Zveřejněno na kscm.cz

1. Zveřejněno na www.kscm.cz

2. Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému • Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OECD, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému. • V r. 1994 vydala SB knihu Odvrácení krize stáří (doporuč. 3 pilíře DS), která roztočila ve světě doslova mánii DR, které vedou tradiční důchodové systémy ke změně - od veřejného k soukromému řízení a od kolektivní k individuální odpovědnosti. V r. 2005 SB své představy modifikuje dokumentem Zabezpečení příjmů ve stáří v 21. století(pod tíhou problémů rozšiřuje doporučení na 5 pilířů DS). • Základním - fundamentálním aspektem pilířového modelu takovéto reformy je onen přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Ruší či omezuje přerozdělování i mezigenerační solidaritu. A to buď založením soukromě řízeného fondového pilíře, který nahrazuje část průběžného státního pilíře (pay as you go, PAYG), nebo změnou systému přerozdělování ve státním pilíři z dávkového solidárního způsobu (defined benefit, DB) na ekvivalentní systém virtuálních účtů (notional defined contribution, NDS) s dobrovolným připojištěním. Mění se tak tradiční model společenské smlouvy mezi občany, garantovaný státem!

3. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice • Základní důchodové pojištění je kolektivní, solidární, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné. (Státní pojistný důchodový systém spravuje ČSSZ, orgán státní správy řízený MPSV. Pro ozbrojené složky a některé další vybrané státní zaměstnance tuto činnost zabezpečují odděleně příslušná ministerstva – vnitra, obrany, spravedlnosti). Důchodové pojištění v sobě zahrnuje: • starobní důchody • pozůstalostní důchody • invalidní důchody

4. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice • Doplňkové pojištění je individuální, ekvivalentní, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Doplňkové pojištění v sobě zahrnuje: • penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu) • životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu)

5. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období. Aktuální tabulka sazeb individuálního pojistného na sociální zabezpečení • Všeobecné zdravotní pojištění činí: • 9 % zaměstnavatelé za zaměstnance + 4,5 % zaměstnanci za sebe = celkem 13,5 % • 13,5 % OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby

6. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Pohledávky a saldo důchodového účtu v mld. Kč – saldo je očištěné o výdaje související s jiným rokem a bez nákladů na administraci (jen SR - kapitola MPSV)

7. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

8. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

9. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se podle platného zákona postupně prodlužuje. Po 31. 12. 2015 činí důchodový věk: u mužů 63 let Po 31. 12. 2018 činí důchodový věk: u žen 63 let, bezdětné A dále dle tabulky: 62 let, pokud vychovaly 1 dítě 61 let, pokud vychovaly 2 děti 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 dět 59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí

10. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

11. Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

12. Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému • Demografické: - pokles plodnosti - prodlužování života • - migrace 2.Sociální: - příjmová solidarita - generační solidarita - kvalita zajištěného stáří 3.Ekonomické: - výkonnost ekonomiky - nezaměstnanost - stabilita systému • Politické: - protichůdné zájmy • - důvěra v důchodový systém • - legislativa

13. 1. Demografie je problémem nejen evropské civilizace 21. století Věková struktura obyvatelstva ČR k r. 2006 • I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (nutná pro prostou reprodukci národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS). • Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu. • Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům. • Do zahraničí emigruje z ČR především kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím eliminováno imigrací (i nekvalifikovaných) cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů?

14. Demografie je problémem evropské civilizace 21. století Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let

15. POČTY NAROZENÝCH DĚTÍ V ČR • 1972 – 1975 prudký vzestup porodnosti „baby-boom“ • 1991 - 1996 prudký pokles počtu narozených dětí • 1997 - 2001 stagnace porodnosti • 2002 - mírný vzestup počtu narozených není „baby-boom“ 200 tis. 100 tis. 1944: 230 183 1974: 194 215 1990: 130 564 2006: 105 831 I-V 2006: 43 006 I-V 2007: 46 068

16. Pojistný magický trojúhelník, který nepočítá s vícezdrojovým financováním Vzájemný vliv tří hlavních parametrů Výše důchodového věku Výše důchodové dávky Výše pojistné sazby

17. Porovnání salda státního DSz variant politických stran (r. 2005) K r o k u

18. Podíl nově přiznaných důchodů pod hranicí chudoby z variant politických stran ve státním DS (r. 2005) K r o k u

19. Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů) má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být: • povinný pro všechny občany • průběžně financovaný • dávkově definovaný • solidární příjmově i generačně • regulovatelný • státem garantovaný Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (pojistné i další zdroje).

20. Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

21. Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

22. Jak vysoké penze důchodci pobírají Poznámky: Nejvyšší „státní“ penze v ČR je v rozmezí 58 000 až 59 000 Kč a pobírá ji jen jeden důchodce - muž. Nejvyšší ženská penze se pohybuje mezi 26 000 a 27 000 Kč. Vláda schválila valorizaci důchodů pro r. 2008 v průměru o 3,9 %, to je o 346 Kč.

23. 10 návrhů parametrických úprav,které zajistí vyrovnanost státního pilíře důchodového systému až do r. 2100 • Od r. 2006 přijmout účinná propopulační opatření a opatření k řízené migraci • Od r. 2006 zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti (cíl EU) • Od r. 2007 vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) kezhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z dividend aj.) • Od r. 2007 přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) • Od r. 2012 přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) • Od r. 2015 zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) • Od r. 2020 se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně) • Od r. 2030 se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) • Od r. 2040 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) • Od r. 2060 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6) Poznámka: Reálnost tohoto modelu propočítal výkonný tým Ing. Bezděka v r. 2005.

24. Makroekonomická kritéria varianty KSČM

25. Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP • (z 8 na 12 %)

26. Porovnání délky dožití s věkem odchodu do starobního důchodu Zdroje: Eurostatt 2005; Synnthesis report on adequate and sustainable pensions 2006; …

27. Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)

28. Jaké zájmy chce česká pravice prosadit v důchodové reformě • Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (profit soukr. finančních korporací) • Snížit náklady na pracovní sílu – na zaměstnance (snížení odvodů do DS ze strany zaměstnavatelů) • Zastropovat odvody do pojistných systémů zatím na necelý čtyřnásobek průměr. platu tak, aby z vyšších příjmů již nebylo na DP (NP, ZP) odváděno pojistné • Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř redukovaného systému • Omezit mandatorní výdaje státu • Převést zodpovědnost na každého jedince

29. Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR( ke 3. čtvrtletí daného roku ) Od roku 1995 do roku 2006 vyplatil stát na státních příspěvcích celkem přes 29,7 mld. Kč

30. Děkuji za pozornost Situace je vážná, neboť jsme na křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému. Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika.