POČÁTKY NOVOVĚKU

1. POČÁTKY NOVOVĚKU

2. POZDNÍ STŘEDOVĚK – období od 13. stol. do 15. stol.

3. Polsko Anglie České království Svatá říše římská Uhry Francie Španělsko Evropa na konci 15. stol.

4. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. Itálie - neexistoval jednotný italský stát - městské státy: Benátky Janov Florencie - papežský stát a další

5. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. Itálie - řada vzdělanců v Itálii snila o mocné jednotné italské říši, vzorem jim byl starověký Řím - antika se stala módou v umění, oblékání, stylu života - tento návrat k antice se označuje jako renesance (= návrat, obnovení) - středověk kladl důraz na víru v Boha, pokoru, skromnost, poníženost - novověcí vzdělanci zdůrazňovali lidskou osobnost, vzdělání, snahu vyniknout, oceňovali člověka jako tvůrce hodnot - pro tento směr se vžilo označení humanismus (z lat. humanus – lidský)

6. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění - častěji zobrazovalo světské (nenáboženské) náměty, mj. přírodu, nahé lidské tělo, portréty

7. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Michelangelo Buonarotti David, Florencie Pieta, chrám sv. Petra, Vatikán Kristus nesoucí kříž, Řím

8. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Michelangelo Buonarotti Sixtinská kaple, Vatikán

9. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Michelangelo Buonarotti Sixtinská kaple, Vatikán

10. HUMANISMUS A RENESANCE renesanční umění Michelangelo Buonarotti Sixtinská kaple, Vatikán

11. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Leonardo da Vinci

12. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Leonardo da Vinci

13. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění Leonardo da Vinci

14. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční umění

15. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční architektura Florencie Chrám sv. Petra, Vatikán Florencie

16. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. renesanční architektura sgrafito dřevěné malované stropy renesanční arkády s oblouky okna obdélníková štíty měšťanských domů

17. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. vynález knihtisku - Johann Gutenberg, Německo - knihy se staly dostupným zbožím

18. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. šíření renesance - renesance vznikla v Itálii - od druhé poloviny 15. stol. se šířila i do střední Evropy - v husitských Čechách se nerozšířila, renesanční přestavby zámků nebo měšťanských domů až později (v 16. stol.) letohrádek královny Anny, Praha zámek Litomyšl měšťanské domy, Telč

19. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. rozvoj věd Mikuláš Koperník – „Země není středem vesmíru“ (kolem 1510) Giordano Bruno – za propagaci Koperníkova učení odsouzen a upálen (1600)

20. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. zámořské objevy Portugalští mořeplavci – nejprve obeplutí Afriky, pak i námořní cesta do Indie: Bartolomeo DíazVasco da Gama

21. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. zámořské objevy Kryštof Kolumbus: snaha o doplutí do Indie přes Atlantský oceán. 1492 – přistání u Bahamských ostrovů, Kuby, Hispanioly. (Dalších 14 let až do své smrti byl Kolumbus přesvědčen, že na svých výpravách doplul k ostrovům Asie.)

22. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. zámořské objevy Fernao Magalhaes (Portugalsko) Jeho výprava kolem r. 1520 obeplula svět. Její vůdce zahynul na Filipínách.

23. HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol. zámořské objevy Objevení nových zemí a nalezení nových námořních cest - znamenalo hospodářský a mocenský vzestup zemí objevitelů (Portugalsko, Španělsko, Anglie), naopak zmenšení významu italských přístavů (Janov, Benátky); - přísun velkého množství zlata a zboží do Evropy – rozvoj obchodu (bavlna, koření, hedvábí...); - dovoz nového zboží, rostlin, zvířat; - kolonialismus; - černošští otroci z Afriky.

24. kolonialismus

25. kolonialismus

26. kolonialismus

27. kolonialismus 1945

28. kolonialismus

29. PROTESTANTSKÁ HNUTÍ 16.stol. luteráni Martin Luther (Německo) - zhruba sto let po smrti Jana Husa se přihlásil k jeho odkazu - na dveře kostela ve Wüttenbergu vyvěsil listinu, ve které kritizoval činnost katolické církve - jeho myšlenky se rozšířily mezi lidmi, řada povstání (tzv. německá selská válka) - luteráni vytvořili vlastní církev

30. PROTESTANTSKÁ HNUTÍ 16.stol. kalvinisté Jan Kalvín (Švýcarsko) - podobné principy jako luteráni, velmi přísné zásady - centry kalvinismu se staly Basilej a Ženeva - od katolické církve převzal praxi upalování odpůrců (desítky osob) Svojí autoritou prosadil v Ženevě mj. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a nezřízenosti (tanec, jisté hry), aby se lidé mohli soustředit na Boha, na poctivou práci a šetrnost. Zákaz zlatých šperků přinutil ženevské zlatníky, aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství.

31. PROTESTANTSKÁ HNUTÍ 16.stol. jednota bratrská Čechy, Morava - vznikla v husitské době - odlišovala se od kališníků (husitů) i od katolíků - její stoupenci odmítali prosazování víry násilím - nejvíce se rozšířila v 18. století, její stoupenci však kvůli pronásledování často odcházeli do zahraničí

32. PROTESTANTSKÁ HNUTÍ 16.stol. evangelíci (jiné označení pro protestanty) - jako evangelíci se označují příznivci různých nekatolických vyznání, kteří se v 16. stol. rozešli s katolickou církví - přijímání podobojí - důraz na bibli (evangelia) - oslabení významu kněží jako prostředníků mezi Bohem a lidmi - bohoslužby v národních jazycích (ne latinsky) - odmítání bohaté výzdoby kostelů - odmítání zpovědi a vykoupení hříchů modlitbami - v zemích, kde žili katolíci i protestanti se často vztahy obou částí národa vyhrocovaly až k násilí

33. HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 16.stol. - rakouský panovnický rod, který se po smrti Ludvíka Jagellonského dostal i na český trůn - výrazně katoličtí panovníci - české země byly začleněny do habsburské monarchie, tento stav pak trval až do r. 1918

34. HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 16.stol.

35. HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 16.stol. Rudolf II. - nepříliš úspěšný panovník, ale jeden z nejznámějších českých habsburských králů - Praha se za jeho vlády stala z provinčního města významným centrem říše - podivín; podporoval alchymisty a umělce, skupoval umělecká díla, exotická zvířata - o císařský trůn soupeřil s mladším bratrem Matyášem - za to, že císaře podporovali i čeští nekatoličtí šlechtici, vydal jim tzv. Rudolfův majestát (potvrzení práva na náboženskou svobodu)

36. HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 17.stol. Matyáš Habsburský - Rudolf II. byl z politických i zdravotních důvodů nucen vzdát se na poč. 17. stol. trůnu - českým králem se stal jeho bratr Matyáš - přesunul své sídlo do Vídně, Praha přestala být až do roku 1918 rezidencí hlavy státu

37. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. Evropa: katolíci x protestanti - v celé Evropě probíhaly spory mezi katolíky a nekatolíky - na území Svaté říše římské se zformovaly skupiny šlechticů – Protestantská unie a Katolická liga - jejich nepřátelství se vystupňovalo až na pokraj války

38. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. české stavovské povstání - čeští stavové = politicky významná skupina nekatolických šlechticů - jejich delegace r. 1618 na pražském hradě svrhla z oken místodržící (úředníky, kteří v Čechách zastupovali panovníka) – třetí pražská defenestrace - tím začalo otevřené povstání proti Habsburkům - k českému povstání se přidaly i další oblasti v Evropě, začala třicetiletá válka (první celoevropská válka v dějinách)

39. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. české stavovské povstání - císař Matyáš zemřel bezdětný - čeští stavové dosadili namísto Habsburků na český trůn Fridricha Falckého (kalvinista, Němec) („zimní král“) - Habsburkové se však práva na český trůn nechtěli vzdát Fridrich Falcký s českými korunovačními klenoty

40. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. české stavovské povstání - do Čech vstoupilo vojsko Katolické ligy, k rozhodující bitvě došlo r. 1620 na Bílé hoře u Prahy - české stavovské vojsko bylo poraženo, Fridrich Falcký uprchl, na český trůn nastoupil Ferdinand II. (Habsburský) rozestavení vojsk na Bílé hoře

41. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. rekatolizace - po vítězství katolíků výrazná snaha vrátit Čechy ke katolické víře = rekatolizace - vzbouření šlechtici a měšťané byli potrestáni nebo uprchli do zahraničí - konfiskace majetku nekatolíků, poprava 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí v Praze

42. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. Jan Amos Komenský - jedním z nekatolíků, kteří byli nuceni odejít do ciziny, byl J.A. Komenský - poslední biskup jednoty bratrské, učil i na bratrské škole ve Fulneku - autor školních příruček (Svět v obrazech, Brána jazyků otevřená) - filozoficky laděné dílo Labyrint světa a ráj srdce - v emigraci žil v Uhrách, Polsku, Švédsku a Nizozemí - 1670 zemřel v nizozemském Naardenu

43. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. výsledky třicetileté války - armády katolíků i nekatolíků často táhly Evropou a pustošily vše kolem - např. Švédové (nekatolické vojsko) pronikli až na naše území, obsadili a vyrabovali pražský hrad, ale Prahu nedobyli (1648) boje o Karlův most

44. TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol. výsledky třicetileté války - armády z žoldnéřů - obyvatelstvo v bídě, časté epidemie - významná jména té doby: Albrecht z Valdštejna (velitel císařských katolických vojsk), Ludvík XIII. (francouzský král, známý z románu Tři mušketýři), kardinál Richelieu (řídil francouzskou politiku) - válka skončila vestfálským mírem r. 1648