170 likes | 251 Views
Jak se mluví za Olší?. A co si o tom myslíme…. Těšínsko a Zaolzie. Několik údajů…. území „ Těšínské Slezsko “ > přerozdělení hranic v roce 1920 > část Poláků se ocitla vně hranic (autochtonní menšina) > označení české části „ Zaolzie / Záolší “
E N D
Několik údajů… • území „Těšínské Slezsko“ • > přerozdělení hranic v roce 1920 • > část Poláků se ocitla vně hranic (autochtonní menšina) • > označení české části „Zaolzie/Záolší“ = za řekou Olší (z polské strany)
Historie • Slezskopatřilo k Prusku a Rakousku-Uhersku… • 1918 – na Těšínské Slezsko si brousí zuby vzniklé Polsko i Československo • 1920– rozdělení území, Československu připadlo „Záolší“: 139 tisíc Poláků 113 tisíc Čechů 34 tisíc Němců • 1938–1945 –patřilo přechodně k Polsku • 1958 – smlouva o konečném vytyčení státních hranic
Jazyk Záolší • Těšínské nářečí „po naszymu“ • vliv češtiny, polštiny, němčiny • podle polských lingvistů ze staropolštiny • používané na české straně, mluví jím hlavně Poláci
Jazyk Záolší • Lk 15,4 - 15,6 Ješlimo kdo z vas sto łovcóv a ztrpči jyny jednomu z nich, tak něněchotychdževindžešóntdževinć na proudnymmjescu a něydže za tóm, ojeto śeztračiłapjyłjómněnajdže? Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? ---------------- • cug „vlak“, banhof „nádraží“, foter „otec“
Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz) • kampaň „Postaw na polskość“ (Kongres Polaków w Republice Czeskiej) • EwaFarna – tvář kampaně • http://youtu.be/Zih-j2Z3-qY
Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz) Ewa Farna + Władysław Niedoba – “Jura spod Grónia“ (t 1999)
možnost dvou národností • kampaň „Budoucnost se počítá“ • katolický duchovní ZbigniewCzendlik http://youtu.be/qm_3vwj8qV8 • polština xčeština
Postoj „většin“ „Pokud si chcete hrát na Poláky, tak jděte do Polska a tady nestrašte…“ „To ty za granicąmieszkaszczynie, w końcu? (…) tam są osoby, któremówią w innym jazyku, prawda?“ „Každý, kdo se hlásí k polské národnosti, ať se odstěhuje do Polska ... tam bude mít nápisů do haleluja.“
A co na to Ewa…? • „Já jsem Polka, žiju tady a nemluvím polsky s tebou, ale se svou kamarádkou. (…) Když už nás posloucháš, tak buď zticha a neobořuj se na mě za to, že mluvím se svojí kamarádkou ve své mateřštině.“ • „Nechceš se hlásit k tomu, že jsi Polák, OK. Ale snad bys v sobě mohl najít trochu tolerance a pochopení proto, že my chceme být Poláky, těší nás to a chceme mít svoje organizace, svoje nápisy… Podle zákona na to máme právo.“
Jak to tedy je? „Mluvíš plynně polsky a žiješ v ČR?“ „Žiješ v ČR, umíš česky a tvrdíš, že jsi Polka?“ „Nemluvte polsky, jsme v Čechách!“ „A kdy vy jste sem z Polska přišli?“ • silná představaÚZEMÍ = JAZYKNÁRODNOST ? Žiji celý život na území ČR, ale jsem Polka. Přijela jsem z ČR, ale nejsem Češka. My jsme tu odjakživa, stěhovala se hranice.
Projekty a budoucnost • polské ZŠ, gymnázium v Českém Těšíně • vznik euroregionu ŚląskCieszyński – Těšínské Slezsko (evropský fond pro regionální rozvoj) • projekt „ZaolzieTeraz“ (Záolší dnes) (Kongres poláků v ČR, Těšínská knižnice) • naděje na větší přeshraniční spolupráci
Děkujeme za pozornost Klára Zindulková Tereza Hýsková