Řekové (500-200 př.n.l.)

1. Řekové (500-200 př.n.l.) • zlatý věk tvořivého myšlení • vynalezli většinu současných politických a literárních a jiných uměleckých forem (Homér – „svatý pramen“) • zformování vědeckých disciplín (historie, medicína, matematika, filosofie) • Víra v dvoukomorovou mysl: dělení mozku na část běžných (světských) a božských (tvůrčích) myšlenek (inspirace - múzy sídlící v lidské duši - hranice šílenství) • Aristoteles zpochybnil božský původ tvořivosti. Mysl je z idejí – ty tvoří řetězce myšlení (asociací - asocianismus) • neexistence církevních dogmat, svatých knih (= neexistence kacířství) • žádné předsudky vůči starším nebo novějším vírám, respekt k odlišným náboženským postojům • nepočítali s neomylností • neexistence jednoznačného pojetí hříchu

2. Středověk (400 – 1300 n.l.) • po pádu Říma zničena řada písemností (lhostejnost barbarů k intelektuálnímu dědictví) • fundamentalisticky - křesťanská orientace Evropy – nárok na výlučnou právoplatnost v rámci monoteismu • radikální zavrhování myšlenek odchylujících se od dogmatu (kacířství – inkvizice) • neklidná politická situace (nájezdy barbarských kmenů) • neutěšená ekonomická situace (primitivní agrární společnost) • sv. Augustin – ne všechny tvůrčí a výjimečné myšlenky pocházejí od Boha. Tvořivost lze obrátit proti člověku (zbraně, válečná technika) • přežívání antické vzdělanosti na izolovaných místech (irské ostrovy) • jediná možná příčina tvořivosti = Boží vnuknutí

3. Renesance a počátky humanismu (1400 – 1600 n.l.) • sociální pohromy v Evropě – změna myšlení – orientace na pozemský život • působení „kacířů“ – reformátorů (Hus, Luther) • důraz na jednotlivce, oslabení poslušnosti vůči řádu církve • uznání lidské práce (řemesel) a intelektuální činnosti (objevení antické kultury) • základy revoluce vědecké, umělecké, filosofické, politické • vzkříšení tvůrčího úsilí, svoboda povzbuzující vědecké zkoumání ideahumanismu – sami si neseme zodpovědnost za sebe

4. Osvícenství (1700 – 1800 n.l.) • vrchol humanismu, právo na vlastní názory, společenská a filosofická opozice vůči církvi a státní autoritě • ustavení Britské královské společnosti (první organizovaný vědecký výzkum) • bohaté objevy v přírodních vědách • William Duff – hledá vlastnosti originálního génia, zkoumá záhady tvořivé mysli • jeho teorie podobná dnešnímu bio-psycho-sociálnímu pohledu • génius musí mít 1. Představivost 2. Úsudek 3. Vkus • - objevy a nápady výsledkem představivosti a kombinování asociací • Genialita odloučena od nadpřirozeného • Genialita je potencionální možností každého jedince • Talent a genialitu je třeba odlišovat • Projevy geniality závisí na politické atmosféře dané doby

5. Asocianismus a Gestaltismus (19. století) • posun ve vnímání tvůrčího počinu • lékařská věda – důkazy o dědičnosti fyzických rysů a duševních schopností • názory, že lze geneticky předávat nabyté vlastnosti (vyvráceno Ch.Darwinem – důkazy náhodné genetické mutace) • Francis Galton – první kognitivní psycholog, přítel Darwina • zkoumá prostor naší mysli a vyhrazuje prostor pro nevědomí, které do ní proniká pomocí asociací (- asocianismus) • hledal génia za dědičností určitých duševních schopností(výjimečných vlastností) • tvořivý způsob myšlení je v podstatě spojování asociací novým, neobvyklým způsobem • Gestaltisté – myšlení nespočívá v chodu jednotlivých asociací, ale v celých vzorcích • není možné malovat obraz bez vědomí jeho celku • tvůrčí myšlení vzniká změnou pohledu na tyto celky (formy) • současná psychologie těží z tohoto sporu

6. Výzkumy mozku v 19.století - pátrání po funkci pravé a levé hemisféry – zjistila se jejich vzájemná a velmi složitá interakce - stále převládají názory na ryze genetickou povahu geniality • William James • první důkazy o vzájemné součinnosti prostředí a genetické výbavy • styk s nevědomím je součástí originality

7. specializace a rozdělení výzkumů kreativity na počátku 20. Století • orientace na: • Poznávací procesy • Osobnost • Fyziologie • Produkt • poznávací procesy - na výzkumu se podílí zejména Gestaltpsychologie • Max Wertheimer - kreativita vzniká pouze novými pohledy na celistvý problém • upozorňuje na potlačování kreativity kvůli nechuti čelit stresujícím problémům • Wolfgang Köhler – teorie „náhlého poznání“ – experimenty s šimpanzi • Graham Wallas – tvůrčí proces se skládá ze čtyř fází • Příprava – shromažďování informací o problému • Inkubace – zanechání snahy, čekání nevědomé intervence (nevědomí je původcem nových myšlenek) • Osvícení – náhlé a hluboké ponoření do problému, objevení nápadu nebo řešení • Ověřování

8. Cvičení tvořivosti: Stojíte na břehu řeky. Společně s vámi se na břehu nalézá koza, vlk a hlávka zelí. K tomu, abyste obě zvířata dopravili na druhou stranu řeky sice máte k dispozici loďku, avšak do ní můžete vzít pouze jeden kus. Přitom v žádném případě nikdy nesmí zůstat pohromadě vlk s kozou nebo koza se zelím. Jak to provedete?

9. Řešení: Převezete kozu, dále převezete vlka, avšak opět nalžíte kozu, kterou vezete zpět. Kozu vyložíte, naložíte a převezete zelí. Nakonec se vrátíte pro kozu.