1 / 66

VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky. VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT. Živiny. Doporučená literatura Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

toyah
Download Presentation

VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Živiny

  2. Doporučená literatura • Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. • Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

  3. Definice disciplíny: Výživa a krmeníse zabývá studiem procesů spojených s : - příjmem - trávením - vstřebáváním - metabolismem - využitím živin v těle živých organismů

  4. Historie disciplíny : - kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat ( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva , dietetické a specifické vlastnosti krmiva ) - středověk ( bylinkářství, alchymie) - osobnosti a jejichobjevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

  5. Celková roční výroba krmivv ČRpro přibližně 5.0mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil.ks drůbežečiní :25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice 30 - 50 kg 15 - 20 t Kůň 25 - 30 kg asi 10 t Ovce 5 - 10 kg 2 - 4 t Prasnice 2.5 - 5 kg 1.1 t Liška 0,8 - 0,9 kg 300 - 350 kg Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg

  6. Kolik sní člověk za život? Za 70 let života člověk spotřebuje • 18 – 19 t sušiny • 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích To je asi • 12 t sacharidů, • 1,5 t bílkovin • 3 t tuků

  7. Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na40 - 90 %, tj. nedostatečně !!! Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 vejce - 140 - 150 g krmné směsi 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8 – 2,2 kg 1 kg jatečních prasat - 3,0 – 3,5 kg

  8. Základní terminologie : 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN 4./ KRMNÁ DÁVKA 5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA 6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

  9. Rozdělení živin : 1./ Podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

  10. 2./ Rozdělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) • sacharidy • lipidy • bílkoviny přijímané v nadbytku • některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

  11. b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : • organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) • anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY( biofaktory ) • organickéhocharakteru -vitamíny, enzymy,hormony.. • anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory...

  12. Chemické složení rostlin a živočichů • význam sledování • charakteristické rysy ( C, H, O, N ) • příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů • obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA 14 73 !!! DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20 !!! TUK 2 6,5 BNLV 68 !!! 0,2 !!! VLÁKNINA 3 !!! - !!! POPELOVINY 3 0.3

  13. Pořadí žívin Základní schéma živinového složení krmiva ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) 1 VODA 2 SUŠINA

  14. pořadí Základní schéma živinového složení krmiva živin SUCHÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) VODA 1. SUŠINA ( 3 + 4 ) 2. 3. ML 4. ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 ) = zdroj energie 5. NL = bílk. + NPN 6. TUK 7. VL = Strukturální sacharidy 8. BNLV = škrob + cukry + organický zbytek

  15. SUŠINA - její zdroje: Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : • do 10 % - vodnatá krmiva • 12 - 14 % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina • kolem 20 % - zelená píce ( 8 - 35 %) • kolem 30 % siláže ( libové maso ) • kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná ) • nad 90 % - tuky a minerální komponenty

  16. VODA - význam • transportní prostředí • termoregulace • stavební živina

  17. VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od5 do 95 % Množství vody v těle a tkáních kolísá : sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15% Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete,napájení je proto nezbytné !!! • nedostatečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti ... • nadbytečný příjem vody = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem ...

  18. VODA - zdroje napájecí voda - 75-50 _ _ Exogenní zdroje vegetační voda -15-40 _ oxidační voda - 10-10 Endogenní zdroj Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!! VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?) VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

  19. SA CH A R I D Y -cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N ) Plní funkce : A./v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ B./ v živočišných organismechjsou zdrojem : a • pohotové energie ( pro záchovu a produkci ) • pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu ) • pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy ) • pro tvorbu energetických zásob ( tuku) • substrátu k zabudování do aminokyselin

  20. Hlavní skupiny sacharidů Monosacharidy: • Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa), • Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa) Disacharidy: • Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa -Oligosacharidy: • Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa Polysacharidy: • škrob, glykogen, • fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ), • celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany, • pentosany (Arabinoxylany), pektiny, • Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

  21. Hlavní funkce sacharidů Rostlina: • rezervní látky (cukr, škrob, fruktany), • strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany, pektiny) Zvíře: • zásobní sacharidy (Glykogen), • součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí, chrupavek, slizů,

  22. Výskyt (příklady) sacharidů • Monosacharidy: • Glukosa: krev • Fruktosa: sperma • základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů • Oligosacharidy: • melasa, semena luskovin Disacharidy: • Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina • Laktosa: mléko • Polysacharidy: • škrob: obilí, brambory • glykogen: svaly, játra • inulin: topinambur • celulosa: zelená píce, sláma • pentosany a beta-glukany: obilná zrna • pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů • Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany: • živočišné tkáně, sekrety

  23. SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !! Jejich množství je dáno zhruba součtem : A./ bezdusíkatých látek výtažkových = =BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů ) stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů ) stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

  24. BNLV se zvířatům nenormují !!! Orientační obsahy BNLV v krmivech : • Tuk, bílkoviny - 0 % • Zelená píce - 8-10 % • Okopaniny - 15-20 % • Seno, sláma - 25-40 % • Obiloviny - 50-70 % • Krmný cukr - 90-95 % • Škrob - 100 %

  25. VLÁKNINA Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy, hemicelulózy, ligninu apod. a V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku stimuluje produkci trávicích šťáv snižuje koncentraci živin vyvolává pocit nasycenosti

  26. Orientační obsah vlákniny v krmivech : • okopaniny ( nejméně ) - do 1 % • obiloviny - 2 - 5 % ( oves - 10 % ) • zelená píce, siláž - 5 - 8 % • seno - 20 - 30 % • sláma - 30 - 40 %

  27. Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky ) Skot - 15 - 25 % Koně, ovce - 20 - 25 % Prasata - 3 - 8 % Drůbež - 3 - 5 % Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

  28. Tuky - lipidyrůzně složité organické sloučeninystanovují se extrakcí ( hrubý tuk ) VÝZNAM : • koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg ) • nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová ) • nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

  29. Rozdělení lipidů • Neutrální tuky (triglyceridy) • Vosky • Fosfolipidy • Glykolipidy • Steroidy • Karotenoidy

  30. Neutrální tuky (Triglyceridy) • Definice: Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou 1 - 3 mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

  31. Hlavní funkce neutrálních tuků • rezervní látka (depotní tuk) • tepelná izolace • mechanická ochrana citlivých orgánů • zásobárna v tucích rozpustných vitaminů • dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

  32. Doprovodné látky tuků • Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová Vitamin D – odvození od steranu • Karotenoidy: červená a žlutá polyenová barviva (lipochromy, např. lutein a zeaxantin) provitaminy vitaminu A (karoteny, např. beta- karoten)

  33. Orientační obsahy tukuv krmivech : Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 % Obilní šroty, mléko - 2 - 4 % Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 % Olejniny - semeno - 30 - 40 % Maso - 5 - 40 %

  34. TUKY se zvířatům nenormují !!! normuje se energie

  35. MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 oC • anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie • nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky • PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin

  36. Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F Inertní : Si, Al, Au, Ag ... SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

  37. Funkce minerálních látek - obecně : 1. Účastní se všech fyziologických pochodů 2. Podílí se na stavbě pevných tkání 3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ... 4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách 5. Udržují acidobazickou rovnováhu 6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

  38. Denní potřeba kuchyňské soli • Dojnice - kolem 50 g • Dospělá ovce - do 10 g • Prase 100 kg - přibližně 15 g • Slepice - asi 0,5 g • V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

  39. DUSÍKATÉ LÁTKY - (N-látky, NL, N x 6,25) nesprávně: protein, hrubý protein obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 )bílkoviny však obsahují 15 - 18% N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

  40. VÝZNAM - funkce dusíkatých látek: • a) Stavební: • obnova opotřebovaných tkání • tvorba spotřebovaných enzymů • tvorba nových tkání • růst tvorba živočišné produkce b) Energetická :( pokud jsou NL v nadbytku ) c) Specifická :jsou-li součástí biofaktorů

  41. BÍLKOVINY – vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek Dělí se na :1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … ) • 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) 3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )

  42. Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnostiAMINOKYSELIN • Zdroje aminokyselin v živočišném těle : • volné aminokyseliny krmiva, • bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle, • mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle, • rozpad tkáňových bílkovin v těle, • transaminace aminokyselin v těle

  43. AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH) • 1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ). V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin, jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny LYS HIS MET LEU THR ILEU TRP PHE VAL ARG G - glycin G - glutamová kyselina Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny • Synergismus aminokyselin : MET x CYS • Antagonismusaminokyselin :LYS x ARG

  44. AMINOKYSELINY V Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny : Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje ) Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku ) Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin LYS, MET, THR, TRP, PHE

  45. NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné • nutriční význam pouze pro přežvýkavce • pro monogastry představují metabolickou zátěž • energetická hodnota minimální 3 • Zástupci NPN : • AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách • AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek • ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví • AMINOCUKRY ( chitin ) • NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv ) • VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické ) • DUSIČNANY x DUSITANY • MOČOVINA

  46. Orientační obsahy N – látek v krmivech zelená píce- přibližně 2 – 3 % sláma- 5 % obiloviny- 10 % seno- 15 % luštěniny- 20 % extrahované šroty- 45 % kvasnice- 50 % živočišné moučky- 55-85 % ----------------------------------------------- kravské mléko- 3,5 % vykrmené prase - 14 - 16 % libové maso- asi 20 %

  47. Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek: • dojnice kolem 2000 g • dospělý kůň 700-1300 g • vykrmené prase(100kg) 400 g • ovce 200 g • slepice 20 g • člověk 50-80 g Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

  48. BIOFAKTORY - velká skupina nativních i syntetickýchkrmných aditív, které se ve výživě zvířat uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!! - v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v mikromnožstvích - doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 %

  49. B I O F A K T O R Y plní několik funkcí ( 8 ) : • nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli) • katalytické ( biokatalyzátory ) • regulační ( hormonální látky, probiotika ) • stimulační – podpůrné( antimikrobiální ) • prevenční a léčebné( ochranné látky ) • konzervační ( zvyšující uchovatelnost ) • technické( ovlivňující vlastnosti krmiva ) • doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

  50. Biofaktory umožňují velkochov zvířat ! Mají pozitivní vliv na jejich : • ZDRAVOTNÍ STAV • užitkovost • využití krmiv • biologickou hodnotu produkce • celkovou ekonomiku výroby. Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! !!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování )!!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )

More Related