Makroekonomická rovnováha

1. Makroekonomická rovnováha

2. P P AD AS Y Y Makroekonomická rovnováha Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazývámerovnovážný produkt E  PE YE

3. Role subjektů v AD a AS V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

4. POPTÁVKA Agregátní poptávka (AD) • Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) v dané ekonomice při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí. • AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí

5. Faktory ovlivňující AD • Spotřeba(C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů. • Investice(I) - jsou určeny výší produktu (zejména očekávaného), kapitálovými náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů. • Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích (hospodářskou politikou). • Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.

6. P1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek). P Y Struktura AD G X C I P1 P2 AD Cenové hladině P1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající).

7. Faktory ovlivňující AD Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: • Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky:monetární politika, fiskální politika,důchodová politika. • Vnější faktory: • Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích • Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic • Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů • Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

8. Agregátní nabídka (AS) NABÍDKA • Agregátní nabídka(AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) nabízejí v dané ekonomice při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině. • Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí.

9. Pružnost mezd a cen • Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné. • Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy) • Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně) • Jak je tomu v realitě? Co myslíte?

10. Situace z pohledu firmy P Y Pružnost cen a křivka AS = Cenová hladina P2 Zisk při P2 v DO Zisk při P2 v KO > Zisk při P1 Zisk Cenová hladina P1 Ostatní náklady • Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P1 je vyráběn produkt Y1 • Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS. • Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS. Ostatní náklady Mzdové náklady Mzdové náklady Situace z pohledu celé ekonomiky ASDO ASKO P2 P1 Y1

11. Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme nad úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy využité všechny výrobní faktory. Nedostatek nabídky výrobních faktorů oproti jejich poptávce nyní umožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou zvyšovat produkci mnohem obtížněji a každé (i velmi malé)zvýšení produkce bude vykoupeno stále vyššími cenami. P P Y Q Agregátní nabídka v KO a DO Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme pod úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy nevyužité výrobní faktory. Právě nadbytek nabídky výrobních faktorů nad jejich poptávkou neumožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou velmi výrazně zvyšovat produkci, na níž budou najímat výrobní faktory za stejné, nebo jen velmi málo zvýšené ceny. • AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (QP) roste mírně, poté strmě stoupá • Velikost AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním • AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu ASDO Y’ ASKO Y’

12. Rovnováha v ekonomice Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat. Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny. AD´ AS AD … a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny. PE Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny… YE1 Y* YE2 Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny.

13. Multiplikační efekt

14. Látka ? Výrobce látek ? Oblek Látka Jak funguje multiplikační efekt v praxi? Prodejce látek 3 000 Kč ? Kč Zákazník Krejčí Jídlo ? Supermarket ? 5 000 Kč 10 000 Kč 2 000 Kč ? Kč • Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za 10 000 Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za 5 000 Kč a oblek ušije. Jeho zisk je 5 000 Kč. • Prodejce látek získal 5 000 Kč. Dejme tomu, že za 3 000 koupil další látku a 2 000 Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. • Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány. • Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě 10 000 Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto 10 000 nebo více? Na čem to závisí?

15. Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období • Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith (i všichni ostatní)utratí 25% svého příjmu v baru (MPC=0,75), takže MPS=0,25. • Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky: • (1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem(za odpracované přesčasy) 1000Kč Z toho utratí75% (750Kč) v baru • (2)Pan Black (barman) získá příjem750 Kč Z toho utratí75% ( cca 563Kč) ve vedlejším baru • (3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem563 Kč Opět utratí75% (cca 422Kč) v dalším baru Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): cca 2 735Kč Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = 4 000 Kč • Spokojený bude také pan Brown (lékárník), kterýzíská500Kčza prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům  4 000 Kč 1 000 Kč 750 Kč 563 Kč 422 Kč … Kč 250 Kč 187 Kč 141 Kč … Kč