ARCHITEKTONICKÉ SLOHY I.

1. ARCHITEKTONICKÉ SLOHY I. PRŮŽEZ ARCHITEKTONICKÝMI SLOHY PRAVĚK, STAROVĚK A STŘEDOVĚK

2. Nejstarší architektura Neolitická vesnice

3. Nejstarší architektura přelom 3. a 2. tisíciletí DOLMENY =dva kameny přepažené nasucho třetím ve 2. tisíciletí MENHIRY např. Alej menhirů v Carnaku (Francie)

4. Nejstarší architektura kol. roku 1800 př. Kr. - STONEHENGE(Velká Británie) kromlech kruhový půdorys o průměru 100 m tvoří balvany vážící přes 50 tun • orientace stavby podle východu slunce v den letního slunovratu

5. Nejstarší architektura Druhy megalitických památek Svoboda, K.: Tajemné megality, Horizont, Praha, 1990, s. 14) menhir aleje kromlech dolmen

6. Architektura starověkého Egypta

7. Architektura starověkého Egypta • Sakkára • Džoserova stupňovitá • pyramida • šestistupňová hrobka s labyrintem chodeb • a pohřební komorou • za stavitele považován Imhotep základna 125 x115 m, vysoká 61 m

8. Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova(Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

9. Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova(Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

10. Architektura starověkého Egypta Gíza = nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova(Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

11. Architektura starověkého Egypta • Karnak a Luxor • obrovský komplex chrámů, • který faraónové stavěli téměř 2000 let • chrám boha Amóna • (ve starověku pokryt zlatem • a stříbrem) • chrám v Luxoru v jižní části Vesetu x Karnak v části severní • komplexy dříve spojeny alejí sfing v délce 40 km. • okolo těchto chrámů leží pod vrstvami písku a nilského bahna starověké velkoměsto Weset (Théby,100tis. obyv.)

12. Architektura starověkého Egypta • Údolí králů (u Karnaku) • komplex skalních hrobů • dnes známo 61 hrobů • první hrob nechal vytvořit Thutmose I. v 16.stl. př. Kr • Tutanchamonova hrobka • H. Carter, 1922 • téměř nevyloupený hrob s pokladem • ne příliš významný panovník (vládl 9 let, zemřel v 18 letech) • poklad zabírá v muzeu v Káhiře 12 sálů

13. Architektura starověkého Egypta • Abu simbel • relokaci a záchrana chrámů v Abú Simbelu (díky Velké asuánské přehradě) • v letech 1964-1968 (42 milionů USD egyptská vláda • a UNESCO) • památky rozřezány na velké bloky (v průměru měly 20 tun) a převezeny • na novou lokaci o 65 metrů výše a tam znovu sestaveny • přesun považován za největší počin archeologického inženýrství v historii • perličkou průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. - sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě

14. Řecká architektura chrámové stavby na athénské Akropoli centrální chrám Parthenon

15. Řecká architektura dórský sloh • Dórský stavební řád: • vznikl kolem 7. století před naším letopočtem • dórský sloup byl masivní a mohutný • svou výzdobou však byl střízlivý a prostý 1 – tympanon, 14 – hlavice, 17 – sloup Héfaistův chrám v Athénách

16. Řecká architektura Iónský sloh se rozvíjel v 6. století před naším letopočtem hlavně v městských státech Malé Asie. Nejznámější památkou byl Artemidin chrám v Efezu, který byl jednou z nejmonumentálnějších staveb antiky. Měřil 120 metrů a jeho sloupy byly 18 metrů vysoké. V roce 356 našeho letopočtu byl chrám zapálen šílencem Hérostratem. ionský sloh • Srovnání řádů dórského a ionského: • vznosnější a zdobnější • sloup štíhlejší • patka u dórského chybí • patka u ionského členitá a s volutami • výskyt dórský: Peloponés, Itálie, Sicílie • výskyt ionský: Malá Asie

17. SEDM DIVŮ SVĚTA Řekové postavili pět ze sedmi divů světa: Feidiův Zeus v Olympii (435 př. n. l.) Artemidin chrám v Efesu (550 př. Kr.) Mauzoleum v Halikarnassu (351 př. Kr.) Rhódský kolos (292-280 př. n. l. Maják na ostrově Faru (3. století př. Kr.) + pyramidy (2550 př. Kr.) Visuté zahrady Semiramidiny (600 př. n. l. )

18. Architektura antického Říma • vyšli z řecké architektury a obohatili ji o nové stavební prvky • směřování architektury k účelnosti(stavby cest, vodovody) • objev betonu umožnil stavět rozsáhlejší stavby • urbanistický plán měst - postavena podle jednotného vzoru s tvorbou centrálních fór, vodovodních rozvodů s ideou pravoúhlých ulic • chrám vychází z řeckého - půdorys římských chrámu je od klasicky obdélníkového až po kruhový • rozvinuli myšlenku baziliky = základ křesťanského chrámu • zvláštností jsou tzv. vítězné oblouky, což jsou vlastně brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů

19. Architektura antického Říma chrámy

20. Architektura antického Říma oblouky (Konstantinův, Titův)

21. Architektura antického Říma Pantheon v Římě

22. Románská architektura ozývá se v něm latinské označení Říma – Roma kostelní stavby se podle prostorového uspořádání dělí na centrální a podélné: centrální = rotundy podélné kostely = jednolodní a vícelodní, zpočátku malé, nízké, s apsidou a bez věže po roce 1100 se tento typ stává prostornější: k vysoké lodi, často o dvou polích křížových kleneb oddělených pasem, přisedá nízká apsida a k západnímu průčelí se připojuje věž, někdy o stejné šířce jako loď Románský sloh v českých zemích

23. Gotická architektura • lomený oblouk • žebrová klenba • opěrný systém • vertikalita a štíhlost tvarů • Lomený oblouk umožňuje užít stejně vysoké klenby nad prostorem o různé šíři, což je u půlkruhového románského oblouku vyloučeno. Tlaky kleneb, nyní slabších, protože je nesou žebra, směřují více šikmo dolů než do stran a dají se opěrným systémem podchytit natolik, že stěny mohou být méně silné a jsou stále více odhmotňovány zvětšujícími se okenními otvory, dělenými pruty a ve vrcholu geometrickými obrazci kružeb. Znaky gotické architektury: Půdorysy románské a gotické etapy výstavby kostela

24. Gotická architektura Lomený oblouk: Okno katedrály ve Štrasburku

25. Gotická architektura Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základním prvkem gotické architektury. Šestidílná klenba Křížová klenba (základní typ)

26. Gotická architektura Opěrný systém: Vnější opěrný systém dómu v Miláně

27. Gotická architektura Vertikalita a štíhlost tvarů: