Zjišťování potřeb a doporučení od lesníků a vlastníků lesů (TŠ)

1. Zjišťování potřeb a doporučení od lesníků a vlastníků lesů (TŠ) Ing. Pavel Hes (ÚHÚL)

2. Cíle terénního šetření (TŠ) Co se zjišťovalo… • Povědomí účastníka o situaci a problémech v lesnictví s ohledem na jeho potřeby. • Stanoviska k těmto problémům. • Možné návrhy řešení a jejich účinnost. • Tyto informace jsou podkladem pro připravovanou mediální kampaň a zároveň se na některé z nich reagovalo při vytváření obsahu a struktury školení.

3. Terénní šetření (TŠ) Způsoby získávání informací TŠ • Reakce a podněty absolventů školení • Terénní dotazování (Field survey) • Výzkumné šetření

4. Terénní šetření (TŠ) Absolventi školení • Cca 100 účastníků školení • Při výuce participačních metod byly zpětně zaznamenávány komunikační potíže • Názory „respektovali“ komunikační potíže převažující skupiny členů • Minoritní názor ve skupině byl někdy potlačen „hlasitou“ většinou

5. Terénní šetření (TŠ) Terénní dotazování (Field survey) • Cca 20 dotazovaných zejména laické veřejnosti • Prostřednictvím participačních metod byly zaznamenávány komunikační potíže • Zaznamenané názory odpovídali většinou konkrétní situaci a nešlo je mnohdy zevšeobecnit • Problém participačních metod při práci s laickým jednotlivcem (detail x časový tlak) • Zájem projevili pouze aktivní vlastníci lesů

6. Terénní šetření (TŠ) Výzkumné šetření • Statisticky vyhodnocený výzkum, soustředěný do 3 vybraných regionů (Klatovsko, Pelhřimovsko a Kroměřížsko) provedený renomovanou agenturou na výzkum trhu. • 187 respondentů telefonického dotazování z řad drobných vlastníků lesů • 42 OLH prostřednictvím osobních rozhovorů (LČR i nezávislí)

7. Prostor pro zlepšení komunikace Ing. Pavel Hes (ÚHÚL)

8. Prostor pro zlepšení komunikace Relevantnost dat • Data byla získávána většinou při práci skupinách, často se jednalo o participační metody (H-forma, mapování případně rozhovorem) • Nelze proto kvantitativně hodnotit velikost a četnost vnímání problému • Při práci ve skupinách nemusely zaznít všechny názory • Zaznamenáno pouze od účastníků s aktivním zájmem o dění v lese • Pro účely prezentace byly podobné názory spojeny

9. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – drobní vlastníci lesů • Dlouhé lhůty vyřizování žádostí a neochota úředníků pochopit problémy vlastníků, nenesou finanční zodpovědnost za svá rozhodnutí. • Systém dotací neodpovídá potřebám malých vlastníků. • Společné hájení zájmů soukromých vlastníků.

10. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – vlastníci obecních lesů • Vyjednávání se zastupitelstvem obce – většinou laiky. Navíc zastupitelstvo se co 4 roky mění a tím vyjednávání začíná od začátku. • Jednání s úředníky. • Vyjednávání s dodavateli práce o cenách, kvalitě práce, jiných smluvních podmínkách (malá obec má jen malou vyjednávací sílu).

11. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – OLH a LČR (1) • Drobných vlastníků, jejichž majetek „spravuje“, je značný počet. Proto OLH s vlastníky lesů nekomunikuje, dokud nedojde k nenadálé krizové situaci (kalamita, apod.). • Častý je nezájem drobných vlastníků o svůj les a o lesnickou problematiku. Jejich pasivní přístup ke všem problémům a jejich řešení ztěžuje práci OLH – náklady, čas. • Systém dotací neodpovídá potřebám malých vlastníků.

12. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – OLH a LČR (2) • Jednání s úředníky. • Vyjednávání s dodavateli práce o cenách, kvalitě práce, jiných smluvních podmínkách... • Zvládání negativně smýšlejících a agresivních žadatelů, popř. stěžovatelů.

13. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – zaměstnanci SSL (1) • Vyrovnávání se s deformovaným míněním lidí o úřednících (úředník je lajdák, hlupák, nemá zájem lidem pomoci, klade si za cíl za každou cenu lidem nevyhovět apod.) • Zvládání agresorů, ať již těch, kteří se provinili proti zákonu, nebo těch, kteří požadují po úředníku nesplnitelné. (výhružky, každodenní obtěžování toutéžžádostí apod.).

14. Prostor pro zlepšení komunikace Skupina – zaměstnanci SSL (2) • Vyjednávání s nadřízeným (ne vždy svého podřízeného „podrží“ v případech, kdy si žadatel či stěžovatel na úředníka neoprávněně stěžuje). • Vyjednávání se zastupitelstvy obcí – např. se jim nedaří prosadit návrh, aby zastupitelstvo vydalo veřejnou vyhlášku o opatřeních proti kůrovci.

15. Prostor pro zlepšení komunikace Všeobecné (1) • Média výrazně preferují pouze některé názory, často vyjadřující názory laiků. • Chybí jednotná komunikace ve vztahu k veřejnosti – dostatek propagačních materiálů, společný informační zdroj, kodex chování odborníků • Chybí jednotný systém vzdělávání, poradenství a distribuce informací ve vztahu k drobným vlastníkům lesů a řadovým zaměstnancům v lesnictví, případně o nich neví.

16. Prostor pro zlepšení komunikace Všeobecné (2) • Veřejnost je nedostatečně informovaná o skutečném dění v lese, jeho smyslu, úkolech a cílech obhospodařování lesa vlastníky a lesů a lesníky. Špatné vnímání vlastníka lesa veřejností – vlastník je ten kdo ničí lesy kácením. • Špatná informovanost o výsledcích lesnického výzkumu a provázání výzkumu na potřeby drobných majetků. • Nezodpovědný přístup návštěvníků lesa, kteří svým chováním poškozují vlastníka – skládky odpadků, ničení oplocenek atd.

17. Prostor pro zlepšení komunikace Všeobecné (3) • Špatný stav legislativy. • Sporné zájmy vlastníků lesů a myslivců. • Komunikace pouze s hlasitými skupinami. • Omezování vlastnických práv bez náhrady a možnosti odvolání. Chybí ocenění ostatních funkcí lesa.

18. Prostor pro zlepšení komunikace Návrhy řešení • Návrhy nebyly vyhodnoceny, protože byly spojené s konkrétní situací/problémem a výrazně souvisely s obsazením skupiny. • Ideální nástroj pro hledání řešení se jevila H-forma spolu s párovým porovnáním, kterým předchází Venn-diagram.

19. Osnova kurzu a materiály Ing. Pavel Hes (ÚHÚL)

20. Osnova kurzu a materiály Cíl pro tvorbu materiálů • Vytvořit intenzivní a praktický workshop • Maximální použitelnost pro absolventa kurzu • Maximalizace didaktické efektivnosti a návaznost kapitol • Využití Know-how od Slovinských expertů • Aplikace a příklady z české lesnické praxe • Profilový účastník bude schopen profesionálně zvládat při plnění pracovních povinností osobní komunikaci s externími partnery a vytvářet dobré vztahy s veřejností.

21. Osnova kurzu a materiály 1. den – Participační metody • Obecný úvod k projektu • Participační metody - úvod • Zásady participace • Mapování • Časové osy a sezónní kalendář • H-forma a párové porovnání • Akční plán a Vennův diagram • Zásady participace a shrnutí

22. Osnova kurzu a materiály 2. den – Komunikace – obecné zásady a osobní komunikace • Obecný úvod do komunikace a její rozdělení • Zásady verbální komunikace • Zásady neverbální komunikace • Zásady osobní komunikace • Vyjednávání • Asertivita • Nátlakové techniky • Shrnutí

23. Osnova kurzu a materiály 3. den – Komunikace se skupinou (prezentace) a s médii • Zásady prezentačních dovedností a vystupování na veřejnosti • Zásady komunikace s médii, krizová komunikace a tisková zpráva • Shrnutí

24. Osnova kurzu a materiály Poznámky k osnově • Participační metody na začátku prolamují ledy v komunikaci mezi účastníky • V následujících dnech se k nim účastníci vracejí a teorie se vysvětluje na příkladech participace • Délka kurzu byla ovlivněna možností účastníků a jejich ochotou se účastnit (2 dny je málo a na 2 x 2 dny se většina účastníků neuvolní)

25. Velký manuál 60-80 str. pro trenéry Prezentace pro trenéry a handout pro účastníky 1 2 Malý manuál 8-15 str. pro účastníky Osnova kurzu a materiály Materiály

26. Osnova kurzu a materiály Materiály • Základní struktura materiálů se ukázala jako dostatečná, pro pochopení problematiky běžným účastníkem. • Pro potřeby trenérů byla v průběhu pilotních projektů vytvořena příprava - učební osnova (za spoluúčasti profesionálního lektora), kterou jednotliví trenéři mohli používali/modifikovali ve vlastních blocích. • Průběžně vzniká seznam doporučené literatury.