ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

1. ROMÁNSKÉ UMĚNÍ 1000 – 1250

2. První univerzální stavební sloh. Předrománské umění: • doba karolínská podle císaře Karla Velikého, u nás do konce 10. století • doba otonská podle císaře Oty II., u nás do konce 11. století • následuje umění románské

3. Pojem románský sloh vznikl až v 19. století a nahradil starší termín byzantinský sloh. Pojmenování souvisí s tím, že architektům sloužily po stránce technické jako vzor římské stavby. • Na rozdíl od jiných slohů (gotika) se sloh románský nezrodil na jednom místě, ale přibližně ve stejné době v různých zemích, které patřily římské říši. • Románské umění sloužilo především římské církvi k propagaci náboženské ideologie. Církev byla hlavním objednavatelem a odběratelem románského umění i jeho výrobcem. Existovalo i světské umění, ale umění církevní mělo vedoucí postavení. Církev předepisovala jak obsah a náměty románského umění, tak i jeho formu. • V románském umění se necenila tvůrčí originalita, ale pracovalo se podle předloh. Hlavní snahou umělců bylo předlohy věrně napodobit. Teprve na konci románského období se objevují v nejpokročilejších zemích jména umělců.

4. ARCHITEKTURA Znaky: • půlkruhový oblouk • stavby působí masivně, neboť velký tlak kleneb vyžadoval tlusté zdi • prostor je zakončen valenou nebo křížovou klenbou • okna jsou malá • tlak kleneb nesou pilíře • sloupy se skládají ze tří částí - patky, dříku, hlavice • nejvíce vyzdobenou částí kostelů bývá západní průčelí (reliéf nad portálem) • reliéfy představují první sochařské výtvory • stavební materiál byl kámen, ale také cihla • zdi byly složeny z kamenných kvádříků a zvenku byly neomítnuty Rozmach stavebního podnikání nastal po roce 1000, kdy se nedostavil očekávaný konec světa a každá obec chtěla vystavět krásný kostel.

5. Druhy staveb sakrální stavitelství: kostel, klášter světské stavitelství: hrad, městský palác, měšťanský dům, kamenný most Typy kostelů: • podélné - obdélná dispozice, jedno a vícelodní stavby - baziliky (někdy i s příčnou lodí) • centrální dispozice - půdorys čtverce nebo řeckého kříže - rotundy Nejběžnější dispozice chrámů mají tvar latinského kříže nebo písmene T. Památky: • Baptisterium, dóm a zvonice – šikmá věž v Pise • Opatský kostel v Maria Lach • chrám v Cluny • kamenný most v Avignonu ve Francii • londýnský Tower

6. Naše románské stavební památky • Baziliky a rotundy: bazilika svatého Jiří na Hradčanech bazilika Panny Marie Tismice rotunda svatého Jiří na Řípu rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě • Břevnovský klášter, krypta • Přemyslovský palác v Olomouci, fragmenty oken • Hrady: Strakonice, Přimda, císařská falc v Chebu • Kamenný Juditin most v Praze byl postaven na místě dnešního Karlova mostu. (Judita byla chotí krále Vladislava I.) Most byl postaven ve 12. století, byl 514 m dlouhý, 6,8 m široký a stál na dvaceti pilířích.

7. SOCHAŘSTVÍ • Sochařská díla byla vázána na architekturu – především tympanon portálu. • Církev jako odběratel i výrobce děl předepisovala náměty i formu zobrazení. • Tvůrci jsou většinou anonymní. • Sochařské práce se zpravidla zhotovovaly ve stavitelských hutích. • Místo volné sochy převládl plošný reliéf. • Románský umělec neznal a neužíval perspektivu. • Pracoval podle kreslených vzorníků, které obsahovaly hlavní vzorové náboženské výjevy. • Zmizela snaha individualizovat lidské postavy, rozlišovaly se pouze pohlaví a věk, postavy byly bez výrazu v obličeji, strnulé v pohybu těla.

8. Sochy pokrývaly portály chrámů a hlavice sloupů. I pro negramotné zobrazovaly názorně hlavní dogmata křesťanského náboženství. V tympanonu nad vchodem do chrámu byl obvykle vytesán reliéf Krista jako krále nebes, na hlavicích sloupů boj dobra se zlem, duše s pokušením těla, ctnosti s hříchem… Co se týče řezbářství, byl jediným námětem Kristus na kříži. Z anonymity vystoupila pouze postava sochaře Gisleberta, který zdobil kostely ve Francii. Dílo: - reliéf z baziliky svatého Jiří v Praze - portál kostela svatého Prokopa , Záhoří n.L. - portál kostela svatého Trofima v Arbes, Francie - reliéf Daniel v jámě lvové z dómu ve Wormsu

9. MALÍŘSTVÍ • převažuje nástěnná malba a malba knižní • schematičnost a strnulost postav jako v sochařství • náměty byly předepsány církví - například v kněžišti velká postava Krista – Soudce v mandorle • zatímco nástěnná malba byla určena především negramotnému lidu, malba knižní se zhotovovala pro kněze a světské feudály • do doby románského slohu náleží i vznik malby na skle a deskové malby, které se plně rozvinuly až v gotice

10. Památky • Freska povolání Přemysla na trůnz rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě. Po celém obvodu válcovité stavby až do kopule se táhnou tři pásy nástěnných maleb - fresek.V nejvyšším pruhu jsou umístěny postavy andělů a svatých, pod nimi pás přemyslovských knížat. Spodní pás je vyprávěním o povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec. Nalevo přijíždí kněžna Libuše, napravo jede vstříc samotnému Přemyslovi. Přemysl ji vítá vztyčenou paží. Na obrázku stačil za spřežením volků zasadit do země otku, lískový prut, kterým spřežení poháněl. Malíř zachytil i pověstný zázrak - z prutu již vyhnaly větve a listy… • Iluminované rukopisy, například Kodex vyšehradský. Vyšehradský kodex je evangeliářem - výborem z evangelií. Je doprovázen celostránkovými iluminacemi. • Strahovský evangeliář Nejstarší část - vazba pochází z doby prvních Přemyslovců, další části byly doplněny v gotice a renesanci.

11. Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl v rámci projektu SIPVZ jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

12. Použitá literatura: • Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 • Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 • Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 • Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990 • Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 • Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 • Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004 • Stadler, W.: Dějiny sochařství. Praha 1996 • CD ROM Artopedia 2 • CD ROM Encyklopedie světové architektury • CD ROM Lexikon českých výtvarníků ..

13. Břevnovský klášter,krypta

14. Baptisterium, dóm a zvonice -- šikmá věž v Pise

15. Opatský kostel v Maria Lach

16. bazilika Panny Marie Tismice

17. chrám v Cluny

18. bazilika svatého Jiří na Hradčanech

19. rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě

21. Přemyslovský palác v Olomouci

22. Přimda

23. rotunda svatého Jiří na Řípu

24. reliéf z baziliky svatého Jiří v Praze

25. reliéf z baziliky sv. Jiří v Praze

26. portál kostela sv. Prokopa Detail výzdoby portálu ukazuje střídání geometrických, abstraktních, rostlinných a figurálních motivů v obloukových pásech.

27. portál kostela sv. Trofima v Arles

28. Daniel v jámě lvové

29. nástěnná malba v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě

30. Kodex vyšehradský Na prvním obrázku je zachycen kníže Václav na trůně s praporcem, na druhém se jedná o zmrtvýchvstání při Posledním soudu.

31. vazba strahovského evangeliáře