830 likes | 1.76k Views
3 500 – 539 let př.n.l. MEZOPOTÁMIE. Periodizace dějin Mezopotámie. Epocha sumerská 3 500 – 2 350 př.n.l. městské státy Ur , Uruk , Eridu , Lagaš , Kiš Epocha semitská 2 350 – 539 př.n.l. dynastie akkadská (Sargon I.) říše starobabylonská (1792-1750, Chammurappi)
E N D
3 500 – 539 let př.n.l. MEZOPOTÁMIE
Periodizace dějin Mezopotámie • Epocha sumerská 3 500 – 2 350 př.n.l. • městskéstáty Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš • Epocha semitská 2 350 – 539 př.n.l. • dynastie akkadská (Sargon I.) • říše starobabylonská (1792-1750, Chammurappi) • říše novoasyrská (9.st. př.n.l., Aššurbanipal, hlavní rozkvět) • říše novobabylonská (625 – 539 př.n.l., král Nabukadnezar) • konec říše dobytím Babylonu Peršany v roce 539 př.n.l.
Podmínky: • rozkládá se mezi řekami Eufratem a Tigridem (dnešní Irák) • závlahový systém • Mezopotámie rozdrobena do malých městských států • časté konflikty, které narušovaly politický i kulturní vývoj – celkově nižší úroveň • nedostatek kamene
Architektura • Paláce a chrámy • na slunci sušené cihly a malta z hlíny • dnes jen kopce suti tzv. telly • na vyvýšeném místě (bůh sídlí na hoře, nad lidmi) • nevěřili v posmrtný život – nevznikly žádné monumentální hrobky
Zikkurat • vznikl v novosumerském období • odvozený od chrámu na vyvýšené plošině • několik teras nad sebou, na vrcholu stál chrám, k němuž po stranách vedla schodiště • nejstarší pocházejí již z doby okolo 3 000 let př. n. l. • Babylonská věž • zikkurat v Uru
Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se jmenovalo Ur. Leželo na březích laguny ústící do Perského zálivu a bylo ve 3. tisíciletí významným námořním přístavem, kterým procházel celý dovoz mědi. • V polovině 3. tisíciletí ovládl Ur velkou část Sumeru. Nyní je celý v troskách a vládne mu mohutný zikkurat. Jinak se skládá jen z písečných dun, bludišť příkopů, zdí z nepálených cihel a úděsného ticha. Nic tu nepřipomíná život a ruch. • Trosky Uru dokazují, že jsou skutečně troskami metropole: troskami výstavných chrámů a paláců, lidnatých ulic a mohutných opevnění. Uvnitř hradeb Uru bylo nejméně 8 chrámů, 6 rozlehlých paláců, několik pohřebišť a skladů obilí.
Města • Nimrud, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Eridu • starobabylonské období – vykopávky měst • pravidelné ulice, velké domy, svatyně • novoasyrské období (1 000 – 612 př.n.l.) • za Aššurbanipala II. - Nimrud • velké paláce, zdi obložené kamennými deskami s reliéfy • vstup do paláce chráněn ohromnými figurami okřídlených býků s lidskou hlavou
Eridu • Nejstarší chrám na světě 5. tisíciletí př.n.l.
Babylon • hlavní město novobabylonské říše • 7. a 6. stol. př.n.l. • mohutné hradby, vyztužené věžemi • obrovský palác • stěny třetího nádvoří, Ištařiny brány a procesní cesty k velkému zikkuratu byly pokryty dvoumetrovými obrazy lvů, býků a draků z glazovaných cihel
Visuté zahrady Semiramidiny • jeden z divů světa • jediné místo, kde byl použit kámen
Babylonská věž • svatyně boha Marduka • 33 m vysoká podezdívka • strana 250 m • stála ještě kolem roku 458 př.n.l. (asi) svědek Hérodotos
Ištařina brána • částečně zachovaná a zrekonstruovaná dnes v Pergamonském muzeu v Berlíně • 6. stol. př.n.l. • stavba na Procesní cestě • zdobená reliéfy se zoomorfními náměty (posvátní hadi, draci, býci) z glazovaných cihel
Ištařina brána • kopie Ištařiny brány • detail
Detail • ornamentální výzdoba Ištařiny brány
Procesní cesta • protínala Babylón, začínala u Ištařiny brány vedla až k velkému zikkuratu • ústí cesty bylo zdobeno reliéfy – soubor 120 lvů
Palác Sargona II. v Chorsabádu • impozantní dílo z doby asyrské nadvlády (8. st.př.n.l.) • 10 ha plochy • celkem 209 síní a nádvoří • býk s lidskou hlavou (má pět noh)
Sumerské období • hl. lovecké a zemědělské výjevy na kamenných reliéfech • plastiky okřídlených býků • pečetní válečky – náboženské, přírodní i válečné náměty
Dáma z Varky • - (3 200 – 3 000 př.n.l.) • - jedna z nejstarších a nejkrásnějších soch • - jemně provedená hlava ženy z bílého mramoru
Chamurappiho zákoník • Chamurappi
Z královských hrobů v Uru • zlatotepecké práce • číše, helma, býčí hlavy ze strunných hudebních nástrojů