240 likes | 641 Views
BUŇKA. Vznik života. Před vznikem života se atmosféra skládala z metanu, vodíku, amoniaku a vodních par. V mořích probíhaly chemické reakce. → Spojováním molekul cukru vznikal škrob a celulóza. → Z aminokyselin se vytvořily bílkoviny.
E N D
Vznik života Před vznikem života se atmosféra skládala z metanu, vodíku, amoniaku a vodních par. V mořích probíhaly chemické reakce. → Spojováním molekul cukru vznikal škrob a celulóza. → Z aminokyselin se vytvořily bílkoviny. → Sloučením cukru (deoxyribosy) a dusíkatých bází vznikla deoxyribonukleová kyselina (DNA), tedy chemická sloučenina schopná reprodukovat sama sebe.
DNA vs. RNA - Ribonukleová kyselina - Méně stabilní než DNA - Kratší a jednoduchá vlákna - Nositelka genetické informace pouze u nebuněčných organismů (např. viry) - Kopírování DNA - Deoxyribonukleová kyselina - Stabilnější - Dlouhá dvoušroubovice • Nositelka genetické informace všech organismů (kromě nebuněčných)
Prokaryota vs. Eukaryota - Eukaryota = prvoci, houby, rostliny a živočichové - Jádro a jadérko - Syntéza RNA uvnitř jádra - Mnoho ale i žádná mitochondrie - Obsahuje semiautonomní organely - Prokaryota = bakterie a archea - Pouze nukleoid (nukleární region) - Syntéza RNA v cytoplazmě - Jedna mitochondrie - Transport látek probíhá pomocí difůze - Haploidní - Binární (příčné) buněčné dělení
Organely Jádro → největší organela (10%) → obsahuje většinu DNA (řízení buňky) → od cytoplazmy odděleno karyotékou, přecházející do ER → uvnitř karyoplazma a jadérko Jadérko → uvnitř jádra → syntéza RNA → produkce a odeslání ribozomů → během dělení buňky se rozpustí na normální karyoplazmu
Organely Ribozom → volně v cytoplazmě nebo na drsném ER → transkripce genetické informace a syntéza bílkovin → 100-300/buňka; v rostoucí buňce až 30 000 Centriola → blízko jádra → 2 na sebe kolmé válečky → dělící tělísko → před dělením buňky se zdvojí a putují na opačný konec buňky
Organely ER → systém váčků, kanálků a cisteren → syntéza a transport proteinů a lipidů, podíl na exocytóze → drsné - na něm ribozomy, syntéza + transport proteinů přecházející do ER → hladké - syntéza lipidů ((sacharidů)) exocytóza GK → systém cisteren s odštěpujícími se váčky → syntéza a transport sacharidů, podíl na exocytóze diktyozom = samostatný váček v cytoplazmě
Organely Lyzozom → kulovité váčky → oddělené z ER či GK → trávení a recyklace Vakuola R → funkce lyzozomu (v ranném stádiu), zásobárna vody, živin, detoxikace → více malých, nakonec jedna velká (až 90% objemu buňky) Ž → v tukových, nervových a pigmentových buňkách a mléčných žlázách
Organely Mitochondrie → stovky/buňka (ale i pouze jedna) → oxidace živin = získávání energie = „buněčné dýchání“ → semiautonomní
Organely Plastidy → fotosyntéza, zásobárna, zbarvení → semiautonomní • chloroplast → zelený, fotosyntéza • leukoplast → bezbarvý, zásobárna • chromoplast → žlutý/červený, barva (plody, květy, kořeny) • rodoplast → červený, fotosyntéza (Ruduchy) • feoplast → hnědý, fotosyntéza (Hnědé řasy) • proteoplast → shromáždění proteinů • amyloplast → shromáždění škrobů • elainoplast → shromáždění oleje
Organely Cytoplazma → 70-80% voda (zbytek enzymy), pH 6,8-7, není homogenní! → hydratace, komunikace, transport, metabolismus Cytoskelet → síť trubicovitých a vláknitých útvarů → „kostra buňky“ → mikrotubulus - nejsilnější, transport, kontrola tvaru buňky, povrchové vrstvy, bičík, brvy, centriola → mikrofilamentum - pohyb, informace → intermediální filamentum - nejpevnější, opora buňky
Organely Cytoplazmatická membrána → síť trubicovitých a vláknitých útvarů → ochrana pro vysušení a látkám z vnějšku → selektivní propustnost → exo – ochrana, informace, adheze, koheze; endo - metabolismus Buněčná stěna → síť trubicovitých a vláknitých útvarů (mikrofibrily + amorfní hmota = železobeton), 10% bílkoviny, 90% sacharidy → střední lamela - spojení 2 buněk, tmel pletiv → primární lamela - prodlužování (růst R), pružná → sekundární lamela - nejsilnější (3 vrstvy), v cévách, vytvořena po ukončení růstu, tloustnutí často vede k odumření protoplastu!
Buněčný cyklus … →Mitóza→ Interfáze →Mitóza→ … … → Profáze → Metafáze → Anafáze → Telofáze → … … →G1 fáze→ S fáze →G2 fáze→ …
Buněčný cyklus Mitóza → růst eukaryotických organismů → má 4 fáze (profáze, metafáze, anafáze, telofáze), období mezi dvěmi mitózami se nazývá INTERFÁZE → z chromatické sítě se utvoří chromozomy, které se přichycují k vláknům dělícího vřeténka, chromozom se rozdělí na své 2 chromatidy, ty jdou na opačné konce buňky, vznikají dceřiná jádra a následuje cytokineze…
Buněčný cyklus Interfáze → G1 fáze - délka proměnlivá podle vnějších podmínek, syntéza DNA, RNA a proteinů, růst buňky → S fáze – syntéza histonů, replikace jaderné DNA, na konci dotvořené chromozomy a dvojnásobek DNA → G2 fáze – syntéza RNA a proteinů, růst buňky Meióza → pohlavní rozmnožování (vznik pohlavních buněk) → diploidní buňka se rozdělí na 2 haploidní, ty se rozdělí na další 2 gamety