SVÁTOST MANŽELSTVÍ

1. SVÁTOST MANŽELSTVÍ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. (1 Moj 2,24)

2. Svátost manželství • Jednou ze 7 svátostí církve. • Každá svátost je dotek Ježíše Krista přinášející spasitelnou milost. • Kněz je (má být) osobním nositelem Ježíšovy přítomnosti. • Touto svátostí nechávají manželé vstupovat samotného Boha (Ježíše Krista) do svého vztahu. Ten druhý se pro ně stává (má být) Boží přítomností.

3. Svátost manželství • Přirozené společenství (ustanovené Bohem!!!) je povýšeno na svátost. • Patří spolu s kněžství do skupiny svátosti pro službu ve společenství. • Existuje pohled, že manželství je spojením dvou poloviny, které k sobě patří. Potom by lidé nežijící v manželství byli pouze neúplnými.

4. Svátost manželství • Manželství je spíše možnost a přirozená schopnost se darovat druhému. A v tomto darování najít sám sebe a své štěstí. • Jako každý vysoký cíl je náročný, tak je tomu i u manželů a mnoho manželů v této náročnosti neobstojí. • Bůh nebere své povolání nikdy zpět a neustále dává člověku možnost, aby k němu dorůstal.

5. Období známosti • Manželství nezačíná dnem svatby, ale celkovou výchovou ke skutečným hodnotám života. • Bezprostřední přípravou je známost, ke které je třeba přistupovat odpovědným způsobem. • Známost je mravně dovolená pokud je čistá a směřuje k manželství.

6. Období známosti • Čistá • Je třeba, aby známost byla prostá vlastních úkonů sexuality, které jsou vyhrazeny manželům. • Sexualita je spojena s niterností člověka a působí mezi mužem a ženou pouto, jenž zatím nemůže být prakticky uskutečněno. • Sexuální spojení mezi svobodnými potom vytváří tělesné pouto na úkor duchovního souznění, které jsou pro trvanlivost manželství rozhodující. Láska neznamená dívat se na sebe, ale stejným směrem. (Výrok klasika)

7. Období známosti • Směřující k manželství • Známost je jako vlak, do kterého když nastoupíte, tak jede, i když vy sami stojíte. • Psychologicky může známost trvat 1 – 3 roky. Záleží na lidech a intenzitě vzájemného prožívání. Čím častěji a více, tím rychleji a dříve. • Známost přirozeně (pokud se nerozpadne) směřuje k manželství. Nedá se prodlužovat do „nekonečna“.

8. Období známosti • Směřující k manželství • Po dané době buď začnete žít jako manželé (potom máte problém se 6. přikázáním) nebo se budete trápit. • Existuje také přechozená známost. Kdy už jsou „ti dva“ spíše jako „dobří kamarádi“. • Problém profesní náročnosti oddalující sňatky do pozdějšího věku s prodlužující se známostí. Pokud nemám reálnou vidinu na manželství, tak být spíše lidmi vzájemně blízkými.

9. Svatba • Svatba by měla být přirozeným vývojem, kdy vzájemné poznávání (s neustálou možností se rozejít) doroste k úplnému odevzdání a poutu na celý život. • Odpovídá lidské psychice a sociálnímu cítění, aby se uskutečnila veřejným obřadem. • Pokud toho někdo zatím není schopen, tak není ani schopen k úplnému tělesnému odevzdání a přijetí toho druhého.

10. Cíle manželství • Jsou dva: • 1. Vzájemné společenství života, tělesné společenství a vzájemná pomoc v životě. • 2. Předávání života, být otcem, matkou. Mít děti, potomstvo.

11. Cíle manželství 1. Vzájemné společenství života. • Nebýt sám, možnost žít pro druhé. Učit se opravdové lásce, která učiní člověka šťastného. 2. Předávání života. • Přirozená touha vložená do každého člověka. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. (1 Moj 1,28)

12. Cíle manželství • Oba cíle mohou být uskutečněny pomocí NEROZLUČITELNOSTI – VĚRNOSTI DO SMRTI • Manželství je VÝLUČNÉ a NEROZLUČITELNÉ. • Církevně lze pouze prohlásit, že manželství bylo neplatně uzavřeno. Od začátku v něm byla nějaká překážka způsobující neplatnost manželství. • Při nesnesitelném soužití existuje rozluka od stolu a lože.

13. Sexualita v manželství • Aby byla mravná, tak musí být podřízena cílům manželství – společenství lásky a předávání života.

14. Sexualita v manželství • Aby byla mravná, tak musí být podřízena cílům manželství – společenství lásky a předávání života. 1. Společenství lásky. Jakékoliv jednání v pohlavní intimitě urážející nebo ponižující jednoho z partnerů je špatné.

15. Sexualita v manželství • Aby byla mravná, tak musí být podřízena cílům manželství – společenství lásky a předávání života. 2. Předávání života. Jakékoliv jednání zabraňující početí života, kromě využívání přirozené dispozice plodných a neplodných dní v měsíčním cyklu ženy daným od Stvořitele, je nemravné.

16. Sexualita v manželství • V čem spočívá tato závažnost? (označení pro hřích je zneužívání manželství) 1. Degraduje samotné manžele na nástroj potěšení. „Chci mít jen z tebe potěšení, odmítám tvoji schopnost a důstojnost zplodit dítě, tak jak tě stvořil Bůh.“

17. Sexualita v manželství • V čem spočívá tato závažnost? (označení pro hřích je zneužívání manželství) 1. Degraduje samotné manžele na nástroj potěšení. „Chci mít jen z tebe potěšení, odmítám tvoji schopnost a důstojnost zplodit dítě.“ 2. Ničí manželskou lásku zaměřenou k předání života v samotném počátku. Opravdové dobro se rozlévá, sobectví chce jen vlastní potěšení.

18. Sexualita v manželství • Mnozí manželé žijí s falešným přesvědčením, že tím nikomu neubližují. A potom diví, že láska a jejich vzájemný vztah vysychá. Sami bourají základní pilíře smyslu a naplnění vlastního manželství. • Na druhou stranu je třeba říci, že pro mnohé manželství požadavek čistoty sexuálního života může zůstat jen ideálem, k němuž chtějí směřovat, ale nejsou ho zatím schopni dosáhnout. (Objektivní i subjektivní důvody)

19. Sexualita v manželství • Přesto, co bylo řečeno, manželství je povolání dávat život. Manželé mohou použít metodu plodných a neplodných dní pro rozumnou regulaci porodnosti. • Je třeba, aby byli odpovědní, ale také velkorysí v předávání života. • Manželé, kteří by se sice přesně drželi dovolené regulace porodnosti, ale tak, aby se vyhnuli dětem, také by se dopouštěli hříchu.

20. Sexualita v manželství • Tolik kněz a teolog žijící v celibátu. • Příště lékařka, manželka a matka. 

21. SVÁTOST MANŽELSTVÍ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. (1 Moj 2,24)