230 likes | 605 Views
Půdy (vznik a půd. činitelé). cíle. Objasnit vznik půd Určit jednotlivé půdní činitelé a jejich působení. kompetence. k učení komunikativní. Půdy. Obr.1. Vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru
E N D
cíle • Objasnit vznik půd • Určit jednotlivé půdní činitelé a jejich působení
kompetence • k učení • komunikativní
Půdy Obr.1 • Vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru • Vznikly působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a ústrojné hmoty. • Nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost – ta závisí na množství vody, vzduchu a živin tj. látek, které z ní čerpají rostliny. • Půdoznalství - pedologie
Vznik půd • Z původně nezvětralé matečné horniny (původ vyvřelý, usazený či přeměněný) – zvětráváním se mění na půdotvorný substrát (zvětralá hornina bez organických částí). Půdotvornými činiteli (především organismy) se mění v půdu.
Půdotvorní činitelé • 1. Matečná hornina- pro vlastnosti půdy je určující chemické složení nerostů – obsah chem. prvků, které v ní vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další její vlastnosti (barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch)
2. Podnebí – určujícími prvky jsou : • Teplota – v teplejším podnebí probíhají za vyšší teploty chemické reakce rychleji • Množství srážek – určuje do značné míry zavodnění půdy, její vlhkost a rozpouštění minerálních látek. Živiny jsou pro rostliny dostupné především v roztocích • Poměr srážek a výparů – při převaze vodních srážek nad výparem se rozpuštěné minerální látky vyplavují do spodních vrstev.
3. Povaha terénu- • a) nadmořská výška má vliv na teplotu a na množství srážek. Ve vyšších polohách je teplota nižší a větší množství srážek. Probíhá tak intenzivněji fyzikální zvětrávání (působení ledu, sněhu) a vyplavování živin zvýšeným množstvím vody. Po svazích stéká voda mnohem rychleji a unáší jemné půdní částice. Vznikají tak především mělké a kamenité půdy.
b) orientace svahů ke světovým stranám ovlivňuje teplotu půdy a také výpar vody. Jižní svahy bývají teplejší a dochází na nich k většímu výkyvům teploty ve dne a v noci. Následkem většího výparu vody jsou jižní svahy sušší a půdotvorný proces tam probíhá pomaleji
4. podzemní voda – při vysoké hladině podzemní vody vzlínají a odpařovaná voda vynáší drobné jílovité částice půdy. Půdy jsou pak podmáčené, mají málo půdního vzduchu, kořeny rostlin nemohou dýchat. Obr.2
5. Čas – je důležitým půd. Činitelem. Půdotvorní činitelé působí většinou pomalu a jejich činnost se projeví až za velmi dlouhou dobu. (jeden cm ornice se vnašich zeměpisných šířkách vytvoří cca za 100 – 150 let).
6. Organismy – rozkládají organickou hmotu v humusa ovlivňují jeho množství v půdě, mají vliv na teplotu a vlhkost půdy. Humus je důležitou podmínkou půdní úrodnosti
7. Člověk – zasahuje do půdotvorného procesu významnými způsoby, např. a - orbou b - hnojením c – kácením stromů d – osevními postupy e – stavbou komunikací apod.
literatura • Učebnice přírodopisu pro 9. ročník ZŠ, Mineralogie a geologie se základy ekologie, SPN 1998
Zdroje obrázků: Obr.1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg Obr.2 EVANS, John M.. ucebnice3.enviregion.cz [online]. [cit. 2.4.2013]. Dostupný na WWW: http://ucebnice3.enviregion.cz/voda/vodni-obal-zeme/kolobeh-vody