Soudružské vyřizování účtů

1. Soudružské vyřizování účtů

2. Politické procesy ve státech sovětského bloku • Po odtržení komunistické Jugoslávie vedené Josipem Brozem Titem od SSSR začíná intenzivní hledání nepřátel ve vlastních řadách • Po roztržce s Titem nemohli nejvyšší představitelé Sovětského svazu připustit, aby se podobná věc opakovala v kterémkoliv dalším vazalském státu • Proto pod patronací Moskvy dochází v některých lidově demokratických zemích sovětského bloku k urputnému hledání onoho „slabšího článku socialistického bloku“, který by projevoval sympatie k Titově politice

3. Polsko: • 3. 9. 1948 byl zbaven funkce generálního tajemníka polské komunistické strany Wladyslaw Gomulka pro údajné sympatie k Titově politice • Ve vedení strany ho vystřídal jeho stranický rival Boleslav Bierut, který na zasedání ÚV strany konaném 31.8. až 3.9.1948 pronesl projev v intencích Stalinova vedení s názvem „Pravicová a nacionalistická úchylka ve vedení strany a cesty a prostředky k jejich překonání“

4. Albánie: • V listopadu 1948 na 1. sjezdu Albánské komunistické strany se kvůli „nacionalistické úchylce“ snesla kritika na generálního tajemníka strany, místopředsedu vlády a ministra vnitra Koči Dzodzeho a další čtyři vysoké stranické a vládní představitele • V červnu 1949 byl Dzodze odsouzen k smrti a další obžalovaní k vysokým trestům odnětí svobody • Za vinu se jim dávalo, že chtěli s „pomocí jugoslávských zrádců a trockistů připravit protistátní spiknutí s cílem odtržení Albánie od dalších socialistických zemí a přeměnit ji v jugoslávskou kolonii“

5. Bulharsko: • Také zde hledali v roce 1949 „nacionalisty“ • Podezření padlo na člena bulharského partajního politbyra a místopředsedu vlády Trajčo Kostova • V červnu 1949 byl zbaven funkcí a postaven před soud • Na rozdíl od ostatních deseti spoluobžalovaných se Kostov před tribunálem bránil a odvolal svá dřívější přiznání, přesto byl v prosinci 1949 odsouzen k trestu smrti, mimo jiné za to, že údajně připravoval připojení Bulharska k Jugoslávii • Také on padl za oběť stalinskému hledání „vnitřního nepřítele“

6. Maďarsko: • Na konci května 1949 byl zatčen bývalý ministr vnitra a poté zahraničí László Rajk spolu s předsedou kádrové komise ÚV Maďarské strany pracujících dr. Tiborem Szonyim a dalšími osmnácti osobami • Soudní proces s Rajkem a spol. skončil 24. 9. 1949 • Na základě zcela vykonstruované obžaloby byl Rajk spolu s dalšími dvěma obviněnými odsouzen k trestu smrti za to, že se „spolčil s americkými imperialisty a titovskými zrádci k uskutečnění převratu v Maďarsku a jeho proměnu v jugoslávskou kolonii“

7. Situace v Československu • Aby se ani u nás v potírání „nacionalistické úchylky“ nic nezmeškalo, bije generální tajemník KSČ Rudolf Slánský na poplach • Z jeho iniciativy byly zřízeny stranické vyšetřovací komise a posléze dva specializované sektory ve Státní bezpečnosti, které dostaly za úkol vyšetřovat zatčené stranické funkcionáře • Za účelem vyhledávání „nepřátelských živlů“ v řadách KSČ byla už v prosinci r. 1948 ustanovena komise stranické kontroly, v níž měla nemalý vliv soudružka ing. Jarmila Taussigová

8. Zanedlouho po IX. Sjezdu KSČ konaném v květnu 1949 k nám Rudolf Slánský a Klement Gottwald pozvali sovětské bezpečnostní poradce Lichačeva, Makarova a další, kteří již dříve „dobře radili“ v Bulharsku a zvláště v Maďarsku, kde režírovali proces s Rajkem • Jako ideologicko-metodický základ hledání „vnitřního nepřítele“ byla vydána brožurka shrnující poznatky z Rajkova soudu, která byla prezentována jako učebnice boje proti nacionalismu • Komise stranické kontroly spolu se sovětskými poradci shromažďovala a vyhodnocovala „závadné poznatky“ i na dříve nedotknutelné soudruhy, kteří byli následně zatýkáni

9. Mezi soudruhy začíná přituhovat • V soudružské „prověrkové smršti“ měla své místo komise v čele se sovětským poradcem Smirnovem, která měla za úkol vyhodnotit archivní materiál o našich interbrigadistech dovezený ze SSSR • Odtud vedl již jen krůček k tomu, aby se začala pořádně otřásat půda pod nohama některých vedoucích pracovníků bezpečnosti • Od konce ledna do druhé poloviny února 1951 probíhalo masové zatýkání čelných představitelů bezpečnosti • Ve výpovědích Lobla, Karla Švába, Artura Londona a dalších zatčených stranických funkcionářů se na nátlak vyšetřovatelů začínají objevovat kompromitující zmínky o Rudolfu Slánském

10. Moskva zasahuje do dění v ČSR • Vyšetřování soudruhů v ČSR se po Stalinových odsuzujících projevech na adresu sionismu začalo zaměřovat na vedoucí funkcionáře KSČ židovského původu • Stalinovo protižidovské tažení mělo po procesech na domácí půdě a v Maďarsku své pokračování v Československu • Po vyřízení účtů s nedůvěryhodnými interbrigadisty tak byly i u nás zahájeny přípravy k odstranění vysokých stranických činitelů židovského původu, zastávajících významná postavení jak na ÚV KSČ, tak ve státních službách

11. Počátek pádu generálního tajemníka • Sovětská mračna se tak definitivně začala stahovat i nad hlavami prominentů jako byli generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ Bedřich Geminder a další • 23. 7. 1951 přišla Gottwaldovi z Moskvy zpráva, že Slánský udělal mnoho chyb při výběru kádrů, a proto se nehodí pro funkci, kterou zastává – počátek pádu Rudolfa Slánského • 30. 7. 1951 – při příležitosti oslav jeho padesátin Slánskému Gottwald udělil Řád socialismu, pozdravné gratulace přicházejí do Prahy i ze spřátelených zemí • Blahopřání, na které Slánský nejvíce čekal, však nepřišlo – Kreml se neozval • 5. 9. 1951 – Slánský je odvolán z funkce generálního tajemníka KSČ a následně je Gottwaldem jmenován do funkce náměstka předsedy vlády, kterým byl Antonín Zápotocký

12. Operace „Velký metař“ • Slánského sesazení z funkce generálního tajemníka strany bylo jako významný signál hodnoceno v řadách české emigrace • Zpravodajci z něj mohli dovozovat, že se v ČSR stejně jako v jiných zemích sovětského bloku připravuje velký monstrproces, ve kterém by Slánský mohl sehrát významnou roli • Major František Ostrý navrhl gen. Františku Moravcovi, aby Slánskému ještě více zkomplikovali život nabídkou odchodu do emigrace – gen. Moravcovi se tento nápad zalíbil a podpořil jej

13. „Velký metař se rozjíždí • Za přísných opatření tak Ostrý a jeho zpravodajci začali připravovat operaci nazvanou „Velký metař“ • Za agenta, který má do Prahy doručit dopis a pas od zpravodajců důvěryhodnému člověku, který zkontaktuje Slánského, byl vybrán Rudolf Nevečeřal • Nevečeřal byl po přechodu státních hranic u Chebu dopraven do pražské estébácké centrály, kde prozradil své poslání i osoby, které měl v Praze kontaktovat • Jeho informace nalezly okamžitý ohlas u nejvyšších špiček Stb a urychlily snahy definitivně se Slánským zúčtovat

14. O Nevečeřalových výpovědích byl okamžitě informován hlavní sovětský poradce u nás, gen. NKVD Alexej Besčasnov, který vše nahlásil do Moskvy • 11. 11. 1951 přiletěl do Prahy zvláštní Stalinův emisar Anastas Mikojan s delikátním posláním – přimět Gottwalda vydat pokyn k zatčení Slánského • Gottwald po poradě s předsedou vlády Antonínem Zápotockým, ministrem Ladislavem Kopřivou a sovětským poradcem Besčasnovem dal pokyn k zatčení Slánského

15. Konec Rudolfa Slánského a spol. • V noci z 23. na 24. 11. 1951 byl Slánský po návratu z večírku u Zápotockého zatčen ve své vile • Po zatčení Slánského došlo i na další vysoce postavené partajníky – Gottwaldova ekonomického poradce Ludvíka Frejku, náměstka ministra zahraničního obchodu Rudolfa Margolia, vedoucího funkcionáře Státního úřadu plánovacího Josefa Goldmanna, náměstka předsedy Státního úřadu plánovacího dr. ing. Eduarda Outratu, náměstka ministra financí dr. Otto Fischla, novináře André Simona, zástupce Slánského Josefa Franka a další • Mnozí zatčení soudruzi stále chovali naději, že až straně poslouží, ona se jim odmění svobodou – nepočítali tedy s nejhorším • Jejich činy ale neměly na jejich osud žádný vliv – v očích svých katů byli jen bezbrannými figurkami

16. Skoncování se „spiklenci“ • Kdo bude zařazen do „centra“ a souzen se Slánským, se vybíralo podle toho, jakou měl dotyčný funkci před zatčením a zda bude bez problémů vypovídat u soudu • Přihlíželo se také k tomu, aby byly zastoupeny všechny hlavní úseky – stranický aparát, zahraniční obchod, finance, bezpečnost a armáda – šlo o oblasti, kde to při budování socialismu nejvíce skřípalo, proto bylo nutné svrhnout nyní zodpovědnost za chyby systému na obětní beránky

17. Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským • V říjnu 1952 bylo vyšetřování se soudruhy ze „spikleneckého centra“ skončeno • Nastává další etapa přípravy velkého veřejného procesu • Hlavními organizátory chystaného monstrprocesu byli náměstek ministra národní bezpečnosti mjr. Antonín Prchal, Bohumil Doubek a vyšetřovatel škpt. Milan Moučka, za justici ministr spravedlnosti dr. Štefan Rais a jeho náměstek dr. Karel Klos a dále zvláštní komise ÚV KSČ, do níž patřili Václav Kopecký, Karol Bacílek a Alexej Čepička • Politický sekretariát ÚV KSČ pak vybral za hlavního žalobce prokurátora dr. Josefa Urválka

18. Proces s „protistátním spikleneckým centrem“ Slánský a spol. proběhl v Praze ve dnech 20.-27. 11. 1952 • Rozsudek byl vynesen 27. 11. 1952 • Trest smrti dostali Slánský, Geminder, Šváb, Šling, Frank, Fischl, Reicin, Margolius, Simone, Frejka a Clementis • Další souzení Artur London, Evžen Lobl a Vavro Hajdů dostali trest doživotí • Odsouzení k smrti si podali žádost o milost ke Klementu Gottwaldovi, ten však nikomu z nich nevyhověl • Rozsudek byl vykonán 3. 12. 1952 • Aby zločinecký komunistický režim nebyl procesem demaskován, museli být Slánský a spol. souzeni za něco, co neprovedli – tím na nich byla skutečně spáchána justiční vražda • Pokud by však v ČSR tehdy existoval demokratický státní systém, většina z nich by byla odsouzena za zločiny, kterých se skutečně dopustila

19. Protokol o výkonu trestu smrti

20. Někteří z popravených