211 likes | 480 Views
Minimalizace logických funkcí. Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miloš Zatloukal
E N D
Minimalizace logických funkcí Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miloš Zatloukal Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz
Minimalizace logických funkcí Obsah tématuMinimalizaceDůvody minimalizace logických funkcíZpůsoby minimalizace logických funkcíMapy - Karnaughova mapa pro 2 proměnné(pro AND, OR, Implikaci a Rovnost)- Karnaughova mapa pro 3 proměnné- Karnaughova mapa pro 4 proměnnéPostup minimalizace pomocí Karnaughovy mapy
Minimalizace Je označení pro postup vedoucí ke zjednodušení logické funkce – minimalizace = zmenšení počtu členů logické funkce jednodušší schéma zapojení jeho rychlejší zapojení v laboratorním cvičení jednodušší plošný spoj méně součástek, apod.
Způsoby minimalizace: a) Matematická = algebraická = metoda početní, spočívající v úpravě logické funkce použitím zákonů Booleovy algebry. Použitelnost: u složitějších výrazů poměrně pracná s nejistým výsledkem, navíc je zde snadná možnost udělat chybu při matematických operacích. b) Grafická = geometrická = metoda pomocí mapy Mapa je grafickým vyjádřením logické funkce – jde o přímou náhradu tabulky pravdivostních hodnot – tedy její převod do jiné formace. Použitelnost: pro méně proměnných (2-3-4) je rychlá a názorná, ale nehodí se pro všechny logické funkce.
Typy map: Karnaughova[čti karnafova] mapa (dále jen K. mapa) použitelná pro zjednodušení logických funkcí do 4 proměnných včetně – A, B, C, D pro indexování jednotlivých buněk (políček) používá Grayův kód pracuje se s ní snáze než s mapou Svobodovou (tato je přehlednější pro funkci s 5 a více proměnnými) b) Svobodova mapa pro indexování jednotlivých buněk (políček) používá přímý dvojkový kód je přehlednější pro funkci s 5 a více proměnnými, používá se pro získání inverzní funkce Pozn.: Prof. Antonín Svoboda – (1907 – 1980) byl československý vědec v oblasti počítačů, žil v USA, kde pracoval jako profesor na univerzitě v Los Angeles.
Typy číselných kódů pro mapy: Přímý dvojkový kód váhy 8-4-2-1 (dvojkové číselné řády) sousední čísla (řádky v tabulce) se mohou lišit až ve všech bitech čísla (př. 7 a 8 desítkově je v přímém dvojkovém kódu 0111 a 1000) při přenosu nebo převodu čísel a ztrátě bitu je možnost značných chyb (jde-li o vyšší řády čísla) b)Grayův kód pro převod do nebo z Grayova kódu se používá logická funkce XOR sousední čísla (řádky v tabulce) se liší právě (a pouze) o jeden bit to je důležité z důvodu pouze malé chyby v případě přenosu nebo převodu
Tabulka čísel 1 až 15 - v přímém dvojkovém (8-4-2-1) a v Grayově kódu
Karnaughovamapa pro 2 proměnné (A, B) Jde o jinak zapsanou pravdivostní tabulku logické funkce – kombinace vstupů je vyjádřena nad a vlevo vedle tabulky a do jednotlivých polí se píše stav výstupu odpovídající příslušné kombinaci vstupů. Př. : tabulka a mapa funkce AND – mapa s pruhy a mapa s negacemi (případně součiny s negacemi). Obr. 1
Vztah mezi tabulkou a mapou Obr. 2 Z obrázků je vidět vztah kombinace A, B v řádku tabulky a indexu pole v mapě.
Karnaughovamapa funkce OR Obr. 3 Karnaughovamapa funkce Implikace Obr. 4
Karnaughovamapa funkce Rovnost Obr. 5 O jakou logickou funkci se jedná? Poznejte z mapy Obr. 6
Řešení: Podle tabulky jde o funkci NOR (Y platí pokud A=B=0).
Karnaughovamapa pro 3 proměnné (A, B, C) Obr. 7 Jak vyplývá z příkladu této mapy, jde o funkci AND (Y = A.B.C) Jak by vypadala tabulka této logické funkce?
Karnaughovamapa pro 4 proměnné (A, B, C, D) Obr. 8 Jak vyplývá z příkladu této mapy, jde o funkci NOR (Y = ) Pozn. Mapa s pruhy je vhodná při práci typu tabulka -> mapa nebomapa->tabulka, pro vlastníminimalizaci je vhodnější mapa s negacemi (a součiny)
Minimalizace logické funkce pomocí Karnaughovy mapy Logická úloha je zadána slovně – pomocí logických podmínek, které určují kdy výstup (výstupy) platí (Y=1). Poté se podle zadání vytvoří tabulka pravdivostních hodnot a další řešení je možné dvěma způsoby: 1) Zápisem rovnice z tabulky Y0 nebo Y1 Y0 = rovnice pro Y=0 – součin součtů – např. (A+B).(A+B) … (A+B) – (nejsou zde uvedeny dílčí negace vstupů) – píší se zde závorky ! Y1 = rovnice pro Y = 1 – součet součinů – např. A.B + A.B + … + A.B – (nejsou zde uvedeny dílčí negace vstupů) Vybranou rovnici (tu s menším počtem členů nebo tu co se bude lépe realizovat pomocí logických členů NAND nebo NOR – po úpravě rovnice) – dále zjednodušujeme (minimalizujeme) pomocí pravidel (zákonů) Booleovy algebry.
2) Přepisem tabulky do K. mapy pro příslušný počet proměnných (mapa pro 2, 3, 4 proměnné) Další postup je následující: V mapě určíme smyčky obsahující jedničky (značíme P1, P2…) – také se jim říká podmapy. Jde o sousední políčka – vodorovně či svisle (ne do kříže), počet políček je sudý (2 nebo 4 nebo 8). Platí zde pravidlo, že jedna jednička může být i ve více smyčkách. Navíc i rohové jedničky a jiné zrcadlově obrácené se chápou jako sousední. Jednička, kterou nelze zařadit do žádné smyčky (je osamocena) se chápe jako smyčka o jediném členu a musí být do výsledné celkové rovnice započítána ! Výsledná funkce Y se rovná součtu smyček: Y = P1+P2 + … Pn. Pozn. Lze sice tvořit smyčky i pro nuly (tak jako je rovnice z tabulky pro nuly na výstupu Y0), ale tento způsob se používá méně často. Z mapy se smyčkami se napíší rovnice těchto smyček (vždy tím vyloučí jedna proměnná – podle pravidla = 1 Výsledná zjednodušená (minimalizovaná) funkce Y se rovná součtu zjednodušených smyček: Y = P1+P2 + … Pn.
1. Zákony Booleovy algebry ke zjednodušení logické funkce používá metoda Algebraická Grafická – pomocí mapy Žádná z výše uvedených 2. Mapa pro 4 proměnné má počet polí: 4 8 16 3. Mapa pro 3 proměnné má v průniku pruhů A, B, C jedinou jedničku. Jde o mapu logické funkce: NAND AND NOR Kontrolní otázky
Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní, Karnaughovamapa – AND Obr. 2: vlastní, Karnaughova mapa pro 2 proměnné s indexy polí Obr. 3: vlastní, Karnaughova mapa – OR Obr. 4: vlastní, Karnaughova mapa – Implikace Obr. 5: vlastní, Karnaughova mapa – Rovnost Obr. 6: vlastní, Karnaughova mapa – NOR Obr. 7: vlastní, Karnaughova mapa pro 3 proměnné – AND Obr. 8: vlastní, Karnaughovamapa pro 4 proměnné – NOR
Seznam použité literatury: [1] Matoušek, D.: „Číslicová technika“, BEN Praha, 2001, ISBN 80-7232-206-0 [2] Blatný, J., Krištoufek, K., Pokorný, Z., Kolenička, J.: „Číslicové počítače“, SNTL, Praha, 1982 [3] Kesl, J.: „Elektronika III – Číslicová technika“, BEN Praha, 2003, ISBN 80-7300-075-X