Trestní právo procesní - úvod

1. Trestní právo procesní - úvod

2. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – I. trestní právo procesní odvětví práva veřejného, kterým je upraveno trestní řízení a jehož normy mají zavazující povahu; trestní řízení podle odborné literaturyse jedná o zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním řízení a dalších subjektů podílejících se na tomto postupu, jehož cílem je zjištění trestného činu a jeho pachatele, vynesení spravedlivého rozhodnutí o vině, trestu a nápravném opatření, případně o nároku poškozeného na náhradu škody, jakož i výkon těchto rozhodnutí, podle znění trestního řáduje podle § 12 odst. 10 stručně definováno jako „řízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“; zákonná úprava 1. zákon o trestním řízení soudním(trestní řád) č. 141/1961 Sb., který s ohledem na kvalitativní společenské změny po listopadu 1989 prošel zejména od roku 1990 celou řadou změn. Ke zcela zásadním změnám došlo s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. a přesto i později byl již trestní řád opakovaně novelizován (naposledy zák. č. 306/09 Sb., č. 181/11 Sb., 330/11 Sb., 357/11 Sb., 420/11 Sb., 193/12 Sb., 360/12 Sb., 390/12 Sb., 399/12 Sb., 494/12 Sb., 45/13 Sb., 104/13 Sb.); 2. zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů(zákon o soudnictví nad mládeží) č. 218/2003 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004 a upravuje problematiku řízení ve věcech mladistvých v části I., hlavě první (§§ 1 – 4), v hlavě druhé, dílu sedmém (§§ 36 – 88), v hlavě čtvrté (§§ 97 odst. 2 a 98) a zároveň obsahuje také v části III. ustanovení týkající se změny trestního řádu (§ 100). BIVŠ - kurz trestního práva 2013

3. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – II. 3. zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nimč. 418/2011 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012 a upravuje problematiku řízení ve věcech v části čtvrté (§§ 28 – 41) a zvláštní ustanovení o právním styku s cizinou v části páté (§§ 42 – 47); 4. zákon o obětech trestných činůč. 45/2013 Sb., který postupně podle § 62 v jednotlivých částech nabýval účinnosti až naposledy od 1. 9. 2013; 5. zákon o mezinárodní spolupráci ve věcech trestníchč. 104/2013 Sb., který nabude právní moci dnem 1. 1. 2014; vnitřní struktura trestního řádu TrŘje členěn na pět částí 1. společná ustanovení – hlavy I. – VIII.– obecná ustanovení (§§ 1 – 12), soudy a osoby na řízení zúčastněné(9 oddílů - §§ 13 – 51b), obecná ustanovení o úkonech trestního řízení (7 oddílů - §§ 52 – 66), předběžná opatření a zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot (8 oddílů - §§ 67 – 88o), dokazování (obecná ustanovení a 6 oddílů - §§ 89 – 118), rozhodnutí (způsob rozhodování a 3 oddíly - §§ 119 – 140), stížnost a řízení o ní (§§ 141 – 150), náklady trestního řízení(§§ 151 – 156), 2.přípravné řízení – hlavy IX. – X. – obecné ustanovení, žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce (§§ 157 – 157a);postup před zahájením trestního stíhání (§§ 158 – 159b), zahájení trestního stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení (8 oddílů - §§ 160 – 179h), 3. řízení před soudem – hlavy XI. – XXII.– základní ustanovení (§§ 180 – 184), předběžné projednání obžaloby(§§ 185 – 195), hlavní líčení (7 oddílů - §§ 196 – 230), rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení(§ 231), veřejné zasedání (§§ 232 – 239a), neveřejné zasedání(§§ 240 – 244), odvolání a řízení o něm( §§ 245 – 265), dovolání (§§ 265a – 265s), stížnost pro porušení zákona(§§ 266 – 276), obnova řízení(§§ 277 – 289), zvláštní způsoby řízení(obecné ustanovení a 8 oddílů - §§ 290 – 314s), vykonávací řízení (příslušnost ve vykonávacím řízení a oddíly 2. – 8. - §§ 315 – 362), zahlazení odsouzení(§§ 363 – 365), 4. některé úkony souvisící s trestním řízením – hlavy XXIII. – XXV.– udělení milosti a použití amnestie(§§ 366 – 370), hlava XXIV. zrušena, právní styk s cizinou(obecné ustanovení a 10 oddílů - §§ 375 – 460zp) – zrušena s účinností od 1. 1. 2014, 5. přechodná a závěrečná ustanovení(§§ 461 – 471); BIVŠ - kurz trestního práva 2013

4. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – III. účel zákona upravenv§ 1 odst. 1 – a) úprava postupu orgánů činných v trestním řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni („fair proceeding - trial“), b) řízení působí k upevňování zákonnosti, c) k předcházení a zamezování trestné činnosti, d) k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti,pomoc k dosažení účelu zákona je právem a v rámci zákona i povinností občanů – kupř. §§ 78, 97, 101/4, 114, 85/1 … (právo i povinnost spolupráce občanů v § 1odst. 2). BIVŠ - kurz trestního práva 2013

5. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – IV. základní zásady trestního řízení (zejména § 2 odst. 1 – 15 TrŘ) – právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení a jsou základem, na němž je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. význam a) poznávací, b) interpretační, c) aplikační, d) pro tvorbu práva; dělení a) obecné – stíhání jen ze zákonných důvodů, spolupráce se zájmovými sdruženími občanů, zajištění práva na obhajobu, b) zahájení řízení– oficiality, legality, obžalovací, c) veřejnosti, d) dokazování – vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, presumpce neviny, volného hodnocení důkazů, e) materiální pravdy, resp. náležitého zjištění skutkového stavu věci. a) obecné – řádného zákonného procesu, přiměřenosti či rychlého procesu, b) meziodvětvové – práva na obhajobu, c) specifické – legality. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

6. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – V. jednotlivé základní zásady – I. z. stíhání jen ze zákonných důvodů – nebo řádného zákonného procesu(§2/1) – je nejdůležitější zásadou trestního řízení, neboť je uvedena první a je zásadou ústavní, navazuje na čl. 8/2, čl. 4/4 LPS a čl. 6/1 Úml., vztah k § 2/5 – nelze docílit pravdu za každou cenu, k §§ 89/3, 92/3, 83, 83c/1 – 3, garantuje princip zdrženlivosti a přiměřenosti. Nachází svůj výraz v hmotném právu v z. nullum crimen sine legea v z. nulla poena sine lege – čl. 39 LPS znění – „nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon“ z. presumpce neviny(§ 2/2) – i u ní se jedná o ústavněprávní zásadu, která navazuje na čl. 40 odst. 2 LPS a čl. 6/2 Úml., ale také historicky z DPČaO z r. 1789, čl. 11/1 VDLP, čl. 14/2 MP., pozn.rozpor mezi čl. 40/2 a čl. 17/1, 3 LPS a omezení povinnosti poskytovat informace podle § 8a/1. znění – „dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem (tj. i TP) soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen“. vyplývají z ní – a) pravidlo „in dubio pro reo“ a b) pravidlo „vina musí být obviněnému prokázána“. z. legality(§2/3) – vyplývá i ze z. o SSZ - § 4. znění – „státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak“. výjimky – obligatorní - §§ 10, 11, 11a, 163 a dále § 9/2 TrZ, • fakultativní - §§ 159a/3, 172/2 a) - c), 179g, 307.., 309.., zvláštní – dočasné odložení tr. stíhání - § 159b). mezinárodní smlouvy – čl. 3, 15 č. 123/80 Sb., čl. 21 EÚ o předávání trestního řízení č. 551/92 Sb. a úmluvy o dipl. a konz. stycích ad. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

7. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – VI. jednotlivé základní zásady – II. z. oficiality a přiměřenosti(§ 2/4) – z.o. vyjádřena ve větě před středníkem a je spojena s požadavkem co nejrychlejšího projednání trestních věcía plným respektováním občanských práv – z.p. neboli zdrženlivosti. znění– Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí“. význam – povinnost, žepostupují z vlastní iniciativy (§§ 158/1, 164/1, 181/2, § 2 z. o SSZ). výjimky – zásada obžalovací, podání opravného prostředku, návrh poškozeného - § 43/4, rozhodování soudce v přípravném řízení - §§ 68, 69, 71, 72/1, svědečné, znalečné, náhrada hotových výdajů a odměna obhájce..., návrhy ve vykonávacím řízení. požadavek rychlosti a plné šetření občanských práv – čl. 38/2 LZPS, čl. 6/1 Úml. zdrženlivost – výraz humánnosti, vyjádřen též v § 52 tr. ř., ve vazebním řízení - §§ 72, 68/3, 73, 73a, ale také § 88/1. vymezení katalogu minimálních práv a svobod a) v čl. 5 – 16 a 36 – 40 LZPS b) především Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 (č. 120/76 Sb.), Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod s dodatkovými protokoly z roku 1950 (č. 209/1992 Sb. a č. 41/1996 ad.), Úmluva o právech dítěte (č. 104/91 Sb.), Opční protokol k Mez. .. (č. 169/1991 Sb.) a Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996 Sb.). atd. v návaznosti na čl. 10 Ústavy. • petice – širší provedení čl. 18 odst. 2 LZPS a z. č. 85/1990 Sb. - §§ 1 a 2. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

8. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – VII. jednotlivé základní zásady – III. z. zjišťování skutkového stavu bez důvodných pochybností(z. materiální či objektivní pravdy - § 2/5) a z. vyhledávací– znění – „OČTŘ postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnostistran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupceje povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí“. novely – č. 292/93 a č. 265/01 Sb. – opuštěn pojem zjištění skutečného stavu věci a zdůrazněna součinnost stran (§§ 180/3, 203/1 a 215/2, 3), směřuje k posílení kontradiktornosti trestního řízení před soudem(spor stran), vyhledávací z. spočívá v odpovědnosti OČTŘ za zjištění skutkového stavu věci přes ingerenci a významnou roli stran, tj. jejich úřední povinnost v trestním řízení z vlastní iniciativy vyhledat a provádět důkazy, změny též u §§ 89/1, 2a164/1 – 3, pro policii (§§ 158/1, 164/1) a pro SSZ (§§ 157/2, 174), pro soudy logicky chybí, ale kupř. § 218/1. Pozn.– Nutno zmínit poměr této zásady k zásadě obžalovací (viz poslední věta - § 2/5). z. volného hodnocení důkazů(§ 2/6) – jedná se o závěrečné hodnocení důkazů z hlediska jejich pravdivosti, zákonnosti (§ 89/3 – nelze přihlédnout k nezákonně opatřenému důkazu), vybudována na vnitřním přesvědčení – přísně logickém a odůvodněném a platí ve všech stadiích trestního řízení, netýká se právního posouzení. znění – „Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu“. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

9. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – VIII. jednotlivé základní zásady – IV. z. spolupráce se zájmovými sdruženími občanů(§2/7) – ZSO je definováno v § 3/1; právo svobodného sdružování je garantováno v čl. 20 LZPS a na něj navazujícím zák. č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, znění – „Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanůa využívají jejich výchovného působení.“ legislativní změny a smysl – spolupráce se týká všech OČTŘ a jejím smyslem po novele je a)předcházení a zamezování trestné činnosti a b)posílení výchovného působení trestního řízení u odsouzených osob. Od 1. 1. 2002 změny v §§ 3 – 6, 329, 330/2, 330a/1, 331/2 a 338/1, obsah spolupráce – a) upozorňování OČTŘna případy porušování zákonnosti a podněty k zahájení trestního stíhání (§§ 3/1, 158/1, 2), b) náhrada vazby(§§ 6/2, 73/1, 2), c) zajišťování účasti veřejnosti při veřejném projednání věci…(§§ 3/1, 199/2), d) při výchově osob, u nichž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o podmíněném odsouzení, o podmíněném odsouzení s dohledem a o podmíněném propuštění (s dohledem), nabídkou převzetí záruky– za chování obviněného u PZTS (§§ 307 – 308), za převýchovu odsouzeného u PUoPsD, PO, OPP, POsD (§§ 48 TrZ, 359a, 330a/1), (§§ 81 – 83 TrZ, 329/3, 330/2, 338/1, 84 – 87 TrZ, 330a/1, 2, 330/2), za dovršení nápravy odsouzeného u trestů NEPO, ZČ, ZP, ZV… (§§ 88/1, 90/1 TrZ, 331/4, 350/2, 350a/5), současně oprávnění navrhnout PP (§ 331/2), PU (§§ 350/2, 331/2 a 350a/5 a 331/2) a s jeho souhlasem se informovat o jeho chování během výkonu trestu, e) vytváření podmínek, aby odsouzený žil po výkonu trestu řádným životem(§ 3/2 věta za středníkem), f) řízení o udělení milosti a o zahlazení odsouzení(§§ 6/2, 329 a 363); BIVŠ - kurz trestního práva 2013

10. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – IX. jednotlivé základní zásady – V. z. obžalovací(§ 2/8) – postavení státního zástupce v trestním řízení nachází oporu především v čl. 80 odst. 1 Ústavy, podle něhož je zde pověřen coby orgán moci výkonné k zastupování veřejné žaloby. znění – „Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“), které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce“. obsah a smysl – ovlivněny novelou č. 265/01 Sb., v důsledku které došlo v trestním řízení před soudem k rozdělení procesních funkcí mezi různé procesní subjekty (strany) – SZ podává a před soudem zastupuje obžalobu, NP nebo NDVT, proti němu stojí obžalovaný (někdy zast. obhájcem), a jejich spor posuzuje nezávislý a nestranný soud; procesní postavení v právech zásadně rovné. vyjádření v zákoně – a) řízení před soudem pouze na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu podané státním zástupcem (§§ 175b, 176, 177, 180 a §§ 179c/2a, 179d a 314b), ale vždy pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§§ 160/1, 5 a 176/2) a soud je oprávněn rozhodnout pouze o skutku uvedený v žalobním návrhu, ovšem není vázán právním posouzením skutku v obžalobě nebo v NP (§§ 220/3, pro zvláštní způsoby řízení – 290, § 314r), ale vliv souhlasu poškozeného (podle §§ 163 a 163a), b) možnost státního zástupce vzít obžalobu zpět až do odebrání se soudu I. stupně k závěrečné poradě, po zahájení hlavního líčení jen se souhlasem obžalovaného, čímž se vrací do přípravného řízení (§ 182), c) účast SZ v hlavním líčení je povinná (§ 202/1), ve veřejném zasedání pouze v řízení o odvolání, dovolání, SPZ a v řízení proti mladistvým (§§ 234/2, 263/2, 265r/2, 274 a § 64/2 ZSM), vyloučena je v neveřejném zasedání (§ 242), d) vliv na soudní řízení – dokazování je nyní ovlivněno aktivní rolí stran (§§ 180/3, 203, 215/2), posílení principu kontradiktornosti a umožnění všestranného objasnění věci z hledisek obžaloby a obhajoby!! BIVŠ - kurz trestního práva 2013

11. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – X. jednotlivé základní zásady – VI. z. kdy a v jakém složení soud rozhoduje v senátu s tím, že v ostatních věcech rozhoduje samosoudce(§ 2/9) – je provedením čl. 94 odst. 1Ústavy, přičemž odst. 2 čl. 94 uvádí, že zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování vedle soudců podílejí i další občané. znění – „V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce“. reflexe v zákoně – senát – v I. stupni v řízení před krajským soudem (§ 17), před okresním soudem u trestných činů, u kterých horní hranice převyšuje pět let a jsou složeny ze soudce a přísedících, v ostatních věcech krajské a vrchní soudy rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, u méně významných věcí rozhoduje předseda senátu, v přípravném řízení – soudce(§§ 2/9 věta druhá a 26/1), samosoudce – viz § 314a/1 a výjimka podle § 314/2. Jiní pracovníci soudů § 12 o úkonech vyšších soudních úředníků podle zák. č. 121/2008 Sb., § 6 vyhl. č. 37/1992 Sb. o jednoduchých úkonech konaných justičními čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudních kanceláří); z. veřejnosti(§ 2/10) – je zásadou ústavní vzhledem k čl. 96/2 Ústavy, čl. 38/2 LZPSa je uvedena také v čl. 6/1 Úmluvy a § 6 odst. 2 z. o SSZ, která spočívá v kontrole výkonu soudnictví přístupem širší veřejnosti na jeho jednání a tím se stává zárukou zákonnosti trestního řízení a zachování práv osob zúčastněných na HL nebo VZ. Ve skutečnosti nyní spíše je realizována účastí médií a zpravování o jejich průběhu (§ 8a a násl.). znění – „Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech a výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně“. charakteristika – zásadně veřejné je hlavní líčení a veřejné zasedání (§§ 199/1, 238), naopak neveřejné je přípravné řízenía rozhodování soudu trestním příkazem(§ 314e a násl.). vyloučení veřejnosti – jen zcela výjimečné z důvodů uvedených v § 200/1, a to jen v nebytném rozsahu, kupříkladu na část hlavního líčení nebo veřejného zasedání, po kterou trvají příčiny takového postupu (§§ 200/1, 238). Ovšem i v takových případech se rozhodnutí vyhlašuje vždy veřejně(§§ 200/2, 236, ale i čl. 96/2 Ústavy, čl. 17/4 LZPS, čl. 6/1 věta druhá Úmluvy, § 6/2 z. o SSZ. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

12. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XI. jednotlivé základní zásady – VII. z. ústnosti(§ 2/11) – jedná se o konkretizaci čl. 96 odst. 2 Ústavy (obdobně § 6/1 z. o SSZ). Není zcela respektováno ustanovení čl. 6/3 d) Úmluvy. znění – „Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají“. Spočívá - v ústním řízení jednání soudem, ústním styku se stranami a dalšími účastníky procesu, ústní vyhlášení rozhodnutí; obvinění, svědci a znalci vypovídají ústně a listiny jsou přečteny, význam – jsou tak vytvořeny optimální předpoklady pro zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pro naplnění zásady bezprostřednosti a pro uplatnění práv stran. Výjimky – v hlavním líčení – čtení protokolů o výpovědích svědků a znalců nebo jejich písemných posudků (§§ 211/1, 2, 3, 4 a u znalců 5, dále 212), dřívějších výpovědí obžalovaného (§ 207/2), ve veřejném zasedání – omezení jen v řízení o odvolání (§§ 235/2 a 211/1, 5), jinak lze bez omezení číst. V neveřejném zasedání výhradně se provádějí důkazy čtením (§ 243). V zjednodušeném řízení omezení zásady podle § 314d/2 a) při čtení protokolu o výslechu podezřelého (§179b/3), upuštění od dokazování skutečností označených státním zástupcem a obviněným za nesporné a nevyvolávajících pochyby a možnost přečíst úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů se souhlasem státního zástupce a obviněného (158/3, 5). Poslední výjimku tvoří trestní příkaz (§ 314e a násl.). z. bezprostřednosti(§ 2/12) – upravena také v čl. 6 odst. 3 písm. c), d) Úmluvy a vyjadřuje dva základní požadavky – a) rozhodování soudu na základě bezprostředního dojmu z provedeného řízení (tj. z důkazů před ním provedených) a b) čerpání důkazů z pramenů skutečnosti nejbližších. znění – „Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny“. Ad a) umožňuje , aby se soud v hlavním líčení a ve veřejném zasedání za účasti dalších účastníků osobně seznámil s důkazy, odstranil případné rozpory a vytvořil si tak bezprostřední a bezchybný názor na každou pro rozhodnutí významnou skutečnost a v souvislosti s tím na celý případ (§§ 220/2, 237); proto zde platí v hlavním líčení a ve veřejném zasedání pravidlo stále přítomnosti a nezměnitelnosti všech členů senátu (tj. i samosoudce - §§ 202/1, 234/1, 242/1, 219/3 a obdobně v důsledku § 238). Ad b) brání nepřesnosti a případnému zkomolení zjišťované skutečnosti (srovnej § 101/2). výjimky – konání hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání v nepřítomnosti pouze za podmínek uvedených v §§ 202 a 263/4, dále 204/2 ve spojení s 238. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

13. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XII. jednotlivé základní zásady – VIII. z. zajištění práva na obhajobu(§ 2/13) – jedná se o zásadu ústavní podle čl. 40/3 LZPS (ale i čl. 6/3 b), c) Úmluvy). znění – „ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv“. smysl – záruka plné ochrany zákonných zájmů a práv osoby, proti které se řízení vede, která se týká celého řízení, a to již podezřelého (§§ 76/3, 6, 179b/2, 314b/1, 2 a 38, ale též § 158/5,) obsah  a) právo osobní obhajoby(§ 33/1), b) právo zvolit si obhájce (§ 33/1, 2) včetně práva zvolit si obhájce nebo žádat o jeho ustanovení na základě předchozího rozhodnutí o nároku na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu, c) institut nutné obhajoby(§§ 36 a 36a), d) povinnost OČTŘ dbát o obhajobu – poučovací v každém stadiu řízení a v přípravném řízení objasňovací povinnosti podle § 2/5. obhajovací práva dalších osob – zákonní zástupci(§ 34 a § 43 ZSM), osoby blízké obviněnému(§§ 37/1, 142/2, 247/2, 280/3, 299/2, 314g/1), orgán sociálně právní ochrany dětí(§ 72 ad. ZSM). BIVŠ - kurz trestního práva 2013

14. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIII. jednotlivé základní zásady – IX. Z. povinnosti OČTŘ vyhotovovat rozhodnutí v českém jazyce a z. práva užívat mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá(§ 2/14) – první zásadaupravila český jazyk coby jazyk jednací, přičemž sepsání protokolu zde upravuje § 55/4, druhá zásada garantuje všem osobámprávo užívat mateřský jazyk nebo jazyk, o němž uvede, že ho ovládá. Jde o realizaci čl. 37/4 LZPS a také čl. 6/3 a), e)Úmluvy. Výběr jazyka je na vůli osoby, která je neznalá českého jazyka a která svého práva využije. znění – „Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá“. přibrání a smysl činnosti tlumočníka – (§§ 28 – 29), vliv na ustanovení obhájce za podmínek uvedených v § 36/2, Obsah znění – 1) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu, 2) za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná, 3) jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

15. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIV. jednotlivé základní zásady – X. Z. ochrany práv poškozeného a poučovací (§ 2 odst. 15) Pozn.nově zařazena s účinností od 1. 8. 2013 zákonem č. 45/2003 Sb. znění - Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých je třeba ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti. Specifické základní zásady trestního řízení proti mladistvým (§ 3 odst. 4 – 8 zák. č. 218/2003 Sb.) Z. zohlednění věku, zdravotního stavu, rozumové a mravní vyspělosti mladistvého obviněného a jeho poměrů v řízení, preventivní role řízení a spolupráce s orgány sociálně – právní ochrany mládeže(§ 3 odst. 4) Z. ochrany osobních údajů mladistvých obviněných a jejich soukromí a z. presumpce neviny (§ 3 odst. 5) Z. rychlosti řízení před soudem pro mladistvé (§ 3 odst. 6) Z. reparační (§ 3 odst. 7). znění - řízení podle zák. č. 218/2003 Sb. směřuje k tomu, aby poškozený dosáhl náhrady škody způsobené trestným činem, nebo se mu dostalo jiného přiměřeného zadostiučinění. Z. zvláštní průpravy soudců, státních zástupců, policistů a úředníků PMS pro zacházení s mládeží (§ 3 odst. 8); BIVŠ - kurz trestního práva 2013

16. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XV. 2. Subjekty trestního řízení – I. Pojem– subjekty jsou činiteli, kteří mají vlastní vliv na průběh trestního řízení a tento vliv vykonávají, k čemuž jim trestní řád dává určitá procesní práva, nebo jim ukládá určité povinnosti. Jedná se předně o a) všechny orgány činné v trestním řízení(§ 12/1 – 5) – soud, státní zástupce a policejní orgán; orgány činné podle ZSM - policejní orgány, státní zástupci a soudy pro mládež (§ 2 odst. 2 písm. c) ZSM) b)ten, proti němuž se vede trestní řízení– podle stadia řízení se označuje jako podezřelý, obviněný, obžalovaný anebo odsouzený, c) obhájce, d) poškozený, e) zúčastněná osoba, f) zástupce zájmového sdružení občanů– (společenský zástupce), g) osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy– (zákonný zástupce, opatrovník, příbuzní obviněného v pokolení přímém, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh a v řízení proti mladistvému orgán sociálně právní ochrany dětí). Subjekty dále mohou být h)svědci, znalci a tlumočníci, ovšem jen pokud uplatňují právo na svědečné, znalečné anebo tlumočné. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

17. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XVI. 2. Subjekty trestního řízení – II. policejní orgán (definován v §§ 12/1,2, 161/2 - 8) a) útvary Policie ČR(viz § 6 a násl. z. č. 273/2008 Sb.), b) Generální inspekce bezpečnostních sborů– s omezením na řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, (viz § 2 odst. 1, 2, 4 zák. č. 341/2011 Sb.), c) pověřené orgány Vězeňské služby– s omezením na řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, (viz § 2/1 písm. m), zák. č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži); d)pověřené celní orgány– o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, a dále porušením právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropských společenství, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně podle zvláštních právních předpisů (viz zák. č. 17/2012 Sb., O Celní správě České republiky); e) pověřené orgány Vojenské policie– s omezením na řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany (§ 3 odst. 1 písm. c), d) zák. č. 124/1992 Sb., O Vojenské policii); f) pověřené orgány Bezpečnostní a informační služby – s omezením na trestnou činnost příslušníků BIS (viz § 6 zák. č. 153/1994 Sb., O zpravodajských službách ČR a č. 154/1994 Sb. o BIS ve znění pozdějších předpisů); g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace- s omezením na trestnou činnost příslušníků ÚZSI (viz § 6 zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR); h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství-s omezením na trestnou činnost příslušníků Vojenského zpravodajství (viz § 6 zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR, zák. č. 289/2005 Sb., O Vojenském zpravodajství); i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

18. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XVII. 2. Subjekty trestního řízení – III. Soudy (definovány v § 12/1, 3, 4, §§ 13, 16 – 18, související – Ústava ČR hlava IV., LZPS hlava V., zákon č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů a nálezu ÚS ČR); a) soustava soudův trestním řízení– okresní (obvodní soudy v Praze a Městský v Brně), krajské (Městský soud v Praze), vrchnía nejvyššíkoresponduje čl. 91 Ústavy ČR a § 8 SSZ, b) charakteristika soudů– v rámci dělby mocí ve státě jako orgány státu ochraňují základní práva a svobody (viz § 4 Ústavy) svou rozhodovací činností, která spočívá v závazném řešení sporů mezi subjekty práva a výkonu souvisejících činností, upravenou platným právem a zaručenou donucením státní mocí; jsou při rozhodování nezávislé (viz čl. 81, 82 Ústavy a čl. 36/1 LZPS), c) rozhodování soudů v trestních věcech – realizace ústavního principu, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy (viz čl. 90/1 Ústavy a čl. 40/1 LZPS); d) příslušnost soudů– (§§ 16 – 18) – rozlišujeme věcnou příslušnost– (zejména §§ 16 a 17) tj. který druh soudu je příslušný vyřizovat trestní věci určitého druhu, jejím zvláštním druhem je funkční příslušnost – tj. z hlediska procesního stadia trestního řízení, výjimky z věcné příslušnosti okresních soudů (§§17/1 - 3, 21/1, 281/3 ad.) a – místní příslušnost– (§ 18) který z věcně příslušných soudů je příslušný projednat určitou trestní věc, zásady soudní příslušnosti kromě jiných institutů naplňují ústavní zásadu, že „nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci“ (viz č. 38/1 LZPS a § 7/2 z. o SSZ); BIVŠ - kurz trestního práva 2013

19. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XVIII. 2. Subjekty trestního řízení – IV. Státní zastupitelství – I. (§ 12 odst. 1, odst. 5) a) soustavu tvoří okresní, krajská, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství(viz také § 6/1 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který také upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství, postavení státních zástupců a právních čekatelů), podle čl. 80 Ústavya §4/1 zákona o st. z. b)zařazeno do moci výkonnéa podle kterého především c) zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízenía vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon; uvnitř státního zastupitelství existují vztahy podřízenosti a nadřízenosti; ale také vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda a v souladu se svou zákonem stanovenou působností se podílí na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů d) v řízení před soudem je stranou(viz § 12/6); e) členění působnosti 1) před zahájením trestního stíhání- §§ 157/1–3 (zejména 157/2), 157a/1, 2, 158/2, 158a…, 159/2, 159a, 159b, 2) konání vyšetřování(§ 161/4, 5), rozhodnutí v přípravném řízení(§§ 171 – 173) výkon dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízením trestním (§§ 174 – 174a), 3) podání obžaloby(§§176 – 179), návrhu na schválení dohody o vině a trestu(§ 175b), návrhu na potrestání soudu a další rozhodnutí na závěr zkráceného přípravného řízení (§§ 179c)…), 4) účast jako strana v řízení před soudem(§§ 12/6, 2/5 věty čtvrtá a pátá, 202/1 a 234/2 - povinná účast v hlavním líčení a zčásti ve veřejném zasedání), 5) řádné opravné prostředky– odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu (§§ 246, 250/1, 2), odpor proti trestnímu příkazu (§ 314g/1) a stížnost proti prvoinstančnímu usnesení soudu, kde ji zákon připouští (§§ 141/2, 142/1), 6) řízení o mimořádných opravných prostředcích– u stížnosti pro porušení zákona oprávnění prošetřovat podněty podle § 466 a NSZ účast u veřejného zasedání podle § 274, u dovolání právo NSZ je podat podle § 265d/1 a) a povinnost účastnit se VZ podle § 265r/2, u obnovy řízení právo podat návrh podle § 280, 7) zvláštní způsoby řízení– v přípravném řízení rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání za podmínek uvedených v § 307, rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání za podmínek uvedených v § 309 a násl. a o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g a násl. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

20. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIX. 2. Subjekty trestního řízení – V. Osoba, proti které se vede trestní řízení (§§ 12/6 – 9, 32 – 34) zákon používá pojmy podezřelý(proti němuž je vedeno trestní řízení dříve, než bylo zahájeno jeho trestní stíhání - §§ 160, 32, 158/1, 8; 179a/1 ad. – neboli osoba podezřelá ze spáchání trestného činu), obviněný(až doručením usnesení o zahájení trestního stíhání - § 160 nebo doručením návrhu na potrestání soudu - § 314b/1), obžalovaný (po nařízení hlavního líčení - §§ 12/8, 198) a odsouzený (po vydání odsuzujícího rozsudku, který nabyl právní moci - §§ 122, 12/9); § 32 – prostředky dané zákonem proti obviněnému- §§ 68, 69, 72/1 – 4, 74a, 75, 90/2, 93/2, 116/1, 2, 117 ad., práva obviněného –§ 33/1 – vymezuje ústavně garantovaná práva obviněného na obhajobu podle čl. 40/3, 4 LZPS, ale také plynoucí z čl. 6/3c, d) Úmluvya jejich provedení je dále provedeno v §§ 2/13, 14, 157a, 164/3, 165, 166/1, 214, 215, 216/2, 3, 217; a) vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich a vždy používat k tomu mateřského jazyka…, není povinen vypovídat(srovnej - §§ 2/14, 28),musí se o nich dozvědět, což garantují ustanovení §§ 160/1, 2, 91/1, 160/5, 6, 166/1, 196, 251, 235/1, 263/5),možnost při výslechu se k obvinění podrobně vyjádřit (§ 92/2),nahlížet do spisů, činit si výpisky a poznámky… (§65/1),zúčastnit se projednání své věci v hlavním líčení i veřejném zasedání o odvolání (§§ 204, 209, 297/3 b), po provedení důkazů musí být dotázán, zda se k nim chce vyjádřit (§§ 214, 235/2), právo na závěrečnou řeč a v hlavním líčení na poslední slovo (§§ 216/2, 3, 235/3, 217), b) právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě– kdykoliv již v řízení a kdykoliv později podle vývoje trestního stíhání, opět v mateřštině (§§ 92/2, 2/14, 28), povinnost OČTŘ ve všech stadiích řízení obviněného o právech poučit (§§ 33/4, 166/1, 196/2, 215/4, 235/2, 219/2), c) právo činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky– návrhy na provedení důkazů, způsob rozhodnutí v závěrečné řeči, postupu řízení (§§ 31/1, 61/1, 72/3, 157a a 219/1), stížnost (§§ 141/2, 142/1), odvolání (§§ 245/1, 246/1 b, 2), odpor (§ 314g/1) – viz garance - poučení !!, dovolání (§§ 265a, 265b), návrh na povolení obnovy řízení (§§ 278, 280/3), podnět ke stížnosti pro porušení zákona, kterou podává ministr spravedlnosti (§ 266/1), d) právo zvolit si obhájce a právo se s ním radit i během úkonů prováděných OČTŘs výjimkou porady ohledně již položené otázky, přesto nemůže být donucován (§ 92/1 věta druhá), ve vazbě a výkonu trestu může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby, přičemž kontrola jejich korespondence je nepřípustná, právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení, e) všechna práva mu příslušejí bez ohledu nato, zda je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jestliže je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, § 33/2 vymezuje právo nemajetného obviněného na obhajobu bezplatnou nebo obhajobu za sníženou odměnu, i když se nejedná o nutnou obhajobu, povinnost obviněného osvědčit, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, nikoliv tedy soudu, aby je při nečinnosti obviněného přes výzvy opatřoval, v kladném případě náklady zcela nebo zčásti hradí stát, § 33/3 vymezuje povinnost obviněného připojit k návrhu podle § 33/2 potřebné doklady osvědčující jeho oprávněnost, postup při rozhodování v přípravném řízení a řízení před soudem a právo stížnosti, § 33/4 poučovací povinnost OČTŘ včetně poskytnutí plné možnosti uplatnění práv obviněného. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

21. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XX. 2. Subjekty trestního řízení – VI. Zúčastněná osoba (§§ 12/6, 42, 50 - 51) § 42/1 pojem – ten, komu byla věc nebo majetková hodnota zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zabrání se dotýká vlastnického práva - § 11 LZPS), práva– možnost vyjádřit se k věci, právo zvolit si zmocněnce (§§ 50 – 51, nikoliv 51a), právo účasti při hlavním líčení a veřejném zasedání a činit při nich návrhy, nahlížet do spisů, podávat v zákonem stanovených případech opravné prostředky, § 42/2 poučovací povinnost OČTŘ o právech a umožnění jejich uplatnění zúčastněnou osobou – týká se všech orgánů činných v trestním řízení, § 42/3 výkon práv zúčastněné osoby zákonným zástupcemv případě jejího zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo omezení její způsobilosti (obdobně jako v § 34/1) § 50/1 - 4 výkon práva zúčastněné osoby zmocněncem, kterým může být i právnická osoba. Je-li zmocněncem zúčastněné osoby fyzická osoba, nesmí jím být osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena; při hlavním líčení a veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník. § 51/1 – 4 Zmocněnec je oprávněn činit za zúčastněnou osobu návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený. Je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže by přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestního řízení nebo nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy, až policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu. Oznámí-li policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu podle odstavce 2, je policejní orgán povinen včas zmocněnci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění zmocněnce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán zmocněnci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Má-li se zmocněnec zúčastněné osoby zúčastnit výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují zmocněnci zjistit skutečnou totožnost svědka, a proto sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

22. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXI. 2. Subjekty trestního řízení – VII. Poškozený – I. (§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.) § 43/1 pojem – poškozený (fyzická, právnická osoba, ale i Český stát) jako strana v trestním řízení, je ten, komu trestným činem a) bylo ublíženo na zdraví anebo způsobena b) majetková, nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (nezaměňovat s pojmem oběti trestné činnosti podle § 2/1 z. č. 209/97 Sb.), jedná se o širší pojem poškozeného než subjektu adhezního řízení, práva– činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů(§ 65), zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, hlavního líčení a veřejného zasedání, před skončením řízení se k věci vyjádřit (dále podle § 50/1 právo nechat se zastupovat zmocněncem, podat opravné prostředky proti rozhodnutím podle §§ 159, 171/1, 172/1, 2, 307/5, 308/4, 309/2 ad., žádat státního zástupce o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu podle § 157/2), § 46 o právech musí být poškozený OČTŘ poučen a musí mu být poskytnuta plná možnost k jejich uplatnění, poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobené trestným činem – právouplatnit nárok na náhradu škody, návrh na zajištění nároku na náhradu škody na majetku obviněného, upozornění podle § 198/2 věta třetí soudem, odvolání (§ 246/1d/2), právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku …(§ 154), stížnost proti usnesení o povolení obnovy řízení ve výroku o přiznaném nároku na náhradu škody (§§ 141/2 věta druhá, 286/3), § 43/2 není poškozeným a) vzniklá újma není způsobena pachatelemanebo b) není v příčinné souvislosti s trestným činem; BIVŠ - kurz trestního práva 2013

23. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXII. 2. Subjekty trestního řízení – VIII. Poškozený – II. (§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.) § 43/3 pojem – poškozený subjekt adhezního řízení(tj. součást trestního řízení, ve které projednává nárok poškozeného na náhradu škody), který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobené trestným činem, zásady – a) povinnost poškozeného uplatnit nárok, který lze během řízení korigovat, soud je vázán návrhem poškozeného potud, že nemůže přiznat více, než bylo požadováno(včetně příslušenství), b) vůči konkrétní osobě, c) včas, d) odůvodněný a alespoň upřesněný minimální výší nároku na náhradu škody, § 43/4 - Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, má právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz. !45/2013 Sb. § 43/5 právo vzdát se procesních práv, která poškozenému zákon přiznává– způsob - výslovným prohlášením vůči OČTŘ, § 44 překážky v uplatňování práv poškozeného odst. 1 nemůže je vykonávat spoluobviněný(správněji v trestním stíhání), odst. 2 za splnění zde stanovených podmínek (mimořádně vysoký počet poškozených, ohrožení rychlého průběhu trestního stíhání výkonem jejich práv) pouze prostřednictvím zvoleného společného zmocněnce (výkon práv poškozených včetně uplatnění nároku na NŠ), oznamovací povinnost SZ a soudu, při nárůstu počtu přes šest a při nedohodě provede výběr soud, odst. 3 vyloučeno u nároku, o němž již bylo byť nepravomocně rozhodnuto v jiném příslušném řízení (litispendence), BIVŠ - kurz trestního práva 2013

24. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIII. 2. Subjekty trestního řízení – IX. Poškozený – III. (§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.) § 45/1, 2 zákonný zástupce a ustanovený opatrovník– obdobně jak o u obviněného a u zúčastněné osoby (srov. §§ 34/1, 2, 42/3), § 45/3 přechod práv na právní nástupce– případy úmrtí poškozeného a zániku právnické osoby, § 45a doručování písemností poškozenému– na adresu, kterou uvede, má-li zmocněnce pouze jemu s výjimkou výzvy, aby něco osobně vykonal; §§ 47 – 49 zajištění nároku poškozeného– a) příčina – z důvodné obavy před mařením či ztěžováním uspokojení nároku poškozeného na NŠ nebo NÚ nebo na vydání BO způsobené trestným činem, majetek obviněného až do pravděpodobné výše škody, b) obsahové náležitosti rozhodnutí – usnesením, obsahujícím popis části majetku, se kterým se zakáže nakládat, opatření u movitých věcí, u nemovitostí a u pohledávek (§47/2, 4), zákaz nakládání s nimi; c) vyloučeno – u nároku, který nelze v trestním řízení uplatnit, u věcí, jež nelze podle občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí. Zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově do výše součtu měsíčních odůvodněných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem prokázaných obviněným a částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů. (§ 47/5), d) rozhodujesoud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného a bez návrhu SZ z důvodu ochrany zájmů poškozeného, zejména hrozba nebezpečí z prodlení (§ 47/2), e) vyrozumění poškozeného (§ 47/9), f) zrušení zajištění – při složení peněžní jistoty ve výši pravděpodobného nároku poškozeného na účet soudu, při pominutí jeho důvodů, pravomocné zastavení TS nebo pravomocný zprošťující rozsudek, uplynutím dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku nebo usnesení o postoupení věci jinému orgánu (§§ 47a/1, 48/1 a – c), g) omezení zajištění a vyjmutí věcí ze zajištění – pokud je složena nižší jistota,pokud zajištění není v takovém rozsahu třeba a pokud zajištěním postihnuté věci náleží jiné osobě (§§ 47a - 48), h) stížnost – rozsah §§ 47, 48, odkladný účinek – o zrušení zajištění, jeho omezení nebo vynětí ze zajištění. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

25. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIV. 2. Subjekty trestního řízení – X. Poškozený – IV. (§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.) §§ 50 – 51b zmocněnec a) oprávnění poškozeného dát se zastupovat zmocněncem, b) vlastnosti zmocněnce – nemá omezenou způsobilost k právním úkonům, nesmí ovšem v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání být předvolán jako svědek, znalec nebo jako tlumočník, c) práva zmocněnce– činit návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; účast u všech úkonů, kterých se mohou účastnit p.; d) zmocněnec nemajetného poškozeného– při osvědčení, že nemá dostatek prostředků k .. na jeho návrh předseda senátu prvoinstančního soudu a v přípravném řízení soudce rozhodne, že má nárok na bezplatnou právní pomoc poskytovanou zmocněncem nebo za sníženou odměnu s výjimkou zřejmé nadbytečnosti zastupování, e) návrh – včetně příloh v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce s jeho vyjádřením, f) ustanovení advokáta – předsedou senátu nebo v přípravném řízení soudcem, nákladyhradí stát, g) ukončení zmocnění– pominou-li jeho důvody nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec zastupovat, rozhodnutí předsedy senátu nebo soudce o zproštění povinnosti zastupovat poškozeného, h) stížnost s odkladným účinkem; i) Při projednávání utajovaných informací, musí být i zmocněnec poškozeného předem poučen podle zvláštního právního předpisu (z. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností). § 310a poškozený pro účely narovnání ten, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody (dědicové, pojišťovny), tj. vyloučeni poškození podle § 45/3. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

26. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXV. 2. Subjekty trestního řízení – XI. Obhájce – I.(§§ 35 – 41) účel jeho činnosti – a)k realizaci práva obviněného na obhajobu – poskytuje potřebnou odbornou právní pomoc obviněnému a k tomu využívá všech zákonných prostředků a způsobů obhajoby (§§ 41/1, 16 AZ č. 85/1996 Sb.), b)jen ve prospěch obviněného, povinnost chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy obviněného a řídit se jeho pokyny(§ 16 AZ), nesmí postupovat v rozporu se zákonem,povinnost mlčenlivosti(§ 21/7 AZ, § 167 TrZ), § 35/1 - 3 podmínky výkonu – a) jen advokát, který s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudu prvního stupně, před vrchním soudem a Nejvyšším soudem, se může dát zastoupit koncipientem, b) vyloučen advokát – bylo nebo je vedeno trestní stíhání a v důsledku toho v řízení, kde má vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby, vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník, c) utajované skutečnosti– OČTŘ povinny poučit podle zvláštního zákona a do 30 dnů o tom písemně vyrozumět NBÚ, §§ 36, 36a nutná obhajoba(čl. 40/3 LZPS, čl. 6/3 c) Úmluvy) – důvody – 36/1)již v přípravném řízení– a) obviněný ve vazbě, výkonu trestu nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§116/2), b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li tato způsobilost omezena, c) v řízení proti uprchlému; d) při sjednávání dohody o vině a trestu; 2) považuje-li to soud nebo SZ v přípravném řízení za nutné, zejména – tělesné nebo duševní vady obviněného vyvolávají pochybnosti o způsobilosti se náležitě hájit, 3) v řízení o trestném činu s horní hranicí převyšující pět let, 4) Musí mít obhájce téža) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému, b) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního, c) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu, d) v řízení o vydání do cizího státu nebo o předání do jiného členského státu Evropské unie, e) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie, nebo f) v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo byl přeměněn podmíněný trest nebo jiný trest na nepodmíněný trest odnětí svobody, nebo kterým bylo uložené ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody. 36a/1 – ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, je-li odsouzený a) – c)....; 2) v řízení o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání a v řízení o povolení obnovymusí mít odsouzený obhájce, a) – d) ...; BIVŠ - kurz trestního práva 2013

27. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXVI. 2. Subjekty trestního řízení – XII. Obhájce – II.(§§ 35 – 41) §§ 37, 37a – zvolený obhájce– (o právu zvolit si obhájce § 33/1, čl. 40/3 LZPS, čl. 6/3b, c) Úmluvy, čl. 14/3 MP, smlouva o poskytování právních služeb podle §§ 1 – 3, 20, 22 AZ, příkazní smlouva podle §724 OZ a násl.), 37/1) právo zvolit– vedle obviněného, zákonný zástupce, příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh, zúčastněná osoba, proti vůli obviněného – je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li omezena, 2) právo volby obhájce obviněnýmnamísto ustanoveného nebo zvoleného jinou oprávněnou osobou, vyrozumění nového obhájce o úkonu trestního řízení, pokud je včas o jeho změně OČTŘ informován, jinak původní nevyloučený obhájce je povinen nadále obhajobu vykonávat, 3) více zvolených obhájců – vyrozumívání o úkonech a doručování písemností – pokud neoznámí obviněný, určí ho předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, což oznámí všem zvoleným obhájcům; 37a/1) vyloučení zvoleného obhájce – rozhoduje i bez návrhu předseda senátu a v přípravném řízení soudce a) z důvodů uvedených v § 35/2, 3, b) opakovaně se nedostaví k úkonům, kde je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn, 2) také při obhajobě dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si odporují, poté nemůže vykonávat obhajobu žádného z nich, postup před rozhodnutím– umožnění obviněnému a obhájci se vyjádřit, poté obviněnému možnost zvolit si v přiměřené lhůtě zvolit si obhájce, u nutné obhajoby podle § 38/1, stížnost s odkladným účinkem, BIVŠ - kurz trestního práva 2013

28. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXVII. 2. Subjekty trestního řízení – XIII. Obhájce – III.(§§ 35 – 41) §§ 38 – 40a) – ustanovený obhájce– a) ustanovení– v případě nutné obhajoby určena lhůta ke zvolení obhájce, po marném uplynutí lhůty, po dobu nutné obhajoby se obhájce neprodleně ustanoví, společný obhájce jen pokud si zájmy spoluobviněných neodporují, b) kdo rozhoduje – předseda senátu a v přípravném řízení soudce, také rozhoduje o zrušení, pokud důvody pominou, při spojení více věcí do společného řízení – zrušení ustanovení později ustanovených, anebo při současném ustanovení toho, který byl ustanoven u méně závažného trestného činu, c) zproštění od nutné obhajoby– obhájce je povinen obhajobu převzít, z důležitých důvodů na svou nebo obviněného žádost může být předsedou senátu a v přípravném řízení soudcem povinnosti obhajování zproštěn a místo něho ustanoven jiný, d) zproštění obhajování– z důvodů podle § 37a/1, 2 nebo při déletrvajícím nevykonávání obhajoby i bez návrhu s předchozím umožněním obviněnému a obhájci se vyjádřit rozhodnou předseda senátu a v přípravném řízení soudce, stížnost s odkladným účinkem, § 41/1 – 6 – práva a povinnosti obhájce– (obdobně §§ 3, 16 – 17 AZ) a) povinnosti – poskytování potřebné právní pomoci, k hájení zájmů obviněného využívat v zákoně uvedených prostředků a způsobů obhajoby, zejména k náležitému objasnění skutečností, které ho zbavují viny nebo ji zmírňují, a tím přispívají ke správnému objasnění a rozhodnutí věci, b) prostředky - činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§§ 65, 166/1), účast na vyšetřovacích úkonech podle zákona, mluvit v rozsahu § 33/1 s obviněným ve vazbě, v řízení před soudem, účast na všech úkonech, kde se může účastnit obviněný, proti vůli obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo, jehož způsobilost je omezena, c) zánik zmocnění – pokud není vymezeno jinak skončením trestního stíhání, je ale oprávněn podat za obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm u Nejvyššího soudu, podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu, d) Oprávnění– žádat o kopii nebo průpis protokolu o každém úkonu trestního řízení, čemuž s výjimkou technické nemožnosti jsou OČTŘ povinny vyhovět, náklady je povinen vůči státu uhradit. BIVŠ - kurz trestního práva 2013

29. 1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIII. 2. Subjekty trestního řízení – XIV. Další osoby zúčastněné na trestním řízení Do této skupiny osob podílejících se na trestním řízení náleží především pomocné osobyvyjmenované v §§ 27 – 29 TrŘ (tj. zapisovatel, vyšší soudní úředník, probační úředník, asistent soudce Nejvyššího soudu a tlumočník) a také kupříkladu znalec (§ 105 TrŘ a násl.). BIVŠ - kurz trestního práva 2013