1 / 29

Zahradničení v zahraničí

Zahradničení v zahraničí. Kateřina Prajznerová Veronika Šimšová Kateřina Štěpánková Veronika Šusterová. Asie. Japonsko. - začátky zahrádkářských osad v letech 1924-1926 (města Koyto a Osaka ) po evropském vzoru (zejména Velká Británie a Německo)

ryder-whitfield
Download Presentation

Zahradničení v zahraničí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Zahradničení v zahraničí KateřinaPrajznerová Veronika Šimšová KateřinaŠtěpánková Veronika Šusterová

  2. Asie

  3. Japonsko • - začátky zahrádkářských osad v letech 1924-1926 (města Koyto a Osaka) po evropském vzoru (zejména Velká Británie a Německo) • - do II. světové války nebyl o zahrádkaření velký zájem • - po konci války se z každého volného místa stával prostor pro pěstování a produkci zeleniny. Toto malé zahrádkaření/farmaření ale nebylo v té době povoleno • - “Nochi-ho“ – zemědělský zákon proto omezil pěstování pro ne-farmáře. Se vznikem tohoto zákona se ne-farmářská produkce stala ilegální • - důsledkem prudkého nárustu industrializace se zmenšila plocha pro farmáře a způsobila vznik zanedbaných a nelegálně držených farem. nekteré z nich začali spravovat obyvatelé měst a těmto místům se říkalo „Kashi -noen“

  4. Japonsko • - „Kashi-noen“ se časem stávaly více rekreačním místem • - v 60. letech kvůli poklesu produkce rýže začala vláda podporovat a rozšiřovat kashi-noen v městských oblastech • -o kashi-noen se začali nejen kvůli samotné produkci ovoce a zeleniny, ale i kvůli narůstajícímu fenoménu rekreace v těchto zahrádkářských osadách zajímat krajinní architekti, urbanisté a státní úředníci a obecně se problematika těchto osad dostala do popředí. To přimělo vládu, která do té doby mlčky kashi-noen přehlížela, aby tyto osady začala respektovat • - v roce 1975 vydalo ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu zákon o „osadách pro rekreaci“ – to obyvatelům měst umožňovalo rekreaci, pěstování plodin, to vše legálně a blízko domovu, s tím, že platili nájem městu. Těmto osadám se začalo říkat „shimin-noen“ nebo také občanské zahrady

  5. Japonsko • - v myslích urbanistů a krajinných architektů měly tyto občanské osady zkvalitnit do té doby zanedbaný volný prostor ve velkých městech. Osady dostaly podporu také od vlády, která se stále potýkala s nízkou produkcí rýže • -to vedlo v r. 1989 k vytvoření tzv. zákona o podnájemních osadách pro speciální užití. Poté následoval v r. 1990 další zákon na podporu Kleingarten osad (osady podle německého vzoru, které měly I vzdělávací význam) • - to vedlo k otevření dalších osad, které do té doby nemohly existovat v důsledku zemědělského pozemkového práva

  6. Japonsko • - byly ale nevýhodné podmínky pro nájemce. Ten si neměl možnost si pronajmout zahrádku na více jak pět let a majitel pozemku měl právo kdykoli smlouvu vypovědět z téměř jakýchkoliv důvodů, což byl opak principu shimin-noen. I přes tato potencionální rizika osady prospívaly • -v r. 1994 vyšly doplňující zákony, které podpořily nájemce v dlouhodobém užívání zahrádek v tom směru, že si mohli nájemci prostor pronajmout na vice jak dvacet let a majitelé pozemku nemohou vypovědět smlouvu tak snadno. • - existují tři typy shimin-noen. 1. typ je využíván běžnými obyvateli měst, včetně dětí i starších – tyto spravovány obecními úřady. 2. typ je pro staré obyvatele, kteří se díky nim udržují v aktivním životě. Tyto si většinou osadnící spravují sami nebo odbor sociální péče. 3. typ je slouží pro vdělávání školáků, kteří tak mají možnost si zahrádkaření vyzkoušet. Tento typ spravuje školní rada.

  7. Jiná fauna a flóra • Jiná než ve zbytku světa • Mnoho endemitů • Izolace kontinentu a jiné životní prostředí Vakoveverka Klokanka sličná

  8. Národníasociacesdružujícíměstské "farmy" a komunitnízahrady v Austrálii. http://communitygarden.org.au • Příklady měst s komunitními zahradami a jejich stránky: -Melbourne "Veg Out Community Gardens" - KomunitníZahradaVegOut - http://www.vegout.asn.au/ "Rushall Garden" - KomunitníZahradaRushallGarden - http://rushallgarden.wordpress.com/ "Ringwood Community Garden" - KomunitníZahradaRingwood - http://www.ringwoodcommunitygarden.org.au/

  9. -Canberra "Canberra Organic Growers Society" - nezisková organizace v hlavním městě Canberra sdružující zahrádkáře - http://www.cogs.asn.au/community-gardening-conference/ -Brisbane "Vera Street Community Garden" - KomunitníZahrada Vera Street - http://www.verastreetgarden.org/index.html -Busselton "Busselton Community Garden" - KomunitníZahradaBusselton - http://www.busseltoncommunitygarden.org.au/

  10. Melbourne • Často nazýván : ,,Australské zahradní město“ – zahrady a parky • Kontrast s mrakodrapy

  11. Melbourne zahrada • Na rozdíl od jiných chybí pevné bariéry mezi okolím a políčky • Květiny, zelenina i umělecká díla stejné postavení • Kralíci, kuřata, andulky a křepelky dodávají jinou dimenzi • Zahrádkáři, umělci a návštěvníci dělají zahradu • oázou v nejfrekventovanější turistické oblasti

  12. Zajímavost ve financování ÚNOR 2014 • Komunitní zahrady příslíbený příspěvek 1,5 milliónu AUD • Federální vláda odmítla • Například AUSVEG (sdružení výrobců potravin, zisk) kritika zahrad- chybí kontrola kvality a bezpečnosti potravin • Komunitní zahrady oblíbené a pro vládu suma zanedbatelná • Sdružení zahrádkářů rozhodnutím zklamaná

  13. Evropa

  14. Evropské krajiny • první zahrádkářské kluby vznikali na počátku 19. století v německých krajinách • Německo- 1,4 mil. zahrádkářských kolonii s rozlohou 470 km2. (v Berlíne 833 kolonii) • Rakousko- už v roce 1910 zahrádkářská kolonie ve Vídni (dnes ve Vídni 235), v celém Rakousku vyše 39 000 zahrádek na 1000 ha • první zahrádkářské kolonie v Nizozemsku (rok 1838), dnes 240 000 zahrádek • v Dánsku založili první osadu roku 1884, zahrádkářský zákon tam chrání osady před zrušením • dánská tradice zahrádek se potom rozšířila do ostatních skandinávských krajin (Švédsko, Norsko a Finsko) 

  15. Evropské krajiny • Švédsko- první osada roku 1895 v Malmö, víc jako 26.000 zahrádkářských osad • Finsko- postavili první osadu v Tampere roku 1916, dnes ve Finsku asi 5000 zahrádek, některé aj v severních oblastech • Norsko- asi 2000 zahrádkářských kolonii, nejstarší, se datuje do roku 1908 • Polsko- 5000 osad na 44 000 ha • Ve Velké Británii má Národní zahrádkářská společnost 100 000 členů, v zemi je na 12 000 ha 300 000 zahrádek a na každých 100 z nich je zapsáno 57 čekatelů • Evropská liga zahrádkářů byla založena v Lucemburku již roku 1926

  16. Příklad- Berlín • Berlín- víc jako v mnoha ostatních městech, exponenciální nárůst počtu městských zeleninových zahrad • např. Allmend Kontor, obrovské městské zahrady vytvořené na předtím opuštěných dráhách historického letiště Tempelhof • jedna z nejznámějších městských zahrad v Berlíne- Prinzessinnengarten- vznik v roce 2009 • Prinzessinnengarten je jedna z mnohých ekologických zemědělských projektů prosperujících v mnohých městech po celé Evropě

  17. nezisková organizace NomadischGrün (Nomadic Green) v spolupráci s dobrovolníky a sousedy založila v létě 2009 v Moritzplatz v Berlíne, na místě, které bylo pustatina více jako půl století, velkosti fotbalového hřiště • městská zeleninová zahrada založená s cílem místného pěstovaní plodin a vzdělávání • spolupráce a společné učení mezi heterogenní urbánní společností • alternativní využití městských pozemků, potravinová soběstačnost, komunitní spolupráce, spojení se širšími společenskými otázkami, otázkami biodiverzity, zdravé výživy, recyklace, právy životního prostředí, změnou klímatu, sociálního postavení marginalizovaných komunit, testováním místních ekonomických modelů • napětí mezi společenským povědomím a schopností podporovat sami sebe

  18. Příklad spolupráce- Otesha a Urban AllotmentGardens • jedinečný mezinárodní projekt spojující městské zahrady pěti evropských krajin, který umožňuje sdílet společné postupy a budovat nové městské zahrady- projekt European Urban GardenOtesha • seznam zapojených městských zahrad v zemích: Francie, Velká Británie, Španělsko, Německo a Itálie: http://otesha-gardens.eu/info/gardensinfosheets/ • Urban AllotmentGardens- projekt, kde se zapojili skoro všechny evropské krajiny- pochopení a řízení městských zahrad v různých aspektech vytvořením interdisciplinární sítě na podporu zahrad, jejich správy a znalostí o nich • většina evropských zemí, včetně České republiky a Slovenska • http://www.urbanallotments.eu/action-in-detail/participants-partner-countries.html

  19. Amerika Severní Amerika

  20. Go Semi-Public The Tennessee RiverGardensandNaturePreserve www.rivergardens.org • v osobním vlastnictví dvou rodin • nejsou veřejně přístupné, ale jsou otevřené veřejnosti na základě rezervace pro vzdělávací účely  • nabízí: a gatedwildflowergarden butterfly pavillion wildflowertrail duck habitat fieldtrips

  21. Get a UniversitySponsor Atlanta Urban Garden Program www.ugaurbanag.com • sponzorovaný University ofGeorgia Center for Urban Agriculture • nabízí podporu s propagací, pěstováním i distribucí

  22. Potenciál zahrádkářských kolonií • ekologické zahrádkářství a včelařství, experimentování při pěstovaní • banka semen a jejich výměna, zachovaní starých odrůd • vzdělávání veřejnosti o ekologickém zahrádkářství, kurzy vaření v zahradách • místo pobytu dětí, pozorování přírody, jejich vzdělávání, land-art pro děti • zapojení seniorů z domovů důchodců • rozvoj kompostování, vermikompostingu • pikniky, vernisáže, workshopy, slavnosti a jiné akce pro veřejnost • pravidelné čistění krajiny • zapojení dětí a dospělých s postižením, se sociálním znevýhodněním • mezigenerační a multi-kulturní střetnutí • spolupráce s obchodníky, restauracemi

  23. Problémy v zahrádkářských koloniích • nedostatek městských pozemků • finanční problémy • znečistění anebo kontaminace půdy a ovzduší • použití vody • možné krádeže • mezigenerační tenze • nutnost přizpůsobení klimatickým podmínkám

  24. Zdroje- Asie • http://wwwlib.teiep.gr/images/stories/acta/Acta%20523/523_19.pdf • http://www.japanfs.org/en/news/archives/news_id034564.html

  25. Zdroje Australie • Národníasociacesdružujícíměstské "farmy" a komunitnízahrady v Austrálii. http://communitygarden.org.au • "Veg Out Community Gardens" - KomunitníZahradaVeg Out - http://www.vegout.asn.au/ "Rushall Garden" - KomunitníZahradaRushall Garden - http://rushallgarden.wordpress.com/ "Ringwood Community Garden" - KomunitníZahrada Ringwood - http://www.ringwoodcommunitygarden.org.au/ "Canberra Organic Growers Society" - nezisková organizace v hlavním městě Canberra sdružující zahrádkáře - http://www.cogs.asn.au/community-gardening-conference/ "Vera Street Community Garden" - KomunitníZahrada Vera Street - http://www.verastreetgarden.org/index.html "Busselton Community Garden" - KomunitníZahradaBusselton - http://www.busseltoncommunitygarden.org.au/

  26. Zdroje Evropa • Urban AllotmentGardens: http://www.urbanallotments.eu • EUGO- European Urban GardenOtesha: http://otesha-gardens.eu • GrowthePlanet: Urban vegetablegardens: in EuropeBerlinisnumberone: http://www.growtheplanet.com/en/blog/better-world/article/716/urban-vegetable-gardens-in-europe-berlin-is-number-one • Inter press service: Urban Farming Takes Root in Europe: http://www.ipsnews.net/2011/07/urban-farming-takes-root-in-europe/ • RVTH- Aachen University: Urban Agriculture in Europe: http://www.rwth-aachen.de/go/id/cniw/?lidx=1 • Prinzessinnengarten: http://prinzessinnengarten.net/about/ • Allotment (gardening): http://en.wikipedia.org/wiki/Allotment_(gardening)

  27. Zdroje Severní Amerika The Tennessee RiverGardensandNaturePreserve www.rivergardens.org Atlanta Urban Garden Program www.ugaurbanag.com

More Related