Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

1. Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra V i n t e r o v á odborná učitelka uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Vady dřeva

2. Vady struktury dřeva a nepravé jádro • Tyto vady vznikají během růstu stromu. • Na povrchu kulatiny nejsou viditelné a zjistí se až při jejím zpracování. • Jsou to odchylky od normální stavby vláken, které většinou ovlivňují tvarovou stabilitu a mechanické vlastnosti dřeva

3. Vady struktury dřeva a nepravé jádro K nejdůležitějším a nejčastějším vadám struktury dřeva patří : • -                     dřeň, dvojitá dřeň, • -                     dvojitá běl, • -                     točitost vláken, • -                     zvlnění vláken, • -                     závitek, • -                     prosmolení, • -                     smolník, • -                     reakční dřevo, • -                     vodnatost, • - nepravé jádro.

4. Dřeň, dvojitá dřeň • Dřeň je střední část kmene, složená z tenkostěnných parenchymatických buněk. Je přirozenou součástí kmene. Kolem dřeně je však několik letokruhů s menším podílem letního dřeva. Tato část více sesychá a má menší pevnost, proto je příčinou vzniku vnitřních trhlin. Na řezivu je nežádoucí. U dvojitých kmenů nebo pod rozdělením vidličnatého kmene bývají dvě dřeně, které snižují výtěžnost řeziva a ovlivňují jeho tvarovou stabilitu při sušení. Dvojitá dřeň

5. Dvojitá (vnitřní) běl • Vytváří se někdy v kmenech tvrdých jádrových listnáčů, zejména DB, JS. • Je to několik letokruhů v jádrovém dřevě, barvou a vlastnostmi podobných běli, v nichž zůstávají živé, neodumřelé buňky s vyšším obsahem vlhkosti. • Její vznik se vysvětluje předčasným opadáním listů při velkém suchu nebo zničených hmyzem, anebo narušením činnosti kambia , např. dlouhými mrazy náhle po teplém podzimu. Strom nemá potom dostatek látek na vyplnění letokruhů jádrovými látkami. • Vnitřní běl zhoršuje mechanické vlastnosti jádra a tvarovou stabilitu při vysoušení (obsahuje více vlhkosti než okolní jádro).

6. Točitost – odklon vláken • Je to šroubovité odchýlení vláken od podélné osy kmene. Často se vyskytuje u stromů, které jsou vystaveny jednostranným silným náporům větru. • Točitý růst pozorujeme již na rostoucích stromech podle trhlin v kůře nebo podle svalů – jsou jakoby násilně točeny doprava nebo doleva podle své osy. Odklon vláken může být i pouze v některých letokruzích a je vidět až na řezivu . • Točitost vláken : • levostranná • pravostranná

7. Točitost – odklon vláken • Rozlišujeme točitost levostrannou (otáčení proti světlu), která se vyskytuje spíše u jehličnatých dřevin a pravostrannou (šroubovité namáhání větrem, nebo sluncem – světlem), která se vyskytuje spíše u listnatých dřevin. • Nejnáchylnější k točitosti jsou BO, HB, jírovec, v menší míře se a takévyskytuje i u JD, SM, BK, OL, TP, JL, JB.

8. Točitost – odklon vláken • Desky z takového dřeva nepravidelně sesychají, bortí se šroubovitě (přes roh, do vrtule) a při sušení vznikají šikmé trhliny, které sledují směr vláken. • Dřevo s odkloněnými vlákny od podélného směru se špatně opracovává, vlákna se při opracování vytrhávají. • Odklon vláken nesmí přesáhnout 15 %. Pravotočivý kmen

9. Točitost – odklon vláken • Střídavá točitost

10. Zvlnění vláken – vlnitý růst Ve dřevě se vyskytuje zvlnění vláken : • dlouhé a mělké – zapříčiňuje borcení řeziva při sušení, • krátké a vysoké – dává dýhy s pěknou vlnitou texturou a vlnitým leskem, který vzniká přeřezáváním vln vláken na ploše, Zvlnění vláken - tangenciální

11. Zvlnění vláken – vlnitý růst • Zvlnění vláken je buď tangenciální, nebo radiální i tangenciální. • Vlnitý růst je i ve svalovitém dřevě. • Nejčastěji se vlnitost vyskytuje ve dřevě JV, JS, BR, v menší míře u TP, BK, OR, OL, a SM (tzv. smrk – lískovec). Zvlnění vláken – tangenciální i radiální

12. Závitek • Je to místní odklon letokruhů a vláken od normálního směru, který se vyskytuje v okolí suku, smolníku, poranění, atd. • Je příčinou borcení a zhoršení mechanických vlastností, proto je u řeziva nežádoucí a je potřebné jej vymanipulovat.

13. Prosmolení • Vzniká abnormálním prosycením dřeva pryskyřicí na velké ploše nebo jen v určitém místě, obvykle v blízkosti otevřeného nebo zarostlého poranění stromu. • Může se vyskytnout u všech druhů jehličnanů, které obsahují pryskyřici. • Na řezné ploše tlustšího řeziva se jeví jako tmavá pásma, u tenkých sortimentů, zejména dýh, je místo jakoby průsvitné. • Je příčinou špatné přilanavosti nátěrových hmot v prosyceném místě, proto se pryskyřice z povrchu před aplikací nátěrových hmot odstraňuje, obvykle vymýváním (např.hydroxidem sodným).

14. Smolník • Je to dutina na rozhraní letokruhů, vyplněná pryskyřicí. • Vyskytuje se u všech jehličnatých dřevin, obsahujících pryskyřici. • Nejčastěji vzniká při dlouhodobém mechanickém namáhání stromu, například silnými větry. • Vlivem namáhání se může porušit soudržnost vláken na rozhraní letního a jarního dřeva a do vzniklé dutiny se soustředí pryskyřice. • Smolníky je nutné před obráběním dřeva odstranit, protože vytékající pryskyřice znesnadňuje obrábění, otupuje a zalepuje nástroje a znemožňuje dokonalou povrchovou úpravu. • Pryskyřice ze smolníků může pronikat na povrch i několik let (zejména u modřínového dřeva).

15. Reakční dřevo • Je to jednostranná změna tloušťky letního dřeva letokruhů. • Vzniká reakcí stromu na namáhání, zejména vlivem větru, dlouhodobého zatížení sněhem, nebo váhou těžkých větví. • Je příčinou silného nepravidelného borcení a praskání dřeva.

16. Reakční dřevo Dělí se na tlakové dřevo – křemenitost a tahové dřevo. • a)   tlakové dřevo(křemenitost) vzniká v jehličnatých stromech v místě tlakového namáhání zesílením buněčných stěn vlivem silné lignifikace (zvýšením obsahu ligninu). Makroskopicky se jeví jako hnědá zóna, zasahující několik letokruhů, anebo je pouze rozšířená část letního dřeva v rámci jednoho letokruhu. Je méně pružné než ostatní dřevo. • b) tahové dřevo vzniká v listnatých stromech zesílením buněčných stěn vlivem zvýšeného obsahu celulózy. Jeví se jako lesklá bílá plocha na příčném řezu.

17. Vodnatost • Je to abnormální prosycení dřeva vodou, které se vyskytuje především na obvodu jádra nebo v místě vyzrálého dřeva. • Po vysušení vzniká v místě vodnatosti velké množství drobných trhlinek, které narušují soudržnost dřeva a tím zhoršují jeho mechanické vlastnosti. • Vodnatost na obvodu

18. Vodnatost • Vodnatost ve vyzrálém dřevě • Vodnatost po vysušení

19. Nepravé jádro • Nepravé jádro se tvoří v zóně vyzrálého dřeva bezjádrových listnatých dřevin (hlavně BK). • Je tmavší než okolní dřevo a má nepravidelný tvar, který nesleduje obrys letokruhů • Nezhoršuje mechanické vlastnosti, avšak v pozdějším stadiu vývoje bývá často napadáno hnilobou. • Dřevní buňky v nepravém jádře jsou špatně propustné, proto se kulatina s obsahem nepravého jádra obtížně plastifikuje a nedá se použít ve výrobě dýh.

20. Nepravé jádro • Při zpracování bukových výřezů s velkým nepravým jádrem se snižuje výtěžnost kvalitního dřeva, proto nejsou vhodné pro zpracování na pilařských provozech, ale spíše na výrobu aglomerovaných materiálů. • Dřevo s menším jádrem u buku, javoru, jasanu a dubu lze použít na výrobu četných dřevařských výrobků, pokud je jinak zdravé a změna barvy není na závadu. • Nehodí se pouze pro výrobu beden do potravinářství, protože výrazně zapáchá po kvasnicích.

21. Nepravé jádro • Nepravé jádro vzniká proniknutím vzduchu do zóny vyzrálého dřeva (vypadlým sukem, poraněním). • Ve vyzrálém dřevě mají parenchymatické buňky sníženou životaschopnost a po proniknutí vzduchu odumírají. Přitom v nich probíhá oxidace tříslovin, které má za následek změnu barvy a také tvorba tyl, které ucpávají ztenčeniny a snižují prostupnost buněk.. • Nepravé jádro může vzniknout i po mrazové trhlině (tzv. mrazové jádro).

22. Nepravé jádro • K nepravým jádrům zařazujeme i taková, která vznikla působením hub jako první, zbarvující stadium poškození dřeva houbami. • Nepravá jádra mohou být zdravá nebo nahnilá (s hnilobnou zónou).

23. Nepravé jádro Dělí se dále na :  • 1.Okrouhlá– převážně nepravidelného oválného • tvaru, která se dále dělí na: a)jednoduchá – s jednou zónou, b)mramorovitá (mozaikovitá) – složená z četných od sebe ohraničených zón c)dvojitá –kombinovaná, obvykle s vnější zónoumrazového jádra vzniklého vlivem nízkých teplot. 2.Paprskovitá– s ostrými výběžky výrazně ohraničenými a obvykle s příznaky začínající hniloby, která se dále dělí na : a)      hvězdicovitá – ve střední části kmene, b) plamencovitá – uložený excentricky.

24. Nepravé jádro • Okrouhlé • Okrouhlé excentrické

25. Nepravé jádro • Okrouhlé s hnilobnou zónou (nahnilé) • Dvojité okrouhlé

26. Nepravé jádro • Mramorovité (mozaikovité) • Dvojité - kombinované okrouhlé a hvězdicovité

27. Nepravé jádro • Dvojité – komibinované hvězdicovité a okrouhlé • Hvězdicovité

28. Nepravé jádro • Plamencovité – uložené excentricky

29. Nepravé jádro • Skvrnité jádro, nazývané i ohnivé jádro, představuje zvláštní formu nepravého jádra u buku. • Lze jej poznat na průběhu kmene podle velmi tmavé barvy a zubovitého okraje

30. Zárost • Zárosty : U zárostů se jedná o částečně zarostlé menší či větší části kůry. • K zárostům dochází po vnějším poranění stromu (například po krupobití) zavalením poraněného místa. • Zárosty jsou zpravidla považovány za vady, u tzv. březových skvrn jsou však součástí textury a tedy dekorativním prvkem.

31. Skvrny a žilky • Skvrny a žilky jsou místní změny zbarvení bělového dřeva, vzniklé na živém stromě ve formě skvrn a pruhů, jejichž barva se od jádrového dřeva odlišuje jen minimálně. • Tvrdost dřeva se nesnižuje.