Globální retailing v Evropě

1. Globální retailing v Evropě Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Ekonomická fakulta

2. Maloobchodní jednotky Hlavní provozní typy maloobchodních jednotek: • Specializované prodejny (odborné) • Úzce specializované prodejny • Smíšené prodejny • Ambulantní prodejny • Obchodní domy • Obchodní domy specializované (menší) • Zásilkové obchody

3. Maloobchodní jednotky 1. Specializované prodejny (odborné) • hluboký sortiment při omezeném rozsahu skupin spotřebitelského zboží; • vyšší ceny, které zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, vyšší náklady na personál a obecné zaměření pozornosti na cenově náročnější sortiment; • vysoké nároky na počet a odbornost personálu, na doprovodné služby; • jsou dislokovány do center měst, bočních ulic v centrech měst a v regionálních nákupních střediscích, kde převažuje sortiment občasné a dlouhodobé potřeby;

4. Maloobchodní jednotky • někdy jsou také dislokovány v obytných zónách a v obvodových centrech; • u nepotravinářského zboží a u potravinářských prodejen spojených s občerstvením (cukrárna, lahůdky, pekařství) se počet prodejen zvyšuje nepatrně; • počet prodejen potravin se širším sortimentem se snižuje; • např. elektro, klenoty – hodiny, pánské a dámské oděvy, nábytek,cukrárnyatd.

5. Maloobchodní jednotky 2. Úzce specializované prodejny • sortiment je užší a hlubší, než u specializovaných prodejen; • prodej bývá doprovázen specializovanými službami; • vyšší ceny; • jsou lokalizovány v městských centrech a v regionálních nákupních střediscích v blízkostí velkých obchodních jednotek, v místech soustředění nákupních příležitostí; • např. boutiques, kravaty, photoshopy, kancelářské potřeby atd.

6. Maloobchodní jednotky 3. Smíšené prodejny • sortiment je značně široký, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou prodeje potravin; • jsou lokalizovány ve venkovském prostoru, v nízkopodlažní městské zástavbě; • ceny jsou dosti vysoké; • počet prodejen se neustále snižuje.

7. Maloobchodní jednotky 4. Ambulantní prodejny • pojízdné prodejny v dodávkových a nákladních automobilech a autobusech; • uplatňovaly se v oblastech s řídkým osídlením a na okrajích velkých sídel; • příležitostný prodej – trhy, poutě, sportovní podniky, různé slavnosti; • sortiment je zaměřen na občerstvení a příležitostný prodej; • ceny jsou ale vysoké.

8. Maloobchodní jednotky 5. Obchodní domy univerzální – plnosortimentní • představují soubor specializovaných prodejen pod jednou střechou; • v sortimentu mají zařazeny potraviny, občerstvení, restauraci atd.; • rozsah druhů zboží je cca 100 – 200 tis. položek zaměřených na střední až vyšší úroveň kvality i cen; • běžný obchodní dům má max. rozlohu 10 – 20 tis. m2 a min. 4 – 6 tis. m2;

9. Maloobchodní jednotky • uplatňují vertikální kooperaci rozložení prodejen v obchodním domě na vícero podlaží; • v obchodním domě se kombinují prodej s obsluhou, samoobsluhy a doplňkové prodejní úseky (Shop in Shop – často pronajaté); • uplatňují se v centrech měst, regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst.

10. Maloobchodní jednotky 6. Obchodní domy specializované • jsou doplňkem plnosortimentních obchodních domů (nalézají se v jejich blízkosti); • sortiment se týká nepotravinářského zboží (oděvy); • prodejní plocha 1 000 m2; • 2 a více podlaží; • cenová úroveň střední a vyšší; • používá se vertikální i horizontální kooperace.

11. Maloobchodní jednotky 7. Zásilkový obchod • obchod na dálku; • probíhá na základě objednávky z katalogu; • rozsah plnosortimentního domu; • jejich součást tvoří souběžně i obchodní domy a výprodejové prodejny; • zásilkové obchody mají i své vzorkové prodejny; • využívají se obchodní zástupci, katalogy, stálá evidence zákazníků.

12. Maloobchodní jednotky 8. Diskontně orientované prodejny • nízké provozní náklady; • zaměření na zboží s rychlou obrátkou; • samoobslužné prodejny; • rozsah služeb je omezen; • velké prodejní plochy; • malý počet obslužného personálu; • prodej přímo z palet; • vertikální kooperace; • využívá se zásobovací logistika.

13. Maloobchodní jednotky Hlavní rysy diskontních prodejen: • nemají stabilní sortiment, nabízejí zboží po kterém je momentálně soustředěna poptávka a má vysokou obrátku; • samoobslužná forma prodeje; • prodejny nemívají výkladní skříně ani průhledy do místnosti; • zboží je nakupováno ve velkém, často přímo od výrobců s množstevním rabatem; • prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích.

14. Maloobchodní jednotky Diskontně orientované prodejny tvoří: • supermarkety; • superetty (samoobslužné prodejny potravin, typ maloobchodní jednotky); • hypermarkety; • megamarkety; • odborné velkoprodejny; • diskontní prodejny.

15. Maloobchodní jednotky a)Supermarket • nejstarší forma diskontní prodejny; • v sortimentu jsou komplexní potraviny a základní rozsah nepotravin (běžná drogerie, cigarety, tabák); • samoobsluha, mohou být i obsluhované úseky buď uvnitř nebo vně samoobsluhy; • poskytuje se minimum služeb; • prodejní plocha je většinou 400 m2; • může však být v USA až 10 000 m2 a v Evropě 800 – 2 000 m2; • obytné zóny 400 – 700 m2 podle hustoty zástavby, centra měst a čtvrtí, regionální nákupní střediska.

16. Maloobchodní jednotky b) Superrety • sortiment tvoří kompletní potraviny (nemusí obsahovat maso a uzeniny); • prodej nepotravin se nevyžaduje; • bývá však často zastoupen; • samoobsluha; • prodejní služby jsou omezeny; • minimální prodejní plocha 200 – 400 m2, (pohybuje se však většinou od 160 do 250 m2); • vertikální i horizontální kooperace; • využívá se především v Evropě; • okraje měst, na nádražích, ve venkovském prostoru.

17. Maloobchodní jednotky c) Hypermarkety • plný potravinářský sortiment; • velký rozsah nepotravin; • nepotraviny mají nadpoloviční podíl na počtu druhů 15 – 50 tis., na prodejní ploše a na obratu; • prodejní plocha od 3 do 15 tis. m2; • větší a menší hypermarkety; • menší: 800 – 1 500 m2 někdy až 5 000 m2; • větší: nad 5 000 m2;

18. Maloobchodní jednotky • samoobsluha na jedné ploše, na jednom podlaží, • velké nákupní vozíky; • doplňkové prodejní úseky v malém rozsahu jsou vně i uvnitř samoobsluhy; • občerstvení zákazníků; • na předměstí, v regionálních nákupních střediscích, u dálničních tahů; • nízké prodejní ceny.

19. Maloobchodní jednotky d) Megamarkety • plnosortimentní; • prodejní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu; • prodejní plocha nad 10 000 m2; • Megamarket INTERSPAR Brno, České Budějovice, Frýdek – Místek, Pardubice.

20. Maloobchodní jednotky e) Odborné velkoprodejny • nejmladší forma diskontní prodejny; • velké ucelené soubory nepotravinářského zboží zaměřené na druhy s rychlou obrátkou; • navazují na specializované obchodní domy; • samoobsluhy vertikálně řešené; • nižší ceny; • prodejní plocha 2 000 – 4 000 m2; • např. prodejny pro kutily, zahrádkáře, pro domácnost, oděvy, nábytek (Ikea).

21. Maloobchodní jednotky f) Diskontní prodejny • nestálý sortiment; • jsou v centrech levného nákupu; • tovární prodejny značkového zboží; Nejvýznamnější firmou v oblasti diskontu je v potravinářském obchodě firma ALDI. V české republice rok 1997 znamenal prudký nástup pro firmu REWE se svými diskontními prodejnami potravin Penny Market, významná je také firma LIDL.

22. Maloobchodní činnost Internetový obchod Výhoda: rychlý a pohodlný nákup z domu; Nevýhoda: nemožnost si výrobek na internetu prohlédnout, je možné delší vyřízení objednávky a složitější způsoby vyřízení reklamací; Nejideálnější variantou je si výrobek vyhlédnout v kamenném obchodě a pak si je přes internetový obchod koupit.

23. Obchodní kategorie - Zprostředkovatelé Zprostředkovatelé • vyhledávají trhy pro nákup nebo prodej a konkrétní partnery pro svého obchodního zákazníka; • dojednávají podmínky, které by vyhovovaly oběma subjektům pro jednotlivé obchodní případy; • poskytují informovanost o zboží a podmínkách prodeje či jeho předvedení; • poskytují služby pro obchodní činnosti.

24. Zprostředkovatelé Mezi zprostředkovatele obchodních činností patří: a) obchodní zástupce; b) obchodní zprostředkovatel; c) komisionář; d) zasilatel – speditér; e) burza; f) aukce; g) veletrhy.

25. Zprostředkovatelé a) Obchodní zástupce • v zahraničním obchodě jsou obchodní zástupci poměrně rozšíření; • samostatný obchodní subjekt (jednotlivec s vlastní firmou nebo obchodní společnost); • pracuje jménem podniku, s nímž uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení a na jeho účet, tj. výnosy i ztráty převádí na účet zastoupeného;

26. Zprostředkovatelé • činnost obchodního zástupce spočívá ve vyhledávání vhodných odběratelů, jímž překládá při osobních návštěvách nebo písemně nabídky zboží spolu s katalogy, vzorky, ceníky adalšími materiály vztahujícími se k prodeji zboží; • jeho úkolem je sledovat tržní situaci, bonitu jednotlivých odběratelů a podávat o tom zprávy zastoupenému;

27. Zprostředkovatelé • pomáhá zákazníkům při vyřizování formalit; • pomáhá spolupracovat při vymáhání pohledávek; • pomáhá při vyřizování reklamací; • propaguje výrobky zastoupeného v dané oblasti; • pečuje o plnění uzavřených obchodů.

28. Zprostředkovatelé Smlouva o obchodním zastoupení • určuje předmět činnosti a oblast působení; • výčet povinností zástupce; • smlouva se uzavírá buď na dobu určitou nebo na dobu neurčitou; • smlouvu uzavírá obchodní zástupce se zastoupeným; • odměnou zástupce je provize, úhrada jeho nákladů za telefon. hovory, cestovné, pronájem nebytových prostor apod.; • obchodní zástupce nebývá oprávněn uzavírat sám smlouvy pokud k tomu není zmocněn zastoupeným.

29. Zprostředkovatelé Smlouva o výhradním zastoupení • je zvláštním typem zastupitelské smlouvy; • zastoupený se zavazuje, že na smluvním území nebude pro daný zastoupený předmět užívat služeb jiných zprostředkovatelů; • zástupce na sebe bere zpravidla závazek nezprostředkovávat obchody pro konkurenční firmy a s konkurenčním zbožím.

30. Zprostředkovatelé Smlouva o nevýhradním zastoupení • jeden obchodní zástupce může zastupovat více firem; • obchodní zástupce nebývá oprávněn uzavírat sám kupní smlouvy. Musí mít k tomu zmocnění (plnou moc) zastoupeného. Jako odměnu dostává obchodní zástupce sjednanou provizi.

31. Zprostředkovatelé Jedním typem je obchodní cestující • je pracovníkem dodavatele, z jehož pověření a jehož jménem a na jehož účet i nebezpečí sjednává obchodní transakce – získává objednávky a poskytuje poradenské služby; • obchod buď zprostředkovává, nebo i uzavírá; • za obchod může inkasovat i peníze; • na výši prodeje je zainteresován podílem z tržeb.

32. Zprostředkovatelé b) Obchodní zprostředkovatel (makléř) • je samostatným obchodníkem (firmou), která jedná na cizí účet a cizím jménem; • pokud má plnou moc, může sám sjednávat obchod se zbožím či cennými papíry, pojištění, dopravu apod.; • má vysoké znalosti trhu a subjektů na něm; • připravuje obchodní transakce pro další dva partnery; • nepřichází do styku se zbožím ani s peněžními prostředky.

33. Zprostředkovatelé c) Komisionář • prodává a nakupuje vlastním jménem na cizí účet různé komodity (zboží, cenné papíry); • kupní smlouva je uzavírána mezi komisionářem a zákazníkem; • komisionářská smlouva (komitent a komisionář); • komitent není vázán smlouvou mezi komisionářem a zákazníkem; • konsignační sklad: komitent do něj disponuje zboží.

34. Zprostředkovatelé d) Zasílatel (speditér) • speditér obstarává přepravu zásilek, zajišťuje dopravní prostředky a koordinuje přepravu zásilky na místo určení různými dopravními prostředky; • je typ komisionáře, který obstarává přepravu a související služby vlastním jménem na příkazcův účet.

35. Zprostředkovatelé e) Burzy • jsou zvláštní formou organizace trhu na kterém se ve velkém obchoduje s hromadným, zastupitelným a nepřítomným zbožím (cenné papíry, devizy, suroviny apod.); • burzovní obchody uzavírají kupující a prodávající mezi sebou jen zřídka, zpravidla se obchod uskutečňuje prostřednictvím dohodců – makléřů.

36. Zprostředkovatelé Burzovní obchody se člení na: • obchody efektivní – jde o skutečnou dodávku zboží nebo jeho odběr; • obchody diferenční – jde o pouhý cenový rozdíl (spekulace). Podstatou burzovních obchodů je spekulace na vzestup nebo na pokles cen.

37. Zprostředkovatelé f) Aukce • veřejné dražby, na nichž se prodává zboží tomu, kdo nabídne vyšší cenu (jednostranná soutěž kupujících); • zboží nebo jeho vzorky je možno si prohlédnout; • pořadateli aukcí jsou buď vlastníci zboží nebo aukční společnosti, přístavní správa, agenti apod.; • na aukcích se zúčastňují i zprostředkovatelé (dohodci); • aukce má buď charakter velkoobchodní nebo maloobchodní (starožitnosti, dražby apod.).

38. Zprostředkovatelé h)Veletrhy • slouží ke zprostředkování obchodu; • původně měly zbožový charakter s promptním (okamžitým) prodejem vystaveného a nabízeného zboží; • později se staly veletrhy vzorkovými.

39. Zprostředkovatelé Veletrhy se člení: 1. podle oblastí: • místní; • národní; • mezinárodní. 2. podle šíře sortimentu: • všeobecné; • specializované.

40. Zprostředkovatelé Funkce veletrhu: • informační; • poznávací; • propagační; • komerční.

41. Retailing • dnes velice používaný pojem Retailing je mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem.

42. Retailing Dříve maloobchod představovaly statisíce jednotlivých prodejen. Růst prodeje spotřebního zboží a koncentrace organizační i provozní vytvořily z tzv. vnitřního obchodu významnou ekonomickou kategorii mezinárodního profilu i významu.

43. Retailing Základem revolučního rozvoje retailingu jsou následující faktory: • neustálý růst příjmu obyvatel po druhé světové válce v Evropě, Severní Americe, Asii a v Latinské Americe; • stále více lidí má dostatek peněz, prodává se více zboží, je nutný stále větší počet prodejních jednotek; • proces nákupu a prodeje je stále více určován odběratelem; • maloobchod stále více stanovuje co se bude vyrábět a prodávat.

44. Retailing Vývojové trendy retailingu Obecně se užívají tři základní vývojové trendy současného retailingu: • tržní dominance • internacionalizace • diverzifikace

45. Retailing - Tržní dominance 1. Tržní dominance Představuje: • růst velikosti obchodních firem a jejich provozních jednotek (organizační a provozní koncentrace); • zmenšuje se počet provozních jednotek – maloobchodních prodejen a skladů současně; • roste jejich velikost;

46. Retailing -Tržní dominance • rozhodující vliv firem na dodavatele (především z výroby); • projevuje se u velkých firem tím, že pod jedním řízením soustřeďují maloobchod, velkoobchodní sklady i dopravu; • retailingové firmy se sdružují a budují se v různých zemích světa k posílení svého nákupního potenciálu nákupní centrály.

47. Retailing - Internacionalizace 2. Internacionalizace jedná se o mezinárodní sjednocování zájmů a rozšiřování činnosti maloobchodních organizací do zahraničí. Mezinárodní rozvoj maloobchodních firem začíná v 60.letech v západní Evropě, kde jsou příznivé podmínky (např. charakteristická blízkost jednotlivých zemí, přibližně stejné obchodní a kulturní podmínky a odstraňování celních bariér). V průběhu 70. a 80. let maloobchodní činnost začíná pronikat i na jiné kontinenty.

48. Retailing –Internacionalizace • představuje internacionalizaci sortimentů zboží i zájmů, vkusu a chuti zákazníků z různých států jako důsledek cestování obyvatelstva, působení televize a dalších sdělovacích prostředků. Toto mezinárodní sjednocování zájmů umožňuje rozšiřování činnosti maloobchodních organizací do zahraničí vyvolané omezenými možnostmi na domácím trhu; • nejedná se o klasický zahraniční obchod (export a import), ale o vývoz maloobchodních činností, o zřizování vlastních provozních jednotek v zahraničí.

49. Retailing –Internacionalizace Existují strategie, které by se měly zvažovat při vstupu maloobchodních firem na zahraniční trhy. • Multinacionální strategie • Transnacionální strategie • Globální strategie

50. Retailing –Internacionalizace Multinacionální strategie – spočívá v rozšiřování maloobchodních činností do cizích zemí a topři důsledném přizpůsobování sortimentu, nabízených služeb i svého chování podmínkám a zvyklostem místního trhu. Tato strategie neumožňuje agresivní politiku, protože provádí odlišné činnosti v různých zemích, což je spojeno s vyššími náklady (McDonalds, IKEA). Například jakákoliv automobilka - vyváží do každé části světa jiné výrobky, přizpůsobují se požadavkům místních trhů.