VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

1. Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Živiny

2. Doporučená literatura • Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. • Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

3. Definice disciplíny: Výživa a krmeníse zabývá studiem procesů spojených s : - příjmem - trávením - vstřebáváním - metabolismem - využitím živin v těle živých organismů

4. Historie disciplíny : - kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat ( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva , dietetické a specifické vlastnosti krmiva ) - středověk ( bylinkářství, alchymie) - osobnosti a jejichobjevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

5. Celková roční výroba krmivv ČRpro přibližně 5.0mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil.ks drůbežečiní :25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice 30 - 50 kg 15 - 20 t Kůň 25 - 30 kg asi 10 t Ovce 5 - 10 kg 2 - 4 t Prasnice 2.5 - 5 kg 1.1 t Liška 0,8 - 0,9 kg 300 - 350 kg Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg

6. Kolik sní člověk za život? Za 70 let života člověk spotřebuje • 18 – 19 t sušiny • 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích To je asi • 12 t sacharidů, • 1,5 t bílkovin • 3 t tuků

7. Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na40 - 90 %, tj. nedostatečně !!! Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 vejce - 140 - 150 g krmné směsi 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8 – 2,2 kg 1 kg jatečních prasat - 3,0 – 3,5 kg

8. Základní terminologie : 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN 4./ KRMNÁ DÁVKA 5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA 6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

9. Rozdělení živin : 1./ Podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

10. 2./ Rozdělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) • sacharidy • lipidy • bílkoviny přijímané v nadbytku • některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

11. b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : • organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) • anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY( biofaktory ) • organickéhocharakteru -vitamíny, enzymy,hormony.. • anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory...

12. Chemické složení rostlin a živočichů • význam sledování • charakteristické rysy ( C, H, O, N ) • příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů • obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA 14 73 !!! DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20 !!! TUK 2 6,5 BNLV 68 !!! 0,2 !!! VLÁKNINA 3 !!! - !!! POPELOVINY 3 0.3

13. Pořadí žívin Základní schéma živinového složení krmiva ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) 1 VODA 2 SUŠINA

14. pořadí Základní schéma živinového složení krmiva živin SUCHÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) VODA 1. SUŠINA ( 3 + 4 ) 2. 3. ML 4. ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 ) = zdroj energie 5. NL = bílk. + NPN 6. TUK 7. VL = Strukturální sacharidy 8. BNLV = škrob + cukry + organický zbytek

15. SUŠINA - její zdroje: Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : • do 10 % - vodnatá krmiva • 12 - 14 % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina • kolem 20 % - zelená píce ( 8 - 35 %) • kolem 30 % siláže ( libové maso ) • kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná ) • nad 90 % - tuky a minerální komponenty

16. VODA - význam • transportní prostředí • termoregulace • stavební živina

17. VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od5 do 95 % Množství vody v těle a tkáních kolísá : sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15% Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete,napájení je proto nezbytné !!! • nedostatečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti ... • nadbytečný příjem vody = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem ...

18. VODA - zdroje napájecí voda - 75-50 _ _ Exogenní zdroje vegetační voda -15-40 _ oxidační voda - 10-10 Endogenní zdroj Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!! VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?) VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

19. SA CH A R I D Y -cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N ) Plní funkce : A./v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ B./ v živočišných organismechjsou zdrojem : a • pohotové energie ( pro záchovu a produkci ) • pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu ) • pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy ) • pro tvorbu energetických zásob ( tuku) • substrátu k zabudování do aminokyselin

20. Hlavní skupiny sacharidů Monosacharidy: • Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa), • Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa) Disacharidy: • Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa -Oligosacharidy: • Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa Polysacharidy: • škrob, glykogen, • fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ), • celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany, • pentosany (Arabinoxylany), pektiny, • Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

21. Hlavní funkce sacharidů Rostlina: • rezervní látky (cukr, škrob, fruktany), • strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany, pektiny) Zvíře: • zásobní sacharidy (Glykogen), • součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí, chrupavek, slizů,

22. Výskyt (příklady) sacharidů • Monosacharidy: • Glukosa: krev • Fruktosa: sperma • základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů • Oligosacharidy: • melasa, semena luskovin Disacharidy: • Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina • Laktosa: mléko • Polysacharidy: • škrob: obilí, brambory • glykogen: svaly, játra • inulin: topinambur • celulosa: zelená píce, sláma • pentosany a beta-glukany: obilná zrna • pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů • Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany: • živočišné tkáně, sekrety

23. SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !! Jejich množství je dáno zhruba součtem : A./ bezdusíkatých látek výtažkových = =BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů ) stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů ) stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

24. BNLV se zvířatům nenormují !!! Orientační obsahy BNLV v krmivech : • Tuk, bílkoviny - 0 % • Zelená píce - 8-10 % • Okopaniny - 15-20 % • Seno, sláma - 25-40 % • Obiloviny - 50-70 % • Krmný cukr - 90-95 % • Škrob - 100 %

25. VLÁKNINA Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy, hemicelulózy, ligninu apod. a V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku stimuluje produkci trávicích šťáv snižuje koncentraci živin vyvolává pocit nasycenosti

26. Orientační obsah vlákniny v krmivech : • okopaniny ( nejméně ) - do 1 % • obiloviny - 2 - 5 % ( oves - 10 % ) • zelená píce, siláž - 5 - 8 % • seno - 20 - 30 % • sláma - 30 - 40 %

27. Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky ) Skot - 15 - 25 % Koně, ovce - 20 - 25 % Prasata - 3 - 8 % Drůbež - 3 - 5 % Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

28. Tuky - lipidyrůzně složité organické sloučeninystanovují se extrakcí ( hrubý tuk ) VÝZNAM : • koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg ) • nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová ) • nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

29. Rozdělení lipidů • Neutrální tuky (triglyceridy) • Vosky • Fosfolipidy • Glykolipidy • Steroidy • Karotenoidy

30. Neutrální tuky (Triglyceridy) • Definice: Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou 1 - 3 mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

31. Hlavní funkce neutrálních tuků • rezervní látka (depotní tuk) • tepelná izolace • mechanická ochrana citlivých orgánů • zásobárna v tucích rozpustných vitaminů • dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

32. Doprovodné látky tuků • Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová Vitamin D – odvození od steranu • Karotenoidy: červená a žlutá polyenová barviva (lipochromy, např. lutein a zeaxantin) provitaminy vitaminu A (karoteny, např. beta- karoten)

33. Orientační obsahy tukuv krmivech : Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 % Obilní šroty, mléko - 2 - 4 % Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 % Olejniny - semeno - 30 - 40 % Maso - 5 - 40 %

34. TUKY se zvířatům nenormují !!! normuje se energie

35. MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 oC • anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie • nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky • PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin

36. Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F Inertní : Si, Al, Au, Ag ... SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

37. Funkce minerálních látek - obecně : 1. Účastní se všech fyziologických pochodů 2. Podílí se na stavbě pevných tkání 3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ... 4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách 5. Udržují acidobazickou rovnováhu 6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

38. Denní potřeba kuchyňské soli • Dojnice - kolem 50 g • Dospělá ovce - do 10 g • Prase 100 kg - přibližně 15 g • Slepice - asi 0,5 g • V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

39. DUSÍKATÉ LÁTKY - (N-látky, NL, N x 6,25) nesprávně: protein, hrubý protein obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 )bílkoviny však obsahují 15 - 18% N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

40. VÝZNAM - funkce dusíkatých látek: • a) Stavební: • obnova opotřebovaných tkání • tvorba spotřebovaných enzymů • tvorba nových tkání • růst tvorba živočišné produkce b) Energetická :( pokud jsou NL v nadbytku ) c) Specifická :jsou-li součástí biofaktorů

41. BÍLKOVINY – vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek Dělí se na :1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … ) • 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) 3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )

42. Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnostiAMINOKYSELIN • Zdroje aminokyselin v živočišném těle : • volné aminokyseliny krmiva, • bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle, • mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle, • rozpad tkáňových bílkovin v těle, • transaminace aminokyselin v těle

43. AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH) • 1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ). V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin, jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny LYS HIS MET LEU THR ILEU TRP PHE VAL ARG G - glycin G - glutamová kyselina Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny • Synergismus aminokyselin : MET x CYS • Antagonismusaminokyselin :LYS x ARG

44. AMINOKYSELINY V Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny : Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje ) Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku ) Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin LYS, MET, THR, TRP, PHE

45. NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné • nutriční význam pouze pro přežvýkavce • pro monogastry představují metabolickou zátěž • energetická hodnota minimální 3 • Zástupci NPN : • AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách • AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek • ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví • AMINOCUKRY ( chitin ) • NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv ) • VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické ) • DUSIČNANY x DUSITANY • MOČOVINA

46. Orientační obsahy N – látek v krmivech zelená píce- přibližně 2 – 3 % sláma- 5 % obiloviny- 10 % seno- 15 % luštěniny- 20 % extrahované šroty- 45 % kvasnice- 50 % živočišné moučky- 55-85 % ----------------------------------------------- kravské mléko- 3,5 % vykrmené prase - 14 - 16 % libové maso- asi 20 %

47. Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek: • dojnice kolem 2000 g • dospělý kůň 700-1300 g • vykrmené prase(100kg) 400 g • ovce 200 g • slepice 20 g • člověk 50-80 g Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

48. BIOFAKTORY - velká skupina nativních i syntetickýchkrmných aditív, které se ve výživě zvířat uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!! - v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v mikromnožstvích - doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 %

49. B I O F A K T O R Y plní několik funkcí ( 8 ) : • nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli) • katalytické ( biokatalyzátory ) • regulační ( hormonální látky, probiotika ) • stimulační – podpůrné( antimikrobiální ) • prevenční a léčebné( ochranné látky ) • konzervační ( zvyšující uchovatelnost ) • technické( ovlivňující vlastnosti krmiva ) • doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

50. Biofaktory umožňují velkochov zvířat ! Mají pozitivní vliv na jejich : • ZDRAVOTNÍ STAV • užitkovost • využití krmiv • biologickou hodnotu produkce • celkovou ekonomiku výroby. Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! !!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování )!!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )