Prusko

1. Prusko a Fridrich II. Veliký a jiníFridrichové…

2. Pohanské Prusy Již v době před naším letopočtem sídlily ve východním Pobaltí baltské kmeny Prusů. Proto se toto území ve středověku nazývalo Pruskem. Prusové nepřijali křesťanskou víru, zůstali pohany a nevytvořili si státní organizaci. Prusové pořádali loupeživé útoky na území dnešního Polska. Kníže Konrád si na obranu přizval Řád německých rytířů (1226) a daroval jim Chelmiňskou zemi (území na východ od Pruska). Řád německých rytířů se spojil s Řádem mečových bratří (1237) a během následujících 50 let bylo Prusko dobyto. Výprav se účastnili i čeští panovníci Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský. Původní obyvatelstvo bylo vyhubeno, nebo germanizováno a na území Pruska přicházejí němečtí kolonisté.

3. Pruský řádový stát Němečtí rytíři vedli výbojné války proti svým sousedům. To byla dosud pohanská Litva a již křesťanské Polsko. Polsko, kterému v té době vládli Jagellonci dosáhlo roku 1410 významného vítězství nad pruskými řádovými vojsky u Grunwaldu. Následovaly další porážky, což vedlo k uzavření tzv. druhého toruňského míru – Polsku připadly tzv. Prusy královské (Z) a řádu zůstaly tzv. Prusy křižácké (V). Postavení velmistra řádu se stále zhoršovalo, neboť polští králové stupňovaly své nároky. Poslední velmistr řádu Albrecht Braniborský přijal 1512 tzv. luteránskou reformaci a prohlásil se za světského vládce dosud řádového území. Tzv. Prusy knížecí se poté staly lénem polského krále.

4. Sjednocení s Braniborskem Roku 1618 byly Prusy knížecí spojeny s Braniborskem v jeden stát – Braniborsko-Prusko. Byl to stát silně německého charakteru. Hlavním městem se stal Berlín. Velký kurfiřt (říšský kníže s právem volit císaře Svaté říše římské) Fridrich Vilém dosáhl zrušení závazků vůči Polsku a roku 1657 i zrušení lenního poměru k Polsku. Roku 1660 zrušení pruských závazků potvrdily i ostatní velmoci. Narozdíl od Braniborska (Z) se Prusko (V) nikdy nestalo součástí Svatě říše římské národa německého.

5. vlajka Pruska užívaná v letech 1701-1918 Vznik Pruského státu 18. ledna 1701 se syn Fridricha Viléma, kurfiřt Fridrich III. prohlásil v Königsbergu, se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře králem v Prusku jako Fridrich I. Založil tak (později velice mocné) Pruské království. Prusko pak v letech 1740-1745 (1740 – nástup Fridricha II. na trůn) v tzv. slezských válkách získalo většinu Slezska. Prusko dokázalo nově získaná území ubránit proti Francii, Rakousku a Rusku a to byl počátek jeho mocenského vzestupu. Prusko v té době vytvořilo skvěle cvičenou armádu a také dobře fungující úřednický aparát. V letech 1772-1795 se Prusko zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak území na východě, část Mazovska (včetně Varšavy) a část Podlesí. Polský stát byl znovuobnoven až po první světové válce.

6. Fridrich při hře na flétnu Fridrich II. Veliký Fridrich vylepšil už i tak dobře fungující správu pruského státu, zavedl reformy v oblasti soudnictví, vzdělání a vojenství. *24. ledna 1712 (Berlín) – †17. srpna 1786 (Postupim) V zemi podporoval náboženskou nezaujatost, zrušil mučení a v oblasti zemědělství podporoval pěstování brambor. Pocházel z rodu Hohenzollernů a vládl v letech 1740-1786. Byljedním z největších vojevůdců 18. století. Fridrich II. byl rovněž uznáván jako vynikající vojevůdce. Během jedenácti válečných let svedl Fridrich 15 bitev a dvanáctkrát zvítězil. Pozvedl Prusko na velmoc a rozšířil državy svého rodu. Od roku 1760 se mohl spolehnout na svého bratra Heinricha, kterému svěřil jedno křídlo ze své armády. Fridrichovi se dostalo od otce tvrdé vojenské výchovy a protože on (Fridrich II.) byl příznivcem osvícenství, skloubila se v něm osobnost vojáka a vzdělance. Fridrich během válek stárl a měnily se i jeho názory (do zahořklosti a cynismu). Někteří historikové se pokoušejí prokázat že Fridrich byl homosexuál, což je však sporné. V mládí byl jistou dobu internován, jelikož se pokusil utéct do Anglie. Psal básně např. Kateřině Veliké, což byla jedna z mála žen před kterou měl respekt. Nakonec se podvolil přáním otce a oženil se s Alžbětou Kristinou Brunšvickou, neměl s ní ale žádné děti. Fridrich si dopisoval s Voltairem a sám psal práce ve francouzštině. Zajímal se o umění (architekturu, hudbu). Vítězství v bitvách a jeho charakter a vytrvalost mu přinesly přízvisko Veliký.

7. Období od napoleonských válek V období napoleonských válek ztratilo Prusko v boji proti Napoleonovi a jeho spojencům rozsáhlá území na východě i na západě. Po porážce Francie (1814) Prusko získalo na Vídeňském kongrese západní část varšavského knížectví, severní polovinu Saska a části Horní a Dolní Lužice, Porýní a Vestfálsko. Další území Prusko získalo díky smlouvě se Švédskem. 1815 Prusko spolu s Rakouskem a ostatními německými státy vytvořilo Německý spolek, k němuž však nepatřily tři nejvýchodnější pruské provincie. Spor s Rakouskem o vedoucí úlohu ve spolku vedl k prusko-rakouské válce, v níž bylo rakousko poraženo. Prusko se pak stalo Hlavní zemí Německého spolku, který v letech 1870-1871 bojoval proti Francii. 1871 se pak Prusko stalo největším zemí v nově založeném Německém císařství s oficiálním názvem Německá říše.

8. Období sjednocení Německa V rámci Německého císařství mělo Prusko hegemonii (Pruský král byl zároveň německým císařem. Po pádu monarchie (Rakouska-Uherska) roku 1918 (konec první světové války) vzniká Svobodný stát Prusko. Ten pak v důsledku Versailleského míru ztrácí rozsáhlá územní na východě, severu i západě. V letech 1921 a 1929 byl pak do Pruska ve dvou fázích začleněn Svobodný stát Valdek. Politická mapa Pruska před rokem 1905

9. Nástup nacismu Po nástupu Hitlera k moci byl Svobodný stát Prusko přeměněn v rámci Třetí říše na pouhou zemi, zbavenou veškeré autonomie. Nadále zde (až do konce 2. světové války) fungovala formální zemská vláda. Při reformě 1937 byla k Prusku připojena nová území a došlo i k výměně území mezi pruskými provinciemi. V souvislosti s výboji Třetí říše byly během druhé světové války k Prusku dočasně připojeny velké části Polska, Mazovska a i jiná území. Po skončení 2. světové války byl Pruský stát rozdělen Postupimskou dohodou mezi nově vytvořené země (v rámci decentralizace poválečného Německa). Pruský stát pak oficiálně existoval až do 25. února 1947 kdy byl rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zrušen.

10. Konec Veronika Pejčochová Z.2 Zdroj: WIKIPEDIE otevřená encyklopedie