AUTORSKÁ A PRŮMYSLOVÁ PRÁVA

1. AUTORSKÁ A PRŮMYSLOVÁ PRÁVA ZÁKON 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravujea) práva autora k jeho autorskému dílu,b) práva související s právem autorským, jako např. výkonného umělce, výrobce zvukového záznamu, zvukově obrazového záznamu, rozhlasového nebo televizního vysílatele, nakladatelec) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,d) ochranu práv podle tohoto zákona,e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

2. Předmětem práva autorského je • dílo literární a jiné dílo umělecké • dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam Dílem je např. dílo slovesné, hudební, dramatické a hudebně dramatické, choreografické, fotografické, audiovizuální, výtvarné, architektonické včetně díla urbanistického, užitého umění a kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem je dílem souborným. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu . Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.

3. Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže např. • rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu, nebo je-li to nezbytné k využití v souladu s jeho určením, • zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání, • rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn,

4. Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková Osobnostní práva: - rozhodnout o zveřejnění svého díla. - osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, - nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla - autorský dohled, Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Majetková práva právo dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. Majetková práva jsou předmětem dědictví.

5. Zaměstnanecké dílo Majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. vykonává zaměstnavatel. Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu.

6. Ochrana práva autorského Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména • určení svého autorství, • zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy • sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, • odstranění následků zásahu do práva, • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, např. omluvou, zadostiučiněním v penězích,

7. Práva související s právem autorským Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání Právo nakladatele

8. PRŮMYSLOVÁ PRÁVA Průmyslová práva chrání vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory a užitné vzory . Průmyslová práva vznikají rozhodnutím příslušného správního orgánu. Vynálezy - Zákon č. 527/1990 Sb.o vynálezech a zlepšovacích návrzích Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví patenty. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou • nové • výsledkem vynálezecké činnosti • průmyslově využitelné. Za vynálezy se nepovažují zejména objevy, vědecké teorie a matematické metody; estetické výtvory; plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; podávání informací.

9. Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou ("licenční smlouva").

10. Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.

11. Průmyslové vzory Zákon č. 207/2000 Sb.o ochraně průmyslových vzorů Průmyslovým vzorem je vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení, Původcem průmyslového vzoru je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností. Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Nový je průmyslový vzor, jestliže přede dnem podání přihlášky zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky. Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

12. Užitné vzory Zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory. Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky. Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce. Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky. Původcem užitného vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Užitné vzory zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do rejstříku užitných vzorů. Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.