Edukace a životní prostředí: role geografie (Education and Life Environment: role of geography)

1. Edukace a životní prostředí:role geografie(Education and Life Environment:role of geography) Životní prostředí(Environmental Issues) Karel Opočenský, Václav Koukolíček (IV. 2006)

2. Klíčová slova (Key words) Edukace Education Životní prostředí Life environment Geografie Geography Udržitelný rozvoj Sustainable development Implementační plán Plan of Implementation

3. IMPLEMENTAČNÍ PLÁN UDRŽITELNÝ ROZVOJ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA SPOLEČNOST - ŠKOLSTVÍ

4. UDRŽITELNÝ ROZVOJ v jiných titulech můžeme najít pouze 3 roviny: sociální,ekonomickou, přírodní (environmentální)

5. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Rovina ekonomická (pobídkové nástroje): • k ochraně životního prostředí ze strany výrobce i spotřebitele • podporují environmentální šetrnost (zlepšení užitné hodnoty výrobku) • vytváření finančních zdrojů pro jejich sanaci Technologie šetrné k ŽP umožní lepší využití přírodních zdrojů při menší surovinové a energetické náročnosti a menší produkci odpadů a znečištění.

6. UDRŽITELNÝ ROZVOJ • Herman Dalym: • intenzita využívání obnovitelných přírodních zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich regenerace • intenzita neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost nalézání jejich obnovitelných náhrad • intenzita znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí Snaha o internalizaci externalit do ceny výrobku funkční trh s ohledem k přírodním hodnotám.

7. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Rovina sociální: • paradigma uvědomělé skromnosti = dovednost odříci si vše zbytečné či nadbytečné • výběrová náročnost na základě vzdělání a výchově k trvale udržitelným znalostem, dovednostem a postojům – př. zbytečné množství obalů na výrobku, produkty z velkochovů, kde hospodářská zvířata strádají a žijí svůj život v „nelidských“ podmínkách

8. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Rovina politicko-společenská: • znovuvytváření a rozvoj místní soběstačnosti • přehodnocení nadnárodních společností (OSN) (rozhodovací možnosti, sankce,…?) • přehodnocení národních států – vymezení „práv“ přírody a lidských povinností k ní Snaha o globální řízení (nikoliv centralizovanou světovládu).

9. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Rovina přírodní (environmentální): • snaha o ochranu lokální až planetární • snaha o zachování kulturní diversity se vším všudy (nejvyšší stupeň ochrany) • snaha o ochranu globálních životodárných biosférických systémů (klima, hydrologický cyklus včetně oceánské cirkulace, ozonová vrstva, tropické deštné pralesy, tvorba půd,…)

10. UDRŽITELNÝ ROZVOJ

11. UDRŽITELNÝ ROZVOJ

12. IMPLEMENTAČNÍ PLÁN • Výstup ze Světového summitu o UR v Johanesburku 2002, pro ČR vyplývá povinnost institucializovat udržitelný rozvoj do roku 2005. • EU – radikálně prosazují vysoké standardy ochrany životního prostředí, ucelené chápání udržitelného rozvoje • USA - snaží se o zajištění podmínek pro svůj další hospodářský růst, přistupují k závazkům pragmaticky a spíše apelují na efektivnější využívání stávajících možností než navrhování rozšiřování aktivit bez patřičného finančního a institucionálního zajištění • rozvojové země v zájmu likvidace především chudoby a zajištění elementárních podmínek pro miliardy svého obyvatelstva upřednostňují klást důraz na priority srozumitelné jejich obyvatelstvu, jako jsou přístup k vodě, k potravinám, ke zdravotní péči, vzdělání apod

13. + • cíl snížit o polovinu počet osob bez přístupu k nezávadné pitné vodě a k odpovídajícím sanitárním službám do roku 2015 • přislíbení zastavení nešetrného využívání mořských zdrojů a vytvoření nová ochranná pásma pro mořskou faunu a flóru do r. 2015. Rybolov by měl být do roku 2015 uveden do souladu s udržitelným zachováním mořských ekosystémů, protože dnes téměř 70 % mořských ryb se nachází v krizi kvůli intenzivnímu neudržitelnému rybolovu - • kvůli neochotě USA nebylo dosaženo výraznějšího a konkrétnějšího posunu v oblasti energetiky, především ve vztahu ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a úspor energie

14. EVVO Smyslem ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY je dosažení takového stavu, kdy jsou občané objektivně informováni o stavu a vývoji životního prostředí a získávají k prostředí vztah, který je základem šetrného a předvídavého chování a jednání. To vyžaduje určité znalosti a dovednosti a hlavně silnou motivaci. Lidé většinou ztratili přímý kontakt s přírodou, a proto si neuvědomují tak jako dříve, jak je pro ně zdravé a funkční prostředí důležité. Z toho důvodu je třeba je k tomuto ekologickému povědomí vést.

15. EVVO EVVO jsou tedy spolu s nástroji ekonomickými a legislativními důležitým preventivním nástrojem ochrany životního prostředí. Základním předpokladem je informovanost obyvatel o stavu a vývoji životního prostředí a o ekologických problémech, o vlivu chování obyvatel na životní prostředí obce a způsobech vhodného chování, o akcích, které se dotýkají životního prostředí a možnostech veřejnosti přispět k řešení ekologických problémů obce.

16. EVVO Cílové skupiny mohou mít dělení: věk, pohlaví, ekonomická aktivita a situace, profese, bydliště, úroveň vzdělanosti, aktivity volného času, zájem o životní prostředí, možnost ovlivňovat další skupiny apod. EVVO zahrnuje tři základní směry působení: • poskytnutí informací a vzdělání • vytvoření mravně a citově podloženého vztahu k prostředí • zprostředkování dovedností, které umožní ekologicky přijatelný způsob života

17. EVVO • Cíle ekologické výchovy: • Znalosti a porozumění • Povědomí, že životní prostředí je tvořeno různými složkami, např. fyzikální, chemickou, biologickou, společenskou, kulturní. • Povědomí, že každá lidská bytost je součástí této sítě a je na ní zcela a neustále závislá. • Porozumění, že složky životního prostředí jsou organizovány v systémech, ať už přírodních nebo vytvořených člověkem - ekosystémy, společenstva, populace, národy, města. Složky těchto systémů jsou navzájem propojeny a jsou přizpůsobeny podobným podmínkám. • Pochopení, že lidstvo ovlivňuje své prostředí využíváním a přemisťováním obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, jeho fyzickým narušováním a nakládáním (disposal) s odpady, a porozumění, jak je prostředí ovlivněno růstem populace a využíváním technologií. • Poznání různých souborů kritérií, podle kterých mohou být hodnoceny změny životního prostředí: ekologických, ekonomických, energetických, estetických, etických. • Pochopení, jak může být usměrňován proces změny životního prostředí, například pomocí legislativy, plánování, přijetím dobrých ekologických politik doprovázených kontrolou, pomocí úsilí dobrovolníků a dobrovolných organizací a osobní aktivitou. • Dovednosti • Zaznamenávání, sbírání/shromažďování, třídění a prezentace informací. • Používání druhotných zdrojů informací zahrnujících ústní podání a archivní zdroje. • Praxe v ohodnocování, předpokládání, projektování, plánování a řešení problémů. • Tvořivá spolupráce s ostatními.

18. EVVO • Postoje • Péče a pocit zodpovědnosti za zdraví a dobrý stav celého prostředí. • Respekt k přesvědčení druhých, k důkazům a racionálním argumentům. • Smysl pro společenství s ostatními lidmi i ostatními živými bytostmi. • Závazek přispívat vrozenými schopnostmi ke zlepšení kvality životního prostředí. • Charakteristika ekologické výchovy(Stručný soupis výrazů vztahujících se k ekologické výchově) • odpovídající místním podmínkám, • rozvíjející se od místního ke globálnímu, • hledící dopředu, předvídající, • spojující, syntetizující, se širokým záběrem, • zaměřená na konkrétní témata, • založená také na činnosti v terénu,

19. ZASTOUPENÍ VYBRANÝCH OBORŮ ŽP V ČR NA VŠ

20. Výběr je složen z VŠ pracovišť zajišťujících výuku: • ekologie a ochrany prostředí, • oborů o environmentalistice, • geografických oborů Nejsou zde zahrnuty obory s technickým zaměřením a pedagogické fakulty.

21. Tematické plány pro SŠ: • 6. Krajina a životní prostředí • Ekologie, environmentalistika a geografie. Interdisciplinární program krajinné ekologie. • Krajina: vlastnosti, krajinotvorní činitelé a procesy. Typy krajiny. Funkce kulturních krajin. • Životní prostředí organismů. • Životní prostředí lidstva. • Složky krajiny a životního prostředí. • Vlivy antropogenních činností na krajinu a na životní prostředí. • Světové (globální) ekologické problémy. Přírodní a civilizační rizika. • Ochrana a rozvoj životního prostředí. • Trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti. • Státní ekologická politika.

22. ZDROJE: • http://www.ceu.cz/edu/evvo/evvo.htm • http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/odkazy.shtml • Učitelské noviny a www univerzit • Tématické celky pro zeměpis na SŠ