Pojišťovnictví

1. Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Kapitola 8. – Pojistně technické riziko a další rizika Rizika v činnosti pojišťoven Pojistně technické riziko a jeho druhy Možnost vyrovnání se s pojistně technickým rizikem Další specifická rizika Hospodaření pojišťovny Solventnost pojišťovny

3. Rizika v činnosti pojišťoven • Podnikatelská rizika: • Strategické (nebezpečí nesprávného zaměření na trhy, produkty) • Provozní (nesprávné použití kontrolních a řídících mechanismů) • Riziko právního prostředí (měnící se právní prost., zdanění,…) • Rziko obchodních vztahů (nedodržení smluvních závazků) • Riziko reputace (špatné vnímání podniku ze strany veřejnosti) • Rizika specifická pro podnikání v oblasti pojišťovnictví • Pojistně technické riziko (skutečnost, že pojišťovna pracuje s nahodilostí a že rozsah pojist. plnění nelze dopředu přesně určit) • Riziko ze zajištění (souvisí s možností nesolvent. zajistitele) • Riziko investičního portfolia (otázka výběru správných investic) • Riziko nesolventnosti (riziko neschop. úhrady závazků pojišť.)

4. Pojistně technické riziko (PTR) • Výsledky hospodaření pojišťoven závislé na velikosti přijatého pojistného a výši výdajů pojišťovny • Výdaje tvořeny výdaji na pojistná plnění a výdaji na správní režii • Příjmy tvořeny pojistným • Pojistné tvořeno (netto pojistné, kalkulované správní náklady, kalkulovaný zisk) • PTR souvisí s výkyvy v hospodaření pojišťovny, kdy dochází k jinému vývoji výdajů, než se předpokládalo v kalkulaci pojistného

5. Pojistně technické riziko (PTR) • PTR znamená možnost vzniku odchylky mezi skutečnou a kalkulovanou výší pojistných plnění a ostatních výdajů pojišťovny. • Může vzniknout kladná odchylka, tj. technický zisk, nebo záporná odchylka, tj. technická ztráta • Odchylky skutečnosti od kalkulace mají různý původ, podle něhož se rozlišují druhy rizika

6. Pojistně technické riziko (PTR) • Náhodné riziko • Náhodné kolísání kolem očekávaného průměrného škodného průměru, který se v čase v podstatě nemění • Z hlediska rozsahu náhodného rizika rozlišujeme: • Normální náhodné riziko – škodní průběh vykazuje běžné odchylky od očekávaného průměru • Katastrofální náhodné riziko – škodní průběh ovlivňován škodami velkého rozsahu, které se velmi obtížně zahrnují do kalkulací

7. Pojistně technické riziko (PTR) • Riziko změn • Situace, kdy se mění podmínky, za kterých bylo stanoveno pojistné, tedy mění se podklady pro jeho výpoče • PTR se realizuje v důsledku změn ve výskytu rizika • Změny v rizikovosti jsou trojího druhu: • Změny cyklické (dochází v návaznosti na průběh hosp. cyklů) • Změny trendové (dochází v návaznosti na strukturální, biologické, klimatické a podobné změny) • Změny nepravidelné (např. v návaznosti na výkyvy počasí)

8. Pojistně technické riziko (PTR) • Riziko omylu • Škodní průběh byl nesprávně odhadnut • Vyplývá z možnosti nesprávného stanovení ceny pojistných produktů pojišťovnou (např. nepřiměřené metody, neodpovídající podklady využívané pojišťovnou) • Zeširšího pojetí se projevuje: • V neadekvátnosti stanovení velikosti pojistného • V míře neadekvátnosti příříslušných druhů pojistně technických rezerv • Riziko nesprávného stanovení ceny pojištění souvisí se skutečností, že pojistné je třeba určit dopředu

9. Pojistně technické riziko (PTR) • Cena vychází: • Z nároků na pojistné plnění • Z výše správních nákladů spojených s pojištěním • Pod pojem PTR lze zařadit i riziko spojené se skutečností, že k výplatě pojistných plnění dojde dřív než se očekávalo, tzv. riziko načasování, při němž v důsledku nečekaně rychlého vyřízení pojistného plnění dochází ke ztrátě v důsledku ztráty na úrokovém výnosu.

10. Pojistně technické riziko (PTR) • Důvody nesprávného stanovení pojistného: • Nedostatek spolehlivých stat. údajů • Nesprávné zpracování stat. údajů • Změny pojištěných rizik • Neodpovídající kalkulace výše správních nákladů • Agresivní obchodní politika v daném segmentu pojištění • Četnost pojistných plnění se liší od teoretické četnosti

11. Možnosti vyrovnávání se s PTR • Při vyčíslování budoucího vývoje škodného průběhu je nutné zohlednit zejména riziko změn a riziko omylu • Pojišťovna provádí tzv. risk management, tzn. identifikuje PTR, kvantifikuje PTR a zabývá se způsobem řešení pojistně technického rizika • Pojišťovny mají několik možností, jak řešit existenci PTR: • Využití dokonalejších matematických modelů v kalkulaci pojist. • Vyrovnávání rizik rozložením • Diverzifikace rizik (snaha nespecializovat se jen na určitý druh) • Tvorba výkyvových rezerv (rozložení rizika z časového pohledu) • Přenesení rizik na další pojišťovací instituci (vysoká rizika se rozdělují mezi více subjektů, rozkládání rizik se zde uskutečňuje zejména prostřednictvím zajištění)

12. Tržní riziko • Spojeno s možnou ekonomickou ztrátou v důsledku změn hodnoty či ceny aktiv způsobených fluktuací úrokových měr, změnou devizových kurzů, cen instrumentů finančního trhu, či komodit • Dalšími částmi jsou například nejistota týkající se velikosti budoucích závazků, garance a finanční opce, riziko spojené s dopady inflace na činnost pojišťovny

13. Úvěrové riziko • Souvisí s možností nesolventnosti zajistitele, a tedy následnými problémy při úhradě závazků pojišťovny • Představuje možnost výpadků v úhradě pohledávek • Při řešení této otázky jde zejména o výběr spolehlivého zajistitele

14. Další rizika • Riziko likvidity • Pojišťovna není schopna vyrovnat své finanční závazky efektivně a v okamžiku, kdy má tyto závazky uhradit • Lepší řízení rizika znamená věnovat náležitou pozornost cash flow • Operační riziko • Možnost potenciální ztráty v důsledku nedostatků nebo selhání interních procesů, informačního systému nebo v důsledku vlivu externích činitelů • Zejména se vyskytuje u neživotních pojišťoven

15. Operační riziko • Zejména zahrnuje • Provozní a transakční riziko • Riziko systému • Riziko právního prostředí • Riziko s prodejem produktu, který nebyl dostatečně vysvětlen klientovi • Nástroje, které pomáhají při tzv. řízení rizik: • Získávání informací týkající se rizika • Působení na riziko • Tvorba dostatečně velkých pojistných kmenů • Nabídka několika skupin pojistných produktů • Finanční opatření

16. Hospodaření pojišťovny • V rámci hospodaření pojišťovny je základní otázkou stanovení velikosti pojistného, stanovení optimální ceny za krytí příslušného rizika • Složitost přesného stanovení ceny pojištění vyplývá z prvku nahodilosti • Při stanovení ceny se vychází z budoucích výdajů na pojistná plnění, která nejsou podrobně dopředu známa • Při určování ceny pojištění vychází pojišťovna z pojistně technických metod a postupů • Cena bývá ovšem modifikována v závislosti na tržních podmínkách, v závislosti na vztahu nabídky a poptávky po daném pojistném produktu • V souvislosti s provozováním pojistných produktů lze v rámci činnosti pojišťoven vymezit následující strukturu nákladů a výnosů pojišťovny

17. Hospodaření pojišťovny • Náklady pojišťovny • Náklady na pojistná plnění, včetně nákl. na likvid. pojist. Událostí • Náklady spojené s tvorbou technických rezerv • Pořizovací náklady na pojistné smlouvy • Správní režie (náklady na správu pojistných smluv,…) • Náklady na finanční umístění prostředků pojistně tech. Rezerv • Ostatní náklady (náklady na daně,…) • Mimořádné náklady • Výnosy pojišťovny • Výnosy z pojistného, tj. předepsané pojistné • Použití technických rezerv • Výnosy z umístění prostředků pojistně technických rezerv • Výnosy z provizí, tzn. především z provizí od zajistitelů • Ostatní výnosy • Mimořádné výnosy

18. Hospodaření pojišťovny

19. Hospodaření pojišťovny Vysvětlení některých pojmů z bilance pojišťovny • Nehmotná aktiva – například zřizovací výdaje, goodwill, software • Finanční umístění – jednotlivé druhy finančních investic • Pohledávky – pohledávky z přímého pojištění a zajištění • Ostatní aktiva – hmotný movitý majetek, pořízení majetku,… • Základní kapitál a fondy – vlastní kapitál pojišťovny • Technické rezervy – jednotlivé druhy pojistně technických rezerv • Rezervy na ostatní rizika – netechnické rezervy a jiné rezervy • Závazky – z přímého pojištění a zajištění

20. Technický účet k neživotnímu pojištění

21. Technický účet k životnímu pojištění

22. Netechnický účet

23. Solventnost pojišťovny • Schopnost pojišťovny uhradit ve stanoveném objemu a čase všechny své závazky vyplývající z uzavřených smluv a ostatních závazků pojišťovny • Solventnost sledují samotné pojišťovny, ale je sledována současně státními dozory • Charakteristickým rysem pojištění je časový nesoulad mezi zaplacením pojistného a poskytnutím pojistného plnění, tzn., že platby za službu se získávají před vlastní službou – poskytnutím pojistné náhrady

24. Solventnost pojišťovny • Pojistná událost může vzniknout i několik let potom, co bylo pojistné zaplaceno. Důsledky toho se projevují v následujícím: • Získané pojistné musí být spolehlivě investováno takovým způsobem, který je možné lehce realizovat do doby, kdy pro pojistitele vznikne povinnost uskutečnit pojišťovací službu • Praxe nemusí potvrdit správnost odhadnutých závazků oproti skutečně poskytovaným pojistným náhradám • Náklady na pojišťovací služby se odhadují pomocí matematicko-statistických metod předem, zatímco skutečné náklady se ukážou daleko později • Rozdíly ve výnosech z investic mohou mít vliv na výplatu sjednaných pojistných částek • Pojišťovna může pracovat bez problémů i v případě krátkodobého nesouladu mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného plnění

25. Solventnost pojišťovny • Je nutné stanovit určitou hranici bezpečnosti, aby se čelilo mimořádným okolnostem, které se v pojišťovací praxi mohou vyskytnout • Z hlediska uvedených rysů je schopnost pojistitele poskytnout pojistná plnění v každém okamžiku závislá na následujících faktorech: • Jak uvážlivě jsou odhadnuty všechny závazky vyplývající z uzavřených pojistných smluv • Jakým způsobem jsou pokryty budoucí závazky • Velikost technických rezerv a míra zajištění • Závazky z pojistných smluv by měly být pokryté investováním do aktiv odpovídajících požadavkům bezpečnosti • Pojistitel disponuje vlastními fondy, které jsou adekvátní úrovni pojišťovacího obchodu v takové výši, aby mohl vyrovnat podstatné rozpory v aktivech a pasivech

26. Solventnost pojišťovny • Při posuzování schopnosti pojišťovny dostát nyní i v budoucnosti svým závazkům je třeba rozlišovat následující skutečnosti: • Adekvátnost cen pojistných produktů ve vztahu k velikosti pojistných plnění • Způsob řešení budoucích výdajů na pojistná plnění – stav pojistně technických rezerv, míra zajištění • Složení investičního portfolia pojišťovny • Kapitálová přiměřenost pojišťovny • Výskyt pojistných událostí a výše škod jimi způsobených jsou náhodné • Na základě různých dat lze získat představu o průměrné frekvenci pojistných událostí a průměrné výši škod a o kolísání těchto veličin = tyto znalosti se projevují v sazbách pojistného

27. Solventnost pojišťovny • Sledování solventnosti pojišťovny má zabezpečit, aby pojišťovna byla schopna splnit své závazky i v případě výskytu nepříznivých okolností • Z teoretického hlediska se při sledování solventnosti jedná o součást teorie rizika • Z hlediska praktických postupů se jedná o legislativně potvrzenou metodiku, která má zajistit, aby pojišťovna byla s velmi vysokou pravděpodobností schopna plnit své závazky i v nepříznivých obdobích

28. Solventnost pojišťovny

29. Solventnost pojišťovny • Solventnost tedy sleduje vztah mezi základním kapitálem a vlastními rezervami nepodléhajícími závazkům na jedné straně, a ročním objemem obchodu pojišťovny na straně druhé. Pozitivně na takto definovanou solventnost působí: • Zvýšení základního kapitálu • Zvýšení rezerv nepodléhajících závazkům • Odevzdání větší části přijatého rizika do zajištění • Změna struktury pojišťovacího obchodu • Metody sledování solventnosti: • Metody vycházející ze souboru finančních ukazatelů • Metody založené na fluktuaci výše pojistného plnění nebo bankrotu • Vícefaktorové metody • Dynamické metody

30. Solventnost pojišťovny • Požadavky na solventnost jsou označovány jako požadovaná míra solventnosti, která může být pokryta prostředky opatřenými zvenku a interně nahospodařenými prostředky vlastního kapitálu různého druhu • Tato metodika je poměrně jednoduchým postupem, ale má určité nedostatky, například pojišťovna, která bude opatrnější při tvorbě sazeb a bude mít vyšší pojistné, bude nucena splnit vyšší minimální míru solventnosti

31. Solvency I. • Solventnost se sleduje jako vztah mezi základním kapitálem ,vlastními rezervami nepodléhající závazkům a ročním objemem obchodu pojišťovny • Odlišný postup propočtu pro životní a neživotní pojištění • Sleduje se: • Disponibilní míra solventnosti • Požadovaná míra solventnosti • Je stanoven tzv. minimální garanční fond vevýši 30 mil EUR

32. Solvency I. • Pokud je disponibilní míra solventnosti větší než požadovaná míra solventnosti, je pojišťovna považována za solventní • Počítání solventnosti tímto postupem je jednoduché • Pojišťovna při zvyšujícím se pojistným má vyšší míru solventnosti

33. Solvency II. • Kapitálové požadavky na pojišťovnu vycházejí z rizikové situace pojišťovny • Systém je založen na 3 pilířích vycházející ze struktury metodiky: • Pravidla týkající se finančních zdrojů pojišťovny • Pravidla pro vytváření interních modelů a postupů pro risk management • Pravidla vedoucí k vyšší transparentnosti, s významnou rolí ratingových agentur

34. Solvency II. • Hodnotí se : • Velikost vlastního kapitálu • Kvalitativně plnění požadvků na řízení rizik • Plnění požadavků na zveřejňování informací • 1. pilíř znamená: • Regulaci technických rezerv • Stanovení pravidel pro investování pojišťoven • Určení minimálního kapitálového požadavku pro zajištění pro zajištění určité garanční pojistky • Určení solventnostního kapitálového požadavku

35. Solvency II. • V 2. pilíř jde o sledování: • Systémů vnitřní kontroly a řízení rizik • Hodnocení a řízení kvalitativní stránky rizik • Dohled ze strany regulátora se soustřeďuje na funkčnost systémů řízení pojišťovny • 3. pilíř znamená uplatnění pricipů: • Povinného zveřejňování informací • Zvýšení transparentnosti posílení porovnatelnosti pojistných produktů

36. Děkuji za pozornost…