Křesťanství a konzervatismus

1. Křesťanství a konzervatismus • Zejména ve smyslu „antropologického konzervatismu“, návratu k původním hodnotám, na nichž stojí Západní civilizace • (neokonzervatismus, Nová pravice…) • Svoboda v odpovědnosti • Pluralita • Úcta k životu • „Náboženství by mělo hrát signifikantní roli v životě občanů a judeo-křesťanská morálka je základem, na níž by měla být vedena veřejná debata. Čili, zatímco církev může a musí být oddělena od státu, náboženství nesmí být nikdy odděleno od politiky “ • GERSON, M. The Neoconservative Vision. From the Cold War to the Culture Wars. (1997)

2. Politické x občanské náboženství GENTILE, Emilio. Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem. Brno: CDK, 2008: dvě formy „sakralizace politického systému“ Politické náboženství x občanské náboženství sakralizací politického systému založené na ideologickém monismu, který legitimizuje radikalitu a průnik do všech aspektů života jednotlivce a společnosti zdroj a legitimizace hodnot svobody, lidské důstojnosti demokracie, zaručuje pluralitu názorů

3. Civil religion in America Robert Bellah občanské náboženství definuje jako do značné míry institucionalizovaný soubor přesvědčení, symbolů a rituálů, které jsou sdíleny a obdobně chápány většinou Američanů. V centru stojí představa osobního Boha jako zdroje morálního řádu, legitimita amerických politických institucí a výjimečná pozice vyvolenosti USA. S. P. Huntington o americkém občanském náboženství hovoří jako jakési „křesťanství bez Krista“, jehož základním axiomem je víra v existenci Boha. Popírat existenci Boží podle něj znamená popírat základní principy, na kterých spočívají společnost a politické zřízení Spojených států…

4. Civil religion Ačkoli jsou Evropa a Spojené státy obvykle chápány jako jeden civilizační celek, zejména díky pozici náboženství ve společnosti mají na pojetí politiky odlišnou optiku. V Evropě dějinný vývoj vztahu mezi politikou a náboženstvím vedl v duchu sekularizační doktríny k jejich zásadnímu oddělení, kdy nedošlo jen k pochopitelné a žádoucí institucionální rozluce mezi církví a státem, ale taktéž k celkovému vytlačování náboženských a z nich vyplývajících morálních hodnot z politického diskurzu do oblasti intimního soukromí. Fenomén občanského náboženství jako souboru základních hodnot se v Evropě nerozvinul. V kontrastu k evropské realitě tedy hraje ve Spojených státech amerických náboženství v politice zásadně odlišnou úlohu. Lisabonská smlouva: INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem, ze kterého vzešly všeobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu,…

5. Ústavy a Bůh… Irsko In the Name of the Most Holy Trinity, from Whom is all authority and to Whom, as our final end, all actions both of men and States must be referred, We, the people of Éire, Humbly acknowledging all our obligations to our Divine Lord, Jesus Christ, Who sustained our fathers through centuries of trial, Německo Präambel Im Bewußtsein seiner Verantwortung vor Gott und den Menschen, Polsko We, the Polish Nation - all citizens of the Republic, Both those who believe in God as the source of truth, justice, good and beauty, As well as those not sharing such faith but respecting those universal values as arising from other sources, Equal in rights and obligations towards the common good - Poland,

6. univerzální střet řádů „percepce-Bytí“teorie univerzálního střetu liberalismu a konzervatismu člověk zakouší vlastní svobodu i odpovědnost za své bytí na světě, tvoří jedinečný řád světa, organizuje své schopnosti k vrcholnému vyjádření ve vlastní neopakovatelné existenci. Moralita jako EMPATIE člověk zakouší omezení této nekonečné svobody tvorby, pokoru ve vztahu k historii vlastního rodu (tradice) i k fenoménům přesahujícím jeho vůli (transcendence). Moralita jako MRAVNÍ SÍLA

7. Vždy jde o formu syntézy řádů, v minulosti to byl zejména střet nových a starých forem politického řádu, levice – pravice, v současnosti je to zejména střet sociálního liberalismu X demokratického konzervatismu Individualismus, odpovědnost, tradice, autorita, přirozenost, oprávněnost nerovnosti, sociální nederminovanost základní lidská práva, negativní svoboda, absolutní hodnoty, depolitizace morálky Egalitarismus, emancipace, všestranný rozvoj, seberealizace, blahobyt, spravedlivá distribuce nová lidská práva, pozitivní svoboda, relativita hodnot, politizace morálky

8. „Culture wars“ V USA probíhá urputný boj o pozici náboženství v politice a o politizaci morálních hodnot vyplývajících z náboženského přesvědčení. Tento jakýsi boj o „duši Ameriky“ bývá nazýván „kulturní válkou“ - vedenou mezi náboženskými konzervativci a sekularisty. Tato konfliktní linie je v podstatné míře vedena na politické rovině mezi republikány a demokraty. Společnost v USA je tak dnes politicky polarizována spíše na základě kulturních, morálních, náboženských a etnických otázek, než na základě konkrétní sociální pozice jedince. Kulturní válka symbolicky začala rozhodnutím nejvyššího soudu z roku 1973 známé jako „Roe versus Wade“

9. Exit Polls Obama X Romney Protestanti 42 57 Katolíci 50 48 Bílí protestanti 30 69 Bílí katolíci 40 59 Protestanti More Observant 29 70 Protestanti Less Observant 44 55 Katolíci More Observant 42 57 Katolíci Less Observant 56 42 Abort Always Legal 76 22 Abort AIways Illegal 77 21 Gay, Les, Bi 76 22 Married Men 38 60 Married Women 46 53 Unmarried Men 56 40 Unmarried Women 67 31

11. F. Nietsche, Vůle k moci „Kouzlo (Zauber), které bojuje na naší straně, Venušino oko, které fascinuje a oslepuje dokonce i naše protivníky, je kouzlo extrému (die Magie des Extrems), svůdnost, jíž působí vše krajní (das Äusserste)."

12. POPPER, K. R.Otevřená společnost a její nepřátelé • Tíha modernity • Tíha svobody • Tíha odpovědnosti • Neodbytný sentiment po kmenové uzavřené společnosti, která skrývala individuum pod křídla kolektivismu • Odvěký útok na svobodu a rozum, vzpoura proti civilizaci

13. Ministerstvo vnitra ČR využívá ve své koncepční činnosti tuto pracovní definici: Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: - úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), - svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), - nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), - svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), - volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), - ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), - svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm. a). (http://www.policie.cz/clanek/prevence-informace-o-extremismu-co-je-extremismus.aspx)

14. Zdroje, informace Informace BIS o vývoji na extremistické scéně za každé čtvrtletí http://www.bis.cz/zpravy-extremismus.html http://www.bis.cz/n/2013-11-07-vyrocni-zprava-2012.html ZPRÁVA O EXTREMISMU A PROJEVECH RASISMU A XENOFOBIE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx Centrum pro bezpečnostní a strategická studia, o.s. ve spolupráci s Katedrou politologie FSS MU a Oddělením Bezpečnostních a strategických studií FSS MU http://www.rexter.cz/

15. Extremismus Relativita pojmu –extremismus je definován vůči systému – etablovanému režimu a poměrům, stávajícímu pozitivnímu právu (viz. boj za lidská práva v totalitním režimu, liberální idea v době feudalismu apod.) Extrémní – nejkrajnější, nejvzdálenější Radikální – radix, kořen, do hloubky

16. Extremismus Socialismus – komunismus – anarchismus? Liberalismus – konzervatismus – fašismus – nacismus?

17. Problematičnost pojmů • Odlišení mládežnických subkultur a ideologického extremismu • Extremismy se v jistém smyslu prolínají (antisystémovost, potřeba revoluce, populismus…) • Problém kontinuity na pravé straně spektra (fašismus X nacismus) (socialismus x anarchismus)

18. Extremismus Extremismus – vybočování a činnost směřující proti stávajícímu demokratickému režimu a ústavnímu pořádku Extremismus levicový x pravicový ultralevice ultrapravice

19. Obvyklé rozdělení extremismu ultrapravice Neonacistická scéna Krajně nacionalistické skupiny ultralevice Anarchoautonomní hnutí Marxisticko-leninsky orientované skupiny

20. ultrapravice Neonacistická scéna Krajně nacionalistické skupiny RASA X NÁROD X křesťanství, pohanská inspirace Nietzsche

21. Fašismus x nacismus Pro neonacismus naproti tomu není tolik hodnotný samotný národ jako kulturní, politická, historická či jazyková entita, ale vztahuje se spíše k rasové ideologii a má tedy více internacionální charakter, přičemž je pro něj charakteristický silně profilovaný antisemitismus. Neonacistická ideologie je v mnoha směrech ideologií „levicovou“, jak napovídá sám název (národní socialismus), dále pak i metody prosazování politických cílů, revoluční rétorika, postoje ke svobodě a důstojnosti člověka, rovnosti, kapitalistickému a socialistickému pojetí ekonomiky a mezinárodně-politickým otázkám. (Národní odpor, DSSS) Konzervativní hodnoty (pojetí národa, autority, morálky, pořádku), jsou ovšem chápány v radikálních souvislostech a v extrémním duchu, přičemž ústavní zřízení liberální demokracie je zde považováno za slabý a nevhodný nástroj řízení státu. „Ultranacionalismus“ tedy klade důraz spíše na národní identitu, tradiční hodnoty, historii konkrétní země a křesťanství (Národní strana, Vlastenecká fronta, Národní sjednocení, Právo a spravedlnost)

22. Pravicový extremismus I. - neonacismus Národní odpor www.odpor.org Dělnická strana www.dsss.cz/

23. Turnerovy deníky (1978) William Luther Pierce, "bible rasistické pravice" „Jsme ve válce proti systému a už to není jen válka slov“. „Není právě zde klíč k celému problému? Zkaženost, která v podobě židovsko-liberálně-demokratického moru rovnosti zachvátila naše lidi, se nejzřejměji projevuje v tuposti a nedostatečné ochotě akceptovat naléhavé skutečnosti života“.

24. David Duke Moje Probuzení Cesta k rasovému porozumění (1998, 2009) I. Syn Ameriky II. Rasa a skutečnost III. Židovská otázka IV. Boj za pravdu

25. Antisemitismus Stálý doprovodný jev neonacismu Kořeny: • náboženský („relativní“) • rasový („vědecké“ pojetí) • nový (popírání holocaustu, antisionismus)

26. Konspirativismus Popper proti „konspirační teorii společnosti“, která je „typickým důsledkem sekularizace náboženských pověr“ („...názor, že výklad společenského fenoménu spočívá v odhalení lidí nebo skupin, které mají na existenci tohoto fenoménu zájem (někdy je to zájem skrytý a je třeba jej nejprve odhalit) a kteří plánovali a tajně připravovali uskutečnění tohoto fenoménu“) Arendtová pak ve své klíčové knize Původ totalitarsmu (1951) dokonce považuje konspirační mýty a jejich mobilizační povahu za klíčovou součást totalitního pojetí společnosti: „Formy totalitní organizace jsou, na rozdíl od ideologického obsahu a propagandistických hesel zcela nové. Jsou určeny k přenášení propagandistických lží hnutí, konstruovaných kolem určité centrální smyšlenky – spiknutí Židů, trockistů, nebo 300 rodin atd. –, do fungující reality, k vybudování, i v netotalitních podmínkách, společnosti, jejíž členové jednají a reagují v souladu s pravidly smyšleného světa“.

27. Pravicový extremismus II. - neofašismus (Vlastenecká fronta, Národní sjednocení)http://www.narodnisjednoceni.cz/ • nacionalistický populismus www.narodni-strana.cz

28. Pravicový extremismus a křesťanství • Křesťansky inspirovaný: • Národní sjednocení • Právo s Spravedlnost • Tomáš P. P. Hamet • Míčka, R., ŠTECH, F. Dělnická strana jako pseudonáboženský fenomén?Revue Politika, CDK, 2009, č. 9, ISSN 1803-8468. • Dostupné na:http://www.revuepolitika.cz/clanky/1175/delnicka-strana-jako-pseudonabozensky-fenomen