190 likes | 620 Views
PARALINGVISTIKA. VY-32-INOVACE-PED-311. AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková. ANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika. KLÍČOVÁ SLOVA: barva hlasu, výška hlasu, hlasitost, dynamika, rytmus, tempo, důraz, pauza, mlčení.
E N D
PARALINGVISTIKA VY-32-INOVACE-PED-311 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE:Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: barva hlasu, výška hlasu, hlasitost, dynamika, rytmus, tempo, důraz, pauza, mlčení
Úvodem • jedná se neobsahovou složku, což znamená, že není důležité, co říkáme, ale jak to říkáme • z hlasu je možné usoudit místo nebo oblast našeho původu, přibližný věk, ale i osobnostní rysy jako je sebevědomí nebo plachost • hlas, stejně jako obličej, je tedy výrazem naší osobnosti a vyjadřuje naše rozpoložení • svůj hlas běžně nevnímáme a tudíž ani nehodnotíme • když ho pak např. slyšíme na nějaké nahrávce, připadá nám cizí a často i nepříjemný
Výsledky výzkumu • lidský hlas je schopný síly až 60dB • reálný hovor má asi 40-50dB, nad hranici 50dB je síla hlasu únavná • šepot je asi 15dB • tempo a rychlost řeči závisí na délce slov daného jazyka • průměrná délka ruského, maďarského a slovenského slova je 2,3 slabiky, českého 2,2 slabiky, francouzského a německého slova 1,8 slabiky a anglického slova 1,4 slabiky
ženy s vyšším hlasem dosahují větší rychlosti řeči než muži s hlubším hlasem • ženy jsou schopné během dne vyslovit průměrně 26 000 slov, muži 10-20 000 slov barva hlasu • je dána geneticky a je tudíž nezměnitelná • stejně tak vnímání hlasu druhého člověka se u každého posluchače mění • stejný hlas tak může být pro někoho příjemný a pro někoho méně
výška hlasu • hlasy mužů jsou obecně hlubší než hlasy žen • všichni ale máme schopnost mluvit hlasem vyšším i nižším, než je naše přirozená výška • člověk mluvící monotónním hlasem své posluchače dozajista nezaujme, jelikož jeho projev bude únavný a nudný • pro projev je tedy velmi důležitá dynamika hlasu • zatímco vysoký hlas budí dojem emocionality a nevyrovnanosti, hluboký hlas je výrazem sebekontroly a autority
hlasitost řeči • neboli intenzita hlasu má na posluchače velký vliv • příliš hlasitý projev je spojován s hněvem nebo rozrušením, a naopak příliš tichý projev budí dojem nízkého sebevědomí • mimořádně tichý hlas může znít výhružně a je často projevem „mluvení sama pro sebe“
dynamika • představuje zesílení nebo zeslabení hlasitosti řeči • přispívá k upoutání pozornosti • člověk může záměrným ztišením hlasu upoutat pozornost na to, co bude řečeno následně • dynamika tak především vychází z vnitřního zaujetí pro daný obsah
rytmus řeči • je založen na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik • je významnou složkou projevu • záměrnou změnou rytmu řeči lze získat pozornost tempo řeči • neboli rychlost, jakou je obsah sdělován • člověku, který mluví příliš rychle, nemusejí ostatní rozumět, zejména sděluje-li obsahově náročnou látku • bude-li ale mluvit příliš pomalu, pak zřejmě dojde u posluchačů ke ztrátě pozornosti
důraz • by měl být promyšleně používaný a kladen především na slova, která chceme, aby si posluchači zapamatovali • pokud zdůrazníme špatné slovo, můžeme vytvořit zcela odlišný dojem, než který jsme zamýšleli mlčení • má stejnou komunikační sílu jako slovní vyjádření • zatímco u posluchače může vyjadřovat lhostejnost nebo vzdorovitost, řečník může využít mlčení k posílení autority a sjednání pořádku
pauza • je přerušení řeči, které obecně trvá do dvou vteřin • delší přerušení je pak již mlčení • pauza může být fyziologická (související s dechem), logická(vyznačující hranice vět a úseků) a psychologická (tlumočí určitý podtext). Ocitne-li se řečník v situaci, kdy tzv. „ztratí nit“ řeči, měl by se vyvarovat různých vokalizací typu: „ehm, hmm, ééé „ apod. Tyto vokalizace bývají projevem bezradnosti, nejistoty nebo nervozity, což může mít negativní vliv na jeho autoritu.
Zkouška na závěr • „pohrajte“ si slovně s těmito větami POPRAVIT NIKOLIV OMILOSTNIT ZDE SE PRACUJE ZBYTEČNĚ NERUŠTE
POUŽITÉ ZDROJE: NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 182 s. ISBN 80-244-0510-5 NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 172 s. ISBN 80-247-0738-1 BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Pedagogická neverbální komunikace. Diplomová práce. Hradec Králové. 2006 www.glassschool.cz