750 likes | 1.31k Views
TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ. H I S T O L O G I E I. - epitely. Alois Čelechovský Vladimír Vinter. Tkáně epitelové - epitely. Epitely jsou soubory buněk kryjících povrchy těl nebo vystýlající tělní dutiny či dutiny orgánů u živočichů = tkáně krycí. Vlastnosti epitelů: buňky leží těsně u sebe;
E N D
TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ H I S T O L O G I E I. - epitely Alois Čelechovský Vladimír Vinter
Tkáně epitelové - epitely • Epitely jsou soubory buněk kryjících povrchy těl nebo vystýlající tělní dutiny či dutiny orgánů u živočichů = tkáně krycí. Vlastnosti epitelů: • buňky leží těsně u sebe; • mezi buňkami je minimum mezibuněčné hmoty; • buňky jsou polarizované; • epitely mohou vznikat ze všech tří zárodečných listů.
Epitely klasifikujeme dle • těsnosti kontaktu, soudržnosti buněk (plošné, trámčité, retikulární); • Morfologie - vrstevnatosti a tvaru buněk (jednovrstevný plochý, kubický, cylindrický a víceřadý; vrstevnatý plochý, kubický až cylindrický, přechodný); • funkčního hlediska – specializace (výstelkové a krycí, resorpční, řasinkové, respirační, smyslové, svalové, pigmentové a žlázové).
Typy epitelů dle těsnosti kontaktu buněk (soudržnosti) Epitely: • plošné – tvořen vrstvami buněk rozprostřenými do plochy; • trámčité – buňky vytvářejí trojrozměrné trámce (např. jaterní lalůčky, endokrinní žlázy); • retikulární – buňky jsou ve vzájemném kontaktu pouze svými výběžky, takže vytvářejí prostorovou síť (např. epitelové stroma brzlíku).
Morfologická klasifikace epitelů I. Epitely jednovrstevné • nacházejí se jak u bezobratlých i u obratlovců; • jsou tvořeny pouze jedinou vrstvou buněk tvaru plochého, kubického či cylindrického; • všechny buňky nasedají na bazální membránu (bazální laminu).
Typy epitelů jednovrstevných: • plochý • kubický • cylindrický • víceřadý
Epitel jednovrstevný plochý • ploché buňky v jedné vrstvě; • endotel cév, výstelka plícních sklípků (alveol).
Epitel jednovrstevný plochý (endotel tepny) plochá buňka endotelu
Epitel jednovrstevný kubický • kubické buňky v jedné vrstvě s centrálně uloženým kulovitým jádrem; • stěna stočených kanálků ledviny a váčků štítné žlázy, pigmentový epitel komorového oka.
Epitel jednovrstevný kubický (ledvina) kubické buňky s centrálně uloženým kulovitým jádrem
Epitel jednovrstevný kubický (štítná žláza) stěny váčků z jednovrstevného kubického epitelu. koloid (thyreoglobulin)
Epitel jednovrstevný cylindrický • cylindrické buňky v jedné vrstvě; • výstelka střední části trávící trubice (žaludku, střev).
Epitel jednovrstevný cylindrický sekreční (žlázy žaludku) cylindrické buňky extracelulární granula sekretu
Epitel jednovrstevný cylindrický(tenké střevo) cylindrické buňky
Epitel víceřadý řasinkový (průdušnice) • nestejně vysoké buňky nasedající všechny na bazální membránu; • jádra v několika rovinách; • na apikálním pólu řasinkový lem (kinocilie); • výstelka dýchacích cest (průdušnice). kinocilie bazální membrána
Epitel víceřadý řasinkový (průdušnice) na apikálním pólu řasinkový lem (kinocilie) nestejně vysoké buňky s jádry v několika rovinách
II. Epitely vícevrstevné = vrstevnaté vyskytují se zejména u obratlovců; na bazální membránu nasedají pouze buňky spodní vrstvy; buňky různých částí mohou být odlišného tvaru.
II. Epitely vícevrstevné = vrstevnaté plochý kubický cylindrický přechodný
Epitel vrstevnatý plochý • buňky se oplošťují od bazální membrány směrem k povrchu; • buňky svrchních vrstev oploštělé, nižších kubické až polyedrické, základní cylindrické; • má formu rohovatějící (epidermis savce) a nerohovatějící (sliznice savců, pokožka např. obojživelníků).
Epitel vrstevnatý plochý (sliznice jícnu) buňky se oplošťují od bazální membrány směrem k povrchu
Epitel vrstevnatý kubický až cylindrický • více vrstev kubických až nízce cylindrických buněk; • stěny vývodů větších žláz (mléčná, podčelistní a podjazyková slinná žláza).
Epitel vrstevnatý kubický až cylindrický (vývody podčelistní slinné žlázy- příčný řez) kubické až nízce cylindrické buňky s jádry
Epitel přechodný • krycí buňky na apikálním pólu vypouklé, dvoujaderné; • při apikálním pólu obsahují zhuštěnou cytoplazmu – krustu (intracelulární); • močové cesty savců. krusta
Epitel přechodný (močovod savce – příčný řez) přechodný epitel
Epitel přechodný (močovod savce) buňky přechodného epitelu s jádry
Epitel přechodný (močovod savce) krycí buňky na apikálním pólu vypouklé, dvoujaderné
Funkční klasifikace epitelů • Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsouspecifickým způsobem upraveny.
1. Epitely výstelkové a krycí • plní zejména ochrannou funkci. Epitely výstelkové • přechodný - vystýlá močové cesty savců; • endotel – výstelka cév.
Epitely krycí a) vnořený - apikální části buněk syncytiálně splývají v souvislou vrstvu. Bazální části však zůstávají odděleny (např. ploštěnci: bezstřevné ploštěnky, motolice, tasemnice). splynuté apikální části buněk jádro
Epitel vnořený (pokožka ploštěnky) epitel vnořený
b) nemertinový – pásnice, bezstřevné ploštěnky, žaludovci. Stavba je obdobná jako u vířivého víceřadého epitelu. Apikální části buněk jsou rozšířené, směrem k bázi se buňky zužují. Prostory mezi zúženými bazálními konci jsou vyplněny nediferencovanými a žlázovými buňkami.
c) jednovrstevné krycí epitely - vytvářejí pokožku u bezobratlých. Mohou být nahé, obrvené, kutikulární. Mimo vnější kostru kutikula vytváří i množství pokožkových derivátů, jako chlupy, háčky, přísavky.
Epitel kutikulární (pokožka žížaly) na povrchu vylučována kutikula (extracelulární) jedna vrstva úzce cylindrických buněk - hypodermis
d) mnohovrstevné krycí epitely– typické jsou zejména pro obratlovce. U bezobratlých se vyskytují u ploutvenek. Mají následující dvě základní podoby: - nerohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel – pokožka nižších obratlovců (obojživelníků) nebo sliznice savců (výstelka pochvy, jícnu, ústní dutiny); - rohovatějící vrstevnatý epitel – pokožka (epidermis) savců. Z epidermálních buněk se vytvářejí pokožkové deriváty např. potní, mazové, mléčné a pachové žlázy; rohovatěním epidermální buněk vznikají drápy, nehty, vlasy, chlupy, rohy, peří, šupiny plazů, kopyta, ostny ježků a dikobrazů.
Rohovatějící vrstevnatý epitel – epidermis (kůže savce) pokožka - epidermis škára - dermis
Rohovatějící vrstevnatý epitel – epidermis (kůže savce) pokožka - epidermis vlasový folikul škára - dermis
Rohovatějící vrstevnatý epitel – pokožka (epidermis) savce epidermis savce
2. Epitely resorpční - jejich hlavním úkolem resorpce živin. • Buňky mají na apikálním pólu výběžky cytoplazmatické membrány v podobě mikroklků, které společně s hlenovitou, amorfní hmotou tvoří na povrchu epitelu tzv. žíhaný lem. Cylindrické buňky s mikroklky tvoří výstelku tenkého střeva, kubické stěnu stočených kanálků nefronu ledviny.
Epitel jednovrstevný cylindrický resorpční - mikroklky (schéma)
Epitel jednovrstevný cylindrický resorpční (tenké střevo) cylindrické buňky s žíhaný lem na apikálním pólu
3. Epitely řasinkové nesou na svém povrchu řasinky, které mohou být dvojího typu: • kinocilie – pohyblivé řasinky – napomáhají pohybu látek v organismech a orgánech nebo zajišťují pohyb celého organismu, např.: - vířivý řasinkový krycí epitel - na povrchu těl bezobratlých např. ploštěnců; - víceřadý vířivý epitel – vystýlá dýchací cesty, chámovody, vejcovody; • - stereocilie – nepohyblivé řasinky - slouží k zadržování hlenu na povrchu a ochraně epitelu (např. v nadvarleti a smyslových orgánech).
Epitel řasinkový – kinocilie (průdušnice) kinocilie (průdušnice)
Epitel řasinkový – stereocilie (nadvarle) dvouvrstevný epitel se stereociliemi
4. Epitely respirační • jsou velmi tenké epitely, které zprostředkovávají výměnu plynů v dýchacích orgánech; • mají charakter tenkého plochého dlaždicového jednovrstevného epitelu; • vystýlají plícní sklípky (alveoly) nebo pokrývají žábry.
5. Epitely smyslové • slouží k přijímání podnětů z vnějšího a vnitřního prostředí organismů; • obsahují mimo buňky samotného epitelu i buňky smyslové (např. v čichových a chuťových orgánech).
Epitel smyslový (sítnice komorového oka savce) • tvořen 3 částmi: • vnější jádrová vrstva = vrstva smyslových buněk • vnitřní jádrová vrstva = bipolární neurony • vrstva gangliových a nervových buněk
Epitel smyslový (sítnice komorového oka savce) • tvořen 3 částmi: • vnější jádrová vrstva = vrstva smyslových buněk • vnitřní jádrová vrstva = bipolární neurony • vrstva gangliových a nervových buněk
6. Epitely svalové • epitelu stažitelný; • tvořen buňkami s rozšířenou bazální částí obsahující kontraktilní systém; • rozšířenými částmi se buňky vzájemně dotýkají a vytvářejí tak souvislý kontraktilní krycí epitel (např. žahavci). kontraktilní systém
7. Epitely pigmentové • mají vysoký obsah pigmentu; • jsou uzpůsobeny absorpci světla; • např. je jednovrstevný kubický epitel sítnice komorového oka obratlovců.