází činnost v ZŠ. Děti jsou jiné. Jak? a Proč?

8. Preference ekonomických krátkodobých efektů. Revize reforem – snížit náklady na „péči“ státu (veřejnosti) o výchovu a vzdělávání. Výsledky vědeckého poznání mají malý vliv na spuštění reforem - příčiny jsou ekonomické – okamžitý úspěch se cení. Cíl: zvýšení efektivity (kvality) za méně peněz, ale více slibů. Rezignace na zlepšení budoucnosti – investice do lepší současnosti – udržet si vliv.

9. Porovnání se zahraničím Education at a Glance 2012. OECD. (1 kapitola o MŠ) Patříme mezi naprostou světovou špičku v obsahu, počtech dětí, nikoliv v materiální péči. Stále více zemí zařazuje PV do povinné docházky – zlepšit výsledky v PISA testech. Počet dětí nadpůrměrný: 60% 3letých, 85% 4letých, 92% 5letých. Více jen A, D, H. Financování: OECD: veřejné výdaje 3x vyšší než soukromé sféře. U nás 1,4 více (8% dětí v soukromých MŠ, OECD: 0,5% z HDP (i ČR) Vzdělávání učitelek ve světě – na úrovni našich VOŠ a Bc. OECD – 14 dětí na učitelku, ČR 13,9 (průměr) – ISL, EST – 10, F, TR 20 dtí.

10. Výsledky výzkumů UP Olomouc 2011-2012 (ČR – SK – SLO): Pozorovány a testovány činnosti a reakce stovek dětí ve třech zemích bez odkladu, po ročním odkladu, děti s navrženým odkladem: Intelektový výkon, Kognitivní zralost, Percepční zralost, Jemná motorika, grafomotorika, vizuomotorika, Orientační test školní zralosti (Jirásek 1992) Motorická koordinace, Soustředěnost dětí Předškolní vzdělávání a jeho efekty.

11. Intelektový výkon dětí (Ravenův test výkonu dítěte): Inteligence abstraktní, praktická, sociální. ↓ Děti více řeší konkrétní problémy. Obě pohlaví rovnocenná. Inteligence průměrná. Odklad prospívá významně. Inteligence je nástrojem adaptace. Její úroveň závisí nejen na genetických dispozicích, ale významně na motivaci a dobrém pracovním nástroji. Vliv výchovného prostředí rodiny (vyšší vzdělání výhodou) i MŠ. - Zvyšuje se počet nestimulovaných dětí.

12. Přímý vliv podnětného prostředí na rozvoj dětské inteligence. Systém předškolního vzdělávání je nezbytný. Rozvíjet přirozené potřeby dítěte a na jejich úroveň naváže ZŠ (RVP)

13. Kognitivní zralost: Důležité pro zvládání dovednosti čtení, psaní, počítání. Oblast vizuomotoritky, grafomotoriky, řeči a vnímání (prostorové, zrakové, sluchové a časové) Výslovnost průměrná , lepší jsou dívky – pečlivost, Chlapci vynikají více v konstrukčních hrách a třídění – význam rodinného prostředí, s čím si děti hrají?

14. Percepční zralost: Míra propojování informací ze vnímání s mozkem a nervovou soustavou – Edfeldtův reverzní test: Lépe dívky – vyšší soustředěnost, klid. Významný posun po ročním odkladu – vliv rodinného prostředí (vzdělanost rodičů) i MŠ.

15. Jemná motorika, vizuomotorika a grafomotorika: Kreslení, ruční práce, vystřihování (čas, přesnost) – koordinace ruky a oka. Vliv odkladu podstatný - má být posunut nástup do povinné školní docházky?

16. Jiráskův orientační test školní zralosti (1992): Metoda prvního posouzení úrovně školní zralosti. Průměrné výsledky u všech kategorií, nejlépe děvčata s odkladem. Chlapci zaostávají v grafomotorice, koncentraci a sebekontrole.

17. Motorická koordinace: Orientační test dynamické praxe (Míka 1982) – diagnostika schopností koordinace učení a pohybu. Pomáhá odhalit lehké postižení mozku (rozumovou nebo pohybovou retardaci). Celý vzorek na hraně plnění normy, zvyšuje se zanedbanost dětí na úkor jejich materiálního vybavení, děti se méně pohybují v terénu, méně podnětů. Odklad poskytuje výrazné zlepšení výkonu. Zárodky možných poruch učení.

18. Pozitivní efekty předškolního vzdělávání: Délka předškolního vzdělávání pozitivně ovlivňuje výkon dítěte – systematičnost a kontinuita. Kvalita kurikula – vzdělávacího programu. U nás nutnost zjednodušit ve prospěch tvořivosti učitele s ohledem na jedince. Materiální podpora programu a sociální zajištění personálu. Spolupráce s rodinou (zvyšuje se počet neúplných rodin – trpí stimulace dětí).

19. Jsou tradiční pedagogické návrhy stále aktuální? Východiska koncepce tkví v reformě pedagogickém hnutí počátku 20. století. Co víme o stoletých návrzích I. Jarníkové a A. Süssové? Co z nich je stále aktuální?

20. Anna Süssová Vychovatelka a pěstounka v brněnských mateřských školách a opatrovnách (1880- 1921) 1907 – první návrhy na podnětné prostředí (vybavenost, materiál, zahrada) a aktivizaci dětí – více pohybu, méně deklamování nazpaměť. 1910 – vlastní MŠ v Brně – pokusná – realizace – Mekka pedagogická – kronika 1912 – kniha zkušeností - bestseller Aktivní spolupráce s pražskými reformátorkami (Jarníková) Brněnská Montessori

21. Ida Jarníková Reformátorka v Praze v 1. polovině 20. století: Vliv vztahu učitelky k dětem – důvěra, jistota, bezpečí, Vliv podnětného prostředí (znala názory Montessori i Decrolyho) Internacionalizace české předškolní výchovy – cesty po světě – knihy o obsahu výchovy a organizaci práce. Výrazně po roce 1948 již jako penzistka pomohla neideologizovat programy mateřské školy a prosadila koncept Komenského jako národní povinnost.

22. Revize RVP PV 2012 2003-2011 VÚP –metodika zlepšení podmínek pro MŠ, implementace RVP PV 2011-2012 – pracovní skupina na MŠMT pro revizi RVP Akceptovat vnímání dítěte přes city a prožitky více než cvičení rozumu: 1. Zkrátit a zjednodušit složitost textu RVP (podmiňovací způsob nahrazen přítomným časem – mělo by – dítě dělá) 2. Doplnit sjednotit terminologii (funkční gramotnost) 3. Odmítnuta standardizace nahrazena konkrétními očekávanými výstupy s vlastním hodnocením v každé kapitole RVP. 4. Diskuse dále probíhá – návrhy pro novelu zákona.

23. Smysl mateřských škol v budoucnu? Proklamace slibů a důležitosti předškolní výchovy jako záclona. Ekonomizace pojetí kvality výchovy a vzdělávání. Mateřské školy jako kontrolovaná přípravka pro povinnou školní docházku. Pokusy státu omezovat práva rodičů na výchovu vlastních dětí – kontrola výstupů určí kvalitu mateřské školy? Kolik státu vlastně potřebuje předškolní výchova?

24. A co dále? Posilovat sdílení žádoucích hodnot s rodiči dětí – společné aktivity, vzájemná podpora. Kvalita hodnoty je dána mírou naplnění našeho očekávání od dítěte. Permanentní diagnostická činnost a analýza zjištěných poznatků. Má smysl brzdit děti ve vlastním rozvoji a čekat na základní školu? Indigové děti. Dáme-li dětem potřebný prostor, důvěru a vybavení, zvládnou rychle překvapivé množství aktivit a dovedností.

25. Název přednášky nebo kapitola • Průběžná monitorovací zpráva • Každá následující průběžná monitorovací zpráva se předkládá do 30 kalendářních dnů po uplynutí dalších 3 měsíců realizace projektu • Monitorovací zpráva se předkládá prostřednictvím aplikace BENEFIT7 • V případech, kdy nebude možné z důvodu dosud neukončené kontroly předchozí monitorovací zprávy provést finalizaci prostřednictvím Benefit7, může poskytovatel prodloužit příjemci 30 denní lhůta o dobu nezbytnou pro ukončení kontroly předchozí monitorovací zprávy.

26. Děkuji za pozornost • Karel Rýdl • Univerzita Pardubice • karel.rydl@upce.cz