Trvalé zajištění stability staveb (dodatečné ztužení)se provádí :

1. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petr Bílek.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Trvalé zajištění stability staveb (dodatečné ztužení)se provádí : Stažením ocelovými táhly nebo předpjatými ocelovými lany. Dodatečným zhotovením ztužujících věnců. Stažením narušeného zdiva pomocí prutů z vysokopevnostní oceli. Oplášťováním a torkretováním.

3. 1) Stažením ocelovými táhly Ocelová táhla se osazují při vnějším líci, případně i vnitřním líci, obvodových i vnitřních stěn objektu. Někdy se táhla osazují u obou líců stěny. Umísťují se v úrovni stropních konstrukcí a základů. Táhla (ocelové tyče Ø 20 - 40 mm se závity na koncích) se vkládají do vysekaných nebo vyřezaných drážek ve zdivu. Kotví se nachází v rozích objektu pomocí ocelových ploten. Táhla se uvádějí do funkce dotažením matic v místech kotvení, kterým se vyvolá mírné předpětí. Táhla je nutné chránit nátěrem před účinky koroze.

4. Obr. č. 1: Schéma ztužení objektu pomocí ocelových táhel nebo předpínacích lan (archiv autora)

5. Obr. 2: Kotvení táhel dodatečného ztužení ( archiv autora)

6. Stažení předpjatými ocelovými lany Stažení ocelovými předpjatými lany se používá od konce padesátých let minulého století. Často je to jediný způsob jak prodloužit životnost staticky narušeného objektu a zachovat jej. Princip funkce a prostorové uspořádání kabelů je stejné jako v případě ocelových táhel. Rozdíl je ve velikosti předpínacích sil (až 100 kN). Velikost předpínací síly závisí především na pevnosti materiálu zdiva. Postup realizace je rovněž obdobný jako v případě ocelových táhel. Po osazení předpínacích lan do drážek ve zdivu a kotevních desek nebo rohových úhelníků se provede jejich napnutí ve dvou nebo více fázích. Lana pak spolupůsobí s objektem a jsou účinná zpravidla po celou dobu životnosti stavby.

7. 2) Dodatečné provedení ztužujícího věnce Dodatečné železobetonové ztužující věnce nebo věnce z předpjatého betonu se provádí pokud je nutné zlepšit prostorovou tuhost budovy , zejména postavené na nestabilním podloží (na poddolovaném území, na povodňovém území, působí-li na objekt dopravní nebo technologické otřesy, nebo při chybném založení objektu na málo únosném podloží). Dodatečné ztužující věnce se navrhují u obvodového případně i vnitřního zdiva v úrovni stropních konstrukcí. Pro ukotvení věnce se osadí ocelové kotevní trny do vyvrtaných otvorů (cca po 3 m) v mělké drážce vysekané ve zdivu.

8. Obr. č. 3: Schéma dodatečných ztužujících věnců (archiv autora)

9. 3) Ztužení zdiva pomocí nerezavějící výztuže a) z vysokopevnostnínezrezové oceli Speciální nerezové pruty s vysokou pevností v tahu (mez pevnosti σp = 1100 MPa) se umístí do vyfrézovaných drážek malých rozměrů a zalijí se speciální zálivkou, která je součástí příslušného systému, nebo polyesterovou pryskyřicí. b) nekovovou kompozitní výztuží ze speciálních skleněných, uhlíkových, čedičových nebo aramidových (kevlarových) vláken. Výztuž z antikorozní oceli a z kompozitů jsou velmi vhodné pro konstrukce vystavené nepříznivým vlivům (například mostovky vystavené účinkům zimních posypů).

10. Obr. č. 5: Ztužení zdiva helikální výztuží (archiv autora)

11. Obecný postup při sanaci trhlin helikální výztuží: Po cca 450 mm (každá 6. ) se vyškrábe ložná spára zdiva do hloubky 25 - 35 mm nejméně 500 mm na každou stranu trhliny. Spára se vyčistí a důkladně navlhčí vodou. Na zadní stěnu drážky se aplikační pistolí nanese vrstva speciální zálivky. Do drážky se vtlačí ocelový prut tak, aby byl z větší části zakryt zálivkou. Na nezakrytou část prutu se nanese další vrstva zálivky a pomocí úzké špachtle se vtlačí do drážky. Drážka se zakryje jutovou tkaninou a pravidelně se provádí její zvlhčování. Po zatvrdnutí zálivky (cca 14 dní) se tkanina odstraní, drážka vyspáruje nebo vyplní materiálem určeným v projektu.

12. Výhody systému helikální výztuže • minimální zásahy do konstrukce při současné extrémní únosnosti (malé rozměry drážky) • dobrá tvarovatelnost výztuže • možnost umístění více prutů v jedné drážce • použitelnost pro všechny běžné zděné i betonové konstrukce • vysoká soudržnost výztuže a malty • kotevní malta pro HV - zamezuje nežádoucí sedání a stékání malty, nesmršťuje se, má rychlý nárůst pevnosti • soudržnost výztuže a malty je zajištěna helikálním šroubovitým tvarem závitu prutu

13. 4) Oplášťování a torkretování Torkretování je metoda nanášení betonové směsi nástřikem pomocí torkretovacího stroje, který suchoubetonovou směs dopravuje pomocí hadice a stlačeného vzduchu do torkretovací pistole, ve které se smísí s vodou a metá se na svislé konstrukce nebo na stropy. Torkretování se používá při zesilování zděných i betonových konstrukcí. Zvlášť výhodné je pro sanaci zakřivených ploch a všude tam, kde běžné bednění by bylo pracné, nákladné a vzhled povrchu by byl nepřijatelný.

14. Otázky a úkoly: Jakými metodami můžeme trvale zajistit narušené konstrukce? Popište stažení objektu ocelovými táhly. Jaké jsou výhody použití helikální výztuže nebo výztuže z kompozitů? Vyhledejte a nakreslete do sešitu způsob ztužení trhliny v blízkosti rohu objektu pomocí helikální výztuže. Popište princip kontretování.