150 likes | 746 Views
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY. Mgr. Michal Oblouk. ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY. zvláštnosti větného členění do věty nejsou mluvnicky začleněny : oslovení citoslovce samostatný větný člen vsuvka
E N D
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY Mgr. Michal Oblouk
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY • zvláštnosti větného členění • do věty nejsou mluvnicky začleněny: • oslovení • citoslovce • samostatný větný člen • vsuvka • do věty nejsou začleněny proto, že mluvnicky nezávisí na žádném slově ve větě (s větou souvisí pouze obsahově)
OSLOVENÍ • bývá jím nejčastěji 5. pád podstatného jména, někdy je rozvito přívlastkem • může stát před nebo za větou i být vloženo do ní, pak se odděluje od základní věty z obou stran čárkou Rozhodni, milý Karle, sám. Děti, nezapomeňte si všechno sbalit. Tohle se neříká, Pavle!
CITOSLOVCE • zpravidla není větným členem, nespojuje se s jiným slovem v skladební dvojici • není-li mluvnicky začleněno do věty, pak se odděluje čárkami • stojí-li samostatně jako jednočlenná věta, odděluje se vykřičníkem Ach, to je bída! Pomozte nám někdo, proboha! Brrr! Ta voda je studená.
SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN • větný člen, který se klade pro zdůraznění a významové vytčení před větu, nebo za ni a není do ní mluvnicky začleněn • ve větě se na něj odkazuje shodným tvarem ukazovacího zájmena TEN, neshodným tvarem středního rodu zájmena TO nebo příslovcem (tam, tehdy,…) • v napsané větě se odděluje čárkou Olina, ta to umí. Výlet, to je záležitost celé třídy. Tam se mi velmi líbilo, ve Španělsku.
VSUVKA • slovní výraz nebo věta, která je do věty volně vložena, ale není do ní mluvnicky začleněna a souvisí významově s obsahem přerušené věty • odděluje se čárkami • ustálené výrazy, zpravidla jednoslovné (tuším, nemýlím-li se, myslím, upřímně řečeno, řekl bych, prosím,…), se čárkami obvykle neoddělují Radost z toho, to se ví, měl. Jednou na jaře, bylo to na její svátek, se odstěhovala. Věnujte mi (,) prosím (,) pozornost.
VĚTA NEÚPLNÁ • větný celek, ve kterém je vynechán důležitý větný člen (nejčastěji přísudek), protože je vyjádření srozumitelné ze souvislosti nebo ze situace • je častá v mluvené řeči, zejména v odpovědích na doplňovací otázky Kam jedeš? Do Brna. Co neseš? Dárek. Kdo tě o to požádal? Jirka.