1 / 43

ATMOSFÉRA

ATMOSFÉRA. Chemické složení atmosféry. Dusík – 78,08 % Kyslík – 20,95 % Argon – 0,93 % CO 2 – 0,037 % Neon – 0,018 % Helium – 0,005 % Vodní páry – 0 až 4 %. ostatní plyny. kyslík. dusík. Vrstvy atmosféry.

shiro
Download Presentation

ATMOSFÉRA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ATMOSFÉRA

  2. Chemické složení atmosféry • Dusík – 78,08 % • Kyslík – 20,95 % • Argon – 0,93 % • CO2 – 0,037 % • Neon – 0,018 % • Helium – 0,005 % • Vodní páry – 0 až 4 % ostatní plyny kyslík dusík

  3. Vrstvy atmosféry • Troposféra – horní hranice (tropopauza) nad rovníkem ve výšce 16 km, nad póly 8 km, teplota nad rovníkem klesá na -65oC, nad póly -30oC • Stratosféra – teplota se do výšky 20 km nemění, potom roste, horní hranice (stratopauza) je ve výšce 48 km

  4. Mezosféra – v dolní části se teplota nemění,od 56. km postupně klesá, v horní hranici (mezopauze) je asi -80oC • Termosféra (ionosféra) – v dolní části je teplota konstantní, nad 88 km prudce stoupá, v horních částech (termopauze) více než 1000oC (díky pohlcování UV záření) • Exosféra – teplota v rozmezí 300oC až více než 1650oC, plynule bez jasné hranice přechází ve volný vesmír

  5. Cirkulace atmosféry

  6. Coriolisův jev/síla • Vzniká v důsledku rotace Země • Stáčí vzduchovou /vodní hmotu na sev. polokouli doprava, na již. doleva • Na rovníku se neprojevuje, na pólech je největší

  7. Tlak vzduchu • Působení hmotnosti molekul vzduchu na danou plochu • Na zemském povrchu je nejčastěji v rozmezí 980 až 1040 hPa • Čím je vzduch teplejší, tím má nižší hustotu a nižší tlak (a naopak) • Tlak vzduchu s výškou obecně klesá

  8. Tlakové systémy • Anticyklóna (tlaková výše) – tlak vzduchu největší ve středu, vzduch proudí směrem dolů a na okraj, slunečné počasí, ale při inverzích nízká oblačnost • Cyklóna (tlaková níže) – tlak vzduchu nejnižší ve středu, vzduch proudí dovnitř a nahoru, vznik oblačnosti a srážek

  9. Frontální systémy • Fronta – rozhraní mezi dvěma odlišnými (teplota, vlhkost) vzduchovými hmotami • Spojené s cyklonární činností • Typické pro střední zeměpisné šířky • Způsobují proměnlivost počasí • Šířka 100 až 200 km, dosahují až k troposféře

  10. Studená fronta • Nasunutí chladnějšího vzduchu • Teplejší vzduch je vyzvednut vzhůru • Oblaky cumulus, cumulonimbus • Kratší intenzivní srážky, bouřky • Průměrná rychlost 35 km/h

  11. Teplá fronta • Nasunutí teplejšího vzduchu • Teplejší vzduch pozvolna stoupá po chladnějším • Před frontou oblaky cirrus, následuje střední oblačnost a hustá vrstevnatá oblačnost • Trvalejší méně intenzivní srážky • Průměrná rychlost 24 km/h

  12. Okluzní fronta • Vzniká, když rychlejší studená fronta dožene pomalejší teplou a vyzdvihne ji od zemského povrchu • cyklóna se rozpadá

  13. Cyklogeneze • Studená vzduchová hmota se setkává s teplou • Teplý vzduch stoupá nad chladný, oblast nízkého tlaku, do ní postupuje studená fronta

  14. Ve stoupajícím vzduchu se tvoří oblaka a srážky, fronty začínají rotovat • Rychlejší studená fronta dohání teplou, tlak ještě klesá, zesilují se srážky

  15. Studená fronta dostihne teplou, vzniká okluzní fronta, proměnlivé počasí • Plně vyvinutá okluzní fronta, ukončí přísun teplého vzduchu, vítr a srážky ustávají, cyklóna se rozpadá, celý proces může začít znovu

  16. Srážky a oblačnost frontální oblačnost konvekce orografická oblačnost

  17. Druhy oblaků

  18. Cumulonimbus capillatus

  19. Cumulonimbus s mraky mamma

  20. Vítr • Vyrovnávání různého tlaku vzduchu • Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku do oblastí s nižším atmosférickým tlakem, dokud se tlak nevyrovná • Rychlost větru závisí na horizontálním tlakovém gradientu (změna tlaku na horizontální vzdálenost)

  21. Beaufortova stupnice síly větru

  22. Převládající (stálé) větry

  23. Monzuny Letní monzun Zimní monzun

  24. Sezónní (proslavené) větry • Fén – teplý, suchý, padavý vítr v Alpách • Chinook – obdoba fénu ve Skalnatých horách • Mistrál – studený, suchý nárazovitý vítr v údolí Rhony v jižní Francii • Bóra – studený, suchý, padavý vítr na dalmátském pobřeží

  25. Scirroco – původem suchý teplý vítr ze Sahary, nad Středozemním mořem nabírá vlhkost • Buran – silný, velmi studený vítr ruských nížin

  26. Denní (místní) větry Denní mořská bríza Noční pevninská bríza

  27. Zdánlivá teplota • Je dána kombinací skutečné teploty a rychlosti větru

  28. El Niño • ENSO – jižní oscilace, změna směru Jižního rovníkového proudu v Tichém oceánu

  29. Jev El Niño (tzv. „špatný rok“) je fází ENSO, opakem je jev La Niña („dobrý rok) • K El Niño dochází v intervalu 2 až 7 let, nejčastěji koncem prosince (španělsky Ježíšek, Jezulátko), trvá i 3 nebo 4 roky

  30. Normální klimatické podmínky • Austrálie – tlaková níže, Jižní Amerika – tlaková výše, JV pasáty ženou teplý Jižní rovníkový proud k Austrálii (srážky), u Jižní Ameriky moře bohaté na živiny

  31. El Niño • Tlakové systémy jsou slabé či dokonce opačné, teplá voda proudí k břehům Jižní Ameriky, brání k vzestupným studeným proudům s živinami, málo ryb, v Peru a Chile deště, v Indonésii sucha

More Related