Nejjedovatější živočichové

1. Část II Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Nejjedovatější živočichové

2. Mořští měkkýši Pavouci Štíři Hadi Ptáci Obsah

3. Nejjedovatější mořští měkkýši Květa Stodolovská

4. asi 10 druhů všechny chobotnice tohoto rodu velmi jedovaté malá velikost, typické modré skvrny, prstence velmi dobře známy jen 2 druhy – chobotnice skvrnitá, chobotnice kroužkovaná – nejjedovatější – severní Austrálie →Japonsko Chobotničky rodu Hapalochlaena

5. jed – tetrodoxin a dále pak několik jedovatých sloučenin→neurotoxiny • jed se tvoří ve slinných žlázách chobotnic pomocí bakterií • dvě jedové žlázy: • první žláza produkuje jed, kterým omračuje kořist, kterou se pak živí • jed z druhé žlázy je používán jako obranný jed – prudce jedovatý Jed

6. znecitlivění v ústech • zrak je zastřen→oslepnutí • ztrácí se dotykové vjemy, obtížné polykání • nausea, paralýza nohou, vyčerpanost, kóma • do tří minut smrt →oběť se udusí • neexistuje protijed! • umělé dýchání masáž srdce dokud jed nevyprchá – až 24 hodin Příznaky otravy a první pomoc

7. Chobotnice kroužkovaná

8. Chobotnice skvrnitá

9. patří mezi dravé měkkýše (500 druhů) • homolice neumějí plavat • jedovaté všechny druhy homolic – nejjedovatější je homolice mapová, dále homolice síťkovaná a homolice mramorovaná • homolice síťkovaná – nejvíce lidských životů • teplé oceány a moře tropického a subtropického pásma Homolice rodu Conus

10. jed – conotoxin a dalších 50 biologicky aktivních látek k produkci a aplikaci jedu homolic slouží specializovaný zub (harpuna) jedna kapka jedu homolice mapové by usmrtila 20 lidí Jed

11. působí na sval→způsobí paralýzu bolest, zarudnutí postiženého místa zvracení, teplota, průjem nekontrolovatelné svalové pohyby smrt do několika hodin – obrna bránice protijed neexistuje! umělé dýchání Příznaky otravy a první pomoc

12. Homolice mapová

13. Nejjedovatější pavouci Michaela Kolářová

14. Rod Latrodectus • ♀ 40 -50 mm, ♂ 20-30mm (s končetinami) • Vyskytuje se na tmavých místech • Útočí pouze v ohrožení • Černá vdova => samička zabíjí samečka Snovačka jedovatá (černá vdova)

15. neurotoxický • V místě kousnutí vzniká otok (až 15cm) • Jed začne působit již po několika minutách • Po kousnutí svalové křeče, nevolnost, ochrnutí • Do r. 1984 úmrtí 2-5% (méně než úmrtí včelou) – oslabení jedinci, dnes protijed Jed „černé vdovy“

16. Snovačka jedovatá

17. Pochází z Austrálie Velikost - ♀ 50 mm, ♂ 40 mm 7mm kusadla - prokousne bez problému nejen lidskou kůži, ale i oblečení či tenkou botu Může zaútočit nečekaně, i když není v ohrožení Sklípkanec jedovatý (Atraxrobustus)

18. Neurotoxický • ♀0,31 mg a ♂0,28 mg jedu (jed samců pětkrát více toxický) • Po kousnutí – spasmy svalových skupin, křeče v břiše, zvýšené pocení, slzení, sekrece hlenu, náhlý vzestup TK • Stav trvá hodiny až 2 dny, bolesti hlavy a myalgie až týdny • Úmrtí v důsledku dechového nebo srdečního selhání – oslabení jedinci • R. 1981- vytvořen protijed – do té doby zabíjel desítky lidí ročně Jed sklípkance jedovatého

19. Sklípkanec jedovatý

20. Rod Phoneutria • Jižní Amerika • Netká si sítě • žije ve stromech, termitištích („banánový“ pavouk) Palovčík brazilský

21. Neurotoxický Pavouk útočí okamžitě, je agresivní U dětí, oslabených lidí může vyvolat nervový šok, smrt udušením U dospělých – lokální bolest Existuje protijed . Jed palovčíkabrazilského

22. Palovčík brazilský

23. Ilona Palátová Štíři (Scorpionida)

24. Kmen – členovci, Třída – pavoukovci • Přežijí radioaktivitu i zmrazení • Vydrží nejíst rok a tři dny zadržovat dech • Jedem disponuje každý štír • Úzké, tenké prsty klepet = silnější jed Obecně o štírech

25. Neurotoxin Lokální příznaky otravy Celkové příznaky otravy Léčba bodnutí Štíří jed

26. Tityus bahiensis Štír tlustorepý Štír smrtonoš Nejnebezpečnější štíři

27. Nejjedovatější štír na světě Brazílie, Argentina, Paraguay Bodnutí nevyvolává žádnou reakci Tityusbahiensis

28. Tityusbahiensis

29. Silně jedovatý • Severní Afrika • Způsobuje největší počet úmrtí (80%) • Žije skrytým způsobem života • Až 60 mláďat • Dožívá se vysokého věku Štír tlustorepý

30. Štír tlustorepý

31. Nejúčinnější jed • Velice útočný a nevyzpytatelný • Afrika, Asie, Turecko, SAE, Jemen • Vyrábí se sérum • Nejbolestivější bodnutí Štír smrtonoš

32. Štír smrtonoš

33. Tereza Hochová Hadi

34. predátoři bez nohou, očních víček a boltců • kořist usmrcují vstříknutím jedu nebo udušením • potravu pohlcují vcelku (volné spojení lebky) • vyjma Antarktidy osidlují veškerou pevninu • velmi vyvinutý čich (Jacobsonův orgán), někteří tepločivná jamka X chabý zrak a sluch • je známo cca 2700 druhů hadů (z toho asi 410 jedovatých) Hadi - obecná charakteristika třída: plazi, řád: šupinatí, podřád: hadi

35. KORÁLOVCOVITÍ

36. rozšíření: severní Austrálie, jih Nové Guineje jde o neútočného a velmi plachého hada, obývá neosídlené oblasti -> ke střetům dochází výjimečně barva: jednobarevný, tříslově nebo tmavohnědě zbarvený uštknutí: jed usmrtí dospělého člověka někdy již za pár minut (neurotoxiny) člověka může zabít i pouhé škrábnutí o vylomený a vysušený zub jediné uštknutí může zabít až 100 lidí účinný protijed(Kevin Budden†1950) délka: 2 – 3,6 m potrava: savci, ptáci, ještěři Taipan velký(Oxyurans scutellatus) www.shutterstock.com

37. jižní Asie • obývá rýžoviště a okolí vesnic • nejnebezpečnější indický had (10 000† za rok) • barva: variabilní, hnědá až černá, na hřbetní straně krku světlý motiv „brýlí“ (brejlovci) • potrava: savci, ptáci, ještěři a hadi • jed působí neurotoxicky a velmi rychle (plivání jedu) • dobře šplhají, plavou • délka: 1,2 – 1,7 m Kobra indická(Naja naja) www.naturfoto.cz >>

38. východní a jižní Afrika, nejčastěji obývá stromové porosty • druhý největší jedovatý had na světě (až 4,5 m) • patří mezi nejrychlejší hady (až 23 km/h) • barva: olivově hnědá, šedivá až žlutozelená s věkem tmavne, název odvozen od barvy očí a vnitřku tlamy • je plachá X v ohrožení agresivní útočník • jed působí neurotoxicky, zhoršuje srážlivost krve a obsahuje trávící enzymy • pro člověka je uštknutí téměř vždy smrtelné, nejrychleji působící jed (nosit u sebe protijed) Mamba černá(Dendroaspis polylepis) Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

39. Indický oceán v oblasti Filipín, Thajský záliv, Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Timorské moře a severní pobřeží Austrálie • mělké vody pobřežních oblastí a ústí řek • patří mezi mořské hady (malá ostře zašpičatělá hlava a veslovitý z boku zploštělý ocas), pod vodou vydrží 7 – 8 hodin • jeho jed je jedním z nejjedovatějších, neobyčejně působivý neurotoxin (rychlé ochromení – smrt udušením) • v hejnech (stovky až tisíce) migruje na značné vzdálenosti • délka: 0,5 - 1 m Vodnář Belcherův(Hydropsis belcheri) www.naturfoto.cz www.nahodsi.cz

40. ZMIJOVITÍ

41. jih USA, sever Mexika nejvíce smrtelných uštknutí v USA délka: až 2 m potrava: malí savci, ptáci a ještěři (překvapivý útok) tepločivné jamky mezi očima a nozdrami k lokalizaci teplokrevné kořisti chřestidlo má varovat a odstrašovat několik kroužků zrohovatělé kůže Chřestýš texaský Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

42. jediný jedovatý had v severozápadní Evropě oblíbené stanoviště smíšený les nebo prosluněné kamenité stráně, obývá i svahy ve výši 3000 m. n. m. a tundry barva: hnědá, šedá, rezavá, černá většinou charakteristická klikatá čára, šterbinovitá zornička, hlava délka: 65 – 90 cm délka dožití: 20 až 25 let uštknutí: mírně jedovaté, většinou není smrtelné, pouze bolestivé otoky vytvoří 15 mg = 60 % smrtelné dávky Zmije obecná (Vipera berus) www.naturfoto.cz

43. složením i účinností podobný jedu chřestýšů • otok v oblasti kousnutí, zduření místních lymfatických uzlin, bolestivost (v místě až měsíce), nevolnost, zvracení, zvýšená teplota • nebezpečím je pokles tlaku, ztráta vědomí, šok a selhání oběhového systému • první pomoc: znehybnit, nezaškrcovat, nevypalovat, nevysávat ránu, zavolat záchrannou službu • mnohem větší význam a závažnost má alergická reakce • projevy: • svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání, pálení očí • zmijí jed má zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně)

44. Jana Jínová Jedovatý pták

45. Pištec černohlavý

46. Pitohuidichrous říše - živočichové, kmen - strunatci, podkmen – obratlovci, třída - ptáci, podtřída - letci, řád - pěvci, čeleď - pištcovití, rod - pištec velký asi 23 cm, váha asi 65 gramů černé, oranžové a hnědé peří všežravý Pištec černohlavý

47. odchycen v roce 1989 na Papua-Nová Guinea zoologem J. P. Dumbacherem -) pták ho při odchytu poškrábal na ruce, Dumbacher si poškrábané prsty olízl, v ústech cítil silné pálení a náhle začal ochrnovat • peří a kůže obsahuje jedovatou neurotoxickou látku homobatrachotoxin -) ptáci sami jed netvoří, získávají ho potravou tvořenou z brouků rodu Choresine, čeledi Melyridae; ptákům slouží jed k obraně před predátory Pištec černohlavý

48. Homobatrchotoxin • steroidní alkaloid, který pomocí sodíkových iontů depolarizuje povrchové membrány nervových buněk a zabraňuje tak normálnímu šíření nervového vzruchu • v místě kontaktu s lidskou kůží vyvolává pálení a také dráždí dýchací cesty • jed byl známý už dříve z kožního sekretu jihoamerických pralesniček rodu Phyllobates

49. Děkujeme za pozornost