Sámova říše

1. Sámova říše

2. Slovany žijící na našem území trápily nájezdy Avarů, původně turkotatarských kočovníků, kteří vytvořili vojensky silnou říši v nížinách a stepích kolem Dunaje • předpokládá se, že právě na obranu proti Avarům vznikl kolem roku 623 první slovanský státní útvar Sámova Říše, nazvaná podle franského kupce Sáma, kterého si Slované zvolili za svého vůdce • nebyl to ještě stát v pravém slova smyslu, spíše jakýsi kmenový svaz • pod Sámovým vedením odrazili Slované roku 631 v bitvě u Wogastisburgu vojsko franského krále Dagoberta I. • Sámova říše existovala do poloviny 7. století • historikové však dodnes nevědí, kde přesně se nacházelo její centrum a jaký rozsah říše měla • po smrti mocného vládce se Sámova říše rozpadla

3. Kosmova kronika Kosmova kronika česká (lat. orig. Chronica Boemorum) je nejstarší česká kronika. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, který kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.

4. Velká Morava

6. Stará Morava nebo Velká Morava? • název Velká Morava poprvé použil byzantský historik Konstantin VII. Porfyrogennetos • označuje spíše než území časové období vlády knížete Svatopluka (870-894), kdy říše zaznamenala největší územní rozmach • termínem Stará Morava je míněna celá etapa (833 – 906) říše, zahrnuje vládu čtyř moravských knížat, ve většině učebnic se však i pro celou etapu vžil název Velká Morava

8. o dějinách Slovanů v českomoravské oblasti během 8. století není téměř nic známo • kolem roku 830 bylo území nynějšího Česka a Slovenska dvě knížectví: • Moravské knížectví – • mocným rodem mezi Slovany, kteří se usadili na rozhraní 8. a 9. století kolem řeky Moravy a Dyje byli Mojmírovci. Rod dostal jméno podle prvního, historicky doloženého knížete Mojmíra I., který z něho pocházel. • Nitranské knížectví – • zde vládl kníže Pribina, centrum knížectví se nacházelo v Nitře.

9. 830 – 846 – vláda knížete Mojmíra I. • roku 833 kníže Mojmír I. po vojenském střetu Pribinu vyhnal a jeho území připojil ke své říši • v této době byla Stará Morava závislá na mocné východofranské říši, s níž sousedila • franští panovníci se vždy snažili podmanit si slovanské kmeny a území vojenskou cestou a pomocí křesťanských misí • kníže Mojmír si proto mír vykoupil - dobrovolně odváděl franskému panovníkovi daň z míru – tribut

10. Christianizace Slovanů • kníže Mojmír I. se jako první z vládnoucích knížat se nechal pokřtít, aby zajistil dobré vztahy s východofranskou říší • christianizace Slovanů probíhala prostřednictvím franských misionářů, kteří se do českomoravských oblastí a na jižní slovensko vydávali z Řezna, Salzburgu, nebo Pasova. • mise franských kněží byli šířeny v latinském jazyce, který byl zvláště pro nižší vrstvy slovanského obyvatelstva nesrozumitelný

11. 846 – 870 – vláda knížete Rastislava • Východofranská říše zasahovala do konfliktů uvnitř Staré Moravy a dosazovala vládce • roku 846 franský král Ludvík Němec dosadil za knížete Mojmírova synovce Rastislava • ten se snažil z vlivu franské říše vymanit a začal svůj vliv rozšiřovat i směrem do Čech • žádal papeže o vyslání kněží, kteří by vyškolili v nové víře moravské duchovní a říše tak přestala být závislá na franských misiích • papež však jeho žádosti nevyhověl, proto se Rastislav obrátil se stejnou žádostí na byzantského císaře Michala III, ten roku 863 vyslal na Starou Moravu dva vzdělané bratry, kněze Konstantina a Metoděje ze Soluně

12. Konstantina a Metoděj na Velké Moravě • v té době Slované ještě neměli své písemnictví, proto Konstantin vytvořil spisovný jazyk staroslověnštinu a písmo hlaholici • začali překládat bohoslužebné knihy, přeložili i část Nového zákona • Konstantin a Metoděj zavedli ve Staré Moravě liturgii (bohoslužby) a vychovali dostatek kněží

13. konání věrozvěstů se nelíbilo franským kněžím, obvinili oba bratry, že při bohoslužbách nepoužívají latinský jazyk • bratři museli podniknout cestu do Říma, aby se u papeže obhájili • zde byli přitom vysvěceni jejich žáci • v Římě papež schválil jejich činnost, Konstantin však onemocněl, a proto vstoupil do kláštera, kde přijal jméno Cyril,brzy nato zemřel • Metoděj byl jmenován arcibiskupem Moravy, kde působil až do své smrti v roce 885 • Po jeho smrti však papež slovanské bohoslužby zakázal a Metodějovi žáci byli vyhnáni ze země

14. Konstantin a Metoděj byly za své zásluhy o šíření křesťanství prohlášeni za světce • den příchodu slovanských věrozvěstů, kteří kolem roku 863 přinesli na území dnešní České republiky křesťanství a některé z dalších základů evropské vzdělanosti (např. nový typ písma), se oslavuje 5. července.

15. 871 – 894 – vláda knížete Svatopluka • Situace v říši se v době nepřítomnosti Konstantina a Metoděje změnila • Rastislav byl zbaven moci, novým vládcem se stal jeho synovec, Svatopluk • za Svatopluka dosáhla Velkomoravská říše svého největšího územního rozsahu (Morava, Slovensko, Čechy, Polsko, Slezsko, Panónie – na západ od Dunaje ležící část Maďarska) • Země zažíval léta svého největšího rozkvětu, proto Svatopluk dostal přízvisko Veliký a říši nazýváme Velkomoravskou • Z Moravy se na okolní území šířilo křesťanství • Na Svatoplukově dvoře byl pokřtěn český kníže Bořivoj a jeho manželka Ludmila (Bořivoj byl Svatoplukem jmenován správcem v pohanských Čechách)

17. 894 – 906 – vláda knížete Mojmíra II. • po Svatoplukově smrti se stal knížetem jeho syn Mojmír II. • Od Moravy se odtrhlo České knížectví • Mojmír II se pokoušel stát ještě zachránit, nicméně vnitřními konflikty oslabená země se stala snadnou kořistí maďarských kočovných kmenů, které koncem 9. století vpadli do střední Evropy • V jedné z bitev přišel o život i kníže Mojmír II. • Velkomoravská říše se rozpadla na malá knížectví • Slovenské území, které k říši patřilo ovládli Maďaři. Ti po letech bojů přijali křesťanství a vybudovali si na území dnešního Maďarska ačásti Slovenska uherský stát.

18. Příčiny rozpadu Velké Moravy • vnitřní rozbroje – spory mezi Svatoplukovými syny, spory Mojmíra II. s velmoži • vnější útoky – Frankové, Maďaři

19. Význam Velké Moravy - první státní útvar na našem území - rozšíření křesťanství - založení slovanského písemnictví - přeložení části Bible a liturgických textů (do staroslověnštiny) - vznikly panonské legendy - sepsání veršované knihy k Evangeliu Proglas – - hmotná kultura - vznik kostelíků, bazilik, rotund - šperkařství

20. architektura moravský kníže a velmožové žili na opevněných hradištích • kníže se svojí rodinou zde bydleli v dřevěném paláci, k hradišti náležel kamenný kostel, obydlí řemeslníků a rolníků, někdy také dvorce velmožů • V hradištích se rozvíjela řemesla i obchod • Archeologové dlouhou dobu věděli o Velké Moravě jen málo, s výzkumy se začalo teprve ve druhé polovině 20. století • Archeologové objevili zbytky několika hradišť. Největší se nacházelo v Mikulčicích – tzv Valy u Mikulčic, další významné se nalézalo ve Starém Městě u Uherského Hradiště

21. v hrobech z Staré Moravy byly objeveny hmotné nálezy – zbraně, šperky, nádoby, hřebeny, nákončí opasků, knoflíky zvané gombíky ze zlata a stříbra řemeslo

22. písemnictví • Proglas veršovaná předmluva k evangeliu (předzpěv),složil ho pravděpodobně sám Konstantin, je to první slovanská báseň na našem území • Panonské legendy veršované nebo prozaické útvary náboženské středověké epiky, vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednictví světců Život Konstantinův Život Metodějův Zákon Sudnyj ljudemsoudní zákoník, přeložený z řečtiny