Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag)

1. Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag) Zbyněk Buřival Ivo Řezníček

2. Úvod • Hlavními cíli studia bylo na jedné straně určení sledu postmagmatických pochodů (postupných přechodů od mikroklinizace, albitizace až ke greisenizaci) v mesozoických granitech v jižní oblasti Khenteiského sinklinoria, na straně druhé i interpretace vlivu přeměn na struktury i mikrostruktury granitů a jejich mineralogické a petrochemické složení a souvislost albitizace s tantalovým zrudněním v rámci AMAZONITOVÉHO PNĚ „AVDARANT“ a určení specifických rysů přeměn granitoidů. • Příspěvek shrnuje přehledně a výstižně prvotní výsledky studia druhotných přeměn Avdarantských granitů.

3. Mapa

4. Obecná charakteristika • Amazonitový peň „Avdarant“ se nalézá cca 150 km západně od hlavního města Ulaan Baataru ( GPS koordináty: 47° 37´ 25,9´´s.š 105°26´59,9´´v.d ). • Ložisko dekoračního kamene bylo objeveno v rámci Mongolsko-Ruské expedice v roce 1976. Současně byla zahájena pokusná těžba jámovým lomem. Avdarantský peň je nově těžen za účelem získávání dekoračního kamene od roku 1989.  Dobývací práce provádí vězni ručně: mlátky, želízky, perlíky, sochory, špičáky. Tento způsob lomové těžby končil na území České republiky v průběhu 18. století. • V případě povrchového výchozu vlastní horniny se jedná o „čepičku“ granitového pně, kde se při vývoji horniny střetly jak projevy albitizace, tak mikroklinizace i greisenizace. Výsledkem je amazonit albitový metasomatit, který si uchoval řadu strukturních znaků původního granitu, které se však při podrobné mikroskopické analýze jeví pouze jako reliktní.

5. Fotodokumentace

6. Petrografický popis horniny • Struktura je proužkovaná až hnízdovitá. • Mikrostruktura je reliktní vločková. • Barva horniny je v různých odstínech zelené, v místech převažující albitizace je barva bílá. • Omezení zrn je převážně hypautomorfní. • Hlavní minerály: • Křemen je přítomen ve dvou generacích. • V případě alkalických živců jsou přítomny jak albit, tak mikroklin, které se vzájemně uzavírají a zatlačují.

7. Vedlejší a akcesorické minerály: • Slídy: reliktní muskovit, který je pouze slabě korodovaný. • „Cinnvaldit“ vytváří hnízdovité shluky o velikosti do 8mm, přičemž vlastní krystaly slíd mají velikost do 4mm. • Fluorit je jeden z nejmladších minerálů, přítomen v shlucích slíd, kde vyplňuje pravděpodobně původně volné prostory a vznikl až po slídě, kdy došlo ke zvýšení aktivity F a snížení aktivity Al. • Kasiterit je vždy v asociaci s fluoritem a cinnvalditem, jeho vznik je pravděpodobně vázán na střední postmagmatické teploty.

8. Alkalické živce, kasiterit v „cinvalditu“, relikty původních kyselých plagioklasů

9. Alkalické živce obklopující kasiterit v „cinvalditu“, který uzavírá ferrokolumbit Cinvaldit a albit uzavírající fluorit, jemnozrnný kasiterit a ferrokolumbit

10. Mikrotermometrie • Podle předběžných výsledků studia fluidních inkluzí v rozmezí 380-450°C.

11. Petrologické výsledky • Postmagmatické pochody vedly ke zvýšení celkových i lokálních obsahů K2O a Na2O a snížení celkových obsahů CaO. • Horniny z Avdarantu jsou  obohacené Li, Cs, Rb, F, Th ve srovnání s obdobnými horninami v ČR i zahraničí

12. Literatura • Antipin V. S., Filippova B., Gerel O, and Lyzin A. V. (1976): Geologic framework and origin of zonal hypabyssal intrusions. Geology and Geophysics, str. 44-55. • Khasin R. A (1973): Khentejské sinklinorium. Ed. Marinov N. A.: Geologie Mongolska, II. vydání, str. 203-234, Ullan Baatar (v ruštině).