Download
1 / 29
300 likes | 555 Views
Krajinná sféra. 1. Stavba a složení Země: Země je složena z několika koncentrických vrstev (geosfér), které se liší složením, hustotou, tlakem a teplotou.
E N D
Krajinnásféra 1. Stavba a složení Země: Země je složena z několika koncentrických vrstev (geosfér), které se liší složením, hustotou, tlakem a teplotou. Jádro (6378km až 2900km):31% hmoty Země, Fe+Ni, vnitřní jádro je pevné, vnější polotekuté ->Země se chová jako pernamentní magnet(magnetické pole - princip dynama) Zemský plášť (2900km až 35km): 67,5% hm.Země, Fe+Mg, za vysokých teplot a tlaku zde dochází k tavení hmoty, k jejímu rozrůzňování a přemísťování(přitažlivost a rotace Země)
Zemská kůra (tloušťka Ø 35km): 1,5% hm.Země. Typy z.k.: a) pevninský – tvoří kontinenty a přilehlé části moří, mocnost 35 – 75 km b) oceánský – mladší a menší mocnosti (5-7 km) c) přechodný – kombinace a/b
1.2 Litosféra Litosféra zemská kůra a nejsvrchnější vrstva zems.pláště (tzv. astenosféra). Je rozčleněna na obrovské bloky – desky, které se pohybují po plastické vrstvě zems.pláště. Rozlišujeme tři druhy geologických procesů probíhajících v zems.kůře:
pevninotvorné pohyby (pomalé,kolísavé, vertikální pohyby) – změny obrysů kontinentů • horotvorné pohyby – pohyby způsobující deformaci vrstev (zlomy, vrásy, příkrovy) a tím vznikají pohoří:
1) vrásová pohoří :vznikajízprohýbáním lit.desek do vln (vrás) 2) kerná pohoří: podél puklin vznikají zlomy – některé kry(bloky) jsou zdvyhány, jiné klesají 3) příkrovová pohoří:vznikají odtržením zvrásněných souvrství a nasunutím (přesunem) na horniny ve vzdáleném okolí
Magmatizmus: doprovodný proces při pohybech zems.kůry, při němž vzniká tavenina zems.kůry (magma). Podle místa, kde magma tuhlo rozlišujeme a) hlubinný (plutonismus): magma tuhne pod povrchem b) povrchový (vulkanismus): vznikají výlevná tělesa. Vulkanická činnost pokračuje v některých mladých ( I. a II.-horních) pásemných pohořích a riftových zónách dodnes.
Počet sopek činných v historické době se odhaduje na 430 (275 na sev. polok.), 80 sopek je podmořských. 62% sopek je soustředěno v tzv. Tichoocenském kruhu ohně. Od roku 1500 do 1914 zahynulo podle odhadů při sopeč.činnosti 190 tis. osob (př. města Herculanum, Pompeje, Stabie pod Vesuvem r. 73).
Zěmětřesení: je průvodním jevem pohybů zems.k. a sopeč.činnosti. Jsou to náhlé a krátké otřesy zems.kůry. Podle příčin rozlišujeme z.: a) tektonická: 90% všech z. Místo, kde se uvolňuje energie vyvolávající zemětřesení = ohnisko (hypocentrum), odkud se šíří zemětřes.vlny všemi směry. Místo na zems.povrchu nad ohniskem je epicentrum, kde bývají projevy nejsilnější.
b) vulkanická: 7% všech z., způsobena tlakem vystupujícího magmatu a plynů před sopeč.výbuchem c) závalová: asi 3%všech z., * zřícením stropů podzemních dutin, sesuvem kamenů atd. Metamorfizmus: přeměna hornin působením tlaku a teploty.
Ohniska zemětřesení jsou rozptýleny téměř po celé Zemi, větším dílem se soustřeďují do cirkupacifického a středomořského pásma mladých pásemných pohoří a do riftových zón pevnin. Nejohroženější země: Chile– 1000x ročně Japonsko – 400x ročně Turecko – 100x ročně
Na celou planetu připadá za rok průměrně 9000 silnějších, 7000 středně silných a 20 velmi silných zemětř. (v Evropě dochází 1,4x, v Asii 30x ročně k silnějším z.). Intenzita se uvádí nejčastěji v jednotkách zv.magnitudo (značíme M) charakterizující energii zemětř.
