Švýcarsko

1. Švýcarsko

2. Základní údaje • Hlavní město: Bern • Rozloha: 41 285km2 (z toho 4,1% vodní plocha) • Nejvyšší bod: Dufourspitze (4634 m. n. m.) • Časové pásmo: +1 • Počet obyvatel: 8 miliónů • Hustota zalidnění: 181 ob./km2 • Jazyk: němčina-63,7% , francouzština-20,4% , italština-6,7% , rétorománština 0,5%

3. Náboženství: katolíci 41%, protestanti 40% • Státní zřízení: Federativní republika (oficiálně KONFEDERANCE) • Vznik: 24. října 1648 (Podle legendy z 19.století 1. srpna 1291) • Měna: Švýcarský frank (CHF) Vlajka Švýcarska Znak Švýcarska

4. země s nejvyšší životní úrovní světa • téměř celým územím prochází Alpy; na severu plošina • v zemědělství převažuje chov • významnou řekou je Rýn; mezi známá jezera patří např. Ženevské jezero • stát se skládá z 20 kantonů, které mají každý svou politiku; v čele státu se točí představitelé kantonů • v Ženevě sídlí UNICEF • Švýcarsko je sídlem také mezinárodního olympijského výboru • mezi nejproslulejší produkty patří hodinky, lékařské nástroje a nože • zpracovává se ve velkém bauxit na hliník, což je náročné na energii, kterou berou především z vodních elektráren • mají statut neutrálního státu • agroturistika - lidé si zaplatí pobyt na farmě

5. Švýcarsko leží v srdci střední Evropy. Je to malá velmi hornatá země. Některé hory zde dosahují výšky přes 4 000 metrů a nachází se zde okolo 1 600 jezer. Různorodost podnebí dokládá skutečnost, že v horách se rozprostírají ledovce a na jihu rostou palmy. Rozloha Švýcarska je 41 289 km2. Hranice Švýcarska je dlouhá 1 892 km. Švýcarsko sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem. 50% území má nadmořskou výšku větší než 1 000 metrů. Povrch je rozdělen na tři oblasti - Alpy, které tvoří 60%, Švýcarskou plošinu 30% a Juru 10%. Alpy, které tvoří skoro 2/3 území jsou tvořeny dlouhými hřebeny, které je člení do hlubokých, navzájem izolovaných údolí. Alpy protínají Švýcarsko v oblouku dlouhém 1 200 km, jsou posety ledovci a sněhovými masívy, které pokrývají celkovou plochu zhruba 3 000 km2. Největším alpským ledovcem je Aletschgletscher s plochou 119 km2 a délkou pře 22km. Nejvyšším vrcholem Švýcarska je Dufourův štít v pohoří Monte Rosa, který měří 4633 m n m. Nejznámější horou, která je také symbolem Švýcarska a je považována za jednu z nejkrásnějších hor na světě. Zeměpisná poloha

6. Je Matterhorn ve Walliských Alpách, který je vysoký 4478 m n m. Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou, je 250 km dlouhá a 60 km široká a její průměrná nadmořská výška je 610 metrů. Leží mezi jezery Léman na jihu a Bodamským na severu. Je to nejhustěji obydlená oblast Švýcarska. Jura je pohoří, které se táhne podél hranic s Francií a dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1683 metrů. Průsmyky - to jsou vstupní brány do hor. Na stovkách kilometrů neprostupného pásma Alp se staly jedinou překonatelnou překážkou.

7. Nejstarší osídlení území Švýcarska spadá do starší doby kamenné. K jezeru Vierwaldstättersee – (Luzernské jezero čtyř lesnatých kantonů) středního Švýcarska přišly v 1. st. př. n. l. keltské kmeny Rétů a Helvetiů. V r. 58 př. n. l. porazily římské legie Helvéty a připojily toto území ke Galii, která byla kolonií římské říše. O 50 let později dobyly legie i východní část a to se jako kolonie Raetia stalo rovněž součástí římské říše. Římská kolonizace přinesla podobně jako v jiných zemích novou kulturu, jazyk a osídlování. Pozůstatkem spojení kultury Rétů a Románů zůstává vzácný jazyk rétorománština, ke ktrému se hlásí přibližně 1% Švýcarů. V 6. století se území stalo součástí francké říše, šíři se zde křesťanství. V 11. st. bylo celé dnešní Švýcarsko připojeno k římskoněmeckému císařství Historie

8. Švýcarská garda měla původně tři setniny, dnes se skládá ze 4 důstojníků, 16 poddůstojníků a 80 halapartníků. Kdo uzavře závazek na dva roky, musí mít 18 až 25 let a kromě místa, kde se narodil, musí být svobodný a katolík. Kromě toho musí být přesně 1 metr a 74 centimetry vysoký.Na poč. 16. st. patřilo již ke společenství 13 kantonů. V tomto století významně ovlivnila Švýcarsko nastupující reformace. V r. 1536 přišel do jedné z protestantských aliancí s centrem v Ženevě Kalvín a začalo se zde rozvíjet nové revoluční náboženské hnutí, které se po něm jmenuje kalvinismus. Ve Zwigliho Curychu a Kalvínově Ženevě se kladly základy protestantské morálky a etiky, z nichž vyrůstá švýcarská píle a šetrnost, občanská kázeň i uvážlivá věcnost. Samostatnost Švýcarska definitivně potvrdil Vestfálský mír z r. 1648. Od té doby se ve Švýcarsku prosazuje praxe neúčasti v evropských sporech. Koncem 18. st. byla země dobyta francouzskou armádou. Byla založena Helvetská republika, nad kterou měla přísný dozor Francie.

9. Radnice : Byla stavěna od roku 1416 ve stylu pozdní burgundské gotiky. Její fasádu zdobí dvojité schodiště s hodinami. Kašna před radnicí je z roku 1542. Hodinová věž : Hodinová věž s orlojem pochází z 15.století. Orloj zhotovil Kašpar Brunner a postavičky defilují vždy 4 minuty před celou hodinou. Muzea : Bern je městem muzeí. Nachází se zde Umělecké muzeum, Švýcarské alpské a poštovní muzeum, Bernské historické muzeum. Zajímavostí je Einsteinův dům. Kašny : Většina z nich pochází z počátku 16.století. Nové kamenné kašny nahradily původní dřevěné. Byly ozdobeny barevnými sochami. Většinu figur jedenácti historických kašen vytvořil Hans Gieng. Za umělecky nejhodnotnější je pokládána Spravedlnost s váhami a mečem, u jejíž nohou jsou podoby papeže, sultána, císaře a bernskéhorychtáře.

10. Ženeva Ženeva bývá nazývána nejmenším velkoměstem pro svůj obrovský mezinárodní význam, který kontrastuje s relativně malým počtem obyvatel. Na území Ženevy žije pouze přibližně 160000 obyvatel. Ženeva se stala sídlem mnoha mezinárodních organizací (ačkoliv některých není ani členem) a sídlem mnoha jednání na nejvyšší úrovni.