ZNEČIŠTĚNÍ NA ZEMI

1. ZNEČIŠTĚNÍ NA ZEMI

2. Znečištění na Zemi • Jeden z globálních problémů • Přírodní i antropogenní původ • Cizorodé látky sou ve všech složkách prostředí • Problematické vlastnosti chemických látek- toxicita, persistence (stálost), kumulace • Hlavní toxické látky – pesticidy (DDT), dioxiny, těžké kovy, uhlovodíky, benzen

3. Znečištění atmosféry • Kromě hlavních plynů je v atmosféře i stopové množství oxidu siřičitého, oxidu dusíku, amoniaku či metanu díky různým přírodním procesům • Člověk významně napomáhá změně složení atmosféry • Největším přirozeným zdrojem těchto plynů je oceán a vegetace

4. Požáry lesů jsou zdrojem, těžkých kovů, uhlovodíků, látek vznikajících spalováním fosilních paliv • Vulkanismus je zdrojem oxidů síry, dusíku, prachu, těžkých kovů, HCl, čpavku • Mikroorganismy - produkují metan, sirovodík, oxidy dusíku

5. Vliv člověka na atmosféru • Oxid uhličitý – CO2 - spalování fosilních paliv (77%), výroba vápna a cementu, výroba železa a oceli • Oxid uhelnatý – CO – nedokonalé spalování fosilních paliv, koksárenské pece, hutnictví a kovoprůmysl, doprava, domácí topeniště

6. Oxidy dusíku – NOx - vznikají při spalovacích procesech, NO a NO2 jsou toxické již při nízkých koncentracích, z atmosféry jsou účinně odstraňovány - NO oxidací ozonem, NO2 reakcí s vodou na kyselinu dusičnou • Metan a amoniak – zdrojem je zemědělská výroba • Aromatické uhlovodíky – benzen – výfukové plyny

7. Freony – dříve jako chladící média a hnací plyn ve sprejích, jsou součástí rozpouštědel a do ovzduší se dostávají hlavně z průmyslu - Dnes je jejich výroba ve světě značně omezena pro poškozování ozonové vrstvy • Těžké kovy – rtuť, arsen, olovo a kadmium

10. Kromě koncentrace je pro znečištění ovzduší důležitá doba setrvání látek v atmosféře - dusík 44 mil. let, freony 150 let, oxidy dusíku 5 dní, čpavek 7 dní, oxid siřičitý 2-4 dny, vodní pára 10 dní, olovo 14 dnů

11. Atmosférický aerosol • Složka atmosféry tvořená pevnými nebo kapalnými částicemi rozptýlenými ve vzduchu • Antropogenní aerosol – vysoký podíl organických látek dehtového charakteru, zvýšená koncentrace kovových iontů • Množství v atmosféře se těžko odhaduje a neustále roste • Srážky mohou částečně aerosol odstranit

12. Smog • Smoke & fog • Fotochemický smog (losangelského typu) – Nox (se spalovacích motorů), uhlovodíky, sluneční záření, teplota nad 17oC • Londýnský smog – kouř, mikroskopické kapičky H2SO4 , hlavně v zimě se zvýšenými emisemi SO2

13. Znečištění pedosféry • Degradace (znehodnocení) půdy – 10% zemského povrchu • Narušení pedogenetického procesu • Kontaminace podzemních vod • Kontaminace potravních řetězců • Úbytek půdních organismů

14. Hlavní zdroje znečištění - imise z průmyslu a dopravy - odpady (i jejich likvidace) - atmosférický spad (pevné imise z továren) - agrochemikálie – průmyslová hnojiva a pesticidy (herbicidy na plevel, insekticidy na hmyz, fungicidy na houby)

15. Samočistící schopnost půdy – biodegradace – mikroorganismy jsou schopny v rámci svého metabolismu rozložit cizí látky (snížení toxicity není pravidlem)

16. Znečištění hydrosféry • Hydrosféra antropogenně nejvíce ovlivňována z krajinné sféry • Problém s nezávadnou vodou – šíření infekcí a parazitů • Ukazatele kvality vody – fyzikální, kyslíkové, organické, anorganické

17. Zdroje znečištění hydrosféry • Přírodní a antropogenní • Bodové, plošné a liniové

18. Povrchové a podpovrchové vody • Eutrofizace vody – nadměrné množství dusíku a fosforu (hnojiva, prací prostředky) – přemnožení řas a sinic • Samočištění vod – rychlejší u tekoucí vody, důležité je množství kyslíku, jinak přemnožení hnilobných bakterií • Znečištění vod je obecně rozsáhlejší v rozvojových zemích

19. Znečištění světového oceánu • Organické a anorganické škodliviny z řek • Odpadní voda z pobřeží • Lodní doprava • Škodlivé látky z atmosféry • Ukládání toxických a radioaktivních látek na mořské dno hlavní problém představují – ropné látky, chlorované uhlovodíky, těžké kovy, komunální odpad, tox. a radioakt. látky

21. Ostrov odpadků • Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy • Průměr 1 600 km, hmotnost 3 mil. tun

22. Kyselé deště

23. Odpady • Za rok v ČR kolem 30 mil. tun odpadu • Z toho 6% nebezpečný odpad • Asi 20% se skládkuje, 25% recykluje, zbytek se spaluje • 10% je komunální odpad, zbytek „podnikový“ odpad (2/3 průmysl a stavebnictví) • Za rok 150-200 kg na osobu • Tříděním se umožní recyklace 1/3

27. Uložení jaderného odpadu • Nízko a středně aktivní odpad se ukládá ve zpevněné formě (spec. obaly), kapalné prochází bitumenací – odpaření kapaliny, smíchání s bitumenem, organická látka podobná asfaltu, tím se 2,5x sníží objem, nevýhodou je hořlavost bitumenu, vše se několikrát lisuje a v sudech ukládá do úložiště

28. Vysokoaktivní odpad – vyhořelé jaderné palivo – 40 – 50 let v meziskladech, poté je uložen do hlubinného úložiště proces vitrifikace – přeměna na stabilní materiál – sklo při 1200o C • Hlubinné úložiště ve stabilních geologických vrstvách, nesmí hrozit vulkanismus, zemětřesení, záplavy, zalednění, multibariérový systém

29. 1. bariéra – znehybnění radionuklidů v nerospustné chemické formě - barosilikátové sklo, cement, keramika, bitumen • 2. bariéra – materiál obalu radioaktivního zpevněného odpadu – životnost 1 mil. let • 3. bariéra – přírodní – samotné geologické prostředí – životnost min. 70 mil. let