140 likes | 486 Views
Saturn a Uran. Vypracovali: Ondřej Jeřábek a Martin Hron. Saturn. Základní údaje. Plynný obr Vnější planeta (mezi Jupiterem a Uranem – 6. od Slunce) Druhá největší planeta Sluneční soustavy Mohutná soustava planetárních prstenců Astronomický symbol : ♄ Velký počet měsíců (přes 60)
E N D
Saturn a Uran Vypracovali: Ondřej Jeřábek a Martin Hron
Základní údaje • Plynný obr • Vnější planeta (mezi Jupiterem a Uranem – 6. od Slunce) • Druhá největší planeta Sluneční soustavy • Mohutná soustava planetárních prstenců • Astronomický symbol: ♄ • Velký počet měsíců (přes 60) Složení • Saturn se skládá převážně z vodíku • Složení podobné Jupiteru • 75% vodík • 25% hélium • Další látky: metan, voda, amoniak
Fyzikální charakteristiky • Rovníkový průměr: 120 536 ± 4 km(9,4492 Zemí) • Polární průměr: 108 728 ±10 km(8,5521 Zemí) • Zploštění: 0,097 96 ± 0,000 18 • Povrch: 4,27×1010 km2(83,703 Zemí) • Objem: 8,271314 km3 (763,59 Zemí) • Hmotnost: 5,6846×1026 kg(95,162 Zemí) • Průměrná hustota: 0,6873 g/cm3 • Gravitace na rovníku: 8,96 m/s2 (0,914 G) • Úniková rychlost: 35,49 km/s • Perioda rotace: 0,440 428 241 d • Rychlost rotace: 9,87 km/h(na rovníku) • Sklon rotační osy: 26,73
Vznik a vývoj planety • Před 4,6 až 4,7 miliardami let • Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů • Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti
Vnitřní stavba Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev
Atmosféra • Skládá se téměř pouze z vodíku a hélia • Ionosféra - extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C • Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje ultrafialové záření, což vede ke vzniku mlžného oparu • Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci • V horních mracích dosahuje teplota přibližně –140 °C • S mocností atmosféry směrem k nitru planety postupně roste teplota, což ovlivňuje skupenství různých chemických sloučenin v atmosféře a má za následek vznik mraků různého složení v různých výškových hladinách • Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků • V Saturnově atmosféře vanou větry, které dosahují rychlosti až 400 m/s v oblasti pólů, v rovníkové oblasti dosahují rychlosti až 1 800 km/h, což je pětkrát více než nejrychlejší větry na Jupiteru
Prstence • Nejvýraznější a nejjasnější soustava prstenců ze všech planet sluneční soustavy • Celkový průměr: 420 000 km • Tlusté maximálně jen několik set metrů • Tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů • Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. • Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, B, A, F, G a E • Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou. • Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A
Měsíce • Asi 62 měsíců • Většina měsíců má nepravidelný tvar • Největší měsíc: Titan (průměr: 5 150 km) – větší než Merkur Saturnovy největší měsíce
Základní informace • Fyzikální vlastnosti • Rovníkový průměr 51 118 km (4,007 Zemí) • Polární průměr 49 946 km (3,929 Zemí) • Zploštění 0,0229 • Povrch 8,084×109 km2 (15,849 Zemí) • Objem 6,834×1013 km3 (63,086 Zemí) • Hmotnost 8,6832×1025 kg (14,536 Zemí) • Průměrná hustota 1,270 g/cm3 • Gravitace na rovníku 0,886 G • Atmosférický tlak120 kPa • Průměrná povrchová teplota 68 K • Složení atmosféry • Vodík 83 % • Hélium15 % • Metan1,99 %
Vznik a vývoj • Před 4,6 až 4,7 miliardami let • Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů • Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti
Měsíce • Uran má celkem 27 měsíců • 3 skupiny měsíců: vnitřní měsíce s pravidelnými drahami, vnější měsíce s pravidelnými drahami (soupis dole), měsíce s nepravidelnými drahami