240 likes | 402 Views
potřeby. potřeba. stav (napětí) nedostatku nebo nadbytku něčeho pro organismus, co nás vede k činnostem , jednání, jimiž tuto potřebu uspokojíme ; napětí – nedostatek nebo nadbytek; vede k jednání – motivace; cíl – uspokojit potřebu;.
E N D
potřeba • stav (napětí) nedostatku nebo nadbytku něčeho pro organismus, co nás vede k činnostem, jednání, jimiž tuto potřebu uspokojíme; • napětí – nedostatek nebo nadbytek; • vede k jednání – motivace; • cíl – uspokojit potřebu;
1) primární potřeby (základní zejm. biologické): • potřeba dýchání, potravy, ochrany (před bolestí, chladem), spánku, sexu apod.;
2) sekundární potřeby (vyvíjejí se na základě primárních, zejm. sociální): • potřeba jistoty a bezpečí, sociálního styku, sounáležitosti, porozumění, výkonu, uznání, poznání, estetické potřeby, potřeba realizace záměrů apod.
pud – vrozená pohnutka činnosti, nutkání; např. pud pohlavní, mateřský; • zájem – získaný motiv spojený s dominantními hodnotami, projevuje se kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové; • aspirace – snaha po sebeuplatnění, vyniknutí; • ideály – snaha připodobnit se vzorovým cílům – ideál životního stylu; • zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určité činnosti;
princip homeostázy – motivační proces udržování rovnováhy, zakódována optimální hladina, organismus průběžně pomocí senzorů monitoruje a příp. vyvolává činnost, která vede k obnovení rovnováhy; na rovině biologických potřeb; vrozené, instinktivní, ale kombinuje se s učením podmiňováním (hlad a chuť - podněcovány zrakovým a čichovým vnímáním potravin i rozhovorem o jídle), nasycení (uspokojení potřeby) – vede na určitou dobu k oslabení potřeby (redukce pudu, snížení napětí);
princip směřování k určité hladině aktivace, vzrušení – individuálně odlišná (lidé nevyhledávají jen klid a uspokojení, ale i např. vzrušení, nebezpečí v sportech); • princip dosahování cílů, překonání překážek na cestě k cílům, uspokojení ze sociální komunikace a kooperace, z naplnění životního smyslu;
Maslowova pyramida potřeb • 5) tzv. metapotřeby – sebeaktualizace, seberealizace, poznávání, estetické potřeby; • 4) potřeba uznání, ocenění, kompetence– sebeúcty, úcty druhých; • 3) potřeba lásky a sounáležitosti– někam patřit, začlenění do skupin; • 2) potřeba bezpečí a jistoty– svoboda od strachu, úzkosti a zmatku – řád, struktura; • 1) fyziologické potřeby – kyslík, výživa;
bazální potřeby (Matějček) • potřeba stimulace • potřeba orientace • smysluplného učení • potřeba citové jistoty • potřeba seberealizace • potřeba otevřené budoucnosti
hodnota • vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, situaci, události či činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů; vytvářejí se a postupně diferencují v procesu socializace, výběrem hodnot mohou být potřeby uspokojovány; • např. jedinec přisuzuje vysokou hodnotu materiálnímu zajištění, proto má potřebu vysokého výdělku;
hodnota • vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, situaci, události či činnosti; • ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů; • vytvářejí se a postupně diferencují v procesu socializace; • výběrem hodnot mohou být potřeby uspokojovány;
postoje • tendence člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby, situace; odrážejí hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti; rozdíl mezi motivy a postoji: motivy aktivizují chování, postoje se projevují v jeho obsahu, např. motiv mateřské péče je aktivizován křikem dítěte, způsob reakce matky závisí na jejím postoji k dítěti;
složky postoje: • 1. poznání objektu; názory na něj – rozumová; • 2. citové hodnocení objektu; sympatie-antipatie – emocionální; • 3. pobídka k jednání či chování – volní;
typy postojů z hlediska vztahů jedince a společnosti: • a) angažovanost – aktivní, pozitivní vůči společenskému hodnotovému systému; • b) konformita – vnější souhlas; • c) indiference – neutrální, nezájem; • d) nesouhlas; • e) aktivní odpor;
neuspokojováním potřeb nebo nedosahováním vytčených cílů vzniká : • 1) frustrace – stav zklamání, zmarnění jedince, vyvolaný překážkou, která způsobuje ohrožení, oddálení nebo znemožnění dosažení určitého cíle nebo uspokojení určité potřeby;
frustrační tolerance – stupeň odolnosti vůči frustraci (též stresu, konfliktu a psychické zátěži), projevuje se schopností snášet frustrační stav; • hladina tolerance je dána zejména konstitucí a výchovou, ale je ovlivnitelná zkušeností, emocionální podporou, terapií;
základní způsoby reakce na frustrační situaci: • agrese, • bagatelizace, • racionalizace, • kompenzace, • únik (útěk), • somatizace, • projekce, • regrese;
2) deprivace – stav chronického strádání, neuspokojování potřeb nebo nedosahování vytčených cílů, základní potřeby jsou na úrovni existenčního minima nebo klesají pod tuto úroveň; dlouhodobé následky;
fyzická/biologická (např. nedostatek spánku, jídla); • motorická (nemožnost dostatečného pohybu); • citová (např. nedostatek lásky a bezpečí); • senzorická (nedostatek podnětů); • sociální (např. sociální izolace);
substituční chování – chování, které nahrazuje nějaké přirozené uspokojení; • (např. nedostatek intimních vztahů může člověk substituovat příklonem k zvířatům;
otázky ??? • kdy je nenaplnění potřeby pro jedince přínosné? • jak naopak může nenaplnění potřeby jedince poškodit? • co je frustrační tolerance ? • které potřeby jsou nezbytné? • při frustraci – roste frustrační tolerance • při deprivaci • odolnosti vůči zátěži • především primární, ale také sekundární
poskládej Maslowovu pyramidu potřeb • potřeba někým být, něco v životě dokázat; • potřeba, abych něco zvládl, aby si mně lidé vážili; • potřeba někam patřit, aby mě měl někdo rád; • potřeba aby byly věci na svém místě, nebát se; • potřeba dýchat, jíst, spát, vylučovat; • potřeba někam patřit, aby mě měl někdo rád; • potřeba, abych něco zvládl, aby si mně lidé vážili; • potřeba někým být, něco v životě dokázat; • potřeba dýchat, jíst, spát, vylučovat; • potřeba aby byly věci na svém místě, nebát se;
poskládej Maslowovu pyramidu potřeb • potřeba někým být, něco v životě dokázat; • potřeba, abych něco zvládl, aby si mně lidé vážili; • potřeba někam patřit, aby mě měl někdo rád; • potřeba aby byly věci na svém místě, nebát se; • potřeba dýchat, jíst, spát, vylučovat; • 5) metapotřeby –seberealizace; • 4) potřeba uznání, kompetence; • 3) potřeba lásky a sounáležitosti; • 2) potřeba bezpečí a jistoty; • 1) fyziologické potřeby;
Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.