Pojišťovnictví

1. Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Kapitola 6. – Pojistně technické rezervy Struktura pojistně technických rezerv pojišťoven Jednotlivé druhy pojistně technických rezerv Zásady investování pojistně technických rezerv

3. Struktura pojistně technických rezerv • Technické rezervy se tvoří v návaznosti na provoz pojistných produktů, na pokrytí budoucích závazků • Z právního hlediska představují dluh vůči pojištěným • Tvoří se z přijatého pojistného a užívají se tehdy, když pojišťovací instituci nestačí běžné příjmy na výplaty pojistných plnění v běžném období. • Pojistně technické rezervy ve své podstatě zahrnují peněžní prostředky, které pojišťovny budou potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění.

4. Struktura pojistně technických rezerv pojišťoven • Jiný charakter mají u rizikových a rezervotvorných pojištění. • U rezervotvorných pojištěníse vytváří z celého přijatého pojistného (s odpočtem spotřebovaných správních nákladů), kdy se v rezervách akumuluje pojistné pro nashromáždění potřebné částky na výplatu sjednané velikosti pojistného plnění (pojistné částky) obvykle až po delším časovém období. • V rámci rizikových pojištění (kdy přijaté pojistné se spotřebovává během příslušného roku) přichází do pojistně technických rezerv přiměřená část přijatého pojistného, kdy rezervy eliminují pojistně technické riziko tím způsobem, že vyrovnávají časové, místní a věcné výkyvy. • Charakter rezerv rizikových pojištění udává, že je potřeba, aby byly v krátké době likvidní.

5. Hlavní druhy pojistně technických rezerv • Pojišťovny vytvářejí jednotlivé druhy rezerv v závislosti na zaměření činnosti pojišťovny: • Matematické rezervy – postupně se shromažďuje přijaté pojistné v rámci jednotlivých pojistek tak, aby na konci sjednané pojistné doby byla v rámci technické rezervy nashromážděna částka odpovídající sjednané velikosti pojistného plnění • Výkyvové rezervy – slouží na pokrytí výkyvů ve velikosti pojistných plnění • Rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného – přijaté pojistné se prostřednictvím technických rezerv přiřazuje do období, kdy se na pojistné váže pojistné plnění (kdy budou prostředky pojistného potřebné na výplatu příslušeného pojistného plnění)

6. Členění pojistně technických rezerv(v ČR, na základě Zákona o pojišťovnictví) • Provozuje-li pojišťovna neživotní pojištění, vytváří tyto technické rezervy: • rezervu na nezasloužené pojistné, • rezervu na pojistná plnění, • rezervu na pojistné prémie a slevy, • vyrovnávací rezervu, • rezervu pojistného neživotních pojištění, • jiné rezervy.

7. Členění pojistně technických rezerv(v ČR, na základě Zákona o pojišťovnictví) • Provozuje-li pojišťovna životní pojištění vytváří tyto technické rezervy: • rezervu na nezasloužené pojistné, • rezervu pojistného životních pojištění (matematickou rezerva), • rezervu na pojistná plnění, • rezervu na pojistné prémie a slevy, • rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, • jiné rezervy.

8. Rezerva na nezasloužené pojistné • Tzv. přenášky pojistného, dříve rezerva na pojistné jiných období se tvoří u životních i neživotních pojištění. • Výše této rezervy odpovídá části pojistného, která se vztahuje k budoucím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. • U dlouhodobých pojištěních pojistná doba přechází do následujících účetních období. To znamená, že přijaté pojistné připadá částečně ke sledovanému období, ale částečně také k budoucím obdobím, kdy budou vyplácena pojistná plnění vztahující se k danému přijatému pojistnému • Proto je nutno přijaté pojistné rozdělit na pojistné odpovídající sledovanému období a na pojistné, které patří do následujícího (následujících) období. • Je to tedy část přijatého pojistného (rezerva), která má být přenesena do následujících období a která vlastně představuje část rizika, které odpovídá budoucím pojistným krytím.

9. Rezerva na nezasloužené pojistné • Jako jediná pojistně technická rezerva nezávislá na počtu pravděpodobnosti, tj. její výše je zcela jednoznačně dána výší předepsaného pojistného a obdobím, na které je toto pojistné určeno • Výpočet této rezervy vychází z následujícího vztahu: délka období po 31.12.Výše rezervy = ------------------------------ x pojistné délka pojistného období

10. Rezerva na nezasloužené pojistné • U životních pojištění, kde se diferencuje velikost správních nákladů zahrnovaných do tarifu pojistného, by zjednodušený postup propočtu vypadal následovně:délka období po 31.12.Výše rezervy = ------------------------------ x (TP – PJN) délka pojistného obdobíTP = tarif pojistného, PJN = počáteční jednorázové náklady

11. Rezerva na pojistná plnění • Představuje část pojistného vztahujícího se k danému účetnímu období, ovšem z různých technických důvodů nelze tato pojistná plnění uskutečnit. Proto přijaté pojistné vztahující se k těmto pojistným plněním je potřebné soustředit v příslušné rezervě. Rezerva má dvě složky, rezervy na pojistná plnění z pojistných událostí: • V období před rozvahovým dnem nastalých a ohlášených, ale nezlikvidovaných - rezervy pro výplatu pojistného plnění pro případy kdy nebylo ukončeno likvidační řízení a škoda nebyla vyřízena (suma závazků na konci účetního období, které pojišťovna zná ale nebyly ještě uhrazeny) • V období před rozvahovým dnem nastalých, ale nenahlášených (tvorba rezervy pokrývající prodlevy mezi vznikem škody a jejím ohlášením pojišťovně)

12. Rezerva na pojistná plnění • Ke stanovení lze uplatnit určité matematické modely, jejichž využití závisí na druhu pojistného produktu, počtu škod v minulých obdobích a jejich výše. Při výpočtu se vychází z následujících údajů o škodném průběhu v rámci daného pojistného • Počet škod na jeden den • Průměrný odstup mezi vznikem škody a nahlášením škody | • Počet pozdních škod • Průměrná výše škod • Obsahuje hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí a snižuje se odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními

13. Rezerva na pojistné prémie a slevy • Je určena ke krytí nákladů na prémie a slevy v souladu s pojistnými smlouvami • Při tvorbě se vychází z principu, že prémie a slevy představují určitý druh pojistného plnění. Uplatňují se jako stimulace pojištěného (ke snížení škodnosti) • Velikost této rezervy se stanovuje podle vývoje poskytovaných prémii a slev (bonusů na pojistném)

14. Vyrovnávací rezerva • Tvoří se k jednotlivým odvětvím neživotního pojištění a je určena na vyrovnání zvýšených nákladů na pojistná plnění, která vznikla z důvodu výkyvů ve škodném průběhu, způsobených skutečnostmi nezávislými na pojišťovně • Jedná se vlastně o výkyvovou rezervu, která se vytváří z přijatého pojistného u některých druhů neživotního pojištění • Je určena na pokrytí výkyvů ve výplatách pojistných plnění • Výše rezervy se určuje na základě kvalifikovaného odhadu, a to podle objemu a rizikovosti provozovaných pojištění a způsobu jejich zajištění • V podmínkách ČR je regulována ze strany státu tvorba této rezervy

15. Rezerva pojistného životních pojištění(tzv. matematická rezerva) • Tvořena souhrnem rezerv jednotlivým smlouvám ze životního pojištění a kryje závazky vůči těm, kdo mají právo na pojistné výplaty ze životního pojištění • Stanovuje se na konkrétní závazek, který v pojištění vznikne • Rezerva má tento účel: • Vyrovnávání přijatého pojistného v pojistných smlouvách zabezpečujících riziko smrti, které zvyšuje s věkem pojištěného, na začátku pojistné doby je nižší pojistné plnění než pojistné a přenáší se rezerva do období, kdy je vyšší pojistné plnění, • Pokrytí pojistných částek osobám při dožití se sjednané doby.

16. Rezerva pojistného životních pojištění(tzv. matematická rezerva) • Faktoryovlivňují velikost rezervy životního pojištění: • Velikosti pojistných částek sjednaných v pojistných smlouvách, • Úmrtnost pojištěných, • Velikost použité technické úrokové míry při kalkulaci tarifu pojistného v životních pojištěních, • Počet smluv životního pojištění.

17. Rezerva životních pojištění • Je-li nositelem investičního rizika pojistník je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životního pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník • Výše se stanoví jakou souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životního pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách

18. Rezerva pojistného neživotních pojištění • Vytváří se v rámci těch odvětví neživotního pojištění, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku pojištěného a představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené matematickými metodami včetně přiznaných podílů na zisku.

19. Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry • Souvisí s použitím určité výše technické úrokové míry • V případě, že současný nebo předpokládaný výnos z investování nezaručuje splnění závazků z použité technické úrokové míry v cenách pojistných produktů životního pojištění, pojišťovny vytvářejí tuto rezervu

20. Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů • Vyplývá z konstrukce povinného pojištění odpovědnosti za škody při provozu vozidla, kdy pojistitelé přispívají na krytí pojistných plnění, která nesouvisí přímo se sjednanou smlouvou • Celková velikost technických rezerv pojišťovny je ovlivněna několika faktory: • Zaměření pojišťovny a struktura pojistných produktů, • Rozsah pojištění - počet pojistných smluv a velikost pojistných částek v pojistných smlouvách sjednaných

21. Investování pojistně technických rezerv • Pojistně technické rezervy představují rozhodující položku v pasivech bilance pojišťoven • Rozdílná role u životních a neživotních pojišťoven • Pojistně technické rezervy investují pojišťovny na finančním trhu. Především prostředky pojistně technických rezerv životního pojištění mají dlouhodobý charakter, a proto jsou určeny k dlouhodobému investování.

22. Zásady investování pojistně technických rezerv • Při investování prostředků pojistně technických rezerv by se pojišťovny měly řídit následujícími zásadami umístění: • Zásada bezpečnosti, tzn. prostředky rezerv by měly být investovány způsobem, který zaručuje spolehlivé uložení a návratnost uložených prostředků, • Zásada rentability, tzn. investovat způsobem, který zabezpečuje výnos nebo zhodnocení prostředků, • Zásada likvidity, tzn. část prostředků by měla být uložena tak, aby byla pohotově k dispozici k úhradě výplat pojistných plnění, • Zásada diverzifikace, tzn. jednotlivé složky finančního umístění by měly být rozloženy mezi větší počet právnických osob.

23. Investování pojistně technických rezerv • Možno investovat do: • Dluhopisy vydané evropským státem • Dluhopisy vydané bankami • Kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi • Pokladniční poukázky • Kotované komunální dluhopisy • Půjčky, úvěry a jiné pohledávky • Směnky • Nemovitosti na území členského státu • Hypoteční zástavní listy • Kotované akcie • Předměty a díla umělecké kulturní hodnoty

24. Děkuji za pozornost …