Indie

1. Indie

2. Indie • 7. největší stát (rozloha 3,29 mil. km2) • 2. nejlidnatější (1 080 mil. obyvatel – odhad 2005) • vysoký přirozený přírůstek • 1,4% • 18 mil. ročně • úhrnná plodnost 2,8 (2004) • velká a rychle rostoucí města • většina obyvatel žije na venkově

3. Hospodářství • čtvrtá největší ekonomika na světě • po USA, Číně a Japonsku (v PPP) • 3 320 mld. USD • jeden z nejchudších států na světě • HDP na obyvatele (PPP) 3 100 USD • 154. místo na světě (2004) • srovnatelné s Kubou, Hondurasem, Vietnamem… • dosud převážně agrární ekonomika • technologicky vyspělá odvětví • jaderný program (energetika i vojenský program) • kosmický program • informační technologie (software, outsourcing…)

4. Hustota zalidnění

5. „Jednota v různosti“ • 19 úředních jazyků • včetně angličtiny a sanskrtu • 2000: „jen“ 15 • 28 států a 7 svazových teritorií • 255 „evidovaných kmenů“ (scheduled tribes) • ádivásiové • 405 evidovaných kast (scheduled castes) • dalité (dříve: nedotknutelní)

6. Sociální rozdíly: gramotnost

7. Jazykové skupiny

8. Védská kultura příchod Árjů: 1 900 až 1 500 př. Kr. (Árjové: "urození", "vznešení") zdroj informací: védy Védy ("vědění"): 4 sbírky – sanhity (12. – 9. stol.) Rgvéda - hymny k oslavě božstev Sámavéda - zpěvník obětních skladeb Jadžurvéda - návody k provádění obětí, obětní formule Atharvavéda - hymny, magická zaříkávadla ve verších (mantry)

9. Rozvrstvení staroindické společnosti • Kmenová společenství (kmen Bharatů, …) • rádža (král) • samiti (rada starších) • sabhá (shromáždění všech dospělých mužů) • rozvrstvení společnosti • nábožensky zdůvodněno: 4 praotcové - 4 varny • 4 varny: • bráhmani(kněží, učenci) • kšatríjové(vládcové, válečníci) • vaišjové(řemeslníci, obchodníci) • šúdrové(zemědělci) • Přechod k usedlému způsobu zemědělství. Diferenciace řemesel. Upevňování moci rádžů. • puróhita (dvorní obětník) • sénání (velitel vojska) • súta (vozataj)

10. Upanišady • Védanta = „konec véd“ • védy – „nižší vědění“ • upanišady – „vyšší vědění“ • Hlavní rysy upanišadové filosofie 1) Totožnost mikrokosmu a makrokosmu Existuje jediná realita: Nejvyšší duch, brahma, tat ("to") Átman – duchovní podstata živých bytostí 2) Koloběh životů – sansára Brahma nepodléhá smrti, po zániku těla přechází do jiné tělesné schránky. Átman přenáší do příštího zrození důsledky skutků, kterých se člověk dopustil. Karma (karman) – karmický zákon. 3) Lze dosáhnout vysvobození ze sansáry Návrat átmana do Nejvyššího ducha, ukončení sansáry (nirvána). 4) Cesta k vysvobození Cesta poznání – džňána-márga (intuitivní poznání) Pod vedením učitele - gurua. Jóga. • Upanišady – zdroj buddhismu, džinismu i hinduismu.

11. Společnost v době vzniku buddhismu (v polovině 1. tisíciletí př. Kr.) • Varny: profesionální diferenciace → přeměna v kastovní systém • nejvíce vaišjové – nejpočetnější složka obyvatelstva • džáti (kasta) – dědičná, uzavřená • vznik nedotknutelných (lidé mimo kastovní systém) • Kmenová společenství nahrazována monarchiemi • v čele dědičný král (kšatrija) • kolem vladařský dvůr, bráhmanští ministři,… • Mocná království: Kósalsko, Magadhsko, Vrdždži,… • magadhský král Ádžatašatru dobyl Kósálsko i Vrdždži • hlavní město Patáliputra centrem severní Indie • dnešní Patna

12. Maurjovci • 327 př. Kr. – vpád Alexandra Velikého: na „východní hranici světa“ (Indus) • Megasthénés: Indika • popis sociálních a politických poměrů v severní Indii za Maurjovců • původ názvu „India“ • Dynastie Maurjů • Čandragupta (řecky: Sandrakottos) – král Magadhska (321 – 313) • Kautilja: Arthašástra („učebnice věcí světských“) • nejstarší politologická příručka • návod panovníkovi na správu říše • Dharmašástra („učebnice věcí duchovních“) • Trivarga (tři pilíře vědění) • dharma - artha - káma

13. Indie v Buddhově době

14. Ašóka Čandraguptův vnuk – na trůnu od 269 př. Kr. sjednotil Indii promyšlená správa říše mírumilovná politika (buddhista) Čandašóka -> Prijadaršin vysazování léčivých rostlin, kopání studen lékařská péče, i veterinární mahámátrové – dohled nad dodržováním dharmy stavba stúp, rozvoj architektury šíření buddhismu (Ašókův syn Mahéndra na Šrí Lanku) 3. buddhistický koncil (Patáliputra) † 227 př. Kr. 184 – konec dynastie Maurjů (zavražděn Brhadratha)

15. Ašókova říše

16. Jazyk starověké Indie • Védy: přenášeny ústní tradicí (úloha bráhmanů) • Hovorový jazyk – prákrt – se vyvíjel. • Védský jazyk přestával být srozumitelný. Nebyl kodifikován. • Pánini: Aštádhjájí(„Dílo o osmi kapitolách“) • stanovil gramatická pravidla védského jazyka: sanskrt • hlavní komunikační prostředek starověké Indie • prostředek komunikace mezi vzdálenými oblastmi s odlišnými prákrty • velká slovní zásoba • základ odborné terminologie novoindických jazyků • Aštádhjájí – v sútrovém stylu (verše, úsporné) • potřeba komentářů • Pataňdžali: Mahábhášja („Velký jazykový komentář“)

17. Literatura - počátek písemného zaznamenávání textů Velké eposy MAHÁBHÁRATA ("Velký boj Bharatovců") více než 100 000 šlók (dvojverší) vznik od 4. stol př. Kr. do 4. stol po Kr. legendární autor: světec Vjása Souboj Pánduovců a Kuruovců o nadvládu nad severní Indií. Řada volných epizod, samostatných příběhů, filosofické úvahy Bhagavatgíta ("Píseň Vznešeného") RÁMAJANA asi 25 000 šlók; legendární autor: poustevník Válmíki ucelenější příběh Hrdinské a milostné vyprávění o princi Rámovi. Později rozšířena o úvodní a závěrečnou knihu – výrazně náboženské. Ráma prohlášen za avatára (vtělení) boha Višnua Jedna ze základních knih Višnuistů SANGAMY Starotamilská literatura.

18. Guptovci„zlatý věk“ indické kultury

19. Pronikání islámu Arabové Arabští obchodníci v Kérale – od 7. století (sňatky) 711 arabský vpád do Sindhu žádné mocenské zájmy Turci turečtí důstojníci na chalífově dvoře v Baghdádu – získávali vládu nad provinciemi Mahmúd z Ghazny 1000 – 1026 podnikl 16 loupežných výprav do Indie 1025/26 dobyl Sómnáth (šivaistický chrám) 50 000 obětí Paňdžáb zůstal muslimskou provincií Muhammad z Ghúru (vládl z Ghazny) 1191/92 boje s Rádžpúty, výpady do Bengálska Kutbuddín Aibak Muhamadúv otrok. Místodržícím v Indii. Zakladatel dynastie otroků. 1206 Aibak se prohlásil sultánem. Sídlo do Dillí (Kutubmínár)

20. Dillíský sultanát Získaná půda ve vlastnictví státu. Stát z daní udržoval silnou armádu. To umožnilo ovládat většinové hinduistické obyvatelstvo. Džizja – daň z hlavy (hinduistů). Vesnice – zůstala tradiční samozásobitelskou jednotkou. Hinduistická. Muslimové se usazovali ve městech. Konverze ve městech. Islám – městské náboženství. Rozvoj řemesel – změna zaměstnání celých částí kast. Diferenciace kastovní struktury. Forma vlády: absolutní monarchie ("sultánova vůle") Právo: šaría.

21. Dillíský sultanát Etnické složení: Nejvlivnější menšinou Turci a Afghánci. V okolí Dillí Mongolové (muslimové) V Gudžarátu také Arabové, Etiopové,Peršané (námořní obchod). Konverze k islámu: hlavně nízké kasty. Indičtí muslimové: vlastní kastovní systém. Vznik urdštiny – míšením dillíského prákrtu s perskými, tureckými a arabskými slovy. Oficiální jazyk státní správy a literární jazyk: perština.

22. Sbližování hinduismu a islámu Súfusmus (súf – arabsky ovčí vlna) Súfiové zdůrazňovali meditaci a kontemplaci asketická cvičení, náročné duchovní praktiky inspirováni způsoby křesťanských poustevníků opředeni pověstmi o zázračné moci po smrti uctíváni jako světci - velmi přispěli k šíření islámu v Indii (od 13. stol.). Různé súfijské řády: nejznámější čištíja Na okrajích měst (městské hnutí). Hnutí bhakti vznik na jihu Indie, největší rozvoj na severu (konflikt hinduismu a islámu) odmítnutí kastovnictví Bhakti: cestou ke spáse je oddanost bohu. Převážně hinduistické, ale i muslimové. Ve městech.

23. Mughalové Bábur Zahíruddín Muhammad ("Bábur dobyvatel") potomek Timúrův (1494 vládcem Fergany) Dobyl Samarkand, ale po 100 dnech musel uprchnout. 21. 4. 1526 u Panípatu porazil Ibráhíma Lódího (15 000 obětí) sídelní město: Ágra Dobývání severní Indie (až po Bengálsko) titul: bádšáh Humájún (1530 – 1540, 1555 – 56) boje s indickými Afghánci Šerchán Súrí – porazil Humájúna u Kannódže Humájún – 15 let na útěku (vládce Kábulu) Šerchán - > Šéršáh ovládnutí celé severní Indie nový správní systém (provincie rozděleny na okresy, v čele každého Afghánec). Silná armáda. Placena z daní – daň z hlavy - daň z pozemku

24. Velcí Mughalové Akhbar (1556 – 1605) Náboženská tolerance: hinduisté ve vysokých funkcích. Zrušil džizju. Reformy v hinduistickém životě: zákaz dětských sňatků zákaz zvířecích obětí proti satí Reforma daňového systému: zamíndáři Dvorský jazyk: perština. Fatéhpur Síkrí Náboženský experimentátor: díne iláhí ("víra boží") Etnické složení: Turkomongolové, Turci, Afghánci, Turkmeni, Arabové, … Rozvoj umění: (mughalská miniatura).

25. Poslední Mughalové Džahángír 1605 - 1627 Nábožensky méně tolerantní: poprava 5. gurua Ardžana. Příchod Evropanů (křesťanské misie). dobývání Dakšinu: Ahmadnagar. Šáhdžahán 1628 – 1658 výboje v Dakšinu: Ahmadnagar, Bidžápur, Gólkónda. farmán: povolení obchodu pro Angličany Výstavba Ágry. Manželka: Mumtázmahal (Tádžmahal) Hlavní město do Dillí (Šáhdžahánpur – staré Dillí, Červená pevnost, páteční mešita, …) Uvězněn v Ágře svými syny. Aurangzéb 1658 – 1707 "náboženský fanatik" ničení hinduistických chrámů (Váránasí, Mathura,…)

26. První Evropané PORTUGALCI Vasco de Gama 1498 v Kalikatu Alfonso de Albuquerque 1505-6 Cíl výprav: obchod. Využívání vojenské převahy (pirátství) Faktorie 1510 Góa Diú, Daman, Bombaj, Huglí,… "Estado da India" Převzetí kontroly nad námořním obchodem. Misionáři (jezuité). HOLANĎANÉ 1602 Spojená východoindická společnost Nizozemí Převzetí kontroly nad obchodem (po bojích s Portugalci, Araby) Smlouvy s místními vládci Faktorie: Pulikát (1610), Surat (1616), Kóčin i ve vnitrozemí (Patna)

27. Britové 1600 Východoindická společnost soupeření s Holanďany a Portugalci Faktorie: Mačilípatnam (1613), Surat, Ágra, Bharuč Hlavní opěrné body: Madrás (pevnost sv. Jiří) 1639 Bombaj - získána od Portugalska 1668 Sútanatí -> Kalkata (1690) Bengálsko: naváb Muršid Kulí Chán (1701 – 1727) Centrum textilní výroby a obchodu (bavlněné a hedvábné tkaniny, potraviny, opium, indigo). Obchod s anglickou Východoindickou společností Kalkata 1735: 100 000 obyvatel 18. století: Holanďané do Indonésie; soupeření Britů s Francouzi

28. Územní výboje Východoindické společnosti „subsidiární dohody“ – „zajištění ochrany“ výměnou za: - úhradu nákladů na vydržování "ochranného" vojska - odevzdání vnějších vztahů guvernérovi Společnosti - zákaz zaměstnávat jiné Evropany Maráthská konfederace (dynastie péšvů) – Púna Největší politická síla na subkontinentu v 18. stol., ale nejednotná Boje s Východoindickou společností. 1782 mír Maisúr od 1761 Haidar Ali Hospodářsky silný (železo, sklářství, výroba zbraní, látek). Silná armáda: kapitulace Britů před Madrásem (1769) sultán Típú: poselství do Paříže a Istambulu 1790-92 válka. 1792 Šrírangapattanská smlouva. 1799 pád Šrírangapattanu územní spojení madráské a bombajské prezidencie Haidarábád - nizám 1800 - subsidiární dohoda

29. Společnost pod vládou Společnosti (Kampaní bahádur) - další anexe (Avadh) - konfiskace půdy - neuznání nástupnictví - rušení tradiční správní struktury - zvyšování zemědělské daně - mocenská obchodní politika (likvidace textilní výroby) - vývoz surovin pro anglický průmysl (bavlna, hedvábí, juta, opium, indigo, obilí) Vznik "nové" střední třídy: zamíndárové, zaměstnanci Společnosti (tlumočníci, tajemníci, účetní), lichváři, obchodníci. Napříč kastami. Kopírování evropských kulturních vzorů. Nahrazení perštiny angličtinou. Zavádění anglického školství (spor "orientalistů" a "anglistů").

30. Protibritský odpor Povstání: kmenová společenství, vytlačovaná ze svých území (Čuárové, Khóndové, Santálci, Bhílové, …) sannjásinové (kajícníci), bojovný řád Šankarovy školy islámská: faráziové (povznešení): odpírání placení daně z půdy, vyhnání Britů vahhábovci – imám Sajjid Ahmad: džihád 1826 pochod do Kandaháru fundamentalismus (zavržení indických rysů islámu)

31. Velké povstání (1857) bengálská armáda: 110 000 sipáhíů, 12 000 Indů v jezdectvu; Britů v armádě 30 000 (převážně v Paňdžábu). náboje konzervované živočišným tukem 10. května v Mérathu: vzpoura celá severní a střední Indie do čela mughalský císař Bahádur Šáh II. -> legální válka za obnovení mughalské říše avadhská panovnice Hazrat Mahal péšvaNána Sáhab (Kánpur) ráníLakšmí Báí (Džhánsí) centrem povstání Dillí září 1857 – protiútok na Dillí

32. Důsledky Velkého povstání - konec správy Společnosti – Indie korunní kolonií (přímá správa) - zastavení anexí; možnost svobodné volby následníků - proklamace nevměšování se do náboženských záležitostí a tradic - proklamace rovnosti všech poddaných; reformy v armádě

33. Nacionalismus 1880: 400 000 evropsky vzdělaných Indů právníci, učitelé, novináři, podnikatelé, intelektuálové Hlavní centra: Kalkata, Alígarh, Púna, Lakhnaú, Madrás. Láhaur: Svadéší sabha (1873) Opozice proti Britům sjednocovala Indii. Vyhlášení královny Viktorie indickou císařovnou: darbár v Dillí (1877): požadavek pravidelných setkání špiček indického veřejného života ("národní kongres"). Hinduisté, muslimové, džinisté, sikhové. 1885 – založen Indický národní kongres (Bombaj) Raméščandra Banerdží (nejstarší politická strana v Asii) Cíl: boj ústavními prostředky

34. Gándhí • vůdce protibritského (nacionalistického) hnutí • 1915 – návrat do Indie z Jižní Afriky • 1921 – v čele Indického národního kongresu • „mahátma“ („velký duch“) • principy: • áhimsa (nenásilí) • satjagraha („držení pravdy“) • pasivní (nenásilný) odpor • Kampaně: • svadéší – bojkot britského zboží (1920) • svarádž – vlastní (indická) vláda (1930) • Opusťte Indii! (1940) • 1947 – odmítl se účastnit oslav nezávislosti • tlumil náboženské násilí vyvolané rozdělením Indie • zavražděn hinduistickým fanatikem (Náturám Gódsé)

35. Rozdělení Indie 1947 podle náboženského principu vznik Východního a Západního Pákistánu

36. Politika rozvoje 1947 Nezávislost Programy rozvoje: pětiletky Džaváharlál Néhrú (1947-1964) Džinnáh: Pákistán hlavní město: Karáčí Kašmír: příčina válek mezi Indií a Pákistánem začleňování knížectví Haidarábádský nizám: požadavek samostatnosti Razákiové (ozbrojené bojůvky) Budování průmyslu Néhrú: přehrady jsou chrámy moderní Indie Téhrí Narmada „ocelové srdce“: Damódarská pánev (Ásansól, Džamšédpur) zelená revoluce